Informace pro novináře, 2. srpna 2022
Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.
Obyvatelé ČR se v souvislosti s válkou na Ukrajině nejvíce obávají zdražování, a to více nežli samotného vojenského ohrožení ČR. Vyšší ceny jsou nyní největším důvodem ke znepokojení u 33 procent obyvatel, dalších 27 procent je uvádí na druhém místě. Obavy z uprchlické krize nebo ohrožení občanských svobod v souvislosti s válkou jsou naopak relativně druhotné.
Reprezentativní průzkum české populace byl realizován v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let.
Průzkum se zaměřil na dvě největší obavy, které si lidé spojují s válkou na Ukrajině. V tabulce součtu “největší” a “druhá největší” obava se na první příčce umístilo zmíněné zdražování, následované strachem z přerušení dodávek zemního plynu a dalších surovin. “Na začátku invaze byla nejvyšší v historii obava z vojenského ohrožení. Nyní už pozornost k válce oslabuje a řešíme více každodenní problémy,” vysvětluje Nikola Hořejš, sociolog výzkumného ústavu STEM. Obavy z vyšších cen pociťují podporovatelé vládních stran i opozice, společnost v tomto není významně rozdělená.
Strach z vojenského ohrožení nicméně nezmizel: pro 28 procent obyvatel je právě toto největší obava, silněji ji prožívají lidé starší a také s vyšším dosaženým vzděláním. “Ti, kdo mají z vojenského napadení České republiky větší strach, jsou pak také většími zastánci pomoci ukrajinským uprchlíkům,” vysvětluje Hořejš. Naopak lidé, kteří mají vůči solidaritě s uprchlíky zásadní výhrady, zdůrazňují mezi svými obavami spíše všeobecné zdražování. Voliči vládních stran se vojenského ohrožení bojí více.
Obava z dopadů uprchlické krize nebo ohrožení občanských svobod jsou mezi lidmi méně naléhavé. Souvisí to i s tím, že mnoho žen a dětí se nyní na Ukrajinu vrací anebo se začleňuje do české společnosti a začínají pracovat. “Podle dřívějších zjištění se více než polovina populace obávala zdražování a nezaměstnanosti v souvislosti s velkým počtem lidí na útěku z Ukrajiny. Nyní vidíme, že po počátečním šoku docházíme k pocitu, že to nějak zvládneme. Ale ve společnosti zároveň panuje velká únava z války, kterou využívají různé dezinformační zdroje k šíření fám o válečných uprchlících,” dodává Hořejš.
Pomáháme dál
Navzdory nejistotám ve společnosti nadále panuje shoda na poskytování humanitární pomoci Kyjevu. Vyslovuje se pro ni 75 procent veřejnosti. Podobně Češi souzní také s tím, že by Evropská unie při zajišťování podpory měla postupovat společně. Shodne se na tom i 45 procent odpůrců evropské integrace.
“Když se podíváme na to, co česká vláda nyní prosazuje na evropské úrovni, je důraz na zabezpečení dodávek energií pro domácnosti a průmysl správně na prvním místě,” míní Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU. V následujícím půl roce by česká vláda v Praze uspořádala i speciální dárcovskou konferenci o rekonstrukci Ukrajiny. “Z našich dat ale vyplývá, že poválečná obnova Ukrajiny a podpora jejího vstupu do Evropě unie pro Čechy zásadní není. Aby se na Ukrajinu během svého předsednictví v Radě EU zaměřila, žádá po tuzemské vládě jen zhruba třetina veřejnosti,” uzavírá Truchlá.
Kontakt:
Nikola Hořejš
horejs@stem.cz, +420 775 270 214
Helena Truchlá
helena.truchla@stem.cz, +420 604 369 722
