Výzkumné agentury STEM/MARK a STEM realizovaly pro TV Prima exkluzivní volební predikci, jejímž cílem bylo odhadnout konečné výsledky o několik hodin dříve, než budou sečteny všechny hlasy.
Z predikce bylo od začátku patrné, že ČSSD, KSČM ani Přísaha nepřekročí 5% hranici. Zároveň správně ukazovala, že se koalice SPOLU a hnutí ANO poperou o celkové vítězství. Velmi dobře odhadla také volební účast.
Praxe ze sčítání výsledků z minulých voleb, kdy jsou obvykle nejprve sečteny malé okrsky na vesnicích a až v samotném závěru jsou známé výsledky z velkých okrsků ve městech, se potvrdila i letos. Průběžné součty publikované ČSÚ mají tendenci zpočátku nadhodnocovat zisk stran jako KSČM, ANO či SPD s vyšší podporou na venkově a naopak podhodnocovat volební zisk pravicových, liberálně orientovaných uskupení, jež mají své voličské základny spíše ve městech (a tedy i ve větších okrscích) a právě tuto nerovnoměrnost predikce STEM/MARK a STEM koriguje.
První volební predikce šla do televizního vysílání v 15:30 hod. Tehdy bylo sečteno něco málo přes 20 % okrsků. „Zatímco průběžné výsledky v tento okamžik zachycovaly rozdíl mezi ANO a SPOLU vyšší než 6 procentních bodů (ve prospěch ANO), výsledky naší predikce předpovídaly již tehdy, že se bude jednat o velmi těsný souboj“, komentuje přesnost predikce analytik STEM/MARK Radek Pileček.

Během odpoledne se predikce nadále zpřesňovala. „Důležitý okamžik nastal těsně po půl páté (tehdy bylo sečteno 76 % okrsků), kdy sice průběžné výsledky stále hlásily hnutí ANO o zhruba 3 procentní body před koalicí SPOLU, ale predikce STEM/MARK mezi nimi neviděla rozdíl vůbec žádný, ba naopak SPOLU se dostávalo do mírného vedení“, dodává Pileček. Konečné výsledky voleb, na které se ještě dlouho čekalo, pak tento předpoklad potvrdily.


Model volební predikce rovněž dokázal velmi záhy určit pořadí všech kandidujících subjektů. Jediným problémem byla právě situace kolem celkového vítěze, jelikož v Praze bylo sčítání kvůli velkým okrskům a nadprůměrně vysoké volební účasti relativně pomalé a odhadované výsledky za skupinu liberálních pražských okrsků tak vykazovaly určitou míru nepřesnosti. Jak upozorňuje datový analytik STEM/MARK Matěj Šimlovič, „nejužším místem naší predikce je právě potenciální změna poměru volební účasti mezi jednotlivými skupinami okrsků a také malý podíl sečtených okrsků uvnitř některé ze skupin“.
Predikce ukázala, že jednotlivé obce Česka volí čím dál rozdílněji a že společnost je opravdu roztříštěná. Zároveň ovšem dokázala, že pomocí analýz a statistických metod lze tuto roztříštěnost odhadnout a poskytnout veřejnosti velmi kvalitní odhad konečných výsledků voleb již hodinu a půl po zavření volebních místností.
Ptáte se, jaké výpočty byly za výslednými grafy?
Analytici STEM/MARK shrnuli celý algoritmus do tří kroků: Nejprve byly všechny volební okrsky rozděleny do 14 skupin podle podobnosti volebních výsledků v minulých volbách. V každé skupině byl znám počet obyvatel, respektive počet voličů a s přihlédnutím k dřívější volební účasti tak bylo možné přiřadit dílčím skupinám odlišnou váhu. Posledním krokem predikce byl předpoklad, že okrsky, které patří do stejné skupiny, se budou i v letošních volbách chovat velmi podobně. Na základě průběžných výsledků v jednotlivých skupinách pak algoritmus dopočítal souhrnnou volební predikci na celostátní úrovni.
