Naše zjištění
11. 5. 2022

Dezinformace ohrožují naši bezpečnost, myslí si Češi. Většina souhlasí s omezováním dezinformačních zdrojů

Informace pro novináře, 11. 5. 202276 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.Průzkum byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24.

Informace pro novináře, 11. 5. 2022

76 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.

Průzkum byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. března až 6. dubna 2022. Respondenti byli vybraní metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1171 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).

Tři čtvrtiny Čechů (76 %) si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost země. Hrozbu v nich nespatřuje pouze jedna pětina lidí a vůbec se jich neobává pouze 4 % dospělé populace. Největší obavy vzbuzují mezi mladšími občany ve věku od 18 do 29 let.

Myslíte si, že šíření nepravdivých a matoucích informací, jinak také dezinformací, ohrožuje bezpečnost České republiky? (%)

Zdroj: STEM Trendy, březen/duben 2022

Nejsilněji je jako hrozbu vidí voliči koalice Pirátů a STAN (86 % souhlasí). Ale obavu má i většina voličů opozice. Nejmenší strach o bezpečnost republiky kvůli falešným zprávám mají voliči mimoparlamentních protestních stran (Trikolóry či Volného bloku a dalších).

 

Nepravdivé informace jsou ale znepokojující i pro malou skupinu lidí, která je orientována na Rusko (cca 10 % společnosti), tedy na válku na Ukrajině nahlížejí v souladu s oficiálním ruským výkladem a k pomoci válečným uprchlíkům zaujímají převážně odmítavý postoj.

„Pod pojmem dezinformace si každý představí něco trochu jiného. Ale je zcela jasné, že většině zkrátka vadí lži v politice a médiích,“ říká Nikola Hořejš, psycholog, který vede výzkum dopadu dezinformací v ústavu STEM. „Porozumění pro to, co znamená pojem dezinformace, se za poslední dva roky výrazně zvýšilo. Ale stále není takové, že bychom mohli tento výraz používat jako jednoznačný. Ale jasně lze říci, že z ohýbání faktů je zděšená celá společnost, netýká se to jen nějaké silně vyhraněné skupiny,“ dodává.

Dezinformace – pojem známý jen napůl

Téměř polovina lidí má za to, že původcem dezinformací či lživých zpráv v médiích a na internetu jsou jedinci nebo různé skupiny, kteří je vytvářejí záměrně. Přičemž je tento názor nejvíce přijímaný mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním, obecně mezi mladšími lidmi a těmi, kteří se vloni účastnili voleb do Poslanecké sněmovny. Dominuje rovněž mezi voliči vládních stran, tedy koalic SPOLU (70 %) a Pirátů a Starostů (68 %).

Za druhou nejčastější příčinu vzniku lží kolujících ve veřejném prostoru 26 % Čechů označuje možnost, že „novináři velkých médií pracují na objednávku podnikatelů“. K tomuto výkladu se přiklánějí více lidé starší šedesáti let a voliči opoziční SPD. Souvisí také s nespokojeností s polistopadovým společenským vývojem.

21 % populace má za to, že za nepravdami stojí „politická korektnost omezující to, co se smí či nesmí v médiích“.

Omezování dezinformačních zdrojů má podporu

Česká dezinformační scéna dostala nedlouho po vypuknutí války zásah v podobě zablokování vybraných serverů na základě doporučení vlády. S podobným opatřením, tedy že stát omezí nebo znemožní působení médií šířící dezinformace, souhlasí celkem přes 70 % občanů.

Mezi věkovými a vzdělanostními skupinami není žádná, která by z daného trendu vystupovala. U lidí starších šedesáti let je více těch, kteří se podobného kroku obávají, ale i přesto s ním 66 % z nich souhlasí. Obdobným způsobem se k věci staví i voliči opoziční SPD. Vybočují jen voliči velmi malých protestních stran a menší skupina lidí (6 % z celkové populace), kteří silně důvěřují ruskému výkladu války.

Je podle Vás správně, když stát omezí nebo znemožní působení médií, která šíří dezinformace? (%)

Zdroj: STEM Trendy, březen/duben 2022

Omezování není všelék

Lidí, kteří by se k dezinformačním zdrojům dostávali napřímo, je však podle dřívějších zjištění STEM v zemi relativně málo. Například dezinformační server Aeronet zná pouze 5 % lidí, větší zásah mají spíše zdroje na pomezí dezinformací a bulváru, případně obsah sdílený na Facebooku či mailem.

„Skoro veškerá debata se otáčí k tomu, zda je potřeba nějak vypínat dezinformační zdroje. Když si ale uvědomíme, že je zde asi 10 % občanů, kteří pravidelně sdílejí konspirační teorie, tak je jasné, že ty vypnuté zdroje brzy něco nahradí, protože lidé se k informacím nedostávají napřímo,“ říká Hořejš. „Míra souhlasu s omezením je překvapující. Zdá se, že skutečně při válečném ohrožení nepovažujeme svobodu šířit svoje názory a nepravdy za absolutní,“ dodává.

Větší dosah v tuzemsku měly světové zdroje jako ruský server Sputnik. Ministři zemí Evropské unie však na začátku března v souvislosti s ruskou agresí schválili zákaz ruských státních médií. Na území členských zemí tak nesmí fungovat televizní síť Russia Today ani server Sputnik. Se zákazem vysílání nejen pro vybraná, ale pro všechna ruská státní média na území EU dohromady souhlasí 60 % dospělé populace ČR.

Do jaké míry v souvislosti s válkou na Ukrajině souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícími kroky zemí EU: Zákaz vysílání pro nejen vybraná, ale pro všechna státní ruská média na území EU (%)

Zdroj: STEM Trendy, březen/duben 2022

Nepřekvapivě s ním hojně souzní právě jedinci, které můžeme označit za silné příznivce EU (77 %). Dále pak skupina lidí svým postojem k Rusku a válce hodnotově orientovaná na Západ, podporující všechny kroky na pomoc Ukrajině (79 %). Tento postoj sdílejí také lidé, jejichž vztah k migraci se dá označit za pozitivní (78 %).

Nesouhlas s tímto krokem převažuje mezi voliči opozičních stran, tedy SPD a hnutí ANO, nejvíce patrný je u voličů mimoparlamentních protestních stran.

Ruskému výkladu je otevřena méně než třetina veřejnosti

STEM v průzkumu zkoumal také souhlas s dvěma výroky, které vychází z oficiální ruské propagandy, tj. kremelského výkladu invaze na Ukrajinu. Za prvé, že „válku na Ukrajině způsobilo především NATO, tím že ohrožovalo Rusko a jiné státy“ a za druhé, že „Ukrajina je uměle vytvořený stát, jehož hranice nemají historické opodstatnění“.

V české populaci převažují lidé, kteří této dvojici výroků nevěří. S výrokem týkajícím se Ukrajiny jako umělého státu souhlasí 24 % občanů. Větší tendenci mu věřit mají lidé s nižším vzděláním a občané starší šedesáti let, voliči opozice a také protestních stran. Nevěří mu vysokoškoláci, lidé žijící v Praze a také voliči vládnoucích stran.

S tvrzením, že válku na Ukrajině způsobilo především NATO, tím že ohrožovalo a provokovalo Rusko, už lidé projevují větší souhlas, 30 % souhlasí. Rozvržení důvěry a nedůvěry v tento prorusky laděný výrok se pak podle sociodemografických charakteristik neliší od předchozího zmíněného. Z voličských skupin v tomto případě vyčnívají starší voliči malých protestních stran, jako je KSČM apod.

To automaticky neznamená odmítnutí NATO či jeho obvinění. Válečný konflikt ale v české společnosti celkově posílil význam NATO. Poslední data STEM ukazují, že souhlas s členstvím v alianci vyjadřuje nejvíce lidí od roku 1994, tedy 78 %.

„Jako v případě covid19 se ukazuje, že lidí, kteří věří těm nejdivočejším konspiracím, je do 10 % společnosti. Větší šanci mají různé spekulace a mlžení o tom, že pravda vlastně je na obou stranách, nebo že pravdu nelze vůbec najít,“ říká Hořejš. „Tento přístup je nyní blízkým i šiřitelům konspirací, kteří se nechtějí explicitně postavit za válečné zločiny pod taktovkou prezidenta Putina,“ dodává.

Kontext: O dezinformacích toho moc nevíme. Ale věříme si, že nenaletíme

Předchozí výzkumy ukazují, že jen 30 % populace má nějaké povědomí o nepřátelských zemích, které se snaží šířit dezinformace. A navzdory obavám z nepravdivých informacích pouze 23 % občanů uvedlo, že si četli podrobnosti o tom, jak nenaletět dezinformačním kampaním. Naopak 72 % lidí si myslí, že si přijímané informace ověřuje a nenechá se nachytat, často ovšem není v jejich moci rozlišit, zda se jedná o zdroje spolehlivé či nikoliv.

Celá studie postojů k Ukrajině a ruské invazi:

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš

horejs@stem.cz, +420 775 270 214

Sdílet

My a svět
bezpečnost, dezinformace