Naše zjištění
7. 2. 2025

Devadesátky očima mladých lidí

Analytický ústav STEM realizoval pro Knihovnu Václava Havla s finanční podporou Bakala Foundation průzkum mezi mladými lidmi (ve věku 15 až 20 let) zaměřený na jejich povědomí o 90. letech, znalosti a asociace s touto dobou spojené. „Informace o této době mladí lidé čerpají hlavně ze vzpomínek sdílených v rodině nebo z výuky ve škole, která je ale podle nich jen zběžná,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová a dodává: „Zároveň se mladí lidé spíše přiklánějí k názoru, že devadesátky se propisují i do současnosti, než že by šlo o uzavřenou historickou kapitolu, a proto by jednoznačně podpořili, aby toto období součástí školní výuky bylo a měli tak šanci naší nedávné historii porozumět.“

Shrnutí hlavních zjištění průzkumu:

  • Mladí lidé ve věku 15–20 let mají s devadesátkami spojené velmi různorodé věci, představy, různé obrazy. Nejčastěji zmiňují politické a společenské změny, jako byl pád komunismu, sametová revoluce a přechod k demokracii. Další asociace směřují k typickým kulturním a módním trendům nebo životnímu stylu (např. pestré barvy, specifické účesy a oblečení, džíny „zvonáče“ nebo bohatý noční život, diskotéky). Část mladých lidí spojuje toto období také s hudbou, konkrétními filmy nebo seriály. Negativní asociace se týkají zvýšené kriminality a korupce, symbolizované např. orlickými vraždami.
  • Jednoznačně nejčastěji osobností asociovanou s 90. lety je pro mladé lidi Václav Havel. Výrazně méně často to jsou jiní politici jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Další uváděné osobnosti opět pokrývají širokou škálu oblastí, jde o jména kulturních osobností, hudebníků (často se objevuje jméno Karel Gott, Michal David a Michael Jackson), herců jak českých, tak zahraničních, ale i jména spjatá s kriminálními kauzami.
  • Nejčastěji uváděnými informačními zdroji o 90. letech jsou vyprávění a vzpomínky rodinných příslušníků nebo školní výuka. Většina mladých lidí ale hodnotí své znalosti o 90. letech jako základní. Přibližně třetina z nich je se svou úrovní znalostí spokojená, ale další významná skupina by se o tomto období ráda dozvěděla více. Pouze menšina uvádí, že o 90. letech téměř nic neví a ani necítí potřebu své znalosti zlepšit.
  • Ve škole se tomuto období věnovala většina respondentů spíše povrchně – jen malá část mladých hodnotí školní výklad jako důkladný. A přitom jednoznačná většina mladých lidí považuje za důležité, aby 90. léta byla pevnou součástí školních osnov při výuce dějepisu. Poptávka po informacích z období 90. let je tedy mezi mladými lidmi zřejmá a vychází z převažujícího přesvědčení, že vývoj v tomto období má stále vliv i na současné dění.

„Probírali jste někdy 90. léta ve škole?”

Zdroj dat: STEM, průzkum mezi mladými lidmi 15-20 let pro Knihovnu Václava Havla, 2024

  • Z testu vybraných znalostí vychází mladá generace poměrně úspěšně, i když jistota v odpovědích není až tak silná, často pomáhá odhad, které události se mohly stát v 90. letech. Zajímavé je časté umístění vstupu do Evropské unie do 90. let.
  • Téměř dvě pětiny mladých lidí uvedly, že se na devadesátá léta u nich doma vzpomíná v dobrém. Polovina mladých lidí popisuje vzpomínky svých rodičů nebo prarodičů jako situačně nebo tematicky podmíněné. Jen kritické vzpomínky na období po sametové revoluci připouští pouze malá část (5 %) respondentů.
  • Na společenské změny, ke kterým došlo v 90. letech, se mladá generace dívá převážně pozitivně, přičemž oceňuje zejména demokratické změny, ale reflektuje i určité problémy, které tato doba přinesla. Jednoznačně nejvíce mladých lidí považuje za pozitivní přínos otevření hranic a možnost cestování, které vnímají jako symbol svobody. Velmi pozitivně také hodnotí rozvoj svobodných médií, jež jsou spojována s možností volného přístupu k informacím. Dalším významným kladným dopadem je podle mladých správná zahraniční orientace země, která zahrnovala přípravy na vstup do NATO a EU a obecně směřování na Západ. Z pohledu demokratizace společnosti mladí oceňují vznik a rozvoj občanských spolků a neziskových organizací, které umožnily širší zapojení lidí do veřejného života. Pozitivně také vnímají ustavení demokratických struktur, které podle jejich názoru dodnes dobře fungují.
  • V otázce ekonomické transformace je mladá generace kritičtější. Mnozí respondenti vnímají 90. léta jako období, které sice přineslo rychlé reformy, ale zároveň vedlo k výrazným sociálním nerovnostem. Nadpoloviční většina respondentů spojuje toto období s korupcí a osobním obohacováním některých veřejných činitelů. Polovina mladých lidí se domnívá, že majetek se nespravedlivě koncentroval v rukou několika málo jedinců a že tyto nerovnosti ovlivňují společnost dodnes. Pro mladé je chování politiků v 90. letech jedním z negativních symbolů doby, který má podle nich stále dopad na současnou politiku.
  • Pohledy na společenské změny 90. let se liší podle typu vzdělání. Studenti a studentky gymnázií a vysokých škol častěji oceňují demokratické přínosy této éry, ale zároveň jsou kritičtější k ekonomické transformaci a korupci. Naopak studenti odborných učilišť méně často vyjadřují nadšení pro demokratické hodnoty a svobody, ale také méně kritizují negativní jevy.

„O změnách, které se odehrály v 90. letech, lidé říkají různé věci, hodnotí tu dobu různým způsobem. Jak to vidíte Vy, souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? Nejde nám o přesné zhodnocení nebo přesné znalosti, stačí Váš pocit nebo to, co víte z doslechu.“

Zdroj dat: STEM, průzkum mezi mladými lidmi 15-20 let pro Knihovnu Václava Havla, 2024

Výzkumná zpráva STEM

Další informace na webu Knihovny Václava Havla: https://edu.vaclavhavel.cz/cs/serialy/27/serie-o-90-letech

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) realizovaný pro Knihovnu Václava Havla za podpory Bakala Foundation byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru mladých lidí ve věku 15-20 let ve dnech 1.–9. listopadu 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1001 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI).