Co vadí lidem na současných politicích ? Privilegia, špatná morálka, nezájem o voliče

V celé historii samostatného českého státu (od r.1993) jsou v porovnání s reprezentanty minulého režimu hodnoceni současní politici nejlépe z hlediska svých odborných schopností, výrazně hůře vyznívá porovnání morálních kvalit, a vůbec nejhůře dopadá pro současné politiky hodnocení přiměřenosti výsad a privilegií.

Informace z výzkumu Trendy 1/2001

Co vadí lidem na současných politicích ? Privilegia, špatná morálka, nezájem o voliče

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.-10. ledna 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1660 občanů.

Představitelé „velké politiky“ jsou kritizováni veřejností za nekonečné diskuse, nekompetentní rozhodování, ale především za to, že požívají nepřiměřeně výsad a privilegií a že si nepočínají poctivě a čestně. Mnoho lidí jim také vyčítá, že jim jde jen o vlastní zájmy a že ve svém rozhodování ignorují mínění těch, kteří je do vysoké politiky svými hlasy dostali (na otázku „Myslíte si, že vláda a vedoucí představitelé politiky dostatečně dbají ve svém rozhodování na názory lidí, na veřejné mínění?“ odpovědělo v lednu 2001 kladně jen 17% lidí). Jak vidí lidé současné představitele politiky v porovnání s funkcionáři bývalého režimu?

Grafy na následující straně ukazují toto porovnání ve třech oblastech. V celé historii samostatného českého státu (od r.1993) jsou v porovnání s reprezentanty minulého režimu hodnoceni současní politici nejlépe z hlediska svých odborných schopností, výrazně hůře vyznívá porovnání morálních kvalit, a vůbec nejhůře dopadá pro současné politiky hodnocení přiměřenosti výsad a privilegií. Shodný je u všech křivek také trend – pozvolný sestup, urychlený zvláště v roce 1997, se od počátku roku 1998 vcelku zastavil, s výjimkou hodnocení odborných schopností však na hodnotách výrazně nižších než 50%. Znamená to, že jsou současní politici podle mínění veřejnosti horší než představitelé komunistického režimu?

Taková interpretace by byla přinejmenším zjednodušená. Nejde jen o to, že rostoucí časový odstup minulost obvykle „vylepšuje“. Všechny otázky jsou formulovány tak, že znázorněný podíl vystihuje pouze lepší hodnocení současných politiků. Jestliže si například 27% lidí myslí, že současní politici jsou na vyšší morální úrovni než předlistopadoví, neznamená to, že zbylých 73% je přesvědčeno o opaku. Hodně lidí odsuzuje politiku a politiky obecně, zastává názor „politika byla a je špinavá věc“ a je ochotno manifestovat pod heslem „nedělejme politikům voly“. Znepokojivé však je (a lidi to štve), že většina politiků nebere nespokojenost veřejnosti na vědomí a například o omezení některých svých tak provokujících výsad ani neusiluje.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2001

Názor na současné politiky velmi silně závisí na celkovém pohledu občanů na současný vývoj, na to, zda je současný režim lepší než ten, který u nás byl před rokem 1989. Za zmínku však stojí skutečnost, že výsady a privilegia současných politiků kritizuje i výrazná většina stoupenců současného režimu, a také morálku dnešních politiků nevidí stoupenci polistopadových změn jako lepší, než měli komunističtí funkcionáři.