Informace z výzkumu Trendy 9/2000
Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v politice českého státu?
Citovaný reprezentativní průzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-11. září 2000. Dotázáno bylo 1657 občanů starších 18 let na území celé České republiky. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.
Česká republika je již půldruhého roku členským státem NATO. V květnu 1998, tedy krátce po schválení Washingtonské smlouvy, ale ještě před oficiálním přijetím ČR do NATO, zjišťoval STEM, co lidé očekávají, že změní začlenění ČR do NATO v naší domácí politice a v postavení ČR na mezinárodní scéně. V září 2000, půldruhého roku po našem přijetí do NATO, byl stejný průzkum zopakován. Co ukazuje toto porovnání?
Začlenění ČR by mělo podle mínění veřejnosti posílit naši příslušnost k euroatlantickému světu.Zhruba 70% očekává posílení prestiže českého státu na mezinárodním poli a tři čtvrtiny lidí věří, že členský stát NATO bude mít snazší cestu do Evropské unie. Polovina lidí spojuje začlenění do NATO i s posílením politické stability. Se vstupem do NATO jsou však spojována i negativní očekávání : lidé se obávají především růstu napětí ve vztazích s Ruskem (téměř 70%) a omezení možnosti českého státu se svobodně rozhodovat o vlastním osudu.
„Případné členství ČR v NATO by během několika let mohlo přinést řad změn a dlouhodobých opatření v životě naší země.
Myslíte si Vy osobně, že by přineslo:“
(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)
| 98/05 | 00/09 | |
| Zvýšení šancí na přijetí naší republiky do EU | 81 % | 76 % |
| Posílení prestiže ČR v zahraničí | 72 % | 68 % |
| Podstatné omezení možnosti svobodně rozhodovat o osudu vlastní země | 56 % | 57 % |
| Růst napětí ve vztazích s Ruskem | 72 % | 69 % |
| Politickou stabilitu | 56 % | 53 % |
Pramen: STEM, Trendy 5/1998, 9/2000
Hodnocení politických důsledků našeho členství v NATO je samozřejmě výrazně odlišné u lidí, kteří obhajují správnost vstupu ČR do Aliance a odpůrců tohoto kroku. Nejméně ostrý je rozdíl v pohledu na vztahy s Ruskem (i většina stoupenců členství v NATO připouští, že Rusko může s nelibostí sledovat rozšiřování Aliance směrem na východ) a na to, že jako členský stát NATO máme blíž do EU. Naproti tomu se stoupenci a odpůrci vstupu do NATO jasně odlišují v názoru na vliv vstupu do NATO na politickou stabilitu a mezinárodní prestiž českého státu. Míra svobodného rozhodování po vstupu do NATO je již spornější: i 40% lidí, kteří se vstupem ČR do NATO souhlasí, se domnívá, že jako členský stát Aliance nejsme státem plně svobodným v rozhodování o svém osudu.
Hodnocení politických důsledků našeho členství v NATO stoupenci a odpůrci vstupu ČR
(uveden vždy součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)
| Pro členství | Proti členství | |
| Zvýšení šancí na přijetí naší republiky do EU | 87 % | 55 % |
| Posílení prestiže ČR v zahraničí | 90 % | 30 % |
| Podstatné omezení možnosti svobodně rozhodovat o osudu vlastní země | 40 % | 85 % |
| Růst napětí ve vztazích s Ruskem | 61 % | 87 % |
| Politickou stabilitu | 71 % | 23 % |
Pramen: STEM, Trendy 9/2000
Tabulka hodnocení politických důsledků vstupu do NATO stoupenci nejsilnějších politických stran ilustruje, jak blízko k sobě mají v hodnocení mezinárodního postavení českého státu ODS a US, jak druhou dvojici tvoří v současnosti ČSSD a KDU-ČSL a jak od těchto čtyř parlamentních demokratických stran se ostře odlišují stoupenci KSČM.
Hodnocení politických důsledků našeho členství v NATO
stoupenci nejsilnějších politických stran
(uveden vždy součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)
| ODS | US | KDU | ČSSD | KSČM | |
| Zvýšení šancí na přijetí do EU | 90 % | 84 % | 76 % | 75 % | 57 % |
| Posílení prestiže ČR v zahraničí | 90 % | 87 % | 73 % | 69 % | 32 % |
| Podstatné omezení svobody ČR | 34 % | 35 % | 60 % | 62 % | 85 % |
| Růst napětí ve vztazích s Ruskem | 56 % | 61 % | 72 % | 73 % | 87 % |
| Politickou stabilitu | 73 % | 70 % | 56 % | 55 % | 24 % |
Pramen: STEM, Trendy 9/2000
