Česká veřejnost chová k instituci svého prezidenta tradičně úctu a k jejímu nositeli váže značná očekávání. Přes negativně vnímaný vliv prezidenta Miloše Zemana se prezidentská instituce u podstatné většiny veřejnosti i na začátku roku 2022 těší velké vážnosti.
Ve společnosti převládá očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem. Velká většina soudí, že by měl boj opozice s vládou spíše moderovat, než do něj zasahovat, a mírná většina pak podporuje, aby se v politických otázkách soustředil na jejich morální a hodnotový prvek. Tento dojem zesiluje dále proměna veřejného mínění od názoru z dob prezidentování Václava Havla, že prezidentská funkce by měla být především službou lidem, k dnešnímu rozhodnému postoji, že prezident by měl hrát převážně reprezentativní roli.
Lidem také není lhostejné, kdo se stane příštím prezidentem. Neshodnou se ale příliš, jestli ve volbách budou rozhodující silou peníze a kampaň, či osobnost a program kandidátů. Z většiny Češi také nedůvěřují tomu, že ostatní lidé projeví při volbě prezidenta dobrý úsudek.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 28. ledna až 7. února 2022. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1019 respondentů v kombinaci online a telefonického dotazování (CAWI+CATI).
Výzkum probíhal na přelomu ledna a února 2022, v době postupné eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Skutečnost, že situace vyvrcholí invazí Ruska na Donbas a posléze na Ukrajinu, nebyla ještě zřejmá. Je tak možné, že hodnocení role prezidenta Miloše Zemana i kvalit, které obecně lidé od prezidenta očekávají, se s novou situací změní či posune.
1. Vážnost prezidentství jako ústavní instituce
České veřejnosti není lhostejné, kdo bude jejím příštím prezidentem. Váhu tomu, kdo se stane příštím prezidentem, přikládají dvě třetiny lidí. Všechny sociodemografické skupiny této otázce přikládají většinovou důležitost, přičemž za důležitější ji mají ženy než muži a její význam také roste s rostoucím vzděláním.
Rovněž dvě třetiny společnosti si s prezidentskou funkcí spojují velkou vážnost a úctu, zbývající třetina ji staví na roveň ostatním ústavním funkcím. Veřejné mínění je v této otázce v čase dlouhodobě stabilní. Obecně nejmenší díl těch, kteří jí přikládají zvláštní vážnost, nacházíme mezi pravděpodobnými nevoliči (40 %). Častěji si funkci prezidenta s velkou úctou spojují opět ženy a lidé s vysokoškolským vzděláním.
Srovnáme-li, jak lidé historicky hodnotili příspěvek porevolučních prezidentů ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu, vychází působení současného prezidenta Miloše Zemana jako jednoznačně nejhorší. Navíc se názor na jeho přínos s postupem času propadá. V aktuálním měření si pětina Čechů myslí, že Miloš Zeman přispěl ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu. Mírně shovívavěji jeho působení hodnotí lidé bez maturity (29 %) nebo lidé starší 60 let (34 %). Více zastánců má také mezi voliči hnutí ANO nebo mezi levicově smýšlejícími lidmi.
2. Očekávaná role prezidenta
V průběhu posledních 25 let se zcela proměnily představy veřejnosti o tom, zda by měla být funkce prezidenta spíše službou občanům, nebo spíše reprezentativní funkcí. Zatímco v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí převládala poptávka po prezidentství jako službě pro občany, v současnosti naopak v podobné intenzitě dominuje představa prezidentství jako reprezentativního úřadu. Změnu v této prioritě můžeme do určité míry spojovat s působením našich tří porevolučních prezidentů, ale roli mohla hrát také úprava způsobu volby prezidenta ze zastupitelské na přímou.
V otázce, zda by se měl prezident spíše věnovat morálnímu a hodnotovému rozměru politiky, či zda by se měl soustředit na praktickou a momentální politickou situaci, nepanuje v české společnosti jednoznačná shoda. Velmi mírná většina (56 %) zastává názor, že by prezident měl pěstovat morální a hodnotový aspekt politiky. Tento postoj pak razí silněji vysokoškoláci (65 %), lidé ve věku nad 60 let (64 %) či pravicově smýšlející lidé (69 %).
Naopak na tom, zda by měl prezident vystupovat spíše jako svorná síla mezi vládou a opozicí, nebo by měl být více rozhodcem a ceremoniářem, se Češi převážně shodnou. Výrazná většina 70 % souhlasí, že by neměl do sporů mezi vládou a opozicí příliš zasahovat, ale spíše by měl bdít nad dodržováním pravidel politické soutěže. Jako pojitele vlády s opozicí si jej o něco častěji dovedou představit lidé do 29 let (42 %) a vysokoškoláci (38 %).
3. Okolnosti prezidentské volby
S výhledem blížících se prezidentských voleb, které se uskuteční na začátku roku 2023, jsme se tázali, jak lidé vnímají schopnost ostatních volit zodpovědně a také, co podle nich bude při volbě rozhodující na straně kandidátů.
Vůči ostatním lidem je veřejnost převážně skeptická, když 60 % lidí soudí, že jsou lidé nezodpovědní a při volbě prezidenta snadno naletí. Tato skepse narůstá s dosaženým vzděláním a je typická pro mladší část společnosti. Nejskeptičtější (přes 70 %) jsou pak pravicově orientovaní lidé a obecně voliči současných vládních stran.
Mírnou většinou (55 %) se Češi přiklání k tomu, že důležitější při přímé volbě nového prezidenta budou program, osobnost a názory kandidátů než peníze a velikost kampaní.
K rozhodující roli programu, názorů a osobnosti kandidátů se přiklánějí více lidé v nejstarší věkové kategorii (66 %) a zejména pak příznivci hnutí ANO (76 %), u nichž je do značné míry možné předpovědět, kterého potenciálního kandidáta budou v prezidentské volbě podporovat.
