Cítíme se plnohodnotným členem mezinárodního společenství?

Důležitým, v jistém smyslu prvotním předpokladem budování rovnocenné mezinárodní pozice je ochota vystoupit z vlastní uzavřenosti, překročit hranice vnitřních starostí a zaujmout aktivní postoj k celosvětovým problémům. V tomto ohledu má česká veřejnost stále určitý handicap, způsobený mimo jiné mnohaletými zkušenostmi s životem v totalitním uzavřeném systému komunistického režimu. Tendence odsouvat mezinárodní problémy na vedlejší kolej není sice určující, ale není také nijak ojedinělá.

Cítíme se plnohodnotným členem mezinárodního společenství?

Věra Haberlová

Tisková konference STEM, 28. 1. 2003

Několik měsíců před všelidovým hlasováním o členství České republiky v Evropské unii pohlíží nemalá část občanů na blížící se vstup do EU s pocitem znepokojení nebo dokonce s velkými obavami. Tento komplikovaný postoj ke vstupu do EU, který ještě na podzim loňského roku zaujímaly více než dvě pětiny občanů (STEM, Trendy 9/2002), bývá nejčastěji vysvětlován nedostatkem informací o EU a nejistotou z toho, jak členství v unii ovlivní každodenní život lidí. Jsou to nesporně vážné důvody, ovšem příčinu znepokojení a obav ze vstupu do unie je možné hledat i jinde. Relevantní je např. ptát se, s jakými pocity budou naši občané do Evropské unie vstupovat, zda jako sebevědomí lidé, kteří vědí, že Česká republika má světu co nabídnout, nebo jako lidé přesvědčení, že státy, jako jsme my, budou vždy v podřadném postavení, ať dělají, co dělají.

Cítíme se být součástí celosvětového dění?

„Co je podle Vašeho názoru pro náš stát dnes důležitější, zabývat se především vnitřními problémy naší země nebo se především soustředit na nadnárodní a celosvětové problémy?“

	11/2001	11/2002
Především vnitřními problémy	42%	40%
Především celosvětovými problémy	4%	6%
Obě věci jsou stejně důležité	54%	54%

Pramen: STEM Trendy 11/2001 a 11/2002

Názory na to, které problémy jsou pro náš stát důležitější, mají podle očekávání jistý ideologický kontext, který v zásadě kopíruje programovou orientaci politických stran. Pro pochopení postojů české veřejnosti je ale relevantní ještě jiná linie, která odděluje stoupence přesvědčení o prioritním významu vnitřních problémů od těch, kteří chápou vnitřní a celosvětové problémy jako stejně důležité. Touto linií je celkový pocit souladu s podmínkami života v naší společnosti. Jinými slovy – větší důraz na řešení vnitřních problémů kladou lidé, kteří se cítí být v současných společenských poměrech hůře etablovaní, kteří mají pocit nějakého sociálního handicapu, který brání jejich uplatnění v dnešních společenských podmínkách. Škála různých znevýhodnění, které tu působí, může být hodně rozmanitá. Tendenci podceňovat důležitost mezinárodních problémů zvyšuje špatná materiální situace, nižší vzdělání, věk nad 60 let, ale také např. pocit, že člověk patří do dolní vrstvy naší společnosti.

Důležitost přikládaná vnitřním a celosvětovým problémům podle volebních preferencí

	ČSSD	ODS	KSČM	KDU	US
Především vnitřními problémy	45%	30%	57%	37%	25%
Především celosvětovými problémy	4%	7%	5%	9%	20%
Obě věci jsou stejně důležité	51%	63%	38%	54%	55%

Pramen: STEM Trendy 11/2002

Důležitost přikládaná vnitřním a celosvětovým problémům podle
sebezařazení do společenské vrstvy

	Vyšší střední	Nižší střední	Nižší
Především vnitřními problémy	32%	40%	54%
Především celosvětovými problémy	7%	7%	4%
Obě věci jsou stejně důležité	61%	53%	42%

Pramen: STEM Trendy 11/2001 a 11/2002

Trendy ilustrované v tabulkách je možné vysvětlit starostmi o to, aby pozornost věnovaná mezinárodním záležitostem nebyla na úkor řešení problémů sociálně handicapovaných lidí. Připustit lze také obavy z možného rizika větší konkurence v podobě přílivu levné pracovní síly a nebo zvyšujícího se počtu žadatelů o sociální dávky a příspěvky. Snaha odsouvat celosvětové problémy do pozadí může pramenit také ze strachu z toho, že přílišná zahraniční aktivita zatáhne Českou republiku do konfliktů, které mohou ohrožovat bezpečnost státu. Typickým příkladem jsou názory nabádající ke zdrženlivosti naší zahraniční politiky vůči světovému terorismu. Mínění, že Česká republika by měla být opatrná, aby se nestala důležitým cílem teroristů, zastává polovina (54%) občanů. V některých skupinách je zastánců toho názoru ještě podstatně více. Výrazně dominantní je takový postoj u voličů KSČM – zastává jej 80% z nich, ale také např. u lidí z nižších vrstev – 70% z nich (STEM, Trendy 11/2002).

Pochybnosti o šancích na rovnocenné postavení

Druhou stranou téže mince je nejistota, zda země, jako je naše, se může stát plnohodnotným členem mezinárodního společenství. Je příznačné, že veřejné mínění se v tomto ohledu dělí na dva téměř stejně početné tábory těch, kteří věří, že i státy jako jsme my, mají světu co nabídnout, a těch, kteří předem zaujímají poraženecký postoj.

Graf 1.

„Když přemýšlíte o mezinárodním postavení zemí jako jsme my, s kterým z následujících výroků spíše souhlasíte?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2002, 1512 respondentů

Nelze než zopakovat, že na představy o šancích naší země na mezinárodním poli působí vedle ideologických vlivů velmi silně již zmiňovaný pocit souladu s podmínkami života v naší společnosti. Ideologická souvislost není nijak překvapivá. Větší víru v mezinárodní postavení České republiky projevují především stoupenci strany, která má sebedůvěru programově zakódovanou – příznivci ODS. Velké pochybnosti naopak vyjadřují voliči strany, pro níž je ve vztahu k nadnárodnímu společenství typický značný defétismus – voliči KSČM.

I v tomto ohledu ovšem platí, že apriori poraženecký postoj k šancím České republiky zaujímají především lidé s nižším vzděláním, osoby starší šedesáti let a také ti, kteří svoje materiální zajištění hodnotí jako špatné a sebe řadí do dolní vrstvy společnosti.

Názory na mezinárodní uplatnění zemí jako je Česká republika
podle volebních preferencí

	ČSSD	ODS	KSČM	KDU	US
„Země, jako jsme my mají světu co nabídnout a záleží jenom na nich, zda budou plnohodnotnými členy mezinárodního společenství.“	50%	64%	19%	58%	65%
„Země, jako jsme my, budou vždy v podřadném postavení, ať dělají, co dělají.“	50%	36%	81%	42%	35%

Pramen: STEM Trendy 11/2002

Názory na mezinárodní uplatnění zemí jako je Česká republika
podle materiálního zajištění domácnosti

	Nadprůměrné	Průměrné	Podprůměrné
„Země, jako jsme my mají světu co nabídnout a záleží jenom na nich, zda budou plnohodnotnými členy mezinárodního společenství.“	65%	53%	27%
„Země, jako jsme my, budou vždy v podřadném postavení, ať dělají, co dělají.“	35%	47%	73%

Pramen: STEM Trendy 11/2001 a 11/2002

Názory na mezinárodní uplatnění zemí jako je Česká republika
podle sebezařazení do společenské vrstvy

	Vyšší střední	Nižší střední	Nižší
„Země, jako jsme my mají světu co nabídnout a záleží jenom na nich, zda budou plnohodnotnými členy mezinárodního společenství.“	62%	47%	23%
„Země, jako jsme my, budou vždy v podřadném postavení, ať dělají, co dělají.“	38%	53%	77%

Pramen: STEM Trendy 11/2001 a 11/2002

Je zcela zřejmé, že nedůvěra v mezinárodní potenciál České republiky těsně souvisí s malou sebedůvěrou v individuální sílu prosadit se v prostředí naší společnosti. V tomto smyslu není velkým zjednodušením, řekneme-li: jak moc defétistický postoj ve vztahu k mezinárodnímu společenství česká veřejnost zaujímá, záleží především na tom, jak velká je skupina těch, kteří se cítí být uvnitř naší společnosti nějakým způsobem znevýhodněni. V souvislosti s nadcházejícím referendem o vstupu do Evropské unie je takové tvrzení velmi aktuální. Je totiž jasné, že právě apriorně poraženecký postoj k mezinárodnímu postavení České republiky ovlivňuje souhlas se vstupem našeho státu do EU velmi silně.

Graf 2.

Souhlas se vstupem ČR do EU podle názorů na mezinárodní uplatnění
zemí jako je Česká republika

Pramen: STEM, Trendy 12/2002, 1512 respondentů

Začarovaný kruh

Celkovou nejistotu české veřejnosti ve vztahu k mezinárodnímu společenství dobře ilustruje určitý paradox – na jedné straně obavy z podřadného postavení České republiky, na straně druhé přesvědčení, že právě vstup do významných mezinárodních institucí (NATO, EU) je jednou z mála věcí, které významnou měrou posilují mezinárodní vážnost naší republiky.

Začarovaný kruh, který v důsledku takto rozpolcených postojů vzniká, se odráží i v názorech na to, jak se mezinárodní pozice České republiky v posledních letech reálně vyvíjí. V nich sice převládá optimistický pohled, v převážné většině jde ale o optimismus umírněný, nejistý vyjadřovaný v kategorii „spíše“. Pevné přesvědčení o rostoucí vážnosti České republiky na mezinárodním poli se ve veřejném mínění objevuje zřídka a v čase se nijak nemění.

Graf 3.

Podíl lidí přesvědčených, že se mezinárodní vážnost České republiky posiluje

Pramen: STEM, série Trendy 1999-2002

V oceňování mezinárodní prestiže České republiky se projevují stejné vlivy, o kterých jsme hovořili. Opět je zřejmé, že nejvíce skeptičtí jsou kromě příznivců KSČM lidé s nějakým sociálním handicapem. Bez ohledu na to ovšem všechny skupiny občanů uznávají, že kromě kultury a vědy k naší mezinárodní vážnosti přispívá nejvíce naše členství v NATO a náš případný vstup do Evropské unie.

Ocenění mezinárodní vážnosti České republiky podle volebních preferencí

Mezinárodní vážnost ČR	ČSSD	ODS	KSČM	KDU	US
Určitě posiluje	9%	15%	2%	6%	10%
Spíše se posiluje	64%	63%	32%	62%	74%
Spíše se oslabuje	25%	20%	54%	31%	14%
Určitě se oslabuje	2%	2%	12%	1%	2%

Pramen: STEM Trendy 11/2002

Ocenění mezinárodní vážnosti České republiky podle sebezařazení
do společenské vrstvy

Mezinárodní vážnost ČR	Vyšší střední	Nižší střední	Nižší
Určitě posiluje	15%	7%	4%
Spíše se posiluje	63%	60%	41%
Spíše se oslabuje	19%	30%	46%
Určitě se oslabuje	3%	3%	9%

Pramen: STEM Trendy 11/2002

Graf 4.

„U každé z následujících oblastí života naší společnosti mi, prosím, řekněte, zda
podle Vás posiluje nebo naopak oslabuje mezinárodní vážnost naší republiky“.