Naše zjištění
11. 6. 2024

České děti venku: Jak školáci a předškoláci tráví svůj čas

Většina českých dětí stráví během všedních dní a víkendů alespoň nějaký čas venku. Konkurencí tomuto času venku je sledování filmů a seriálů. Hlavní překážkou pobytu venku není jen zájem o online prostředí, ale také skutečnost, že dětem často chybí kamarádi, se kterými by zde mohly trávit čas. To jsou jedny z hlavních zjištění komplexního výzkumného projektu „České děti venku“, který STEM realizoval v roce 2023 pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation (KKFF), a jehož výsledky jsou nyní veřejně k dispozici.

Většina českých dětí stráví během všedních dní a víkendů alespoň nějaký čas venku. Konkurencí tomuto času venku je sledování filmů a seriálů. Hlavní překážkou pobytu venku není jen zájem o online prostředí, ale také skutečnost, že dětem často chybí kamarádi, se kterými by zde mohly trávit čas. To jsou jedny z hlavních zjištění komplexního výzkumného projektu „České děti venku“, který STEM realizoval v roce 2023 pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation (KKFF), a jehož výsledky jsou nyní veřejně k dispozici. Výzkum navazuje na studii z roku 2015, která rovněž mapovala postoje rodičů a školních dětí ve věku 7-15 let. Na základě výsledků aktuálního výzkumu vznikla unikátní typologie dětí podle toho, kde a jak tráví svůj čas. Studie obsahuje i kvalitativní část založenou na rozhovorech s rodiči a školními dětmi a nově přináší poznatky týkající se trávení času předškolních dětí ve věku 3-6 let. Zmíněná kvalitativní část je doplněna také o přehled postojů vyučujících základních a mateřských škol k možnostem a reálné praxi výuky venku v českém prostředí

Výzkum se především soustředí na to, jak dlouho a na jakých místech tráví čeští školáci a předškoláci svůj čas, a jakým aktivitám se věnují ve svém volnu. Skrze výhody a nevýhody spojené s trávením času venku zachycuje vztah českých dětí k přírodě a k pobytu venku, a obdobně také reálné překážky, které častějšímu pobytu dětí venku stojí v cestě. Významnou část tvoří i pohled na dostupnost a podobu veřejných míst vhodných k pobytu venku. Dále také obsahuje postoje různorodých aktérů k výuce venku na školkách a školách.

Na zahradě, na hřišti, na ulici, v přírodě: jak děti tráví čas venku

Téměř všechny děti stráví během týdne alespoň nějaký čas venku. Školáci kromě pobytu venku často sledují také filmy a seriály, jsou s kamarády, pomáhají v domácnosti nebo si povídají s ostatními členy rodiny. Předškoláci v průměru stráví nejvíce času venku, poté u filmů nebo seriálů, nebo hraním s rodinou. Čím jsou děti starší, zvyšuje se množství času stráveného na kroužcích (který však opět klesá u nejstarších dětí ve věku 13-15 let), ale také rozsah času u počítačových her nebo na sociálních sítích.

Zdroj: STEM pro KKFF, 2023

Během konání výzkumu strávilo školní dítě ve sledovaných venkovních prostředích v průměru 1 hodinu a 33 minut ve všední den a 3 hodiny a 22 minut o víkendu. Srovnání s výsledky z roku 2015 neukazuje zásadní rozdíly, jen mírně poklesl čas trávený venku ve všedních dnech, a naopak vzrostl čas trávený venku o víkendu. Z odhadů rodičů předškoláků zase vyplývá, že jejich průměrný čas venku činí 2 hodiny a 8 minut ve všední den (když nepočítáme čas venku ve školce) a 3 hodiny a 51 minut o víkendu. Dodejme také, že polovina dětí se během sledovaného období nedostala do přírodního prostředí (lesy, louky).

Celkově rodiče podle očekávání vyjadřovali nespokojenost s časem, který jejich děti tráví venku – podle nich je ho málo, zatímco času stráveného doma s elektronikou je spíše hodně. V průměru rodiče školních dětí odhadují, že jejich děti venku v obvyklý všední den tráví 2 hodiny, zatímco doma u počítače, mobilu či televize stráví 2 hodiny a 34 minut.

Pokud se zaměříme na konkrétní venkovní místa, školáci tráví ve všední dny čas nejčastěji na zahradě, na ulici (která je oproti roku 2015 méně častá) nebo na hřišti. O víkendu nabývá na významu čas strávený v přírodě. Předškoláci se v tomto ohledu příliš neliší (pokud odhlédneme od času stráveného venku se školkou), ovšem v porovnání se staršími dětmi tráví méně času na ulici a více na zahradách.

Zdroj: STEM pro KKFF, 2023

Zdroj: STEM pro KKFF, 2023

Z vyjádření rodičů vyplývá, že jsou většinou s dostupnými venkovními prostředími spokojeni. V rozhovorech kvalitativního výzkumu rodiče vyjadřovali spokojenost s místy, kde jejich děti mohou trávit čas venku. Pouze rodiče starších dětí v několika případech zmínili, že se dětská hřiště v okolí začínají svou nabídkou atrakcí vzdalovat potřebám jejich dětí. To bylo patrné také z deníkových záznamů, kde děti po dobu jednoho týdne zaznamenávaly svůj pobyt venku. S přibývajícím věkem děti střídají dětská hřiště za sportovní hřiště, workoutová hřiště nebo skateparky. Celkově však pro děti starší 13 let ztrácejí na významu, protože je pro jejich čas venku důležitější, s kým a jak ho tráví, než kde jsou.

Děti tráví ve všední dny svůj čas venku nejčastěji v doprovodu kamarádů, sourozenců či dospělých – pouze malá část dětí tráví čas venku sama. Absence kamarádů, se kterými by děti mohly být venku, je přitom podle rodičů jednou z větších bariér. U rodičů školních dětí ve srovnání se šetřením před osmi lety vnímání této překážky jako podstatné značně zesílilo (ze 17 % na 39 %). Další výrazné překážky, které děti odvádějí od trávení většího množství času venku, jsou z pohledu rodičů stejně jako v roce 2015: zájem o internet, chatování či sociální sítě (47 %) a počítačové hry (44 %). Rodiče předškolních dětí jako největší překážku v pobytu venku označují vlastní obavy o bezpečnost dětí (51 %), dále pak to, že si jejich dítě nemá, s kým venku hrát (41 %), nebo že mu hrozí nebezpečí od cizích lidí (39 %).

Zdroj: STEM pro KKFF, 2023

Typologie dětí podle trávení volného času

Na základě činností, kterým se děti ve věku 7-15 let věnují ve všední dny a o víkendu, a podle míst, kde tráví čas venku, jsme sestavili typologii trávení času a vymezili pět základních skupin. Největší z nich je dále rozdělená na několik menších podskupin. Jednotlivé skupiny nesou název podle toho, jakým činnostem se často věnují.

Necelou desetinu (7 %) tvoří skupina „Hlavně hraju hry“, tyto děti (častěji starší a chlapci) chodí ven méně a čas doma tráví hlavně na počítači nebo mobilu, hraním her nebo i na sociálních sítích. Další skupinu „Hodně toho dělám doma“ (13 %) tvoří děti (častěji starší), které stíhají hodně aktivit, kromě pobytu venku častěji než ostatní doma. Zhruba desetinová (9 %) je skupina dětí nazvaná „Jdu jen tak ven“, což jsou děti, které svůj čas tráví nejčastěji někde venku (méně často jde o starší děti). Obdobně velkou skupinu (10 %) tvoří děti, které tráví hodně času venku a specificky o víkendu nejčastěji vyrážejí do volné přírody a přes týden jsou často na kroužcích, hlavně venkovních sportovních.

Nejrozsáhlejší skupinou je nevyhraněný typ („dělám různé věci, trochu od každého něco“), do které spadá až 61 % školáků. Přestože jejich trávení času není tak specifické jako u předchozích skupin, lze ji rozdělit do několika menších podskupin s výstižnými názvy: „spíš škola a sociální sítě“ (20 %), „často v družině“ (34 %) a „jsem často venku, hlavně na hřišti, při sportu“ (7 %).

Výuka venku a vnímané benefity

Z kvalitativní části šetření vyplývá, že školní výuka venku silně závisí na osobní motivaci učitelů. Přístup rodičů ani dětí dle zjištění kvantitativní části šetření nepředstavuje bariéru. Pro vyučující je důležitá podpora vedení školy, od které se pak odvíjí i vytváření vhodného venkovního prostředí pro výuku. Z pohledu pedagogů má učivo probírané během výuky venku větší potenciál utkvět dětem v paměti. Pobyt venku je prostorem pro budování sociálních vztahů, zlepšení klimatu ve třídě a má pozitivní efekt jak na fyzické, tak psychické zdraví dětí. Samy děti, pokud se dostanou během školní výuky ven, tuto praxi přijímají pozitivně. Ovšem pro většinu z nich není výuka venku běžná, třetina se dokonce ven během výuky vůbec nedostane.

Také z pohledu vyučujících mateřských škol přináší pobyt venku širokou škálu benefitů a postoje rodičů nejsou překážkou. Přirozenou bariéru tak představuje spíše nepříznivé počasí. Někteří zapojení vyučující navíc popsali, že pro některé děti je školka jedinou možností, kdy být venku ve všední dny, s rodiči už ven tato část dětí nechodí.

 Metodologie výzkumného projektu:

Citovaný průzkum kombinující kvantitativní a kvalitativní metody provedl analytický ústa STEM na základě dat sesbíraných od dubna do června 2023. V kvantitativní jsme části oslovili celkem 1508 dětí ve věku 7–15 let a stejný počet jejich rodičů pomocí online dotazníku (CAWI). Výzkum metodologicky navázal na studii provedenou v roce 2015, a proto bylo možné data porovnat a sledovat trendy v chování a preference respondentů. Stejnou metodu výzkumný ústav STEM použil i pro rodiče dětí ve věku 3–6 let, přičemž vzorek zahrnoval 315 respondentů. Kvalitativní část výzkumu pak zahrnovala individuální hloubkové rozhovory trvající přibližně 60 minut, které pracovníci STEM vedli se 17 rodiči a sedmi dětmi. Děti si navíc týden pořizovaly deníkové záznamy, kde sdílely své aktivity a zkušenosti. Do kvalitativní části studie se prostřednictvím individuálních rozhovorů zapojili i vyučující základních a mateřských škol (4 vyučující MŠ, 4 vyučující 1. stupně ZŠ, 4 vyučující 2. stupně ZŠ, 4 vychovatelky v družině ZŠ).

Odkazy k výzkumu:

Celá výzkumná zpráva je dostupná na webu Nadace Proměny Karla Komárka.

E-book České děti venku je dostupný zde.

Sdílet

Vzdělávání / Různé
české děti venku, školní děti a volný čas, výuka venku