Názory české veřejnosti na to, kam by měla ČR z hlediska mezinárodní orientace směřovat, zůstávají od roku 2021 víceméně stabilní. Více než polovina občanů by si přála nevyhraněnou mezinárodní orientaci mezi Západem a Východem. Další velká část české populace, blížící se polovině, vidí jako ideální orientaci na Západ. Na Východ by se chtělo orientovat jen tři až pět procent Čechů a Češek. Je důležité podotknout, že tento trend se prakticky nezměnil ani během války na Ukrajině a během posledních čtyř let zůstává stabilní.
„Kam by měla Česká republika do budoucna směřovat?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 13. vlna březen a 25. vlna červen 2025, N>1500, CAWI
STEM, série Trendy 2021–2024, Poznámka: Nejedná se o nová data ze srpnového průzkumu
Česká veřejnost nejčastěji hodnotí orientaci země jako prozápadní (57 %). Více než třetina ji vidí někde na pomezí směřování na Východ a Západ a jen malá část ji popisuje jako směřující k Východu. Při porovnání sledujeme rozpor v tom, jak česká veřejnost vidí momentální orientaci mezinárodního směřování a jakou by si nejlépe představovala.
Jako prozápadní vidí české směřování nejčastěji příznivci koalice SPOLU. Přibližně osm z deseti jejich stoupenců vnímá Česko jasně směřující na Západ. Sympatizanti STAN a Pirátů (s podporou Zelených) jsou si v tomto ohledu podobní, také u nich má většina příznivců dojem prozápadní orientace, i když jsou v tom méně razantní než stoupenci SPOLU. Druhou silně přesvědčenou skupinu lidí přesvědčených o prozápadní orientaci země ale najdeme u STAČILO! (s podporou SOCDEM). U stoupenců hnutí ANO a SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory) je vnímání orientace na Západ méně časté a značná část jejich podporovatelů vidí Česko stojící právě „někde mezi Východem a Západem“. Zatímco u ANO se tímto směrem přiklání skoro polovina voličů, u SPD (Svobodní, PRO, Trikolora) je navíc patrný vyšší podíl těch, kteří současnou orientaci země vidí spíše na Východ. Specifickou skupinu tvoří Motoristé sobě, kteří mají nejnižší podíl lidí přesvědčených o prozápadní orientaci a zároveň nejvyšší podíl těch, kteří řadí Českou republiku do kategorie „mezi“. Skupina nevoličů či nerozhodnutých je jedinou skupinou, kde více než polovina popisuje ČR jako neutrálně orientující se v mezinárodním směřování.
„Jaká je podle Vás současná mezinárodní orientace České republiky?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, tematický průzkum srpen 2025, N= 1548, CAWI
*S ohledem na nízký počet respondentů jsou výsledky za tuto stranu orientační
Veřejnost si v otázce povolebního směřování mezinárodní orientace ČR po říjnových volbách z velké části není jistá. Třetina nedokáže situaci odhadnout. Čtvrtina předpokládá, že se nic nezmění. Poměrně silné (22 %) je ale i přesvědčení, že posílí středová pozice „mezi Západem a Východem“. Zároveň platí, že ti, kteří čekají tento vývoj, by jej hodnotili většinou pozitivně. Naopak u těch, kteří očekávají silnější orientaci na Východ (14 %), výrazně převažují ti, kteří se takové změny obávají. Změnu orientace ČR více na Západ očekává po volbách jen 6 % lidí. Z nich jasná většina by takovou změnu uvítala.
Příznivci ANO působí nejvíce nerozhodně, přičemž je u nich zároveň častý předpoklad, že se buď nic nezmění, nebo předpoklad, že posílí neutrální pozice Česka. Možní voliči SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory) nejčastěji nečekají žádnou změnu. Naopak příznivci SPOLU, STAN i Pirátů (s podporou Zelených) častěji čekají, že dojde k posílení orientace naší země na Východ, u STAN je toto přesvědčení vůbec nejsilnější. Potenciální voliči Motoristů a STAČILO! (SOCDEM) vykazují zdaleka největší podíl těch, kteří se domnívají, že Česko posílí středovou pozici „mezi Západem a Východem“.
„Změní se podle Vás po říjnových sněmovních volbách mezinárodní orientace České republiky?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, tematický průzkum srpen 2025, N= 1548, CAWI
*S ohledem na nízký počet respondentů jsou výsledky za tuto stranu orientační
„A uvítal(a) byste Vy osobně takovou změnu mezinárodní orientace ČR? / A bude podle Vás dobře, pokud se mezinárodní orientace ČR nezmění?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, tematický průzkum srpen 2025, N= 1548, CAWI
Datový soubor pro výše uvedenou analýzu vznikl v rámci šetření STEM pro CNN Prima NEWS. To proběhlo v srpnu 2025 (tři vlny ve druhé polovině srpna) metodou CAWI na vzorku N = 1 548.
Průzkum je založen na kvótním výběru dotazovaných, kteří reprezentují českou dospělou populaci (kvótní kritéria: pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště). Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023.
Podrobně metodologii tohoto výzkumu popisujeme na webu STEM zde.
