V analytickém ústavu STEM od začátku války sledujeme postoje české veřejnosti k válce na Ukrajině a k přijímání ukrajinských uprchlíků. V červnu 2023 jsme se podrobnějším šetřením zaměřili na to, jak Češi a Češky vnímání dopady přijímání ukrajinských uprchlíků a jak hodnotí své zkušenosti s Ukrajinci. V září 2023 jsme pak zopakovali zatím poslední šetření základních postojů. Z našich výzkumů vyplývá, že dvě třetiny české společnosti nadále považují za jednoznačného viníka války Rusko. Podpora Ukrajině ve válečném střetu je ale vlažná, většina veřejnosti by si přála, aby Česká republika usilovala o co nejrychlejší konec války, i kdyby to znamenalo, že Ukrajina ztratí některá dobytá území. Většina veřejnosti (79 %) už dnes má nějaké vlastní zkušenosti s ukrajinskými uprchlíky, které dokáže zhodnotit. Jako převážně negativní své zkušenosti hodnotí jen 18 % veřejnosti, přesto 43 % lidí uvádí, že se jejich postoje k uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války zhoršily. Uprchlíci z Ukrajiny v každém případě pro českou veřejnost představují silně štěpivé téma. Jejich další setrvávání u nás podporuje asi polovina veřejnosti (51 %), zatímco ostatní jsou proti. Podpora ukrajinským uprchlíkům v čase příliš neklesá, ale vyostřují se postoje části těch, kteří jsou proti uprchlíkům.
Postoje k válce na Ukrajině
Jak jsme informovali dříve, hodnocení Ruska a Vladimíra Putina se po zahájení invaze na Ukrajinu silně propadlo. Dvě třetiny veřejnosti dnes hodnotí svůj vztah k Rusku na školní stupnici dvěma nejhoršími známkami 4 nebo 5. To je nejhorší hodnocení ze všech z bezmála třiceti sledovaných zemí. Podobně dvě třetiny veřejnosti určitě nebo spíše souhlasí s tvrzením, že Rusko je jednoznačným viníkem války. Zbývající třetina s tvrzením spíše nebo určitě nesouhlasí; při bližším pohledu pak vidíme, že asi 20 p. b. z nich jsou pochybující, kteří vinu Ruska relativizují a mají poměrně velkou tendenci věřit ruským narativům, a přibližně 15 p. b. představují lidé, kteří se v interpretaci konfliktu jasně kloní k Rusku a mají silnou tendenci mu věřit. Z nich jen asi 4 p. b. jsou lidé, kteří by rádi viděli Českou republiku zpět ve vlivové sféře Ruska („silně proruští“ v grafu „Postoj k válce na Ukrajině“).
Převážně negativní postoje k Rusku ale neznamenají silnou podporu Ukrajině v jejím obranném úsilí. Česká veřejnost je v této otázce ve skutečnosti spíše pasivní a uzavřená, necítí příliš svoji roli ve vojenské podpoře napadenému státu. Konkrétně se v září 2023 jen lehce přes třetinu veřejnosti přiklonilo v nabídce dvou možností k tomu, že „ČR by měla podporovat Ukrajinu ve znovuzískání ztraceného území, i když to může prodloužit konflikt“. Zbývající téměř dvě třetiny se přiklonily k postoji, že „ČR by měla usilovat o rychlé ukončení konfliktu, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území“.
„Výsledky amerického institutu Gallup ukazují, že u americké veřejnosti je situace téměř přesně zrcadlově obrácená a dvě třetiny chtějí podporovat Ukrajinu ve znovuzískání území a pouze třetina preferuje co nejrychlejší ukončení konfliktu,“ srovnává postoje Čechů a Češek s postoji americké veřejnosti ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák.
Postoje k válce na Ukrajině více souvisí s úrovní dosaženého vzdělání a s materiálním zajištěním než s věkem nebo pohlavím lidí. Lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé lépe materiálně zajištění častěji preferují možnost, aby Česká republika podporovala Ukrajinu ve znovuzískání ztracených území. Nejsilněji jsou ale postoje k válce spojeny s volebním chováním.
„Zatímco mezi voliči vládních stran je asi 70 % těch, kdo by chtěli, aby ČR podporovala Ukrajinu ve znovuzískání ztracených území i za cenu možného prodloužení konfliktu, mezi voliči parlamentní opozice má tento postoj jen necelá pětina,“ vysvětluje Jaromír Mazák, proč je postoj k válce silně politizované téma.
Postoje k ukrajinským uprchlíkům
Na počátku války se jasná většina respondentů (70 % v březnu 2022) vyslovila, že bylo správné přijmout statisíce běženců, kteří k nám z napadené Ukrajiny utekli. V létě 2022 sice souhlas s přijetím těchto uprchlíků trochu klesl, ale od té doby až do současnosti se míra souhlasu udržuje mezi 55 a 60 %. Neplatí tedy často opakovaný dojem, že se výrazně zmenšuje část veřejnosti, která považuje přijetí uprchlíků za správné.
Poznámka: V dubnu 2022 bylo ve formulaci využito „více než 200 tisíc“, od května 2022 byla používána formulace „více než 300 tisíc“.
Od června 2023 využíváme některé nové otázky, které lépe odrážejí, kam se veřejná diskuse posunula od začátku války. V první řadě nás zajímá, jak se vyvíjí postoj Čechů a Češek k tomu, aby u nás byl přijatým ukrajinským uprchlíkům nadále umožňován pobyt za současného vývoje situace. Zatímco v červnu ještě převažovali ti, kdo určitě nebo spíše považují za správné, aby Česká republika nadále umožňovala pobyt ukrajinským uprchlíkům, které přijala, v září 2023 již byla veřejnost v této otázce rozdělena téměř přesně půl na půl.
„Je to poprvé od léta 2022, kdy jsme zachytili nějaký, byť malý pokles podílu veřejnosti, který podporuje přijímání nebo setrvání ukrajinských uprchlíků u nás. Je příliš brzy říct, jestli je to jen nějaký jednorázový výkyv v datech, nebo skutečná změna,“ varuje před ukvapenou interpretací Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.
Méně zastoupen je ovšem postoj, že by ukrajinští uprchlíci, kteří k nám z napadené Ukrajiny utekli, měli dostat příležitost zůstat zde i po skončení války. To si myslí jen asi 40 % veřejnosti, naopak asi 60 % je proti.
Hodnocení dopadů příchodu ukrajinských uprchlíků a osobní zkušenosti s nimi
Nejhorší dopad měl příchod ukrajinských uprchlíků dle veřejnosti na dostupnost míst ve školkách a školách. Jen asi 15 % se domnívá, že se v tomto ohledu situace v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků nezměnila. Dvě třetiny si myslí, že se dostupnost míst ve školkách a školách zhoršila. Zbytek nedovede situaci posoudit. Jen o trochu méně negativně hodnotí lidé také dopad příchodu uprchlíků na dostupnost bydlení a bezpečnost a kriminalitu. V obou případech se asi 60 % respondentů domnívá, že příchod ukrajinských uprchlíků způsobil v těchto oblastech zhoršení.
S hodnocením dopadu na vybrané oblasti veřejného života pak kontrastuje, že téměř tři čtvrtiny veřejnosti (73 %) nevnímají v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků žádnou změnu ve své osobní situaci nebo je pro ně tato změna neutrální. Ze zbývající čtvrtiny vnímají lidé nejčastěji negativní dopad na osobní situaci. Mezi lidmi, kteří pobyt ukrajinských uprchlíků u nás rozhodně odmítají, je pak více než polovina těch, kdo vnímají negativní dopad příchodu ukrajinských uprchlíků na svoji osobní situaci.
Poznámka: Graf ukazuje hodnocení dopadu příchodu ukrajinských uprchlíků na osobní situaci podle toho, jak lidé podporují nebo nepodporují, aby ČR umožnila pobyt ukrajinským uprchlíkům, které přijala.
Osobní zkušenost s Ukrajinci v různých kontextech (sousedství, práce/škola, veřejné život a služby atp.) je dnes již zcela běžnou zkušeností, kterou má do nějaké míry většina české veřejnosti. Lidé podobně často označují svůj kontakt s Ukrajinci za převážně pozitivní (23 %) jako převážně negativní (18 %). Nejvíce lidí (38 %) hodnotí kontakty s Ukrajinci celkově jako smíšené (podobnou měrou pozitivní jako negativní). Zbytek kontakty nemá.
Výzkumná zpráva vychází z devíti vln výběrového šetření TRENDY, které STEM realizoval v období od dubna 2022 do září 2023 na základě totožné metodologie. Nejpodrobnější šetření proběhlo v červnu 2023 (s finanční podporou nadace Blíž k sobě). K aktualizaci vybraných, ale ne všech otázek došlo naposledy v září 2023. Každá z devíti vln výzkumu probíhala na 1000+ respondentech kombinací online dotazování a osobních rozhovorů (CAWI + CAPI). Reprezentativita výběrového souboru je zajištěna sociodemografickými kvótami a vážením na minulou volbu ve volbách do PS PČR 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023.
V kompletní výzkumné zprávě se dále dočtete:
- Do jaké míry česká veřejnost podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO
- Jaké důvody pravděpodobně souvisí s tím, že dvě pětiny veřejnosti říkají, že se jejich postoje k uprchlíkům od začátku války zhoršily
- Jaký typ kontaktu mají lidé s uprchlíky nejčastěji
- Jakou známku dali Češi a Češky úřadům za zvládnutí příchodu uprchlíků
- A další
Celá výzkumná zpráva je k dispozici ZDE.
Kontaktní osoba:
Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM
jaromir.mazak@stem.cz
