Více než tři pětiny českých domácností na začátku letošního roku uvedly, že kvůli vysokým cenám tepla nevytápěly optimálně některé části svých bytů či domů. Polovina kvůli vysokým nákladům za teplo také podle svých tvrzení musela omezit jiné výdaje, což je více než dvojnásobný podíl než v roce 2019. Úsporná opatření se nejčastěji týkala lidí špatně hodnotících svou ekonomickou situaci, a rovněž lidí starších 60 let. V porovnání s rokem 2019 také narostl z pětiny na více než polovinu podíl Čechů, kteří v nejčastěji obývané místnosti svého bytu měli údajně teplotu dvacet stupňů či nižší.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) z letošního roku byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. ledna až 15. ledna 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1089 respondentů v kombinaci online a osobní dotazování (CAWI+CAPI).
Citovaný výzkum z roku 2019 ve dnech 26. 1. – 6. 2. 2019 STEM provedl pro ASHOKA ČR a SR, byl zaměřen na výdaje na vytápění domácnosti. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán na základě kvótního výběru kombinací technik PAPI a CAPI. Dotázáno bylo v osobních rozhovorech 1084 osob starších 18 let.
V uplynulém roce došlo v důsledku ruské agrese na Ukrajině k zásadním změnám na trhu s energiemi, a to jak na celoevropské, tak tuzemské úrovni. Burzovní ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny prodělaly šokový vývoj, který kulminoval v srpnu a září. Z pohledu domácích maloodběratelů došlo postupně k výraznému zdražení elektřiny, plynu a v návaznosti na ně též všech dalších zdrojů tepla.
ČR včetně svých občanů objektivně přistoupila ve spotřebě plynu i elektřiny k podstatným omezením, přičemž dosud se měsíční úspora v kritických měsících topné sezóny pohybovala mezi 15 a 20 % (po odečtení vlivů počasí). Pravděpodobně sledujeme kombinovaný efekt významně vyšších cen plynu, zodpovědnějšího hospodaření domácností a útlumu výroby a optimalizace spotřeby v průmyslu. Podobně došlo k úsporám také ve spotřebě elektřiny, ovšem zde se úspora pohybuje mezi 4 a 5 procenty.
Pozn.: Data po očištění vlivu počasí a po odečtení spotřeby paroplynové elektrárny Počerady.
Výše uvedené události měly mimo jiné zásadní vliv na přístup českých domácností k vytápění jejich domovů, velmi často na úkor subjektivního komfortu. Tisková zpráva STEM proto přináší srovnání výpovědí Čechů na dané téma z přelomu ledna a února před čtyřmi lety s popisem situace týkající se vytápění domácnosti z první poloviny ledna letošního roku.
Podle vlastní výpovědi (z letošního ledna) více než polovina českých domácností měla náklady na vytápění tak vysoké, že musela omezovat jiné výdaje, aby je pokryla. Podíl takovýchto domácností je tak letos o necelou třetinu vyšší než na přelomu ledna a února před čtyřmi lety. O více než pětinu také narostl podíl Čechů, kteří tvrdili, že kvůli výši nákladů na vytápění optimálně nevytápěli některé části svého bytu či domu (letos to uvedlo 62 % lidí). Současně bylo toto opatření, tedy snížení teploty v některých částech obydlí, uplatňováno vyšším podílem domácností než první zmíněné opatření.
Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami ukazuje, že úsporná opatření začali v porovnání s rokem 2019 ve větší míře zavádět lidé napříč věkovým spektrem. Stejně jako při předchozím měření k nim však nejčastěji ze všech přistupovali lidé starší 60 let, téměř tři čtvrtiny podle svých tvrzení nevytápěly některé časti svého obydlí optimálně a 56 % omezilo jiné výdaje své domácnosti (v obou případech je to zhruba o čtvrtinu více než v roce 2019). Skokový nárůst domácností, které na začátku letošního roku tvrdily, že kvůli vysokým cenám za teplo omezily jiné výdaje, je však pozorovatelný i mezi nejmladšími obyvateli. Největší změnu v tomto ohledu můžeme pozorovat mezi Čechy ve věku 18-29 let, podíl těch, kteří tvrdili, že kvůli teplu omezili své další výdaje, byl oproti roku 2019 na začátku letošního roku o 35 % vyšší.
K jistým úsporným opatřením se v porovnání s rokem 2019 uchýlili všichni Češi nezávisle na tom, jak subjektivně hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti (v případě lépe zajištěných domácností se ovšem častěji jednalo o snížení teploty v některých částech obydlí). Nejpalčivější je situace, podobně jako bylo patrné z předchozího šetření, pro obyvatele, kteří se považují za špatně zajištěné či v zásadě chudé. Situace těchto domácností nebyla v tomto ohledu příznivá ani v roce 2019. Nyní již k omezení jiných výdajů či snížení tepelného komfortu podle svých tvrzení přistoupily tři čtvrtiny domácnosti, které hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou.
Úsporná opatření se současně častěji (na deklaratorní úrovni) týkala domácností, v nichž je čistý měsíční příjem na osobu nižší než 25 tisíc Kč (obecně k nim nejčastěji přistupovaly domácnosti, u nichž měsíční příjem na osobu nepřesahuje částku 10 tisíc Kč). Z hlediska struktury domácností pozorujeme, že se k úsporám kvůli nákladům na vytápění častěji uchylují domácnosti seniorů, především single senioři uváděli, že přistupují k oběma zmíněným opatřením častěji než ostatní domácnosti (61 % omezilo jiné výdaje, 71 % nevytápí všechny části svého obydlí optimálně). Obecně lze však říci, že nehledě na složení domácnosti na začátku letošního roku mezi všemi skupinami obvykle převažovaly ty, které tvrdily, že dané úsporné opatření učinily. Dále se k oběma opatřením častěji uchylovali Češi (43 % populace), kteří uvedli, že ze všech oblastí do jejich každodenního života nejcitelněji zasáhlo právě zdražování elektřiny a vytápění.
Změnu přístupu českých domácností k vytápění svých obydlí můžeme detailněji sledovat pomocí otázky mapující informaci, na jakou teplotu vytápěly svou hlavní obytnou zónu. Ještě na počátku roku 2019 totiž nejčastěji obývanou místnost vytápěla podle svých tvrzení na 20 či méně stupňů jen asi pětina domácností, na začátku letošního roku tak již činila více než polovina. Současně můžeme sledovat, že výrazně (z 37 % na 13 %) klesl podíl domácností odhadujících, že v nejčastěji užívané místnosti svého obydlí měli v zimě teplotu vyšší než 23 stupňů.
Teplotu 20 stupňů nebo méně udržovali v hlavní místnosti svého bytu především single lidé. Z hlediska věku v této otázce nepozorujeme větší rozdíly, napříč věkovým spektrem totiž platí, že přibližně polovina domácností měla ve svém nejčastěji obývaném pokoji dvacet stupňů či méně, nejčastěji pak tuto skutečnost uváděli lidé starší 60 let (rozdíl v porovnání s ostatními, ale nebyl významný).
