„Důvěra v instituce odráží důvěru ve stát jako takový, a proto má význam ji sledovat. Neodráží jen výkon konkrétní instituce a přímé zkušenosti lidí s touto institucí, ale také to, jak o dané instituci mluví politici, média, případně lidé s nějakým vlivem na veřejné mínění,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský, proč je tak důležité důvěru v instituce měřit.
Jako zdaleka nejdůvěryhodnější instituce v ČR se etablovali hasiči, kterým věří 92 procent dotázaných. Svůj podíl na tomto výsledku zcela jistě sehrály nedávné povodně, během kterých byli hasiči zcela zásadní složkou a i výzkum, který STEM udělal bezprostředně po povodních, ukázal, že jejich role byla vnímána jako zcela zásadní. Naopak vládě povodně nepomohly. Jakkoli v průzkumu bezprostředně po povodních hodnotilo činnost vlády kladně 60 % populace, což je s ohledem na nízkou důvěru ve vládu špičkové číslo, samotná důvěra ve vládu měřená nyní v říjnu opět mírně poklesla oproti minulému měření, které proběhlo v červnu letošního roku.
Z hlediska důvěry v ústavní instituce nedošlo oproti minulým měřením k výraznějším změnám. Mírně si polepšili Ústavní soud, Poslanecká sněmovna, Senát a naopak si lehce pohoršili prezident a vláda. „Teprve další měření ukáží, zda jde o trend či nikoli. Zajímavý je výsledek u prezidenta republika, který po svém zvolení začal na vysokých hodnotách, ale nyní se zdá, že se růst zastavil. Uvidíme, zda jde jen o zakopnutí, nebo zda prezident narazil na svůj strop,“ uvádí Táborský.
Důvěryhodnost mezinárodních institucí zůstává v zásadě stabilní. Oproti minulému měření došlo k mírnému nárůstu důvěry v NATO a naopak velmi mírnému poklesu důvěry v EU. Po určité době byla do měření zařazena i OSN a došlo k mírnému nárůstu důvěry oproti minulému měření. Tento posun však prozatím nelze vyhodnotit jako obrat trendu dlouhodobého poklesu důvěry v tuto instituci a bude třeba počkat na další měření. Celkově se však zdá, že v tom, jak Češi vnímají mezinárodní instituce k velkým posunům nedochází. „Z dlouhodobých časových řad je zřejmé, že zejména EU ztratila v důsledku ekonomických krizí a také během migrační krize, která byla s EU silně spojována. Oproti tomu NATO je setrvale stabilní, což lze zřejmě přičíst tomu, že zatím nedošlo k žádné výrazné krizi, v níž by NATO figurovalo. Od toho se pak bude odvíjet důvěra veřejnosti,“ říká Táborský.
Ani v oblasti bezpečnostních složek nedochází k větším výkyvům. Na špičce se drží již zmínění hasiči, za nimi s odstupem zůstává silná policie a armáda, přičemž důvěra v ně se oproti minulému měření prakticky nezměnila. Zajímavá je ovšem přetrvávající politizace některých institucí. „STEM na tento jev upozorňuje dlouhodobě. S nástupem aktuální vlády došlo například k tomu, že důvěra v armádu závisí na vašich politických preferencích. To dříve nebývalo a na armádě byla nadstranická shoda. Ale jelikož se z ní stalo výrazné politické téma, najednou se na ní neshodneme,“ vysvětluje Táborský.
Podobný jev vidíme i u Ústavního soudu. Je velmi pravděpodobné, že polarizace začala v době, kdy Ústavní soud zrušil část volebního zákona znevýhodňující malé strany a umožnil tak volební koalice. „Tehdy opozice otevřeně mluvila o tzv. podvodu na voličích a otevřeně Ústavní soud kritizovala, což se od té doby ještě několikrát opakovalo. Nedá se čekat, že by to na reputaci Ústavního soudu nezanechalo šrámy,“ říká Táborský.
Institucí, které se rovněž silně týká politická polarizace, je Česká televize. Zatímco u voličů vládní koalice důvěra v Českou televizi výrazně přesahuje 50 %, u voličů opozice je tomu přesně naopak. „Sledovali jsme největší strany, protože u menších stran nejsou vzorky dostatečně velké k tomu, abychom získali reprezentativní výsledek, ale na utvoření celkového obrázku to stačí. Je zřejmé, že politické přesvědčení má souvislost s tím, zda největšímu veřejnoprávnímu médiu věříte, či nikoli. Je pravděpodobné, že tyto výsledky jsou jedním z důvodů, proč se tak výrazným politickým tématem stalo v zásadě marginální zvýšení koncesionářských poplatků. Voličům opozice útoky na veřejnoprávní média budou zjevně konvenovat jejich přesvědčení,“ vysvětluje Táborský.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.-11. 10. 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 052 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
