V červnovém průzkumu STEM více než čtyři pětiny Čechů uvádí, že se podle nich situace ohledně zdražování do budoucna nezlepší. Celých 80 % tvrdí, že kvůli stoupajícím cenám energií muselo začít více šetřit a omezovat některé své potřeby. Téměř 65 % se obává chudoby, přičemž podle nich vláda nepodniká dostatečné kroky, aby propadu životní úrovně občanů zabránila. Situace spojená s rostoucími cenami také proměnila některé jejich preference, a tak by teď větší skupina lidí namísto investic do ochrany životního prostředí, dala přednost navýšení sociálních dávek.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 10. až 20. června 2022. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1018 respondentů, kteří byli dotázáni online a osobním dotazováním (CAWI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Výzkum probíhal pod dojmem několika velkých zdrojů nejistoty. Více než čtvrt roku již trvá ruská válka na Ukrajině, v jejímž důsledku do ČR přišlo mnoho nových uprchlíků. Válka též poškodila a ohrožuje dodávky různých surovin, především plynu. V ČR se dále rozvíjí nebývale vysoká míra inflace, která v různé míře znamená zdražování prakticky všeho zboží i služeb.
Většina Čechů je ohledně budoucího vývoje cen zboží a služeb v první polovině roku značně skeptická. Více než čtyři pětiny (82 %) mají za to, že se situace v tomto ohledu za rok spíše nebo určitě nezlepší. Největší pesimismus projevují občané starší 60 let (85 % si myslí, že situace se nezlepší). V tomto ohledu je dále velmi důležité, že silně negativní očekávání převažují mezi lidmi, kteří jsou již nyní v obtížné situaci (56 % lidí ze špatně zajištěných domácností rozhodně nečeká, že se situace do roka zlepší).
„V současné době rychle rostou ceny všeho zboží a služeb. Myslíte si, že se situace zhruba za rok zlepší?“
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů
Více optimistů je naopak mezi vysokoškoláky, a rovněž mezi lidmi ve věku 18 až 29 let. V obou případech shodně velké skupiny (25 %) do budoucna očekávají zlepšení situace. Napříč však jasně dominuje názor, že k jejímu zlepšení nedojde.
„V současné době rychle rostou ceny všeho zboží a služeb. Myslíte si, že se situace zhruba za rok zlepší?“
Rozdíly podle materiálního zajištění domácnosti
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let
Tato zjištění odpovídají nedávným výsledkům šetření finanční situace domácností STEM pro KPMG, které ukázaly, že inflační očekávání Čechů jsou v současnosti velmi vysoká – celých 43 % má za to, že zdražování ještě zrychlí a další třetina předpokládá, že ceny dále porostou stávajícím tempem.
Dopady většina lidí pociťuje už nyní a podnikají proto různé kroky. Kvůli zdražování energií, tedy elektřiny, plynu, a také pohonných hmot většina lidí (80 %) podle svých tvrzení musela začít ve větší míře šetřit a omezovat některé své potřeby. Nárůst cen energií se zatím významněji nedotkl pouze jedné pětiny občanů. Situace nejcitelněji dopadá na lidi starší šedesáti let, 89 % tvrdí, že se již muselo začít více uskromňovat (59 % dokonce uvádí rozhodnou odpověď „určitě ano“). Naopak největší skupina těch, kteří zatím k větším úsporným opatřením nemuseli přikročit (31 % spíše a určitě ne) je mezi mladými lidmi do 29 let.
„Podstatně se zvýšily ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot. Nutí Vás tato situace už dnes podstatně šetřit a omezovat své potřeby?“
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let
„Podstatně se zvýšily ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot. Nutí Vás tato situace už dnes podstatně šetřit a omezovat své potřeby?“
Rozdíly podle věku
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let
Nedostatečná snaha vlády
Podobně jako jsou lidé skeptičtí k budoucímu vývoji cen a jejich potenciálnímu poklesu, mají tendenci černě nahlížet také na svou vlastní situaci a předvídají její značný propad. Téměř 65 % tak projevuje obavy z chudoby či neúnosného poklesu vlastní životní úrovně.
„Obáváte se Vy osobně chudoby či neúnosného snížení své životní úrovně?“
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let
Podstatně více se propadu vlastní životní situace nebo chudoby určitě obávají ženy (36 %), více než muži (26 %). Dále se tyto obavy nejvíce týkají lidí s nižším vzděláním. S jeho vyšší úrovní se zmenšují, přesto je i mezi vysokoškoláky více než polovina (54 %) těch, kteří se bojí zhoršení své životní úrovně. Z hlediska věku se tyto obavy v největší míře projevují mezi staršími (60+ let), zhoršení se obává 71 % z nich. Vyšší míra obav je patrná také mezi obyvateli Moravskoslezského kraje, kdy se propadu obává 76 % z nich.
Současně má většina lidí za to, že vláda toho podniká málo, aby poklesu jejich životní úrovně zabránila.
„Myslíte si, že se vláda dostatečně snaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v naší zemi?“
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let
84 % se domnívá, že se kabinet příliš nesnaží, aby zabránil výraznému nárůstu chudoby v České republice. Nejvíce kritičtí jsou v tomto směru voliči opozičního SPD a hnutí ANO, 97% a 93 % z nich si myslí, že vláda nekoná dostatečně. Naopak sklony k lepšímu hodnocení počínání vlády mají zejména voliči koalice SPOLU, především voliči ODS (55 % uvádí, že se vláda dostatečně snaží).
Obecně pak větší zásluhy za snahu vládě přičítají shodně (24 %) lidé mladší a vysokoškolsky vzdělaní. Větší kritika pak přichází od vyučených bez maturity a lidí starších 60 let. Hodnocení vlády v této oblasti ovšem do značné míry odráží obecně kritický postoj k politickým institucím, než informovanější postoje k vládní sociální politice.
„Myslíte si, že se vláda dostatečně snaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v naší zemi?“
Rozdíly podle stranických preferencí
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let, uvedeny pouze současné parlamentní strany (hodnoty pro KDU-ČSL a TOP 09 jsou vzhledem k nízkým počtům respondentů pouze orientační)
Raději vyšší sociální dávky než investice do ochrany životního prostředí, peníze rodinám s dětmi spíše než seniorům
Aktuální vývoj spojený s nárůstem cen a trvajícím válečným konfliktem významným způsobem ovlivnil i priority obyvatel v dalších oblastech. Preference lidí týkající se toho, zda by raději investovali více do životního prostředí, nebo zvýšili sociální dávky, se od roku 1998 různě střídají. Zatímco začátkem roku 2020, v době pozitivního hodnocení současné situace především v ekonomické oblasti, lidé dávali častěji (67 %) přednost investicím do ochrany životního prostředí, v současnosti se oba postoje vyrovnávají, přičemž mírnou většinou převažuje názor, že by raději mělo dojít k navýšení sociálních dávek.
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.
Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“
Pramen: STEM, Trendy 1998-2022
Při bližším pohledu na to, jak se během posledních několika let proměnily preference investic do ochrany klimatu před navyšováním sociálních dávek, je znát že k jejich poklesu došlo napříč věkovým spektrem. Nejmenší propad je pozorovatelný u mladých lidí do 29 let, pro něž byla investice do ochrany planety v porovnání s ostatními nejdůležitější. V současnosti ji tedy preferuje 67 % z nich, oproti 74 % před dvěma lety. S rostoucím věkem se tato preference propadá znatelněji, nejvíce mezi lidmi ve věku 45 až 59 let (z 66 % na 43 %), podobně u šedesátníků a starších (z 62 % na 38 %).
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.
Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“
Preference investic do ochrany životního prostředí podle věku
Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020,2022/6
Rozložení preferencí se už takto výrazně neproměnilo v případě, kdy měli lidé rozhodnout, zda by raději zvýšili důchody, nebo rozšířili finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. V současnosti stále převládá přesvědčení, že by se mělo přidat rodinám, ovšem v porovnání s počátkem pandemie toto přesvědčení nyní ještě posílilo, a to z 55 % na 62 %, zatímco podpora navýšení důchodů se propadla z 45 % na 38 %. Je logické, že s rostoucím věkem roste též podpora pro navýšení důchodů, šedesátníci a starší lidé se tedy více než za podporu rodinám s dětmi staví za vyšší důchody, a to téměř v 60 %.
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi.
Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi.
Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“
Preference zvýšení podpory podle věku
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů starších 18 let