Naše zjištění
23. 2. 2024

Češi nepolevují v podpoře uprchlíků z Ukrajiny

Češi ani po dvou letech války na Ukrajině nejsou většinově proti pobytu ukrajinských uprchlíků na našem území. Zároveň se však projevuje únava z vleklého konfliktu, protože převažují lidé, kteří by preferovali rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty některých ukrajinských území. Mírně odlišný je postoj mladých ve věku 18-29 let, kteří sice také většinově podporují rychlé ukončení konfliktu, ale je mezi nimi více těch, kteří by podporovali Ukrajinu až do znovuzískání ztracených území. Vyplývá to jednak z nových lednových dat výzkumného ústavu STEM a zároveň z dlouhodobého sledování trendů v této oblasti.

Češi ani po dvou letech války na Ukrajině nejsou většinově proti pobytu ukrajinských uprchlíků na našem území. Zároveň se však projevuje únava z vleklého konfliktu, protože převažují lidé, kteří by preferovali rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty některých ukrajinských území. Mírně odlišný je postoj mladých ve věku 18-29 let, kteří sice také většinově podporují rychlé ukončení konfliktu, ale je mezi nimi více těch, kteří by podporovali Ukrajinu až do znovuzískání ztracených území. Vyplývá to jednak z nových lednových dat výzkumného ústavu STEM a zároveň z dlouhodobého sledování trendů v této oblasti.

„Oproti loňskému září mírně narostl podíl lidí, kteří chtějí rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině i za cenu ztráty některých území, o sedm procentních bodů na aktuálních 69 %. Pravděpodobně se projevuje únava z konfliktu, který vede k pocitu, že ideální by bylo tuto válku co nejdříve ukončit,“ vysvětluje ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák. Zajímavé je, že podíl lidí, kteří by podporovali Ukrajinu až do znovuzískání ztracených území, je mírně vyšší mezi mladými lidmi. „Ve skupině lidí 18-29 let je oproti celé populaci o pět procentních bodů více těch, kteří jsou pro, aby se Ukrajina podporovala až do zcela vítězného konce,“ uvádí Mazák.

Zdroj STEM, Trendy 2023/06 a 09 a 2024/01
Zdroj STEM, Trendy 2024/01

Neklesající podporu mezi Čechy naopak mají uprchlíci před válkou, kteří v Česku našli dočasný domov. Z dat STEM plyne, že s názorem, že je správné, že Česká republika nadále umožňuje pobyt ukrajinským uprchlíkům, které přijala, souhlasí nejméně polovina veřejnosti, konkrétně podle lednových dat 53 %. „Zajímavé je, že tato podpora je v čase stabilní. Když jsme stejnou otázku pokládali loni v červnu, bylo pro 56 % lidí,“ říká Mazák s tím, že aktuální data neukázala ani rozdíly podle věku.

Zdroj STEM, Trendy 2023/06 a 09 a 2024/01
Zdroj STEM, Trendy 2024/01

Co se však v čase mírně mění, je hodnocení Ruska. „Obyvatel ČR se dotazujeme, jak by hodnotili svůj vztah k vybraným zemím pomocí školních známek. Zatímco na prvních příčkách obvykle končí Slovensko s průměrnou známkou mezi jedna a dvě, Rusko bývá na opačném konci škály. Úbytek popularity je patrný mezi roky 2021 a 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu. Tehdy se průměrná známka zhoršila z 3,4 na 4,“ popisuje Mazák.

Zdroj STEM, Trendy 2021-2023

Zajímavý posun je naopak vidět u vnímání ukrajinských a ruských obyvatel ČR jakožto možných sousedů. STEM již od 90. let pokládá otázku, kdo by lidem případně vadil jako jejich soused. Na předních příčkách přijatelnosti jsou Slováci, které by za sousedy podle dat z konce loňského roku bez problému sneslo 91 % české populace. „Zajímavou změnu lze vysledovat u Rusů a Ukrajinců. Dlouhodobě byla přijatelnost Rusů o zhruba deset procentních bodů vyšší než u Ukrajinců. Po obsazení Krymu v roce 2014 přijatelnost Ukrajinců jako možných sousedů vzrostla a srovnala se s Rusy. K největší změně v obou směrech však došlo po začátku války, neboť data z konce loňského roku ukázala, že bez problému by si Rusy za sousedy umělo představit 36 % Čechů, zatímco Ukrajince 45 % Čechů,“ popisuje Mazák.

Zdroj: STEM, Trendy 1994-2023

Výše uvedené údaje spolu s dřívějšími poznatky posloužily STEM k hlubšímu pohledu na postoje české společnosti ke konfliktu na Ukrajině, Rusku a uprchlíkům z Ukrajiny. Jako stabilní v čase se ukázal index postojů české veřejnosti k válce na Ukrajině, který kromě výše rozebraného postoje Čechů k podpoře Ukrajinců ve znovuzískání ztracených území zohledňuje ještě názory na to, zda je Rusko jednoznačným viníkem konfliktu na Ukrajině, a také preferované směřování České republiky. „V případě viny za konflikt jsme položili otázku, zda souhlasí s výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině. A u směřování ČR jsme dali respondentům na výběr, zda by chtěli, aby se Česko ubíralo spíše na Východ, spíše na Západ, nebo aby zůstalo někde mezi,“ vysvětluje Mazák konstrukci indexu.

Zatímco u viníka války je situace vcelku jasná, neboť s tvrzením, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, loni v září souhlasilo 65 % populace, u směřování České republiky je situace složitější. „Lidí, kteří by chtěli, aby Česko směřovalo na Východ, je naprosté minimum, kolem čtyř procent populace. Nicméně mnoho není ani těch, kteří chtějí jednoznačně na Západ. Nadpoloviční většina lidí chce zůstat někde mezi,“ vysvětluje Mazák.

Zdroj: STEM, Trendy 2023/06 a 09
Zdroj: STEM, Trendy 2023/06 a 09

Na základě těchto dat STEM spočítal již zmíněný index postojů české veřejnosti k válce na Ukrajině. „Z rozložení indexu v populace je zřejmé, že pokud se bavíme o zavinění války, dvě třetiny veřejnosti se shodnou, že na vině je Rusko. Pokud se ale bavíme o další podpoře Ukrajiny v tom, aby získala svá ztracená území, i když to může znamenat prodloužení války, pro je jen jedna třetina veřejnosti,“ vysvětluje Mazák. Nicméně pokud se zaměříme na přibližně třetinu veřejnosti, která nesouhlasí s tím, že Rusko je jednoznačnými viníkem války, pak větší část lze označit jako pochybující (20 % v září 2023). Menší část (11 + 4 %) jsou pak lidé, kteří v podstatě přijímají ruské rámování války. Jen nepatrná část veřejnosti (4 % v září 2023) jsou pak natolik proruští, že by si přáli návrat Česka do vlivové sféry Ruska.

Zdroj STEM: Trendy 2023/06 a 09

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18.‑27. ledna 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 057 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.

Sdílet

My a svět
Ukrajina