Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím své výzkumné série TRENDY. Aktuální výsledky výzkumné série TRENDY ukazují, že podle 65 % Čechů a Češek pracuje v ČR příliš mnoho cizinců. Hlubší pohled na data však naznačuje, že česká veřejnost není v postojích k zaměstnávání cizinců jednotná. Polovina (47 %) osob vnímá cizince na českém trhu práce jako ohrožení, ale na druhou stranu si 58 % osob uvědomuje, že zaměstnávání cizinců může být řešením nedostatku pracovní síly ve vybraných profesích.
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců v ČR
Pozn. Rozdíly v součtech jsou způsobené zaokrouhlením.
Zdroj: STEM – Trendy 2026/01 (N = 1 061)
V dlouhodobém horizontu pozorujeme mezi českou veřejností zmírňování odmítavých postojů vůči zaměstnávání cizinců. Zásadní roli hraje v tomto ohledu kondice české ekonomiky. Během globální ekonomické krize, která byla vyvolána pádem americké banky Lehman Brothers a převzetím hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou v roce 2008, byly postoje vůči cizincům pracujícím v ČR mnohem více odmítavé. Tři čtvrtiny (75 %) Čechů a Češek zastávaly v nejhorších letech této krize názor, že zaměstnávání cizinců připravuje české obyvatelstvo o práci. Během této krize zrcadlily postoje českého obyvatelstva de facto reálný vývoj české ekonomiky – pokles ekonomické výkonnosti šel totiž v České republice ruku v ruce s růstem nezaměstnanosti. Na začátku roku 2026 pozorujeme mírně zlepšující se tendence, což může do velké míry souviset i s ekonomickým oživením ČR a výrazným zmírněním inflačních tlaků charakteristických pro předchozí období.
Vývoj postojů české veřejnosti k zaměstnávání cizinců v ČR
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Zdroj: STEM – Trendy 2009-2026
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců do jisté míry ovlivňuje i počet cizinců v České republice. S rostoucím počtem cizinců v ČR (a samozřejmě za předpokladu přiměřeného vývoje české ekonomiky) dochází i ke zmírňování postojů české veřejnosti k zaměstnávání cizinců. Roli může v tomto ohledu hrát i osobní zkušenost mnoha Čechů a Češek, kteří se potýkají s nedostatkem pracovníků ve vybraných profesích (ať již v pozici zaměstnavatelů, nebo zaměstnanců, kteří musí např. dočasně plnit úkoly navíc z důvodu neobsazených pracovních míst na jejich pracovišti).
Vývoj podílu osob, podle nichž v ČR pracuje příliš mnoho cizinců, a počtu pracujících cizinců v ČR
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Pozn.: Data o počtu pracujících cizinců vychází ze statistiky Úřadu práce (zaměstnaných cizích státních příslušníků) a MPO (počty podnikatelů). * V období 2012-2014 nejsou data k dispozici z důvodu integrace informačních systémů MPSV. Data za leden 2026 nebyla k dispozici k datu zpracování této zprávy.
Zdroj: ČSÚ, MPSV, MPO (počet cizinců), STEM – Trendy 2009-2026. Data platná k 6. 2. 2026.
Vývoj podílu osob, podle nichž cizinci berou Čechům práci, a vývoj nezaměstnanosti
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Pozn.: Podíl nezaměstnaných osob v letech 2009-2025 odpovídá průměrnému ročnímu podílu. V letech 2019-2022 a 2024 nebyly postoje české veřejnosti vůči cizincům ve výzkumné sérii TRENDY zjišťovány. * Data za leden 2026 nebyla k dispozici.
Zdroj: MPSV (podíl nezaměstnaných), STEM – Trendy 2009-2026. Data platná k 6. 2. 2026.
Obecné postoje k zaměstnávání cizinců jsou často formované spíše individuální zkušeností a osobními pocity než širší ekonomickou realitou. Většina cizinců v České republice totiž vykonává méně kvalifikované práce, které jsou spojeny i s nižší úrovní odměňování. Zatímco průměrný zaměstnanec české národnosti pobíral v 1. pololetí 2025 průměrnou mzdu ve výši téměř 52 tis. Kč, průměrný Ukrajinec pracující v ČR dostával měsíční mzdu ve výši 38 tis. Kč. Cizinci pracující v ČR zároveň odpracují měsíčně v průměru více hodin než průměrný český zaměstnanec. I přes uvedený stav však ohrožení ze zaměstnávání cizinců na českém trhu práce vnímala v lednu 2026 téměř polovina (47 %) české populace.
Struktura cizinců zaměstnaných v ČR podle zaměstnání (prosinec 2025)
Pozn.: Názvy hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO jsou zkrácené, kódy hlavních tříd jsou uvedené v závorce.
Zdroj: MPSV (statistiky zahraniční zaměstnanosti). Data platná k 31. 12. 2025.
Úroveň odměňování cizinců zaměstnaných v ČR (mzdová sféra, 1. pololetí 2025)
Zdroj: MPSV (ISPV). Data platná k 6. 2. 2026.
Výzkum TRENDY v lednu 2026 ukázal i rozdíly v postojích k zaměstnávání cizinců podle různých socio-demografických znaků respondentů. Větší míra pocitu ohrožení je dlouhodobě indikována zejména u osob s nižším vzděláním anebo nezaměstnanými, což může do velké míry souviset i s jejich méně výhodným postavením na trhu práce a nižší informovaností o aktuálních potřebách trhu práce. Obavy vysokoškolsky vzdělaných osob ze zaměstnávání cizinců jsou obecně na nižší úrovni, přestože i oni jsou vystaveni např. konkurenci pracovní síly zejména ze Slovenska. Právě Slováci totiž v České republice zastávají více kvalifikované pozice, čemuž odpovídá i průměrná úroveň jejich odměňování. Průměrný Slovák pracující v České republice si totiž v 1. pololetí 2025 vydělal měsíčně 65 tis. Kč, zatímco průměrný Čech o 14 tis. Kč méně.
Oproti předchozím letům pozorujeme změnu v postojích mladých lidí (do 30 let věku). Zatímco v roce 2023 byli ve svých postojích k zaměstnávání cizinců vstřícnější než starší lidé, v lednu 2026 jsou jejich postoje srovnatelné se staršími věkovými skupinami v produktivním věku.
Výzkum STEM dlouhodobě ukazuje, že intenzitu postojů k mnoha otázkám do velké míry ovlivňuje i příjmová situace respondenta. I v tomto případě platí, že lidé z lépe zajištěných domácností zaujímají k zaměstnávání cizinců méně často negativní postoje. I ve skupině dobře zajištěných domácností si však polovina (51 %) respondentů myslí, že v ČR pracuje příliš mnoho cizinců, a 30 % zastává názor, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci.
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců (podle věku respondenta)
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Zdroj: STEM – Trendy 2026/01 (N = 1 061)
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců (podle vzdělání respondenta)
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Zdroj: STEM – Trendy 2026/01 (N = 1 061)
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců (podle příjmové situace domácnosti)
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Zdroj: STEM – Trendy 2026/01 (N = 1 061)
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců (podle sociálního postavení)
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)
Pozn.: U kategorie nezaměstnaných mohou být výsledky zatíženy vyšší statistickou nejistotou z důvodu nižšího počtu respondentů.
Zdroj: STEM – Trendy 2026/01 (N = 1 061)
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.–25. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
