Výše výdajů na obranu je už delší dobu předmětem sporů nejen mezi koalicí a opozicí, ale i uvnitř samotné vlády, neboť je nejasné, zda plníme požadavky Severoatlantické aliance a jak je budeme plnit do budoucna. Analytický ústav STEM v návaznosti na loňský summit NATO upravil znění otázky na výdaje na obranu tak, aby bylo zřejmé, jak se k novému závazku v podobě postupného nárůstu na 5 % HDP, z čehož 3,5 % tvoří výdaje na armádu a zbytek na projekty související s obranou (např. dopravní infrastruktura), staví česká veřejnost. „Potvrdila se úvaha, kterou jsme měli už v předešlých letech, a sice, že Češi nejsou největšími jestřábi aliance a příliš velké investice do armády nechtějí, ale rozhodně nechtějí být na konci žebříčku či dokonce výdaje na obranu snižovat,“ uvádí analytik STEM Jiří Táborský.
Největší podíl Čechů a Češek (více než čtvrtina) je toho mínění, že je naším existenčním zájmem být v NATO a výdaje na obranu by tedy měly být na úrovni průměru NATO. Čtvrtina lidí spíš preferuje stagnaci na současných cca 2 procentech. Dále jsou v populaci dvě výrazné skupiny, z nichž každá tvoří cca pětinu populace a jedna si přeje výdaje snížit, a druhá naopak výrazně navýšit s poukazem na to, že jsme výdaje na armádu zanedbávali. „Tyto postoje se pojí s řadou dalších postojů a obecně lze říct, že velký vliv má politické přesvědčení a pocit ohrožení České republiky v současné situaci. Určitou souvislost lze najít i s ekonomickou situací domácnosti. Pro zvyšování výdajů na obranu jsou obecně lidé lépe zajištění, voliči bývalé vlády a lidé, kteří vnímají ohrožení Česka,“ vysvětluje Táborský s tím, že proti investicím do obrany jsou také spíše lidé ve vyšším věku a lidé s nižším vzděláním.
„V roce 2025 vydala Česká republika na obranu 2 % HDP. Nový závazek vůči NATO přijatý v loňském roce počítá s tím, že výdaje na obranu do roku 2035 postupně vzrostou na 5 % (3,5 % na obranné projekty a 1,5 % na projekty, které s obranou souvisejí).“
Postoj k výdajům na obranu podle volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025
Postoj k výdajům na obranu podle vnímaného pocitu ohrožení
Výzkum se zabýval rovněž tématem vnímání pocitu ohrožení Česka v současné mezinárodní situaci. „Od začátku války na Ukrajině se pocit ohrožení drží na velmi vysokých hodnotách a dění ve světě nijak nenahrává tomu, že by měl opadávat. Nicméně zajímavé je sledovat rozdíly ve vnímání pocitu ohrožení mezi politickými tábory. Zatímco voliči bývalé vlády vnímají ohrožení jako velmi vysoké, u těch, kteří volili strany současné vlády, je podstatně nižší, což se pak promítá i do dalších postojů, například do výše uvedené ochoty vynakládat peníze na obranu,“ uvádí Táborský.
„Myslíte si, že za současné mezinárodní situace je ohrožena bezpečnost České republiky?“
„Myslíte si, že za současné mezinárodní situace je ohrožena bezpečnost České republiky?“
Na čem se však Češi a Češky prakticky shodnou, je souhlas se členstvím v NATO. Tato instituce se obecně těší vysoké důvěře české veřejnosti a platí to napříč voličskými i dalšími skupinami. Kladný vztah k alianci se propisuje i do postoje k výdajům na obranu, neboť v různých variacích otázek Češi dlouhodobě tendují k větší příchylnosti k alianci. „NATO má v Česku velmi vysokou důvěru nejen v obecném dotazování na důvěru k té či oné instituci, ale i v případě konkrétních úkolů, jako je důvěra v zajištění naší vnější bezpečnosti. NATO zkrátka má u Čechů dobrý zvuk a porušování jeho pravidel nemá v Česku přílišnou podporu,“ říká Táborský s tím, že souhlas se členstvím v NATO je také ovlivňován věkem a pohlavím, ale ve všech skupinách je bezpečně nad 50 %.
Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“ (součet odpovědí spíše ano a určitě ano)
Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“
Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. – 30. dubna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 315 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
