Naše zjištění
5. 5. 2025

Češi chtějí konec války na Ukrajině, ale v příměří nevěří

Více než dvě třetiny české veřejnosti i nadále preferují co nejrychlejší ukončení bojů na Ukrajině oproti variantě podpory Ukrajiny až do získání ztracených území. Zároveň však možnost stabilního příměří v letošním roce vnímají jako nepravděpodobnou. Polovina Čechů se pak domnívá, že vzhledem k dynamickému vývoji po zvolení nového amerického prezidenta by evropské země měly převzít iniciativu a začít se víc podílet na tom, jaký konec války bude vyjednán. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, které na toto téma v průběhu dubna udělal analytický ústav STEM.

„Aktuální data bychom mohli přeložit jako ukázku nízké důvěry Čechů v prezidenta USA Donalda Trumpa. Ačkoli si česká veřejnost dlouhodobě a stabilně přeje rychlé ukončení bojů, v možné příměří v letošním roce, což byl jeden z leitmotivů prezidenta Trumpa, věří jen málokdo,“ říká analytik STEM Jiří Táborský k aktuálním datům.

V otázce, zda by Česká republika měla Ukrajinu podporovat ve znovuzískání ztracených území i za cenu prodloužení konfliktu, nebo naopak usilovat o rychlé ukončení bojů, zastávají Češi dlouhodobě stabilní postoj a ani dubnová čísla nepřinesla změnu. I nadále jsou asi dvě třetiny veřejnosti pro rychlé ukončení bojů.

Nicméně preferovaná varianta ještě nemusí být ta, kterou lidé považují za realizovatelnou. To ukazuje další otázka, zda se lze letos dobrat příměří. Víra v možné dosažení příměří v letošním roce je aktuálně velmi nízká a tento názor je pozoruhodně stabilní napříč sociodemografickými skupinami. „Mírné výchylky jsou pozorovatelné u politických preferencí, kdy podporovatelé současné vládní koalice a Pirátů jsou k možnosti brzkého dosažení příměří ještě o něco skeptičtější než voliči opozice a mimoparlamentních stran. Kupříkladu jen 8 % voličů SPOLU považuje příměří za velmi či spíše pravděpodobné, zatímco u voličů ANO je to 18 %,“ uvádí Táborský.

Kroky prezidenta Donalda Trumpa však vedou Čechy k poměrně velké aktivizaci stran dalšího postupu evropských zemí. Diplomatické zapojení Evropy s cílem hájit zájmy Ukrajiny na úkor zájmů Ruska by preferovala nadpoloviční většina Čechů 54 %), 30 % je proti a 17 % nemá názor. Podobně asi polovina Čechů by preferovala, aby státy EU převzaly iniciativu a dostupnými prostředky (tj. diplomaticky, ekonomicky i vojensky) řešily, co se na Ukrajině děje a jaký konec války bude vyjednán. Více lidí také podporuje evropské zvyšování výdajů na obranu (48 %), než kolik se staví proti (40 %). Nejnižší podporu kolem 33 % má posílení dodávek vojenské pomoci Ukrajině s cílem nahradit výpadek americké pomoci. „To se může zdát jako málo, ale je třeba vzít v potaz, že loni v červnu považovalo západní pomoc za nedostatečnou jen 17 % Čechů a českou pomoc dokonce pouhá 4 %,“ připomíná Táborský s tím, že aktuální dění přineslo nejen větší zájem o téma Ukrajiny, ale také zřejmě větší aktivizaci české veřejnosti.  

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 8.–17. dubna 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 031 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, vždy na vzorku cca 1000 respondentů.