Nedávné volby do Poslanecké sněmovny přinesly změny v rozpoložení veřejného mínění. V kontextu postojů k Evropské unii posílily proevropské segmenty. Jde však pravděpodobně o důsledek vůči EU málo konfliktní předvolební kampaně. Posun pak pohání především snížená ochota z EU vystoupit a vyšší spokojenost s českým členstvím. V mnoha dílčích ohledech a otázkách ale česká veřejnost zůstává k EU převážně kritická. „Je důležité vzít v potaz to, že politika nové vlády a její přístup k EU se teprve budou formovat. Na míře kritiky vlády vůči EU, případně na množství vzájemných sporů české vlády a evropských institucí bude záležet, zda posílení proevropských segmentů nebude pouze dočasné,“ doplňuje kontext analytik STEM Martin Kratochvíl.
Vývoj postoje k EU, velikost segmentů v čase
Zdroj: STEM, TRENDY 2018–2025
Vysvětlení segmentace podle vztahu k EU
Rozdělení Čechů do těchto segmentů není výsledkem jedné otázky, ale jde o kombinaci vícero faktorů a rozdělení probíhá v několika krocích. Napřed vzniká průměrový index postoje k EU, který následně kategorizujeme na čtyři hlavní postojové skupiny. Index vznikne na základě odpovědí na otázky:
– Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?
– Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?
– Podporujete zavedení eura jako měny v České republice?
– Představte si, že by se u nás konalo referendum o VYSTOUPENÍ z EU, hlasoval(a) byste pro možnost zůstat, nebo pro odejít?
Pokud člověk patří do skupiny Odpůrců, provádíme dále upřesnění, zda jde o odpůrce nebo skalního odpůrce. Aby byl člověk zařazen mezi Skalní odpůrce, musí v následující otázce odpovědět, že pociťuje „Velmi výraznou nespokojenost“.
– Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních více než třiceti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:
Obdobně pak identifikujeme Euronadšence. Mezi ně zařazujeme ty Příznivce, kteří jsou „Určitě“ stoupenci evropské integrace v této otázce:
– Řekl(a) byste o sobě, že jste jasným stoupencem evropské integrace a Evropské unie, i když nesouhlasíte s některými konkrétními opatřeními EU?
Velikost jednotlivých segmentů není v čase konstantní a dobře ukazuje vývoj názorů na EU. Podíl protiunijně naladěných Čechů v posledních letech klesá a vrací se na úroveň roku 2019, kdy vrcholila hospodářská konjunktura. Zároveň je obecná spokojenost s členstvím v EU nyní na téměř nejvyšší hodnotě od dvou hlavních propadů v minulé dekádě, které byly spojeny napřed s hospodářskou krizí a následně s migrační krizí.
Pocit evropanství, spokojenost se členstvím v EU a rozhodnutí v hypotetickém referendu o vystoupení z EU, vývoj v čase
ZDROJ + METODICKÉ POZNÁMKY:
Zdroj: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005–6/2006, STEM, série Trendy 2008–2025
Znění otázky 2022–2025: „Představte si, že by se u nás konalo referendum o VYSTOUPENÍ z EU, hlasoval(a) byste pro možnost zůstat, nebo pro odejít?“
(sloučené kategorie určitě + spíše zůstat)
Znění otázky 2004–2006 a 2010–2021: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“ (sloučené kategorie určitě + spíše ANO)
Znění otázky 2018: „A hlasoval(a) byste v případném referendu za setrvání ČR v Evropské unii?“ (sloučené kategorie určitě + spíše ANO)
Z výzkumů, kdy byly obě otázky položeny zároveň, vyplývá, že jsou vysoce korelovány (Spearmanův korelační koeficient je >0,8).
Údaje za období 2007–2009 dopočteny na základě časových řad CVVM.
Pro léta 2004–2006 a 2010–2021 byla provedena extrapolace hodnoty odpovědí na otázku po „setrvání“ z hodnot odpovědí na otázku po „znovu vstoupení“.
Z hlediska českého postoje k EU a k Evropě je zajímavé, že výrazně více Čechů se cítí být Evropany, než kolik jich pociťuje sympatie k EU. Z dat plyne, že za Evropany se označuje mírně přes 70 % Čechů. Pro setrvání v EU by však hlasovalo o 7 procentních bodů méně a spokojenost se členstvím v EU deklaruje ještě o dalších deset procentních bodů menší podíl populace. „Když se na pocit evropanství podíváme optikou naší segmentace, tak vidíme, že za Evropany se považuje i nemalá část odpůrců EU. Z toho plyne, že kritika se spíše váže k institucionálnímu pojetí EU než k evropanství jako takovému,“ vysvětluje Kratochvíl.
„Představte si, že by se u nás konalo referendum o VYSTOUPENÍ z EU, hlasoval(a) byste pro možnost zůstat, nebo pro odejít?“
Zdroj: STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR, 10/2025
„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem/Evropankou?“
Zdroj: STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR, 10/2025
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Zdroj: STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR, 10/2025
Stabilně nízko je nadále postoj Čechů k přijetí eura, které by podpořila necelá čtvrtina české populace. „Jak víme i z jiných výzkumů, Češi si s eurem stále spojují obavy ze zdražování a častý je také pocit ztráty části naší národní identity,“ vysvětluje Kratochvíl.
„Podporujete zavedení eura jako měny v České republice?“
Zdroj: STEM, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005,
STEM, série Trendy 2005–2006 a 2009–2025,
dopočet podle časových řad CVVM 2007–2009
„Podporujete zavedení eura jako měny v České republice?“
Zdroj: STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR, 10/2025
Přestože by loni po volbách Češi z EU převážně nevystupovali a přestože mírně rostla spokojenost s naším členstvím, zůstává česká veřejnost k Unii a k jejímu fungování převážně kritická. Ohledně možných překážek pro hospodářský rozvoj EU je hlavním sdíleným dojmem – stejně jako v minulosti – že hlavní brzdou rozvoje unijního hospodářství je především její vlastní těžkopádnost, byrokracie a regulace EU. Na přední místa brzd rozvoje se pak vedle těžkopádnosti řadí další prvky vnitřního fungování Unie, jako jsou nedostatečná podpora průmyslu a regionů nebo důraz na Green Deal. „Nekritičtí nejsou k Unii ani Euronadšenci či Příznivci. Vnímají překážky a poukazují na ně, jde ale spíš o projev toho, že jim na EU záleží a rádi by, aby uspěla a fungovala lépe. Odpůrci, a především Skalní odpůrci naopak pochybují o smysluplnosti společného evropského projektu jako celku,“ uzavírá Kratochvíl.
„Které z následujících skutečností považujete za vážné překážky hospodářského rozvoje v EU?“
Zdroj: STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR, 10/2025
Citovaný průzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9.–17. října 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1023 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Pro srovnání jsou použita i starší data z výzkumné série Trendy, která je realizována srovnatelnou metodikou, vždy na výběrovém souboru cca 1000 respondentů.
