Celková bilance V. Havla

Informace z výzkumu Trendy 2/2003

Celková bilance V. Havla

 

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1.-10. února 2003. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1422 občanů.

V polistopadové éře byl Václav Havel jediným ústavním činitelem, který po celé funkční období nezaznamenal u veřejnosti výrazný propad přízně. Nepotkal jej osud, u vrcholných politiků ne výjimečný, kdy po vlně velkých očekávání přichází období rozčarování a politik ztrácí u veřejnosti svůj kredit. Václav Havel si přes všechny situační výkyvy své popularity zachoval převahu pozitivních ocenění až do posledních měsíců svého působení na Hradě.

Václav Havel byl s výjimkou krátkého období po loňských povodních nepřetržitě na čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů. O jeho popularitě svědčí rovněž průběžná hodnocení celkové úspěšnosti výkonu prezidentského úřadu. V nich trvale převládalo přesvědčení, že si ve funkci prezidenta vede dobře. K pozitivním stránkám působení Václava Havla v roli prezidenta vždy patřilo i uznání zásluh o zvýšení vážnosti prezidentského úřadu.

Data z února letošního roku naznačují, že s odstupem doby se pozitivní obraz prezidenta Václava Havla spíše upevňuje. Vzestup příznivých ocenění je zvlášť patrný v uznání jeho zásluh o vážnost prezidentského úřadu.

„Jak podle Vašeho osobního názoru Václav Havel dosud (celkově*/) obstál ve funkci prezidenta České republiky?“ (%)

  10/1997 12/1999 12/2000 2/2003
Velmi dobře 15 10 10 20
Poměrně dobře 57 53 52 51
Poměrně špatně 20 29 29 23
Velmi špatně  8  8  9  6

Pramen: STEM, série Trendy 1997 – 2003

*/ únor 2003

„Řekl(a) byste, že Václav Havel podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky?“ (%)

  12/2000 11/2001 9/2002 2/2003
Určitě ano 19 19 18 29
Spíše ano 37 37 37 40
Spíše ne 30 29 31 23
Určitě ne 14 15 14  8

Pramen: STEM, série Trendy 2000 – 2003

Vnímání prezidenta Havla mělo po celou dobu jeho působení specifickou podobu. Na jedné straně byl universálně přijatelným politikem, který u všech základních skupin občanů vzbuzoval zhruba stejné pocity. Jeho všeobecná přijatelnost ovšem neplatila v okamžiku, kdy do postojů k jeho osobě vstoupila politicko – ideologická hlediska. Tehdy se již názory na
V. Havla rozcházely, a to vždy podle stejného schématu – na jedné straně vyhraněná nevole
u lidí s krajně levicovým smýšlením (stoupenci KSČM), uprostřed průměrná spokojenost umírněné levice (příznivci ČSSD) a na straně druhé zřetelná podpora V. Havla u osob pravicově orientovaných (v některých případech ovšem s výjimkou poněkud obezřetnějších postojů u stoupenců občanských demokratů). Stejný trend platí i ve zpětném pohledu na prezidentsví Václava Havla.

„Jak podle Vašeho osobního názoru Václav Havel dosud (celkově*/) obstál ve funkci prezidenta České republiky?“

(% odpovědí velmi + poměrně dobře)

Pramen: STEM, série Trendy 1997 – 2003

*/ únor 2003

„Řekl(a) byste, že Václav Havel podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky?“

(% odpovědí určitě + spíše ano)

Pramen: STEM, série Trendy 2000 – 2003


„Jak podle Vašeho osobního názoru Václav Havel celkově obstál ve funkci prezidenta České republiky?“

(názory stoupenců hlavních politických stran v %)

Pramen: STEM Trendy 2/2003

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text