Informace z výzkumu Trendy 2/2003
Celková bilance V. Havla
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1.-10. února 2003. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1422 občanů.
V polistopadové éře byl Václav Havel jediným ústavním činitelem, který po celé funkční období nezaznamenal u veřejnosti výrazný propad přízně. Nepotkal jej osud, u vrcholných politiků ne výjimečný, kdy po vlně velkých očekávání přichází období rozčarování a politik ztrácí u veřejnosti svůj kredit. Václav Havel si přes všechny situační výkyvy své popularity zachoval převahu pozitivních ocenění až do posledních měsíců svého působení na Hradě.
Václav Havel byl s výjimkou krátkého období po loňských povodních nepřetržitě na čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů. O jeho popularitě svědčí rovněž průběžná hodnocení celkové úspěšnosti výkonu prezidentského úřadu. V nich trvale převládalo přesvědčení, že si ve funkci prezidenta vede dobře. K pozitivním stránkám působení Václava Havla v roli prezidenta vždy patřilo i uznání zásluh o zvýšení vážnosti prezidentského úřadu.
Data z února letošního roku naznačují, že s odstupem doby se pozitivní obraz prezidenta Václava Havla spíše upevňuje. Vzestup příznivých ocenění je zvlášť patrný v uznání jeho zásluh o vážnost prezidentského úřadu.
„Jak podle Vašeho osobního názoru Václav Havel dosud (celkově*/) obstál ve funkci prezidenta České republiky?“ (%)
10/1997 | 12/1999 | 12/2000 | 2/2003 | |
Velmi dobře | 15 | 10 | 10 | 20 |
Poměrně dobře | 57 | 53 | 52 | 51 |
Poměrně špatně | 20 | 29 | 29 | 23 |
Velmi špatně | 8 | 8 | 9 | 6 |
Pramen: STEM, série Trendy 1997 – 2003
*/ únor 2003
„Řekl(a) byste, že Václav Havel podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky?“ (%)
12/2000 | 11/2001 | 9/2002 | 2/2003 | |
Určitě ano | 19 | 19 | 18 | 29 |
Spíše ano | 37 | 37 | 37 | 40 |
Spíše ne | 30 | 29 | 31 | 23 |
Určitě ne | 14 | 15 | 14 | 8 |
Pramen: STEM, série Trendy 2000 – 2003
Vnímání prezidenta Havla mělo po celou dobu jeho působení specifickou podobu. Na jedné straně byl universálně přijatelným politikem, který u všech základních skupin občanů vzbuzoval zhruba stejné pocity. Jeho všeobecná přijatelnost ovšem neplatila v okamžiku, kdy do postojů k jeho osobě vstoupila politicko – ideologická hlediska. Tehdy se již názory na
V. Havla rozcházely, a to vždy podle stejného schématu – na jedné straně vyhraněná nevole
u lidí s krajně levicovým smýšlením (stoupenci KSČM), uprostřed průměrná spokojenost umírněné levice (příznivci ČSSD) a na straně druhé zřetelná podpora V. Havla u osob pravicově orientovaných (v některých případech ovšem s výjimkou poněkud obezřetnějších postojů u stoupenců občanských demokratů). Stejný trend platí i ve zpětném pohledu na prezidentsví Václava Havla.
„Jak podle Vašeho osobního názoru Václav Havel dosud (celkově*/) obstál ve funkci prezidenta České republiky?“
(% odpovědí velmi + poměrně dobře)
Pramen: STEM, série Trendy 1997 – 2003
*/ únor 2003
„Řekl(a) byste, že Václav Havel podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky?“
(% odpovědí určitě + spíše ano)
Pramen: STEM, série Trendy 2000 – 2003
„Jak podle Vašeho osobního názoru Václav Havel celkově obstál ve funkci prezidenta České republiky?“
(názory stoupenců hlavních politických stran v %)
Pramen: STEM Trendy 2/2003