VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI 2023: Občané jsou silně kritičtí k vývoji politiky a působení politických aktérů, s výjimkou práce prezidenta

Na začátku roku 2024 česká veřejnost nejlépe hodnotila práci obecních nebo městských úřadů a práci prezidenta, jehož hodnocení je navíc výrazně lepší než vloni. „V případě prezidenta samozřejmě změna souvisí se změnou v prezidentském úřadu, Miloš Zeman na konci svého funkčního období byl vnímán silně kriticky. Hodnocení Petra Pavla je sice polarizované, ale stále jasně lepší než u ostatních zkoumaných politických aktérů,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová. U velké části sledovaných oblastí pokračoval trend zhoršování hodnocení, zvláště patrné je to v případě hodnocení práce politických aktérů (premiér, vláda, parlament, politické strany), v nižší míře také u hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu, vyhlídek do budoucna, sociálních jistot, stavu demokracie a občanských svobod, péče o bezpečnost občanů.

Souhrnný pohled na rok 2023: nespokojenost s vývojem společnosti přetrvává

Rok 2023 považuje za úspěšný z osobního hlediska nadpoloviční většina (62 %) české veřejnosti. Ze společenského hlediska je bilance loňského roku méně příznivá – více než čtyři pětiny obyvatel ČR nepovažují rok 2023 za úspěšný ani z hlediska rozvoje celé společnosti, ani z hlediska zajištění větší spravedlnosti. Ze soukromého hlediska považují rok 2023 za úspěšný výrazně častěji lidé s vyšším vzděláním či vyššími příjmy. U hodnocení celospolečenského vývoje však vliv těchto faktorů slábne a žádná socio-ekonomická skupina není s rozvojem české společnosti v roce 2023 většinově spokojena. Kateřina Duspivová, analytička STEM, dodává: „Rok 2023 se nesl u většiny Čechů a Češek ve znamení obav, nejistoty a únavy. Tyto pocity se zároveň plynule přelévají do nového roku – roku 2024 se obává 57 % obyvatel, s nadějí ho vyhlíží 43 % osob.“

Souhrnný pohled na rok 2022: na prahu nového krizového období

Při pohledu zpátky na rok 2022 letošní lednová data ukazují, že se naše společnost nachází v krizovém období, které je v řadě ohledů výraznější než většina dosavadních polistopadových krizí. Dominantní je pocit nejistoty, obav a strachu. Ten si lidé spojují především s neutěšeným stavem společnosti a s nárůstem materiálních potíží. Zatím se tato situace příliš nepromítá do celkové vysoké životní spokojenosti našich obyvatel.

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI 2022: Lidé hodnotí oblast sociálních jistot nejhůř za posledních několik let

VELMI KRITICKY VNÍMAJÍ TAKÉ POLITICKOU REPREZENTACIAktuálně česká veřejnost nejlépe hodnotí zdejší kvalitu zdravotní péče a práci obecních nebo městských úřadů. Téměř u všech sledovaných oblastí ovšem od minulého roku došlo k jistému propadu hodnocení. Jako horší tak lidé především vidí své sociální jistoty či vyhlídky do budoucna. Rovněž v případě vnímání politické reprezentace pozorujeme další zhoršení.

Začátkem roku ve veřejném mínění při bilancování vývoje v minulém roce panoval křehký optimismus

Rok 2021 považovala většina (60 %) společnosti z osobního hlediska za úspěšný. Avšak rozvoj celé společnosti hodnotila pozitivně jen přibližně pětina (22 %) Čechů a Češek. Ve srovnání s rokem 2020 jde o mírné zlepšení. Vliv koronavirového období se podepsal i na pocitech, které si veřejnost s uplynulým rokem spojuje. Většina (66 %) obyvatel ČR v roce 2021 zažívala strach, nejistotu nebo únavu.

Vysvědčení společnosti téměř dva roky od vypuknutí pandemie: Lidé oceňují kvalitu zdravotní péče,ale kriticky hodnotí politickou reprezentaci

Aktuálně občané nejlépe hodnotí kvalitu zdravotní péče. Její hodnocení se v souvislosti s vysokým nasazením zdravotnického personálu při koronavirové krizi významně zlepšilo. Dále je setrvale pozitivně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak v politické oblasti sledujeme výrazná zhoršení, nejvíce se od začátku roku 2020 propadlo pozitivní hodnocení práce prezidenta.

Vysvědčení společnosti: Lidé oceňují práci místní a krajské samosprávy i premiéra a prezidenta

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Loňské zhoršení hodnocení úřadů komunální politiky se nepotvrdilo (stejně jako v případě hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně). S odstupem od místní samosprávy je dále pozitivně hodnocena práce premiéra, pak také kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů, péče o bezpečnost občanů a práce prezidenta.

Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra.

ROK 2018 A „OSMIČKOVÁ“ VÝROČÍ

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybralo nejvíce občanů (38 %) vznik samostatného Československa. Oproti roku 2008, kdy proběhl totožný výzkum, je tu určitá změna, která se však dá vysvětlit specifikem stoletého výročí roku 1918.