Souhrnný pohled na rok 2022: na prahu nového krizového období

Při pohledu zpátky na rok 2022 letošní lednová data ukazují, že se naše společnost nachází v krizovém období, které je v řadě ohledů výraznější než většina dosavadních polistopadových krizí. Dominantní je pocit nejistoty, obav a strachu. Ten si lidé spojují především s neutěšeným stavem společnosti a s nárůstem materiálních potíží. Zatím se tato situace příliš nepromítá do celkové vysoké životní spokojenosti našich obyvatel. Obavy vyslovují především samoživitelky, senioři a rodiny s dětmi. Lidé však nerezignují a uchovávají si naději do budoucna.

Číst dále

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI 2022: Lidé hodnotí oblast sociálních jistot nejhůř za posledních několik let

VELMI KRITICKY VNÍMAJÍ TAKÉ POLITICKOU REPREZENTACI

Aktuálně česká veřejnost nejlépe hodnotí zdejší kvalitu zdravotní péče a práci obecních nebo městských úřadů. Téměř u všech sledovaných oblastí ovšem od minulého roku došlo k jistému propadu hodnocení. Jako horší tak lidé především vidí své sociální jistoty či vyhlídky do budoucna. Rovněž v případě vnímání politické reprezentace pozorujeme další zhoršení. Češi udělili za poslední léta největší množství špatných známek jak práci dosluhujícího prezidenta, tak práci stávajícího premiéra, kriticky se staví i k činnosti parlamentu.

Číst dále

Začátkem roku ve veřejném mínění při bilancování vývoje v minulém roce panoval křehký optimismus

Rok 2021 považovala většina (60 %) společnosti z osobního hlediska za úspěšný. Avšak rozvoj celé společnosti hodnotila pozitivně jen přibližně pětina (22 %) Čechů a Češek. Ve srovnání s rokem 2020 jde o mírné zlepšení. Vliv koronavirového období se podepsal i na pocitech, které si veřejnost s uplynulým rokem spojuje. Většina (66 %) obyvatel ČR v roce 2021 zažívala strach, nejistotu nebo únavu. I zde registrujeme mírný pokles ve srovnání s prvním rokem pandemie, což naznačuje očekávání, že má česká společnost to nejhorší za sebou.

Číst dále

Vysvědčení společnosti téměř dva roky od vypuknutí pandemie: Lidé oceňují kvalitu zdravotní péče,ale kriticky hodnotí politickou reprezentaci

Aktuálně občané nejlépe hodnotí kvalitu zdravotní péče. Její hodnocení se v souvislosti s vysokým nasazením zdravotnického personálu při koronavirové krizi významně zlepšilo. Dále je setrvale pozitivně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak v politické oblasti sledujeme výrazná zhoršení, nejvíce se od začátku roku 2020 propadlo pozitivní hodnocení práce prezidenta. Zhoršilo se i hodnocení činnosti vlády, premiéra a parlamentu, i když tady v porovnání s loňským rokem sledujeme mírný obrat v souvislosti s výměnou politické reprezentace po volbách v říjnu 2021.

Číst dále

Vysvědčení společnosti: Lidé oceňují práci místní a krajské samosprávy i premiéra a prezidenta

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Loňské zhoršení hodnocení úřadů komunální politiky se nepotvrdilo (stejně jako v případě hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně). S odstupem od místní samosprávy je dále pozitivně hodnocena práce premiéra, pak také kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů, péče o bezpečnost občanů a práce prezidenta. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů. Rovněž poctivost v podnikání častěji dostává od veřejnosti negativní známky a v minulosti patrný trend zlepšování pohledu veřejnosti na tuto oblast se zastavil.

Číst dále

Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Číst dále

ROK 2018 A „OSMIČKOVÁ“ VÝROČÍ

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybralo nejvíce občanů (38 %) vznik samostatného Československa. Oproti roku 2008, kdy proběhl totožný výzkum, je tu určitá změna, která se však dá vysvětlit specifikem stoletého výročí roku 1918. Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918. Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.

Číst dále

Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Číst dále

Postupně se snižuje podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (66 %). Tento podíl je stejný jako v loňském roce. Třípětinová většina občanů registruje napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %). Poněkud nižší podíl lidí (57 %) vidí silné napětí mezi bohatými a chudými. Od roku 2011, kdy STEM začal tuto oblast sledovat, se postupně snižuje podíl těch, kteří napětí mezi bohatými a chudými považují za silné. Mezi lidmi z domácností špatně finančně zajištěných je však tento podíl stále vysoký. Mírně nadpoloviční většina občanů (56 %) vnímá silné napětí mezi lidmi různých politických názorů. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a zejména mezi městem a venkovem (29 %).

Číst dále

Vysvědčení společnosti za rok 2016: práce prezidenta, premiéra a vlády je hodnocena hůře než před rokem

Obecné hodnocení vnitropolitické situace se sice od výzkumu na počátku roku 2016 významně nezměnilo, ovšem hodnocení jednotlivých aktérů politické scény se poněkud zhoršilo. Horší průměrnou „známku“ než před rokem si vysloužil prezident republiky (hodnocení jeho práce však stále patří mezi nejlépe hodnocené oblasti), dále premiér, vláda a parlament. Naopak lépe lidé hodnotí možnost uplatnit své schopnosti, péči o bezpečnost občanů, vyhlídky do budoucna, sociální jistoty, podmínky života mladých rodin a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů a poctivost v podnikání.

Číst dále