Kategorie: Stranické preference

Preference politických stran únor 2013

Historicky první přímé volby prezidenta se promítly i do rozložení sil politických stran. Z postupu Karla Schwarzenberga do druhého kola profitovala TOP 09, naopak po neúspěchu Přemysla Sobotky pokračoval sestup ODS na nejnižší úroveň od rozkolu v roce 1998. TOP 09 se tak stala aktuálně nejsilnější stranou pravice. Celkové vedení si upevnila ČSSD, mírně ztratili komunisté. Z volby Miloše Zemana vytěžila SPOZ, která by se pravděpodobně dostala do sněmovny. Na hraně 5 % nadále balancuje KDU-ČSL, která ve volebním modelu zůstala tentokrát těsně pod touto hranicí. Číst dále


Preference prezidentských kandidátů

Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, jen minimum občanů svou účast přímo vylučuje. Koncem září a začátkem října, před začátkem hlavní prezidentské kampaně, má stále nejlepší vyhlídky Jan Fischer. Výzkum STEM blíže prozkoumává také obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Poté, co se Jan Švejnar rozhodl nekandidovat, za favorizovaným Fischerem s odstupy následují v pořadí Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg. Po Švejnarově rezignaci nejvíce posílil volební potenciál Jiřího Dienstbiera. Číst dále


Preference politických stran přelom září a října 2012

Na přelomu září a října, dva týdny před volbami do krajů, preference naznačovaly, jak velice křehká a proměnlivá je podpora politických stran. Tentokrát se přes pětiprocentní práh dostaly jen čtyři strany, i když KDU-ČSL a SPOZ zůstaly pod prahem volitelnosti u pevnějších voličů jen těsně. Proměňovala se také síla voličského přesvědčení. Souvisí to i s protestními hlasy, které se zjevně přelévaly a hledaly svého nositele. Komunisté v předvolební situaci již v preferencích do poslanecké sněmovny nezískávali, polepšily si naopak všechny tři zbývající velké strany a oživení zaznamenávaly i strany malé. Číst dále


Preference politických stran září 2012

V září 2012 obraz preferencí ukazuje značnou nejistotu naší veřejnosti. Narůstá počet lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Od června přes prázdniny ztratily výrazně vládní ODS a TOP 09 a dlouhodobý trend není příznivý ani pro ČSSD, která nedokáže plně těžit z potíží vlády. V této situaci se poprvé v datech STEM přes pětiprocentní práh u pevných voličů dostává SPOZ se ziskem 9 mandátů, pod pětiprocentním prahem u pevných voličů naopak zůstává KDU-ČSL. Zjevně se daří komunistům, mezi pevnými voliči dosahují od voleb svého nejlepšího výsledku (47 mandátů). Číst dále


Preference politických stran červen 2012

V červnu 2012 nadále pokračuje pohyb odstartovaný aférou hejtmana Ratha. ČSSD ztrácí, avšak komunisté na současné situaci již neprofitují. Naopak mírně posilují strany středu a pravice. Lidovci si polepšili a zdá se, že jsou nyní jistěji nad pětiprocentním prahem. Z ostatních stran je mezi pravděpodobnými voliči pětiprocentnímu prahu nejblíže SPOZ. Číst dále


Preference politických stran květen 2012

Kolem poloviny května zaznamenaly preference výrazné změny. Aféra Rath stáhla preference ČSSD, na úkor sociálních demokratů získaly ostatní strany. Do parlamentu by se mezi odhodlanými voliči opět dostali lidovci, i když velice těsně. Pokles u ČSSD je hlubší mezi odhodlanými voliči – oproti minulému měsíci strana ztratila 11 mandátů. I přes tuto ztrátu si levice udržela ústavní většinu. Číst dále


Preference politických stran duben 2012

Na konci dubna 2012 by se do parlamentu dostaly jen čtyři strany. Lidovcům do pětiprocentního prahu scházely mezi rozhodnutými voliči jen 2 desetiny procenta. Obraz preferencí je na konci dubna nesen především protestními hlasy a odráží patrně atmosféru kolem odborářské demonstrace. Výrazně získala levice, ztratily vládní strany. Přepočteno na mandáty – zatímco minulý měsíc by levice měla těsnou ústavní většinu, nyní by tato levicová ústavní většina byla velice silná. Číst dále


Stranické preference březen/duben 2012

Na přelomu března a dubna 2012 by se do parlamentu dostalo pět stran. Reakce veřejnosti na současnou situaci je celkem jasná: mírně ztrácejí všechny zavedené strany, roste podíl lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Nerozhodní se v bezradnosti poohlížejí často po menších stranách. Ve volebním modelu se tato změna příliš neodráží – levice by získala 123 mandátů, což je podobný výsledek jako minulý měsíc. Relativně největší neúspěch ve volebním modelu vykazuje TOP 09. Číst dále