STEM – volební preference – duben 2017

V dubnu by se do sněmovny dostalo šest politických stran, dvě další mají k pětiprocentnímu prahu blízko. Jelikož klademe na preference otevřenou otázku, nepočítáme zatím s koalicí KDU-ČSL-STAN. Pozice hlavních stran zůstává v poslední době poměrně stabilní, nezaznamenáváme žádné výrazné zvraty. ANO vede nad ČSSD ve volebním modelu
o necelých 12 procentních bodů. Vládní koalice má podle současného modelu STEM silnou ústavní většinu 140 mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 6. – 14. dubna 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1033 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 155 tazatelů STEM (PAPI) a 71 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Poznámka: V dotazníku uvedlo 1,1% dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2017 (v %)

Poznámka: V modelu uvedlo 1,8 % dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17 04/17
ČSSD 20,5 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5 16,6
ANO 18,7 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0 28,3
KSČM 14,9 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9 12,2
ODS 7,7 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3 7,4
KDU-ČSL 6,8 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6 7,1
TOP 09 12,0 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7 6,4
STAN 2,0 4,1 2,9 2,2 2,2
SPD 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0 4,2
Piráti 2,7 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5 4,6
Úsvit 6,9 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2 2,6
SZ 3,2 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6 3,9

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. Hnutí ANO by například dostalo o 8 mandátů více, TOP 09 o 4 méně, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení. Do dubnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana.

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – duben 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2017 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Piráti a SPD zůstali blízko pětiprocentní hranice.
  2. Opozice je v tuto chvíli slabá, vládní koalice by získala silnou ústavní většinu: celkem 140 mandátů.
  3. Hnutí ANO s přehledem vede. Obecně v populaci trochu ve stranických preferencích ztrácí, mezi potenciálními voliči však zůstává stabilní.
  4. Stabilní je i pozice ČSSD. V současnosti zaostává ve volebním modelu za ANO
    o necelých 12 procentních bodů, je na tom tedy stejně jako minulý měsíc.
  5. TOP 09 zůstává nad pětiprocentním prahem a zdá se, že její podporovatelé se v situaci jistého ohrožení aktivizují.
  6. Zdá se, že se aktivizuje i přízeň KDU ČSL – možná na pozadí diskusí o chystané koalici.
  7. KSČM mírně ztratila. Pozorujeme, jak se u ní upevňuje tábor skalních voličů, jejich zájem o politiku je však slabý.
  8. Zaznamenáváme více nejistoty než minulý měsíc, narostl počet váhavých
    a nerozhodných.
  9. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.

STEM – volební preference – březen 2017

Březnová data dobře ilustrují, jak proměnlivá je situace na politické scéně. TOP 09 výrazně překročila pětiprocentní práh, poprvé by se do sněmovny dostali i Piráti. Přelévají se hlasy na pravici i na levici, kolísá i podpora suverénně vedoucího hnutí ANO. Podpora hnutí ANO má v posledních měsících mírně stoupající tendenci, podpora ČSSD tendenci mírně klesající. Vládní koalice mírně oslabila, má však stále pohodlnou ústavní většinu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 27. 2. – 6. 3. 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1042 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 155 tazatelů STEM (PAPI) a 108 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za březen 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Březnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2017 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/15 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17
ČSSD 20,5 20,6 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5
ANO 18,7 28,1 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0
KSČM 14,9 13,6 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9
ODS 7,7 6,2 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6
TOP 09 12,0 6,9 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7
STAN 2,0 4,1 2,9 2,2
SPD 3,7 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0
Piráti 2,7 2,4 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5
Úsvit 6,9 2,3 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2
SZ 3,2 4,4 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6

Hypotetické počty mandátů v březnu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. V březnovém modelu např. ANO získá o 8 mandátů více, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení, Piráti o 5 méně.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – březen 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V březnu 2017 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Navrátila se TOP 09 a poprvé se přes pět procent dostali Piráti. Je patrné, nakolik situace kolísá, preference se rodí z těkavých nálad a mělkých motivací.
  2. Vládní koalice by získala méně mandátů než v lednu, 128 mandátů by jí však vydalo na pohodlnou ústavní většinu.
  3. Hnutí ANO suverénně vede, i když jeho podpora z dlouhodobého pohledu kolísá. Nestabilita je výrazem nezakotvenosti voličských sympatií a citlivostí na vývoj politické situace.
  4. ČSSD ve volebním modelu ČSSD zaostává za ANO o 11,5 procentního bodu. Mírně si polepšila. Intenzita vazby příznivců ČSSD k preferované straně je však slabá a slabý je i jejich zájem o politiku. Opakovaně konstatujeme, že ČSSD stojí před úkolem aktivizovat budoucí voliče a upevnit jejich volební odhodlání.
  5. TOP 09 se po dílčím poklesu vrátila nad pětiprocentní práh. Zdá se, že hlasy mezi ODS a TOP 09 se přelévají. Pravice představuje politicky motivovanou část našich obyvatel.
  6. KSČM i KDU ČSL vykazují stabilní podporu. U obou stran vidíme pevné voličské zázemí, u KDU-ČSL však pozorujeme vyšší zájem o politiku.
  7. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných.

STEM – volební preference – leden 2017

Na začátku volebního roku 2017 se potvrzuje dominance hnutí ANO na naší politické scéně. Přízeň pro ANO sice neroste, ale ostatní zavedené politické strany stagnují či ztrácejí. Z lednových dat se zdá, že v říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po krajských volbách. Obraz počátku roku ukazuje, že TOP09 se nemusí dostat do sněmovny a naopak šanci do sněmovny proniknout mají stoupenci Tomio Okamury a Pirátů. Otázkou zůstává, jak dokáže voliče oslovit hnutí Starostů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 11. – 23. ledna 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1048 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 168 tazatelů STEM (PAPI) a 120 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za leden 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Za TOP 09 + do modelu vstupují dvě kombinace, tj. uvedené jako „TOP 09“ a „TOP09+STAN“.

Lednový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2017 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 9/15 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17
ČSSD 20,5 21,2 20,6 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6
ANO 18,7 27,1 28,1 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9
KSČM 14,9 14,9 13,6 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6
ODS 7,7 6,4 6,2 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8
TOP 09 + 12,0 8,1 6,9 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6
STAN 2,0 4,1 2,9
SPD 3,7 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9
Piráti 2,7 3,7 2,4 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1
Úsvit 6,9 1,7 2,3 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4
SZ 3,2 3,5 4,4 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1

Hypotetické počty mandátů v lednu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – leden 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V lednu 2017 by se do poslanecké sněmovny dostalo jen pět stran. Těsně pod pětiprocentním prahem se nachází TOP 09 a SPD. Bez šance nejsou ani Piráti.
  2. Vládní koalice by získala i přes současné změny velmi vysoký počet 142 mandátů, ANO a ČSSD by daly dohromady pohodlnou ústavní většinu. Poté, co ODS posílila, by bylo možné složit i dvojčlennou koalici ANO+ODS.
  3. Ve volebním modelu ČSSD zaostává za ANO o 15 procentních bodů. Nadále stojí před úkolem aktivizovat budoucí voliče a upevnit jejich volební motivaci.
  4. ODS si polepšila a představuje dnes na pravici tu silnější alternativu. Na rozdíl
    od ODS ztrácí TOP 09 i své dříve pevné příznivce.
  5. KSČM mírně ztrácí, ale stále má věrné kmenové voliče.
  6. KDU-ČSL má stabilní a pevnou podporu.
  7. STAN se v povědomí veřejnosti odděluje od TOP 09. Podpora Starostů se teprve utváří a bude důležité, zda dokáží představit strategii do sněmovních voleb.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 57 %.
    Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 54 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 23 % dotázaných.

STEM – volební preference – prosinec 2016

V říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po volbách. Obraz počátku prosince ukazuje určité zklidnění. Sociální demokracie si dílčím způsobem polepšila, komunisté trochu ztratili, hnutí ANO neroste. I tak je rozdíl v modelu mezi vedoucím ANO a druhou ČSSD 13 procentních bodů. Zdá se, že v povědomí lidí se osamostatňuje hnutí STAN, což nechává TOP 09 těsně nad hranicí volitelnosti. Okamurova SPD tentokrát na pětiprocentní práh nedosáhla.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 30. 11. – 12. 12. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1020 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 164 tazatelů STEM (PAPI) a 128 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Za TOP 09 + do modelu vstupují dvě kombinace, tj. uvedené jako „TOP 09“ a „TOP09+STAN“.

Prosincový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16
ČSSD 20,5 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3
ANO 18,7 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7
KSČM 14,9 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8
ODS 7,7 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9
TOP 09 + 12,0 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2
STAN 2,0 4,1
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7
Piráti 2,7 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3
Úsvit 6,9 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1
SZ 3,2 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – prosinec 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V prosinci 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Vládní koalice by získala nebývale vysoký počet 143 mandátů, pohodlnou ústavní většinu by daly dohromady i ANO a ČSSD.
  2. Hnutí ANO je suverénně na čele žebříčku preferencí. Jeho podpora je kolísavá, ale opírá se o relativně aktivní a rozhodné voliče.
  3. ČSSD zaostává za ANO o 13 procentních bodů. Po volbách částečně zotavila, stojí však před úkolem upevnit motivaci svých příznivců.
  4. KSČM mírně ztratila a vyšší měrou se tak opírá o své kmenové voliče.
  5. KDU-ČSL má stabilní a pevnou podporu.
  6. ODS je na svých průměrných číslech roku 2016.
  7. Zdá se, že STAN se v povědomí veřejnosti odděluje od TOP 09. Jeho podpora narostla.
  8. Postavení TOP 09 není úplně jasné a zjevně se proměňuje. Sečteme-li respondenty, kteří uvedli „TOP 09“ či „TOP 09+STAN“, dostáváme se těsně nad pětiprocentní hranici.
  9. SPD Tomio Okamury tentokrát pětiprocentní práh nepřekročila.
  10. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 54 %.
    Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 50 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.

STEM – volební preference – říjen 2016

Říjnové preference ukazují situaci těsně po krajských volbách. V preferencích i volebním modelu výrazně uspělo hnutí ANO, oslabila ČSSD. Nově se přes pětiprocentní práh dostala SPD Tomio Okamury. Úspěch zaznamenala ODS. Piráti se přiblížili k pětiprocentní hranici. U TOP 09 je situace složitější v tom, že STAN v krajských volbách kandidoval samostatně. Někteří respondenti tak uvádějí ve stranických preferencích „TOP 09“ (3,0 %), jiní „TOP 09 + STAN“ (0,5 %) a někteří samostatně „Starostové a nezávislí“ (1,4 %). Příští měsíce ukáží, jak se změna nálad veřejnosti spojená s povolební situací bude dále vyvíjet.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 13. – 21. 10. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1054 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 144 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Za TOP 09 + STAN do modelu vstupují všechny tři kombinace, tj, uvedené jako „TOP 09“, „TOP09+STAN“ a „STAN“. Říjnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16
ČSSD 20,5 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4
ANO 18,7 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7
KSČM 14,9 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6
TOP 09 + STAN 12,0 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 7,1
ODS 7,7 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7
Úsvit 6,9 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2
SZ 3,2 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7
Piráti 2,7 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – říjen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. Vládní koalice by získala 126 mandátů, to znamená, že poněkud oslabila, ale má stále ústavní většinu.
  2. Hnutí ANO po úspěchu v krajských volbách výrazně posílilo, jeho podpora však kolísá v závislosti na situaci. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD nyní činí ve volebním modelu 15 procentních bodů.
  3. ČSSD zaznamenala minulý měsíc přírůstek hlasů zejména mezi „vlažnými“ stoupenci. Tento potenciál však ve volbách nedokázala využít a nyní o něj přišla. ANO má větší podíl příznivců, kteří k volenému hnutí pociťují silnější vazbu a více se zajímají o politiku.
  4. Silné voličské jádro s intenzivní vazbou k volené straně má především KDU-ČSL, za ní následuje KSČM.
  5. ODS si po volbách polepšila a je za poslední dva roky ve svých nejlepších číslech.
  6. TOP 09 ztrácí na intenzitě podpory. Rozsah podpory je nejistý a závisí na osudu spolupráce TOP 09 a STAN do poslaneckých voleb. Kdybychom započítali pouze ty respondenty, kteří uvedli „TOP 09“ a „TOP 09+STAN“, dostali bychom se těsně nad pětiprocentní hranici volitelnosti.
  7. U protestních stran se podařilo SPD Tomio Okamury naopak překonat pětiprocentní hranici, v přepočtu na mandáty by SPD získala 5 mandátů.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 53 %.
    Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 51 %, záporně 27 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ZÁŘÍ 2016

Zářijové preference zobrazují změny, které se odehrály během prázdnin. Vládní koalice mírně oslabila, nicméně má pohodlnou ústavní většinu 134 mandátů. Oproti červnu se náskok mezi hnutím ANO na čele žebříčku a druhou ČSSD ve volebním modelu snížil na necelé čtyři procentní body.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 30. 8. – 5. 9. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1013 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 158 tazatelů STEM (PAPI) a 88 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za září 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Zářijový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16
ČSSD 20,5 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7
ANO 18,7 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6
KSČM 14,9 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3
TOP 09 12,0 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4
ODS 7,7 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0
KDU-ČSL 6,8 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7
Úsvit 6,9 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5
SZ 3,2 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5
Piráti 2,7 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0

Hypotetické počty mandátů v září 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – září 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V září 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 134 mandátů, oproti červnu oslabila, je však nadále velice silná.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD se ale snížil, ve volebním modelu činí necelé čtyři procentní body. Zatímco v červnu by rozdíl mezi ANO a ČSSD činil 33 mandátů, nyní by to bylo mandátů čtrnáct.
  3. Analýza ukazuje, že ČSSD zaznamenala přírůstek hlasů zejména mezi „vlažnými“ stoupenci. ANO má větší podíl příznivců, kteří k volenému hnutí pociťují silnější vazbu a více se zajímají o politiku.
  4. Silné voličské jádro, s intenzivní vazbou k volené straně, má KSČM, i když zájem o politiku je mezi příznivci komunistů nižší než v minulosti.
  5. Pravicové strany ODS a TOP 09 mají dnes hruba stejně příznivců a jsou celkem bezpečně nad pětiprocentním prahem volitelnosti.
  6. V minulosti TOP 09 ztrácela jak množství příznivců, tak i intenzitu podpory. Jisté oživení možná přináší současná volební kampaň, kdy se na adrese TOP 09 sčítá i podpora hnutí Starostové a nezávislí.
  7. U protestních stran se relativně daří Úsvitu, oslabilo SPD Tomio Okamury.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 56 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných.

STEM – volební preference – květen 2016

Květnové preference ukazují celkem stabilní situaci na naší politické scéně, kde se v současné době neodehrávají žádné dramatické proměny ani zvraty. Vládní koalice by v modelu získala 137 mandátů. ANO vede s náskokem žebříček preferencí nad druhou ČSSD, rozdíl mezi nimi se však snížil. Pořadí ostatních stran se již delší dobu nemění. Polepšila si ODS i TOP 09. Protestní volba oslabila, protiimigrantské téma patrně již tolik nenese vzepjaté emoce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 4. – 13. května 2016 na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1292 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 194 tazatelů STEM (PAPI) a 116 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za květen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Květnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – květen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 11/14 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16
ČSSD 20,5 20,0 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1
ANO 18,7 32,0 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1
KSČM 14,9 13,8 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5
TOP 09 12,0 6,9 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6
ODS 7,7 7,1 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8
KDU-ČSL 6,8 6,0 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1
Úsvit 6,9 2,4 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4
SZ 3,2 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0
Piráti 2,7 4,1 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6

Hypotetické počty mandátů v květnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – květen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V květnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 137 mandátů, o čtyři méně než v březnu.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD ve volebním modelu činí sedm procentních bodů, oproti březnu se snížil o tři procentní body.
  3. Srovnáme-li stranické preference a volební model u dvou nejsilnějších stran, potvrzuje se, že ve srovnání s hnutím ANO má ČSSD více nejistých voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci pociťují ke své straně silnou osobní vazbu.
  5. Také KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů.
  6. Podpora pravicových stran, ODS a TOP 09, vykazuje dílčí zlepšení. TOP 09 dříve měla stoupence, kteří ke straně měli pevný vztah a silně se zajímali o politiku. Tato charakteristika stoupenců v současných datech není patrna.
  7. Preference protestních formací jsou nižší než v březnu. V tomto směru se situace trochu zklidnila.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 56 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 56 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 23 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – BŘEZEN 2016

Březnové preference se oproti únoru příliš nezměnily, vládní koalice by v modelu získala 141 mandátů. ANO vede s náskokem žebříček preferencí nad druhou ČSSD a třetí KSČM. Do poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran. KDU-ČSL, ODS i TOP 09 by v modelu získaly mezi šesti až sedmi procenty. Celkově se zdá, že zavedené demokratické strany příliš nepřitahují nové voliče. Je možné, že váhající voliči hledají mezi malými stranami a někteří zvažují i protestní volbu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 16. – 23. března 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1050 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 163 tazatelů STEM (PAPI) a 121 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za březen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Březnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/14 11/14 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16
ČSSD 20,5 21,3 20,0 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5
ANO 18,7 30,3 32,0 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2
KSČM 14,9 13,5 13,8 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0
TOP 09 12,0 7,6 6,9 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3
ODS 7,7 6,3 7,1 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8
KDU-ČSL 6,8 5,4 6,0 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9
Úsvit 6,9 3,9 2,4 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5
SZ 3,2 2,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5
Piráti 2,7 3,1 4,1 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8

Hypotetické počty mandátů v březnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – březen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V březnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 141 mandátů, o jeden více než minulý měsíc.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD ve volebním modelu činí necelých 10 bodů.
  3. Srovnáme-li stranické preference a volební model u dvou nejsilnějších stran, potvrzuje se, že ve srovnání s hnutím ANO má ČSSD více nejistých voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci obdobně jako v únoru potvrzují „skalní“ charakter podpory, který byl pro komunisty v minulosti typický.
  5. Také KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů – vazba příznivců ke straně i ochota jít volit je u ní silná.
  6. Podpora pravicových stran ODS a TOP 09 mírně oslabuje.
  7. Současná rozjitřená politická situace posiluje výrazně profilované malé strany: Svobodné, DSSS, Piráty a zejména SPD. Formace Tomio Okamury se podle volebního modelu nalézá nedaleko pětiprocentního prahu.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 58 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 56 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 25 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ÚNOR 2016

V únoru 2016 hnutí ANO posílilo vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Potvrzuje se, že příznivci ANO mají ke své straně silnější vztah a více se zajímají o politiku, než tomu je u ČSSD. Komunisté jsou na třetím místě. Na pravici nepozorujeme žádné oživení. Kromě hnutí ANO se daří SPD a Úsvitu – tyto formace zřejmě získávají protestní hlasy vázané na okolnosti migrační krize. Oproti lednu vykazují únorová data vyšší míru nejistoty.

Ve volebním modelu by koalice v únoru postavila velmi silnou ústavní většinu 140 mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 9. – 16. února 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1014 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 175 tazatelů STEM (PAPI) a 129 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za únor 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Únorový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – únor 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/14 10/14 11/14

12/14

1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16
ČSSD 20,5 21,3 22,2 20,0 18,1 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7
ANO 18,7 30,3 31,0 32,0 32,8 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2
KSČM 14,9 13,5 13,4 13,8 14,0 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6
TOP 09 12,0 7,6 8,6 6,9 8,3 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5
ODS 7,7 6,3 6,4 7,1 7,0 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7
KDU-ČSL 6,8 5,4 6,3 6,0 5,7 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4
Úsvit 6,9 3,9 2,4 2,4 3,2 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6
SZ 3,2 2,0 1,5 3,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5
Piráti 2,7 3,1 3,4 4,1 4,5 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9

Hypotetické počty mandátů v únoru 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – únor 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V únoru 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 140 mandátů.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Náskok ANO na druhou ČSSD se ve volebním modelu zvýšil na 9 procentních bodů.
  3. Druhá ČSSD v průběhu loňského roku stáhla náskok hnutí ANO. Současná situace jí však příliš nesvědčí. Problémem je i to, že ČSSD má hodně „vlažných“ voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci v únoru potvrzují „skalní“ charakter podpory, který byl pro komunisty v minulosti typický.
  5. KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů, pohybuje se však dlouhodobě těsně nad prahem zvolitelnosti.
  6. Zdá se, že podpora ODS se upevňuje, strana však neláká nové příznivce.
  7. Příznivci TOP 09 mají poměrně vysoký zájem o politiku. Jsou to patrně nároční voliči, kteří nad svými politickými sympatiemi dosti váhají.
  8. V situaci strachu z přílivu uprchlíků se relativně daří oběma formacím vzniklým z Úsvitu přímé demokracie, přesto je ve volebním modelu jejich podpora stále pod pětiprocentní hranicí.
  9. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 58 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 57 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – LEDEN 2016

Na startovní čáře roku 2016 potvrzuje hnutí ANO svoji vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Obě strany oproti konci roku mírně získaly. Příznivci ANO mají ke své straně silnější vztah a více se zajímají o politiku, než tomu je u ČSSD. Komunisté jsou na třetím místě. Posílila ODS, její podpora je ale dosti váhavá. Podpora TOP 09 poklesla a přiblížila se podpoře KDU-ČSL. V situaci strachu z uprchlíků se daří SPD a Úsvitu. Ve volebním modelu by koalice dala dohromady velmi silnou ústavní většinu 139 mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 11. – 19. ledna 2016 na reprezentativním souboru ČR. Dotázáno bylo 1015 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 170 tazatelů STEM (PAPI) a 122 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena výhradně z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za leden 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Lednový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 60 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Hypotetické počty mandátů v lednu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – leden 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Na počátku roku 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Jsou patrné jen drobné přesuny přízně voličů, žádné dramatické pohyby. Koalice by získala 139 mandátů.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Zdá se, že dlouhodobý pokles z dominantní pozice na naší politické scéně, který jsme sledovali po celý loňský rok, se zastavil. Náskok ANO na druhou ČSSD dnes činí několik procentních bodů.
  3. Druhá ČSSD si v průběhu loňského roku krůček po krůčku vylepšovala své postavení a stáhla náskok hnutí ANO. Hlubší pohled do dat ukazuje, že sociální demokracie má poměrně široké zázemí „vlažných“ voličů. Podpora ANO je aktivnější, rozhodnější, u ČSSD je oproti tomu širší mobilizovatelná rezerva.
  4. KSČM má stabilní postavení, její stoupenci poněkud ochabují v zájmu o politiku.
  5. KDU-ČSL se opírá o nejpevnější voličské jádro.
  6. Zatímco ODS v poslední době získala na podpoře, TOP 09 oslabila. Nová přízeň ODS je však zatím nepevná a spíše podmínečná.
  7. V situaci strachu z uprchlíků se relativně daří oběma formacím vzniklým z Úsvitu přímé demokracie.
  8. Předpokládaná účast voličů se o něco zvýšila, ve volebním modelu ji odhadujeme kolem 60 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 57 %, záporně 20 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 23 % dotázaných.