STEM – volební preference – červen 2018

Červnový výzkum STEM ukázal, že do parlamentu by se dostalo jen sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by zůstala TOP 09 a hlouběji STAN. Zdá se, že protestní nálada, která charakterizovala loňské poslanecké volby, uvadá. Posílila ODS, své postavení upevnila ČSSD, ztratili Piráti a SPD. Hnutí ANO je nadále nejmocnějším činitelem na naší politické scéně a podle modelu by mělo více šancí stvořit ze současného výsledku dvojstrannou koalici. Ve vztahu k politickým stranám je na prahu okurkové sezóny veřejnost váhavá a dost nejistá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 92 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference neVYJADŘUJÍ volební výsledEk!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model je vzhledem k váhavosti velké části voličů postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – červen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, KDU-ČSL o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové by nepřekonali pětiprocentní hranici a těsně pod ní by v modelu STEM zůstala i TOP 09.
  2. Celkově se dá říci, že se trochu navrací přízeň klasickým zavedeným stranám, a že strany protestního typu mírně ztrácejí. Někdejší vyhrocená situace uvadá, politická scéna působí dost unaveně a rezignovaně.
  3. Hnutí ANO posílilo po volbách, nyní se jeho pozice v široké veřejnosti oslabuje. Má ale skupinu odhodlaných a aktivních příznivců, takže do modelového volebního výsledku by se oslabení ANO u široké veřejnosti zatím nepromítlo.
  4. Nadále se daří ODS. Ta již řadu měsíců posiluje a v modelu má o dvanáct mandátů více než získala ve volbách.
  5. Piráti zůstávají po ANO a ODS třetí stranou v pořadí preferencí. Oproti minulému měsíci však v modelu ztratili tři procentní body. Udržují si své věrné protestní voliče, kteří se však o politiku příliš nezajímají.
  6. ČSSD již neoslabuje a vykazuje v posledních měsících mírné zlepšení. Její nová vládní role ukáže, zda bude mít pozitivní vliv na její obraz ve veřejnosti
  7. Postavení KSČM je celkem stabilní, avšak v současnosti již nemá lepší pozici než ČSSD.
  8. SPD nadále mírně ztrácí. Ve volebním modelu by SPD nyní získala o čtyři mandáty méně než ve volbách.
  9. KDU-ČSL posílila a pohybuje se jistěji nad pětiprocentním prahem. Po období váhavosti se opět vrací mezi „skalní“ strany se silným voličským jádrem.
  10. Skutečnost, že v červnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, se silně projevila v přepočtu mandátů. Vzhledem k velkým rozdílům procent mezi jednotlivými stranami šel zisk mandátů téměř výhradně za hnutím ANO.
  11. Hnutí ANO by se na základě současných výsledků naskytlo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Nejsilnější by bylo spojení hnutí ANO a ODS – získalo by ústavní většinu 120 mandátů. Dále by byla možná dvoustranná koalice s Piráty, která by dala dohromady 105 mandátů. Početně by šlo realizovat i koalici s SPD – ta by měla těsnou většinu 101 mandátu.
  12. Duhovou koalici proti hnutí ANO by nešlo složit bez účasti SPD.
  13. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných. Pro mnoho lidí je současná situace nejasná a nepřehledná.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – DUBEN 2018

Dubnový výzkum STEM oproti výzkumu únorovému nenaznačuje žádný dramatický zvrat. Po drobných krůčcích se však naše politická scéna proměňuje. Mírně posilují ANO i ODS a opírají se o dostatečně intenzivní podporu. Z nových parlamentních stran se daří Pirátům, naopak SPD oslabuje. Pod hranici pěti procent se dostaly STAN a TOP 09, což výrazně mění podíly hypotetických mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 151 tazatelů STEM (PAPI) a 95 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

 

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8

 

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Někteří lidé říkají, že si dnes těžko vyberou stranu, které by chtěli dát svůj hlas. Patříte Vy osobně k těmto lidem?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“).

 

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – duben 2018 (%)

 

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu získává o 8 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

 

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. STAN a TOP 09 by nepřekonaly pětiprocentní hranici.
  2. Hnutí ANO po volbách posílilo a udržuje si vysokou podporu i v letošním roce. Díky pevné podpoře příznivců ve volebním modelu dosahuje téměř 33 procent.
  3. Daří se ODS. Ta posílila v poslední době a v modelu má zřetelně lepší výsledek než ve volbách.
  4. Daří se také Pirátům. Krůček po krůčku od voleb soustavně posilují svoji pozici
    a jsou nyní po ANO a ODS třetí nejsilnější stranou.
  5. Poněkud si pohoršila ČSSD a její volební výsledek by dnes nebyl příliš odlišný
    od voleb.
  6. Postavení KSČM je stabilní a po celé povolební období si udržuje mírný náskok nad ČSSD.
  7. SPD mírně ztrácí. Ve volebním modelu to není příliš znát, jelikož stoupenci Tomio Okamury mají dost pevné volební přesvědčení, které pramení z protestního charakteru strany.
  8. KDU-ČSL se pohybuje těsně nad pětiprocentním prahem. Data naznačují, že její volební jádro již není tak pevné, jak bývalo.
  9. Podíváme-li se na kvalitu podpory jednotlivých stran, vidíme skupinu rozpačitých voličů, kteří se příliš nezajímají o politiku, v politice se moc nevyznají a kteří těžko hledají stranu, které by dali svůj hlas. Typicky jsou to voliči Pirátů, ale i voliči ČSSD.
  10. Proti skupině rozpačitých stojí skupina odhodlaných, kteří se o politiku zajímají
    a kteří mají ke své straně dost silný vztah. Patří sem hnutí ANO a ODS, tedy dvě hlavní strany, které spolu vedou výrazný politický zápas. Přibližují se jim stoupenci SPD, kteří se však v politice příliš neorientují.
  11. Skalní stranou zůstávají komunisté. Mají ke své KSČM zdaleka nejsilnější vztah
    ze všech voličských obcí.
  12. Skutečnost, že v dubnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, silně zamíchala počtem mandátů.
  13. V současné době by levice reprezentovaná KSČM a ČSSD dala dohromady jen 30 mandátů, pravice zastoupená ODS a SPD necelých 50 mandátů. Zbývajících 120 mandátů připadá na formace politického středu.
  14. Hnutí ANO by na základě současných výsledků mělo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Koalice s krajními politickými stranami (KSČM nebo SPD) by byla jen velmi těsná a nejspíš by nebyla funkční. Koalice ANO a ODS
    by dala dohromady 117 mandátů, koalice ANO a Pirátů 114 mandátů.
  15. Početně schůdnou koalici proti hnutí ANO by musely vytvořit buď všechny ostatní strany, případně všechny strany bez lidovců.
  16. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 62 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Z těchto údajů se zdá, že motivace přijít k volbám je nadprůměrná.

STEM – volební preference – únor 2018

Již před koncem roku výzkum STEM zaznamenal oproti volbám dílčí posuny přízně. Únorová data výsledky z konce roku potvrzují. Posílilo hnutí ANO a Piráti, mírně naopak oslabila SPD. Na levici zaznamenáváme jen náznak zlepšení u KSČM. Malé strany zůstávají stále těsně kolem pěti procent.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 1. – 8. února 2018 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1028 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 160 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za únor 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Únorový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 62 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – únor 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1

 

Stručný vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2015 – únor 2018 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran – únor 2018

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Říjnové parlamentní volby podstatným způsobem proměnily naši politickou scénu. Předvolební výzkumy STEM ukazovaly dominantní postavení hnutí ANO, nárůst podpory Pirátů a SPD. Zachytily i propad ČSSD, který se odehrál v posledním předvolebním týdnu. Zároveň bylo zřejmé, že tři strany zůstanou těsně na hranici pěti procent. Koncovka kampaně pak ještě trochu nečekaně oslabila KSČM a pomohla ODS.
  2. Malé strany stále zůstávají poblíž hranice 5 procent. Není tak jisté, zda by se do Poslanecké sněmovny dnes dostalo sedm nebo devět stran.
  3. Žebříčku preferencí dominuje hnutí ANO a zdá se, že posílilo přes hranici třiceti procent.
  4. Na druhé místo se nyní dostali Piráti. Je zřejmé, že jako nováčci nedělají velké chyby a že veřejnost jejich politické jednání akceptuje.
  5. Částečně posílila KSČM, zlepšení u ČSSD však nepozorujeme.
  6. Solidní pozici na třetím místě zaujímá ODS, je poblíž svého volebního výsledku.
  7. SPD neposiluje, ale ani výrazně neztrácí. Motivaci voličů SPD patrně z jedné strany posiluje protest, z druhé strany vyhlídky na významnou roli při formování vlády.
  8. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60%, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných.

STEM – volební preference NA KONCI ČERVNA 2017

Na přelomu června a července by se do sněmovny dostalo šest politických stran. Emotivní dopady vládní krize, která probíhala před prázdninami, oslabil. Hnutí ANO si drží vysoké preference, ČSSD mírně posílila. Zůstává však stále na třetím místě žebříčku za KSČM, která také mírně posílila. U ostatních stran jsou posuny jen nepatrné. Před prázdninami tak dochází k jistému zklidnění na politické scéně. Nejasná zůstává situace ohledně koalice Lidovci a starostové. Povědomí o této koalici je nadále slabé. Hnutí ANO by dnes mohlo složit dvoučlennou vládní koalici ve více variantách.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 21. června – 3. července 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1038 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 172 tazatelů STEM (PAPI) a 121 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za konec června 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Poznámka: V dotazníku uvedlo 0,4% dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN, 0,4% uvedlo koalici Lidovci a starostové.. Tento podíl jsme vždy mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili znakem+.

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, a také zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Model na přelomu června a července je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – konec června 2017 (v %)

Poznámka: V modelu uvedlo 1,4 % dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Koalici Lidovci a starostové uvedlo 0,5%. Tyto podíly jsme vždy mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+, STAN+ a KDU-ČSL+.

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17 04/17 06/17 06-2/17
ČSSD 20,5 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5 16,6 11,4 13,3
ANO 18,7 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0 28,3 32,8 32,9
KSČM 14,9 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9 12,2 12,7 14,3
ODS 7,7 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3 7,4 9,6 9,1
KDU-ČSL+ 6,8 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6 7,1 7,4 6,7
TOP 09+ 12,0 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7 6,4 5,5 6,2
STAN+ 2,0 4,1 2,9 2,2 2,2 0,9 1,9
SPD 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0 4,2 4,4 4,5
Piráti 2,7 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5 4,6 3,8 3,1
Úsvit 6,9 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2 2,6 3,1 2,2
SZ 3,2 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6 3,9 2,3 2,0

Hypotetické počty mandátů na konci června 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne

až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. Hnutí ANO by například dostalo o 9 mandátů více, TOP 09 o 5 méně, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení. Do červnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana, veřejnost totiž koalici se Starosty uvádí jen zcela okrajově.

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – konec června 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Na konci června by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Nejblíže překonání pětiprocentní hranice je SPD, s odstupem Piráti.
  2. Vedoucí hnutí ANO potvrdilo svoji dominantní pozici a v přepočtu by získalo 89 mandátů.
  3. KSČM je na druhém místě a mírně posílila.
  4. ČSSD zastavila svůj propad a zaznamenala dílčí posílení. I tak zaostává za hnutím ANO o téměř 20 procentních bodů. Stejně tak kvalita podpory je u ní slabší než u hnutí ANO.
  5. Na pravici by získala ODS 20 mandátů a TOP 09 10 mandátů. TOP 09 sdružuje občany s výrazným zájmem o politiku, kteří však ke své straně mají vazbu poměrně volnou.
  6. KDU-ČSL nadále stojí před úkolem objasnit veřejnosti obecnou politickou vizi a konkrétní cíle koalice se Starosty. Ve výzkumu se na preference ptáme otevřenou otázkou. Odkaz na koalici Lidovců se Starosty zatím naši respondenti neudávají. Sílu koalice tak před začátkem ostré volební kampaně nelze přesněji odhadnout.
  7. Z hlediska metodiky začneme koalici KDU-ČSL a STAN zkoumat jako jeden celek s pomocí uzavřené otázky poté, kdy budou odevzdány kandidátní listiny (15. srpna 2017). Předpokládá to, že změníme metodiku a zařadíme do našeho dotazování namísto otevřené otázky naopak uzavřenou otázku s pomocí karty.
  8. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 20 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.

STEM – volební preference – červen 2017

V červnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran. STEM čekal, až opadnou rozjitřené emoce po vládní krizi. Dopad krize je i s měsíčním odstupem pro ČSSD a ANO dost dramatický. ANO posílilo a získává svůj vůbec nejlepší výsledek. ČSSD naopak oslabila a vykazuje výsledek dosud nejhorší. V současném období a po personálních změnách v ČSSD bude docházet k přesunům hlasů. Na levici zatím posílili komunisté a dostali se za ANO na druhé místo. Na pravici získává spíše ODS než TOP 09.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 5. – 15. června 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 950 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 162 tazatelů STEM (PAPI) a 87 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Poznámka: V dotazníku uvedlo 0,4% dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

pozor: stranické preference neVYJADŘUJÍ volební výsledEk!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2017 (v %)

Poznámka: V modelu uvedlo 0,6 % dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17 04/17 06/17
ČSSD 20,5 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5 16,6 11,4
ANO 18,7 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0 28,3 32,8
KSČM 14,9 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9 12,2 12,7
ODS 7,7 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3 7,4 9,6
KDU-ČSL 6,8 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6 7,1 7,4
TOP 09 12,0 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7 6,4 5,5
STAN 2,0 4,1 2,9 2,2 2,2 0,9
SPD 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0 4,2 4,4
Piráti 2,7 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5 4,6 3,8
Úsvit 6,9 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2 2,6 3,1
SZ 3,2 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6 3,9 2,3

Hypotetické počty mandátů v červnu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. Hnutí ANO by například dostalo o 9 mandátů více, TOP 09 o 7 méně, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení. Do červnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana.

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – červen 2017 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2017 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Nejblíže překonání pětiprocentní hranice je SPD, s odstupem Piráti.
  2. V důsledku vládní krize došlo k výraznému posílení vedoucího hnutí ANO a oslabení ČSSD. Přesun se odehrál uvnitř vládní koalice, opozice příliš neposílila.
  3. ČSSD zaostává ve volebním modelu za ANO o 21 procentních bodů a dostává se na třetí místo žebříčku preferencí za KSČM. Problémem u ní není jen kvantitativní pokles přízně, ale i skutečnost, že její současní příznivci se o politiku příliš nezajímají a navíc mají ke straně spíše slabší vztah.
  4. Na pravici se daří ODS více než TOP 09 (23 mandátů oproti 7). TOP 09 zůstává těsně nad pětiprocentním prahem a sdružuje občany s výrazným zájmem o politiku, kteří však ke své straně mají vazbu poměrně volnou.
  5. KDU-ČSL stojí před úkolem objasnit veřejnosti obecnou politickou vizi a konkrétní cíle koalice se Starosty. Ve výzkumu se na preference ptáme otevřenou otázkou a odkaz na koalici Lidovců se Starosty zatím respondenti neudávají. Sílu koalice tak nelze odhadnout.
  6. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 54 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 25 % dotázaných.

STEM – volební preference – duben 2017

V dubnu by se do sněmovny dostalo šest politických stran, dvě další mají k pětiprocentnímu prahu blízko. Jelikož klademe na preference otevřenou otázku, nepočítáme zatím s koalicí KDU-ČSL-STAN. Pozice hlavních stran zůstává v poslední době poměrně stabilní, nezaznamenáváme žádné výrazné zvraty. ANO vede nad ČSSD ve volebním modelu
o necelých 12 procentních bodů. Vládní koalice má podle současného modelu STEM silnou ústavní většinu 140 mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 6. – 14. dubna 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1033 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 155 tazatelů STEM (PAPI) a 71 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Poznámka: V dotazníku uvedlo 1,1% dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2017 (v %)

Poznámka: V modelu uvedlo 1,8 % dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17 04/17
ČSSD 20,5 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5 16,6
ANO 18,7 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0 28,3
KSČM 14,9 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9 12,2
ODS 7,7 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3 7,4
KDU-ČSL 6,8 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6 7,1
TOP 09 12,0 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7 6,4
STAN 2,0 4,1 2,9 2,2 2,2
SPD 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0 4,2
Piráti 2,7 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5 4,6
Úsvit 6,9 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2 2,6
SZ 3,2 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6 3,9

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. Hnutí ANO by například dostalo o 8 mandátů více, TOP 09 o 4 méně, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení. Do dubnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana.

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – duben 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2017 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Piráti a SPD zůstali blízko pětiprocentní hranice.
  2. Opozice je v tuto chvíli slabá, vládní koalice by získala silnou ústavní většinu: celkem 140 mandátů.
  3. Hnutí ANO s přehledem vede. Obecně v populaci trochu ve stranických preferencích ztrácí, mezi potenciálními voliči však zůstává stabilní.
  4. Stabilní je i pozice ČSSD. V současnosti zaostává ve volebním modelu za ANO
    o necelých 12 procentních bodů, je na tom tedy stejně jako minulý měsíc.
  5. TOP 09 zůstává nad pětiprocentním prahem a zdá se, že její podporovatelé se v situaci jistého ohrožení aktivizují.
  6. Zdá se, že se aktivizuje i přízeň KDU ČSL – možná na pozadí diskusí o chystané koalici.
  7. KSČM mírně ztratila. Pozorujeme, jak se u ní upevňuje tábor skalních voličů, jejich zájem o politiku je však slabý.
  8. Zaznamenáváme více nejistoty než minulý měsíc, narostl počet váhavých
    a nerozhodných.
  9. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.

STEM – volební preference – březen 2017

Březnová data dobře ilustrují, jak proměnlivá je situace na politické scéně. TOP 09 výrazně překročila pětiprocentní práh, poprvé by se do sněmovny dostali i Piráti. Přelévají se hlasy na pravici i na levici, kolísá i podpora suverénně vedoucího hnutí ANO. Podpora hnutí ANO má v posledních měsících mírně stoupající tendenci, podpora ČSSD tendenci mírně klesající. Vládní koalice mírně oslabila, má však stále pohodlnou ústavní většinu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 27. 2. – 6. 3. 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1042 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 155 tazatelů STEM (PAPI) a 108 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za březen 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Březnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2017 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/15 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17
ČSSD 20,5 20,6 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5
ANO 18,7 28,1 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0
KSČM 14,9 13,6 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9
ODS 7,7 6,2 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6
TOP 09 12,0 6,9 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7
STAN 2,0 4,1 2,9 2,2
SPD 3,7 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0
Piráti 2,7 2,4 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5
Úsvit 6,9 2,3 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2
SZ 3,2 4,4 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6

Hypotetické počty mandátů v březnu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. V březnovém modelu např. ANO získá o 8 mandátů více, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení, Piráti o 5 méně.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – březen 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V březnu 2017 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Navrátila se TOP 09 a poprvé se přes pět procent dostali Piráti. Je patrné, nakolik situace kolísá, preference se rodí z těkavých nálad a mělkých motivací.
  2. Vládní koalice by získala méně mandátů než v lednu, 128 mandátů by jí však vydalo na pohodlnou ústavní většinu.
  3. Hnutí ANO suverénně vede, i když jeho podpora z dlouhodobého pohledu kolísá. Nestabilita je výrazem nezakotvenosti voličských sympatií a citlivostí na vývoj politické situace.
  4. ČSSD ve volebním modelu ČSSD zaostává za ANO o 11,5 procentního bodu. Mírně si polepšila. Intenzita vazby příznivců ČSSD k preferované straně je však slabá a slabý je i jejich zájem o politiku. Opakovaně konstatujeme, že ČSSD stojí před úkolem aktivizovat budoucí voliče a upevnit jejich volební odhodlání.
  5. TOP 09 se po dílčím poklesu vrátila nad pětiprocentní práh. Zdá se, že hlasy mezi ODS a TOP 09 se přelévají. Pravice představuje politicky motivovanou část našich obyvatel.
  6. KSČM i KDU ČSL vykazují stabilní podporu. U obou stran vidíme pevné voličské zázemí, u KDU-ČSL však pozorujeme vyšší zájem o politiku.
  7. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných.

STEM – volební preference – leden 2017

Na začátku volebního roku 2017 se potvrzuje dominance hnutí ANO na naší politické scéně. Přízeň pro ANO sice neroste, ale ostatní zavedené politické strany stagnují či ztrácejí. Z lednových dat se zdá, že v říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po krajských volbách. Obraz počátku roku ukazuje, že TOP09 se nemusí dostat do sněmovny a naopak šanci do sněmovny proniknout mají stoupenci Tomio Okamury a Pirátů. Otázkou zůstává, jak dokáže voliče oslovit hnutí Starostů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 11. – 23. ledna 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1048 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 168 tazatelů STEM (PAPI) a 120 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za leden 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Za TOP 09 + do modelu vstupují dvě kombinace, tj. uvedené jako „TOP 09“ a „TOP09+STAN“.

Lednový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2017 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 9/15 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17
ČSSD 20,5 21,2 20,6 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6
ANO 18,7 27,1 28,1 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9
KSČM 14,9 14,9 13,6 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6
ODS 7,7 6,4 6,2 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8
TOP 09 + 12,0 8,1 6,9 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6
STAN 2,0 4,1 2,9
SPD 3,7 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9
Piráti 2,7 3,7 2,4 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1
Úsvit 6,9 1,7 2,3 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4
SZ 3,2 3,5 4,4 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1

Hypotetické počty mandátů v lednu 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – leden 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V lednu 2017 by se do poslanecké sněmovny dostalo jen pět stran. Těsně pod pětiprocentním prahem se nachází TOP 09 a SPD. Bez šance nejsou ani Piráti.
  2. Vládní koalice by získala i přes současné změny velmi vysoký počet 142 mandátů, ANO a ČSSD by daly dohromady pohodlnou ústavní většinu. Poté, co ODS posílila, by bylo možné složit i dvojčlennou koalici ANO+ODS.
  3. Ve volebním modelu ČSSD zaostává za ANO o 15 procentních bodů. Nadále stojí před úkolem aktivizovat budoucí voliče a upevnit jejich volební motivaci.
  4. ODS si polepšila a představuje dnes na pravici tu silnější alternativu. Na rozdíl
    od ODS ztrácí TOP 09 i své dříve pevné příznivce.
  5. KSČM mírně ztrácí, ale stále má věrné kmenové voliče.
  6. KDU-ČSL má stabilní a pevnou podporu.
  7. STAN se v povědomí veřejnosti odděluje od TOP 09. Podpora Starostů se teprve utváří a bude důležité, zda dokáží představit strategii do sněmovních voleb.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 57 %.
    Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 54 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 23 % dotázaných.

STEM – volební preference – prosinec 2016

V říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po volbách. Obraz počátku prosince ukazuje určité zklidnění. Sociální demokracie si dílčím způsobem polepšila, komunisté trochu ztratili, hnutí ANO neroste. I tak je rozdíl v modelu mezi vedoucím ANO a druhou ČSSD 13 procentních bodů. Zdá se, že v povědomí lidí se osamostatňuje hnutí STAN, což nechává TOP 09 těsně nad hranicí volitelnosti. Okamurova SPD tentokrát na pětiprocentní práh nedosáhla.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 30. 11. – 12. 12. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1020 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 164 tazatelů STEM (PAPI) a 128 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Za TOP 09 + do modelu vstupují dvě kombinace, tj. uvedené jako „TOP 09“ a „TOP09+STAN“.

Prosincový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16
ČSSD 20,5 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3
ANO 18,7 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7
KSČM 14,9 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8
ODS 7,7 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9
TOP 09 + 12,0 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2
STAN 2,0 4,1
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7
Piráti 2,7 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3
Úsvit 6,9 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1
SZ 3,2 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – prosinec 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V prosinci 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Vládní koalice by získala nebývale vysoký počet 143 mandátů, pohodlnou ústavní většinu by daly dohromady i ANO a ČSSD.
  2. Hnutí ANO je suverénně na čele žebříčku preferencí. Jeho podpora je kolísavá, ale opírá se o relativně aktivní a rozhodné voliče.
  3. ČSSD zaostává za ANO o 13 procentních bodů. Po volbách částečně zotavila, stojí však před úkolem upevnit motivaci svých příznivců.
  4. KSČM mírně ztratila a vyšší měrou se tak opírá o své kmenové voliče.
  5. KDU-ČSL má stabilní a pevnou podporu.
  6. ODS je na svých průměrných číslech roku 2016.
  7. Zdá se, že STAN se v povědomí veřejnosti odděluje od TOP 09. Jeho podpora narostla.
  8. Postavení TOP 09 není úplně jasné a zjevně se proměňuje. Sečteme-li respondenty, kteří uvedli „TOP 09“ či „TOP 09+STAN“, dostáváme se těsně nad pětiprocentní hranici.
  9. SPD Tomio Okamury tentokrát pětiprocentní práh nepřekročila.
  10. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 54 %.
    Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 50 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.

STEM – volební preference – říjen 2016

Říjnové preference ukazují situaci těsně po krajských volbách. V preferencích i volebním modelu výrazně uspělo hnutí ANO, oslabila ČSSD. Nově se přes pětiprocentní práh dostala SPD Tomio Okamury. Úspěch zaznamenala ODS. Piráti se přiblížili k pětiprocentní hranici. U TOP 09 je situace složitější v tom, že STAN v krajských volbách kandidoval samostatně. Někteří respondenti tak uvádějí ve stranických preferencích „TOP 09“ (3,0 %), jiní „TOP 09 + STAN“ (0,5 %) a někteří samostatně „Starostové a nezávislí“ (1,4 %). Příští měsíce ukáží, jak se změna nálad veřejnosti spojená s povolební situací bude dále vyvíjet.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 13. – 21. 10. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1054 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 144 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Za TOP 09 + STAN do modelu vstupují všechny tři kombinace, tj, uvedené jako „TOP 09“, „TOP09+STAN“ a „STAN“. Říjnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16
ČSSD 20,5 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4
ANO 18,7 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7
KSČM 14,9 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6
TOP 09 + STAN 12,0 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 7,1
ODS 7,7 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7
Úsvit 6,9 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2
SZ 3,2 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7
Piráti 2,7 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – říjen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. Vládní koalice by získala 126 mandátů, to znamená, že poněkud oslabila, ale má stále ústavní většinu.
  2. Hnutí ANO po úspěchu v krajských volbách výrazně posílilo, jeho podpora však kolísá v závislosti na situaci. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD nyní činí ve volebním modelu 15 procentních bodů.
  3. ČSSD zaznamenala minulý měsíc přírůstek hlasů zejména mezi „vlažnými“ stoupenci. Tento potenciál však ve volbách nedokázala využít a nyní o něj přišla. ANO má větší podíl příznivců, kteří k volenému hnutí pociťují silnější vazbu a více se zajímají o politiku.
  4. Silné voličské jádro s intenzivní vazbou k volené straně má především KDU-ČSL, za ní následuje KSČM.
  5. ODS si po volbách polepšila a je za poslední dva roky ve svých nejlepších číslech.
  6. TOP 09 ztrácí na intenzitě podpory. Rozsah podpory je nejistý a závisí na osudu spolupráce TOP 09 a STAN do poslaneckých voleb. Kdybychom započítali pouze ty respondenty, kteří uvedli „TOP 09“ a „TOP 09+STAN“, dostali bychom se těsně nad pětiprocentní hranici volitelnosti.
  7. U protestních stran se podařilo SPD Tomio Okamury naopak překonat pětiprocentní hranici, v přepočtu na mandáty by SPD získala 5 mandátů.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 53 %.
    Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 51 %, záporně 27 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.