Dvakrát do roka dává STEM příležitost občanům, aby „školním metrem“ ohodnotili stav různých oblastí života společnosti. To letošní pololetní vysvědčení nevypadá vůbec špatně. V porovnání s minulými lety můžeme registrovat mírné zlepšení téměř ze všech předmětů, celkové hodnocení vyhlídek do budoucna je pak vůbec nejlepší za poslední čtyři roky. Co víc by si vládní strana mohla pár měsíců před volbami přát. Číst dále
Prosazení radikální reformy důchodového systému naráží na odpor velké části české veřejnosti. S reformou, jejímž základem by bylo zavedení povinného individuálního spoření a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, souhlasí necelé dvě pětiny lidí, zatímco pro zachování současné podoby důchodového systému včetně věku pro odchod do důchodu se vyslovilo skoro 70 % občanů. Reformu, která by znamenala posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuální spoření, rozhodně odmítají příznivci levicových stran (KSČM, ČSSD) ale velmi silně i stoupenci KDU-ČSL. Ze stoupenců pravicových stran by důslednou reformu důchodového systému uvítala zhruba polovina. Prosazení radikální reformy důchodového systému naráží na odpor velké části české veřejnosti. S reformou, jejímž základem by bylo zavedení povinného individuálního spoření a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, souhlasí necelé dvě pětiny lidí, zatímco pro zachování současné podoby důchodového systému včetně věku pro odchod do důchodu se vyslovilo skoro 70 % občanů. Reformu, která by znamenala posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuální spoření, rozhodně odmítají příznivci levicových stran (KSČM, ČSSD) ale velmi silně i stoupenci KDU-ČSL. Ze stoupenců pravicových stran by důslednou reformu důchodového systému uvítala zhruba polovina. Prosazení radikální reformy důchodového systému naráží na odpor velké části české veřejnosti. S reformou, jejímž základem by bylo zavedení povinného individuálního spoření a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, souhlasí necelé dvě pětiny lidí, zatímco pro zachování současné podoby důchodového systému včetně věku pro odchod do důchodu se vyslovilo skoro 70 % občanů. Reformu, která by znamenala posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuální spoření, rozhodně odmítají příznivci levicových stran (KSČM, ČSSD) ale velmi silně i stoupenci KDU-ČSL. Ze stoupenců pravicových stran by důslednou reformu důchodového systému uvítala zhruba polovina. Prosazení radikální reformy důchodového systému naráží na odpor velké části české veřejnosti. S reformou, jejímž základem by bylo zavedení povinného individuálního spoření a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, souhlasí necelé dvě pětiny lidí, zatímco pro zachování současné podoby důchodového systému včetně věku pro odchod do důchodu se vyslovilo skoro 70 % občanů. Reformu, která by znamenala posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuální spoření, rozhodně odmítají příznivci levicových stran (KSČM, ČSSD) ale velmi silně i stoupenci KDU-ČSL. Ze stoupenců pravicových stran by důslednou reformu důchodového systému uvítala zhruba polovina. Prosazení radikální reformy důchodového systému naráží na odpor velké části české veřejnosti. S reformou, jejímž základem by bylo zavedení povinného individuálního spoření a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, souhlasí necelé dvě pětiny lidí, zatímco pro zachování současné podoby důchodového systému včetně věku pro odchod do důchodu se vyslovilo skoro 70 % občanů. Reformu, která by znamenala posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuální spoření, rozhodně odmítají příznivci levicových stran (KSČM, ČSSD) ale velmi silně i stoupenci KDU-ČSL. Ze stoupenců pravicových stran by důslednou reformu důchodového systému uvítala zhruba polovina. Číst dále
Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %. Nadále platí, že obavy ze ztráty zaměstnání mají spíše ženy než muži a lidé s nižší kvalifikací, rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a lidmi s maturitou nebo absolventy vysokých škol se však v porovnání s loňským rokem zmenšil. Podobně se začínají poněkud stírat rozdíly mezi mírou obav lidí s levicovou a pravicovou politickou orientací. Příliš velké nejsou ani rozdíly regionální – jsou mnohem méně výrazné než skutečné rozdíly v míře nezaměstnanosti. Číst dále
Ekonomické problémy českého státu a rostoucí počet nezaměstnaných od roku 1998 vytvářely značný tlak na rozpočty mnoha rodin. Hladina nezaměstnanosti se už sice ustálila, ale ekonomické oživení přichází jen zvolna a rezervy se vyčerpávají. Nový rok přinesl navíc další poměrně výrazné zásahy do rodinných rozpočtů v podobě deregulací cen energií, dopravy, někde i nájmů. Nehrozí, že se stále větší podíl lidí začne propadat sociálním sítem ? Nerozšiřuje se okruh osob, které považují sebe nebo svou rodinu za chudé ? Odpovědi můžeme najít v databázi průzkumů STEM, zejména pak v údajích z šetření provedeného v listopadu 2000. Číst dále
Rodiny s dětmi a staří lidé, kteří jsou již odkázáni ve svých příjmech většinou na důchod, si zasluhují podle naprosté většiny lidí ochranu. Podle mínění čtyř pětin lidí by měli dostat, co potřebují, a to i tehdy, jestliže by se na ně „museli složit“ ostatní občané. Nejmenší důraz kladou na přerozdělování prostředků ve prospěch mladých rodin s dětmi a důchodců lidé pravicové politické orientace, kteří zdůrazňují osobní odpovědnost a samostatnost jednotlivce. Podobně většina osob s vysokoškolským vzděláním či mladých lidí, tedy skupin populace se silnějším zastoupením liberálních názorů, vyslovuje s přerozdělováním ve prospěch rodin s dětmi a starých občanů „spíše“ souhlas, zatímco lidé s nižší kvalifikací a starší generace se pro přerozdělování sociálně slabším skupinám hlásí zpravidla jednoznačně. Číst dále
Systém zabezpečení zdravotně postižených nedoznal za téměř deset let transformace společnosti žádných zásadních změn. Úpravy, které byly učiněny, spočívaly pouze v přizpůsobení starého schématu zabezpečení zdravotně postižených novým podmínkám ve společnosti (zvyšování úrovně dávek, rozšiřování okruhu poskytovaných výhod, atd.). O potřebě zásadní reformy systému péče o zdravotně postižené nelze pochybovat a je poněkud zarážející, že zůstává toto téma uzavřeno v poměrně úzkém okruhu odborníků a nevede se o něm rozsáhlejší společenská diskuse. Číst dále
Základním úkolem všech systémů sociální politiky je hledat nástroje, které by pomohly uvést v soulad požadavky na působnost sociální politiky s potřebou jejich ekonomické efektivity. V případě systému určeného zdravotně postiženým občanům je tento problém zvlášť naléhavý, neboť zájem o pomoc poskytovanou z tohoto systému v posledních letech trvale roste. Číst dále
V rámci projektu Consensus/Phare „Creating awareness, through new facts and figures, of the inconsistencies of disability benefit provision in the Czech Republic“, který realizovalo konsorcium STEM – Středisko empirických výzkumů a Socioklub, byl také uskutečněn výzkum zdravotně postižených osob. Na základě výsledků tohoto výzkumu je možné sestavit obraz toho, jak sami zdravotně postižení vnímají svou životní situaci, jak hodnotí podmínky pro svůj život s handicapem. Číst dále
Vnímání důchodové reformy českou veřejností je nutně ovlivněno také tím, jak si lidé představují stáří, jaké pocity a očekávání v nich tato životní etapa vyvolává. Je stáří univerzálně vnímáno jako nepříjemné období, jehož je nutno se obávat? Z výsledků výzkumu „Současnost a budoucnost důchodového systému v ČR“ vyplývá, že taková univerzální představa není české veřejnosti vlastní. Někteří lidé se stáří obávají, jiní nikoliv. Nabízí se tedy otázka, kterými faktory může být postoj ke stáří ovlivněn. Číst dále
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015vydáno dne 23. 10. 2014ZVYŠUJE SE PODÍL LIDÍ NESPOKOJENÝCH S ČLENSTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNIITřípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení).Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 28. září 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 925 respondentů.V rámci pravidelného monitoringu názorů české veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii se STEM zaměřil na samotnou spokojenost českých občanů s naším členstvím. Podle zářijového průzkumu jsou s naším členstvím v EU spokojeny dvě pětiny občanů (39 %). V české populaci tedy třípětinovou většinou převažuje nespokojenost.„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“Pramen: STEM, Trendy 09/2015, 925 respondentů starších 18 let
Evropská uniespokojenost