Nespokojenost s výší důchodů

Většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (70 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Téměř tři čtvrtiny obyvatel (72 %) se také domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Stejně velká část lidí (72 %) zároveň požaduje, aby současný důchodový systém byl nahrazen úplně jiným nebo alespoň doznal zásadních změn. Zatímco hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí na věku a materiálním zajištění domácností a má zřetelný politickoideologický kontext, přesvědčení o nezbytnosti zásadní důchodové reformy je podstatně universálnější. Číst dále

V zájmu udržení práce by většina lidí byla ochotna pracovat mimo svůj obor nebo za nižší mzdu

Názory lidí na to, co jsou ochotni udělat pro udržení si pracovního místa, se v posledních šesti letech v podstatě nezměnily. Velká většina ekonomicky aktivní populace je v případě hrozby nezaměstnanosti ochotna pracovat mimo svůj obor (85 %) nebo snížit své nároky na finanční ohodnocení a pracovat za nižší mzdu (70 %). Zhruba dvě pětiny (41 %) pracujících nebo potenciálně pracujících také neodmítají možnost stěhování za prací do jiného kraje. Číst dále

Jak se Češi staví k problému nezaměstnanosti?

Přestože se nezaměstnanosti obává mírně více než polovina ekonomicky aktivní české populace, nahlíží se na ní jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle dvou třetin Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst, jako symbolickým bojem proti nezaměstnanosti, většina veřejnosti nesouhlasí. Číst dále

Vztah Čechů k Romům je dlouhodobě převážně odmítavý

Postoje české veřejnosti k romským spoluobčanům jsou již několik let stabilní. Výrazná, dvoutřetinová převaha občanů pociťuje k romské menšině odmítavý vztah či dokonce odpor, pětina veřejnosti vnímá Romy stejně jako ostatní spoluobčany a jen zanedbatelný podíl lidí vyjadřuje k Romům dobrý nebo velmi dobrý vztah. Zhruba každý druhý z nás uznává, že každá etnická skupina má mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. V minulosti však tento názor sdílelo více lidí. V posledních letech dochází i k poklesu podílu občanů, kteří se domnívají, že by se u nás mělo více dbát na práva romské menšiny. Číst dále

Dávky pro nezaměstnané by měly motivovat k hledání práce a není třeba je zvyšovat

V otázkách finančního zabezpečení lidí bez práce je česká veřejnost poměrně nekompromisní. Velká většina občanů je přesvědčena, že dávky v nezaměstnanosti by měly být nízké, aby byl každý nucen najít si zaměstnání (74 %). Téměř stejně velká část lidí se také domnívá, že podpora v nezaměstnanosti by se neměla zvyšovat (72 %). Číst dále

Diskriminace na trhu práce

Tři čtvrtiny občanů ČR se domnívají, že u nás dochází při zaměstnávání k diskriminaci některých skupin obyvatel. Za rozhodující pokládají lidé tři faktory: věk, mateřství a zdravotní stav. Devět z deseti občanů (87 %) se domnívá, že lidé jsou u nás často nebo velmi často diskriminováni kvůli věku. Tři čtvrtiny lidí vidí nezřídka znevýhodnění z důvodu těhotenství a mateřství (75 %) nebo zdravotního stavu či postižení (72 %). Číst dále

Příjmy domácností

Výpovědi o tom, jak domácnosti vycházejí se svými příjmy, se příliš nemění. V současné době 61 % lidí uvádí, že jejich domácnost vychází s příjmy obtížně, něco uspořit se daří necelé polovině obyvatel (46 %). Snadněji vycházejí s rodinným rozpočtem lidé s maturitou a především vysokoškoláci nebo podnikatelé. O problematickém hospodaření s rodinnými příjmy hovoří nejčastěji lidé se základním vzděláním a nezaměstnaní. Číst dále

Kde začíná bohatství?

Zhruba šedesát procent Čechů hodnotí velikost příjmů a majetku ve své domácnosti slovy „průměrně zajištěni“. Na tom se skoro nic nezměnilo už deset let. Pozvolna však ubývá lidí, kteří přiznávají, že jsou zajištěni špatně či jsou chudí. Kde je práh bohatství, jaký majetek musí občan mít, aby se považoval alespoň za „solidně zajištěného“? Data ukazují, že poměrně vysoko. I z lidí, kteří přiznávají nejméně dvoumiliónový majetek, se za „solidně zajištěné“ považuje pouze třetina. Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti se snižují

S tím, jak v posledních dvou letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se nyní obává 56 % ekonomicky aktivní populace. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává jen sotva pětina občanů. Drtivá většina míní, že stávající systém sociální podpory nemotivuje lidi, aby se nevyhýbali práci a snažili si najít zaměstnání. Číst dále

Dluhy nám připadají normální

Společnost STEM, která dlouhodobě sleduje otázky spojené s finanční situací našich domácností, se podobně jako na konci roku 2004 zajímala i o postoje veřejnosti k půjčování peněz. Statistické údaje přinášejí v posledních letech informace o růstu zadlužení českých domácností včetně problémů, do kterých se řada lidí v souvislosti se svou neschopností splácet dostává. Číst dále