Názory občanů na daňovou i penzijní reformu

Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde reformnímu úsilí vyjadřuje podporu 77 % občanů, a ve zdravotnictví (74 %). Méně naléhavě, ale stále většinově je vnímána potřeba reformovat penzijní systém, kterou podporuje 66 % občanů. Souhlas s nezbytností změn ve školství vyjadřují necelé dvě třetiny (61 %) lidí.

Nespokojenost s výší důchodů

Většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (70 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Téměř tři čtvrtiny obyvatel (72 %) se také domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Stejně velká část lidí (72 %) zároveň požaduje, aby současný důchodový systém byl nahrazen úplně jiným nebo alespoň doznal zásadních změn.

Jak se Češi staví k problému nezaměstnanosti?

Přestože se nezaměstnanosti obává mírně více než polovina ekonomicky aktivní české populace, nahlíží se na ní jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu.

Vztah Čechů k Romům je dlouhodobě převážně odmítavý

Postoje české veřejnosti k romským spoluobčanům jsou již několik let stabilní. Výrazná, dvoutřetinová převaha občanů pociťuje k romské menšině odmítavý vztah či dokonce odpor, pětina veřejnosti vnímá Romy stejně jako ostatní spoluobčany a jen zanedbatelný podíl lidí vyjadřuje k Romům dobrý nebo velmi dobrý vztah. Zhruba každý druhý z nás uznává, že každá etnická skupina má mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků.

Dávky pro nezaměstnané by měly motivovat k hledání práce a není třeba je zvyšovat

V otázkách finančního zabezpečení lidí bez práce je česká veřejnost poměrně nekompromisní. Velká většina občanů je přesvědčena, že dávky v nezaměstnanosti by měly být nízké, aby byl každý nucen najít si zaměstnání (74 %). Téměř stejně velká část lidí se také domnívá, že podpora v nezaměstnanosti by se neměla zvyšovat (72 %).

Diskriminace na trhu práce

Tři čtvrtiny občanů ČR se domnívají, že u nás dochází při zaměstnávání k diskriminaci některých skupin obyvatel. Za rozhodující pokládají lidé tři faktory: věk, mateřství a zdravotní stav. Devět z deseti občanů (87 %) se domnívá, že lidé jsou u nás často nebo velmi často diskriminováni kvůli věku.

Příjmy domácností

Výpovědi o tom, jak domácnosti vycházejí se svými příjmy, se příliš nemění. V současné době 61 % lidí uvádí, že jejich domácnost vychází s příjmy obtížně, něco uspořit se daří necelé polovině obyvatel (46 %). Snadněji vycházejí s rodinným rozpočtem lidé s maturitou a především vysokoškoláci nebo podnikatelé. O problematickém hospodaření s rodinnými příjmy hovoří nejčastěji lidé se základním vzděláním a nezaměstnaní.

Kde začíná bohatství?

Zhruba šedesát procent Čechů hodnotí velikost příjmů a majetku ve své domácnosti slovy „průměrně zajištěni“. Na tom se skoro nic nezměnilo už deset let. Pozvolna však ubývá lidí, kteří přiznávají, že jsou zajištěni špatně či jsou chudí. Kde je práh bohatství, jaký majetek musí občan mít, aby se považoval alespoň za „solidně zajištěného“? Data ukazují, že poměrně vysoko.

Obavy z nezaměstnanosti se snižují

S tím, jak v posledních dvou letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se nyní obává 56 % ekonomicky aktivní populace. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává jen sotva pětina občanů.