Roste nespokojenost s výší důchodů a současným důchodovým systémem

Naprostá většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (81 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Čtyři z pěti obyvatel (80 %) se domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na politických preferencích občanů. Číst dále


Ochota občanů předcházet nezaměstnanosti

Přijmout práci mimo svoji kvalifikaci či v jiném oboru (86 %) nebo pracovat za méně peněz (67 %), to jsou dvě řešení, na která jsou u nás lidé v zájmu udržení práce nejčastěji ochotni přistoupit. Méně je již těch, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti zvažovali možnost přestěhovat se za prací někam do vzdálenějšího místa naší republiky (41 %). Číst dále


Názory lidí na diskriminaci v pracovní oblasti

Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem, těhotných ženy a matek malých dětí. V průběhu čtyř uplynulých let se podíl lidí přesvědčených o existenci znevýhodněných skupin na našem pracovním trhu snížil jen nepatrně. Ženy jsou citlivější na tento druh diskriminace než muži. Citlivě vnímají zejména pracovní diskriminaci žen kvůli těhotenství, mateřství a péči o rodinu. Číst dále


Jak se občané dívají na otázku podpory v nezaměstnanosti

Ve stanoviscích k finančnímu zajištění nezaměstnaných převládá stále názor, že podpora poskytovaná lidem bez práce by měla být jen minimální, aby nutila nezaměstnané najít si práci (70 %). Většinovou podporu má nadále také přesvědčení, že stávající úroveň dávek nezaměstnané k hledání práce dostatečně nemotivuje (60 %) a není třeba ji zvyšovat (62 %). Číst dále


Postoje obyvatel k nezaměstnanosti

Česká veřejnost nahlíží na určitou míru nezaměstnanosti převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce – to je názor 63 % občanů. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často (54 %) považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle dvou třetin (68 %) Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst, jako symbolickým bojem proti nezaměstnanosti, však většina veřejnosti (66 %) nesouhlasí. Číst dále


Osobní příjmy dnes a před rokem

Zhruba polovina lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, zjišťuje, že po zaplacení všech daní bere nyní stejně jako před rokem, 30 procent říká, že bere méně, a 21 % více než na jaře roku 2007. Příznivý trend vývoje osobních příjmů je zaznamenáván v domácnostech s celkovým čistým měsíčním příjmem nad hranicí 25 000 korun měsíčně. Číst dále


Obavy z nezaměstnanosti jsou na nejnižší úrovni od roku 1998

S tím, jak v posledních třech letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se obává každý druhý ekonomicky aktivní občan ČR. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává sice jen třetina občanů, je to však výrazně více než před rokem. Číst dále


Poplatky ve zdravotnictví

Pouze pětina lidí věří, že poplatky ve zdravotnictví přispějí k celkovému zkvalitnění zdravotní péče u nás. Stejně negativně hodnotí lidé i zavedení poplatků za pobyt v nemocnicích a dvě pětiny lidí se obávají, že zavedení poplatků za návštěvu lékaře ohrozí dostupnost zdravotní péče. Větší šanci dává veřejnost reformě v tom, že se podaří omezit plýtvání léky. S tím po zvýšení poplatků za výběr léků počítá zhruba polovina lidí. Číst dále


Reforma zdravotnictví

Výrazná většina lidí je přesvědčena, že reformu zdravotnictví potřebujeme (77 %) a že je v resortu zdravotnictví nezbytné provést výrazná úsporná opatření (66 % lidí). Na to, jaký bude mít reforma efekt, se však veřejnost dívá s rozpaky. Čtvrtina lidí (23 %) věří, že reforma úroveň a kvalitu zdravotní péče během několika let pozvedne, 37 % je přesvědčeno o opaku a dvě pětiny lidí si myslí, že se reforma na stavu a úrovni zdravotní péče neprojeví. Číst dále