Ochota občanů předcházet nezaměstnanosti

Přijmout práci mimo svoji kvalifikaci či v jiném oboru (86 %) nebo pracovat za méně peněz (67 %), to jsou dvě řešení, na která jsou u nás lidé v zájmu udržení práce nejčastěji ochotni přistoupit. Méně je již těch, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti zvažovali možnost přestěhovat se za prací někam do vzdálenějšího místa naší republiky (41 %).

Názory lidí na diskriminaci v pracovní oblasti

Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem, těhotných ženy a matek malých dětí. V průběhu čtyř uplynulých let se podíl lidí přesvědčených o existenci znevýhodněných skupin na našem pracovním trhu snížil jen nepatrně. Ženy jsou citlivější na tento druh diskriminace než muži. Citlivě vnímají zejména pracovní diskriminaci žen kvůli těhotenství, mateřství a péči o rodinu.

Jak se občané dívají na otázku podpory v nezaměstnanosti

Ve stanoviscích k finančnímu zajištění nezaměstnaných převládá stále názor, že podpora poskytovaná lidem bez práce by měla být jen minimální, aby nutila nezaměstnané najít si práci (70 %). Většinovou podporu má nadále také přesvědčení, že stávající úroveň dávek nezaměstnané k hledání práce dostatečně nemotivuje (60 %) a není třeba ji zvyšovat (62 %).

Postoje obyvatel k nezaměstnanosti

Česká veřejnost nahlíží na určitou míru nezaměstnanosti převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce – to je názor 63 % občanů. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často (54 %) považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu.

Osobní příjmy dnes a před rokem

Zhruba polovina lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, zjišťuje, že po zaplacení všech daní bere nyní stejně jako před rokem, 30 procent říká, že bere méně, a 21 % více než na jaře roku 2007. Příznivý trend vývoje osobních příjmů je zaznamenáván v domácnostech s celkovým čistým měsíčním příjmem nad hranicí 25 000 korun měsíčně.

Obavy z nezaměstnanosti jsou na nejnižší úrovni od roku 1998

S tím, jak v posledních třech letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se obává každý druhý ekonomicky aktivní občan ČR. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává sice jen třetina občanů, je to však výrazně více než před rokem.

Poplatky ve zdravotnictví

Pouze pětina lidí věří, že poplatky ve zdravotnictví přispějí k celkovému zkvalitnění zdravotní péče u nás. Stejně negativně hodnotí lidé i zavedení poplatků za pobyt v nemocnicích a dvě pětiny lidí se obávají, že zavedení poplatků za návštěvu lékaře ohrozí dostupnost zdravotní péče. Větší šanci dává veřejnost reformě v tom, že se podaří omezit plýtvání léky.

Reforma zdravotnictví

Výrazná většina lidí je přesvědčena, že reformu zdravotnictví potřebujeme (77 %) a že je v resortu zdravotnictví nezbytné provést výrazná úsporná opatření (66 % lidí). Na to, jaký bude mít reforma efekt, se však veřejnost dívá s rozpaky.

Názory občanů na daňovou i penzijní reformu

Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde reformnímu úsilí vyjadřuje podporu 77 % občanů, a ve zdravotnictví (74 %). Méně naléhavě, ale stále většinově je vnímána potřeba reformovat penzijní systém, kterou podporuje 66 % občanů. Souhlas s nezbytností změn ve školství vyjadřují necelé dvě třetiny (61 %) lidí.