Jak se občané dívají na otázku podpory v nezaměstnanosti

Ve stanoviscích k finančnímu zajištění nezaměstnaných převládá stále názor, že podpora poskytovaná lidem bez práce by měla být jen minimální, aby nutila nezaměstnané najít si práci (70 %). Většinovou podporu má nadále také přesvědčení, že stávající úroveň dávek nezaměstnané k hledání práce dostatečně nemotivuje (60 %) a není třeba ji zvyšovat (62 %). (Pokračování textu…)

Postoje obyvatel k nezaměstnanosti

Česká veřejnost nahlíží na určitou míru nezaměstnanosti převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce – to je názor 63 % občanů. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často (54 %) považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle dvou třetin (68 %) Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst, jako symbolickým bojem proti nezaměstnanosti, však většina veřejnosti (66 %) nesouhlasí.

Osobní příjmy dnes a před rokem

Zhruba polovina lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, zjišťuje, že po zaplacení všech daní bere nyní stejně jako před rokem, 30 procent říká, že bere méně, a 21 % více než na jaře roku 2007. Příznivý trend vývoje osobních příjmů je zaznamenáván v domácnostech s celkovým čistým měsíčním příjmem nad hranicí 25 000 korun měsíčně. (Pokračování textu…)

Obavy z nezaměstnanosti jsou na nejnižší úrovni od roku 1998

S tím, jak v posledních třech letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se obává každý druhý ekonomicky aktivní občan ČR. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává sice jen třetina občanů, je to však výrazně více než před rokem. (Pokračování textu…)

Poplatky ve zdravotnictví

Pouze pětina lidí věří, že poplatky ve zdravotnictví přispějí k celkovému zkvalitnění zdravotní péče u nás. Stejně negativně hodnotí lidé i zavedení poplatků za pobyt v nemocnicích a dvě pětiny lidí se obávají, že zavedení poplatků za návštěvu lékaře ohrozí dostupnost zdravotní péče. Větší šanci dává veřejnost reformě v tom, že se podaří omezit plýtvání léky. S tím po zvýšení poplatků za výběr léků počítá zhruba polovina lidí. (Pokračování textu…)

Reforma zdravotnictví

Výrazná většina lidí je přesvědčena, že reformu zdravotnictví potřebujeme (77 %) a že je v resortu zdravotnictví nezbytné provést výrazná úsporná opatření (66 % lidí). Na to, jaký bude mít reforma efekt, se však veřejnost dívá s rozpaky. Čtvrtina lidí (23 %) věří, že reforma úroveň a kvalitu zdravotní péče během několika let pozvedne, 37 % je přesvědčeno o opaku a dvě pětiny lidí si myslí, že se reforma na stavu a úrovni zdravotní péče neprojeví. (Pokračování textu…)

Názory občanů na daňovou i penzijní reformu

Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde reformnímu úsilí vyjadřuje podporu 77 % občanů, a ve zdravotnictví (74 %). Méně naléhavě, ale stále většinově je vnímána potřeba reformovat penzijní systém, kterou podporuje 66 % občanů. Souhlas s nezbytností změn ve školství vyjadřují necelé dvě třetiny (61 %) lidí. (Pokračování textu…)

Nespokojenost s výší důchodů

Většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (70 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Téměř tři čtvrtiny obyvatel (72 %) se také domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Stejně velká část lidí (72 %) zároveň požaduje, aby současný důchodový systém byl nahrazen úplně jiným nebo alespoň doznal zásadních změn. Zatímco hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí na věku a materiálním zajištění domácností a má zřetelný politickoideologický kontext, přesvědčení o nezbytnosti zásadní důchodové reformy je podstatně universálnější. (Pokračování textu…)

V zájmu udržení práce by většina lidí byla ochotna pracovat mimo svůj obor nebo za nižší mzdu

Názory lidí na to, co jsou ochotni udělat pro udržení si pracovního místa, se v posledních šesti letech v podstatě nezměnily. Velká většina ekonomicky aktivní populace je v případě hrozby nezaměstnanosti ochotna pracovat mimo svůj obor (85 %) nebo snížit své nároky na finanční ohodnocení a pracovat za nižší mzdu (70 %). Zhruba dvě pětiny (41 %) pracujících nebo potenciálně pracujících také neodmítají možnost stěhování za prací do jiného kraje. (Pokračování textu…)

Jak se Češi staví k problému nezaměstnanosti?

Přestože se nezaměstnanosti obává mírně více než polovina ekonomicky aktivní české populace, nahlíží se na ní jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle dvou třetin Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst, jako symbolickým bojem proti nezaměstnanosti, většina veřejnosti nesouhlasí. (Pokračování…