Názory české veřejnosti na nezaměstnanost

Zhruba třetina lidí (36 %) říká, že většina nezaměstnaných nemá skutečný zájem o práci. Ještě předloni se však takto vyjadřovala více než polovina občanů. Lidé zřejmě převážně díky krizi častěji uznávají, že mezi nezaměstnané se dostávají i lidé, kteří o práci zájem mají. Na určitou míru nezaměstnanosti nahlíží česká veřejnost převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že lidé jsou odpovědnější a váží si své práce – tento názor zastává 61 % občanů. Řešení nezaměstnanosti by občané přitom nejraději svěřili do rukou státu. Podle 72 % Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Číst dále

Vnímání diskriminace v naší zemi

Pro polovinu populace není diskriminace u nás velkým problémem.. Naprostá většina lidí (89 %) si myslí, že diskriminaci lze omezovat, desetina se však domnívá, že se s ní účinně bojovat nedá. Za posledních deset let nedošlo v otázce diskriminace podle poloviny lidí (51 %) k žádnému vývoji. Pětina lidí (21 %) říká, že diskriminace u nás v posledních letech ubývá, a čtvrtina (28 %) má za to, že jí naopak přibývá. Číst dále

Ochota Čechů předcházet nezaměstnanosti

Tři pětiny Čechů v aktivním věku se bojí, že mohou přijít o práci, stejně jako před měsícem. V dlouhodobé časové řadě to není podíl nijak výjimečný. Pro naše občany je v případě ohrožení pracovního místa stále mnohem přijatelnější pracovat mimo svůj obor nebo za nižší mzdu než se stěhovat za prací. Do jiného kraje by se v případě hrozby ztráty práce byly ochotny přestěhovat jen dvě pětiny osob v aktivním věku. Číst dále

Stav a vývoj názorů občanů na výši podpory a dávek v nezaměstnanosti

Většina lidí (71 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Více než polovina lidí (59 %) si nepřeje, aby dávky byly zvýšeny, a téměř dvě třetiny občanů (61 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Větší pomoci pro nezaměstnané ze strany státu se nejčastěji dožadují lidé bez práce, levicově orientovaní občané a zejména sympatizanti KSČM a ČSSD. Číst dále

Názory občanů na nezaměstnanost

Přestože se nezaměstnanosti obává 60 % ekonomicky aktivní české populace, považuje ji veřejnost většinou za pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. Dvě pětiny lidí říkají, že většina nezaměstnaných nemá skutečný zájem o práci. Ještě vloni se o nezaměstnaných vyslovovala veřejnost kritičtěji. Lidé zřejmě díky krizi uznávají, že mezi nezaměstnané se dostávají i lidé, kteří o práci zájem mají. Číst dále

Stav a vývoj pocitu chudoby v ČR

Již sedm let svou rodinu označuje jako chudou přibližně 36 % Čechů. V aktuálním výzkumu tak činí nejčastěji lidé nezaměstnaní (63 % z nich), dělníci (52 %) a důchodci (42 %). Z hlediska stranických preferencí se největší podíl lidí, kteří svou rodinu vnímají jako chudou, objevuje mezi sympatizanty KSČM (59 %). Nejmenší pak mezi příznivci ODS (18 %). Číst dále

Obavy lidí z nezaměstnanosti

Letos v březnu se o ztrátu zaměstnání obává podstatně více lidí než ve stejné době vloni. Nezaměstnanosti se obává 60 % ekonomicky aktivních občanů ČR. Obavy z nezaměstnanosti významně souvisí s nejvyšším dokončeným vzděláním, s vykonávanou profesí, věkem, materiálním zázemím i politickou orientací občanů. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává 30 % občanů. Číst dále

Směřování společnosti

Česká veřejnost je v názoru na vývoj situace v naší republice rozdělena celkem rovnoměrně na tři skupiny. Část lidí (dnes 30 %) je se směrem vývoje spokojena, část lidí (dnes 35 %) nespokojena a podle ostatních (dnes 35 %) nesměřuje ČR nikam. Tato distribuce odpovědí je od počátku letošního roku prakticky neměnná. Situace v ČR se ubírá správným směrem především podle mladších, vzdělanějších a majetnějších lidí, starší, chudší a méně vzdělaní mají pocity opačné. Politické sympatie mají na hodnocení této situace také podstatný vliv. Číst dále

Názory občanů na rovnost šancí v naší společnosti

Naprostá většina lidí si myslí, že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výhody a privilegia (86 %). Většina lidí je také přesvědčena, že u nás neexistuje společnost rovných šancí (76 %), na druhé straně téměř dvě třetiny lidí se domnívají, že schopní jedinci se u nás mohou dobře uplatnit (61 %). Tyto názory silně korespondují s majetkovými poměry lidí a jejich politickou orientací. Lidé s vyšším životním standardem a lidé pravicového smýšlení mají častěji než ostatní tendenci vnímat naši společnost jako sociálně spravedlivou. V průběhu desetiletí se podíl lidí, hodnotících míru sociální spravedlnosti v naší společnosti pozitivně, poněkud snížil. Číst dále

Většina lidí by s důchodovou reformou neváhala

Velká část veřejnosti je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (43 %) nebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (27 %). Zastánců jen mírných nebo žádných úprav systému důchodového zabezpečení je oproti tomu podstatně méně (26 % občanů zastává názor, že do budoucna vydržíme jen s drobnými změnami, 4 % se domnívají, že na stávající podobě důchodového systému není třeba nic měnit). Číst dále