Obavy z nezaměstnanosti

V posledních třech letech vzrůstají obavy z nezaměstnanosti, v současné době je má 64 % ekonomicky aktivních občanů ČR. Tyto obavy významně souvisejí s nejvyšším dokončeným vzděláním, s vykonávanou profesí, věkem, materiálním zázemím i politickou orientací občanů. Značným problémem je to, že současný systém podpor a sociálních dávek nepovažují za motivační téměř tři čtvrtiny (72 %) občanů. (Pokračování textu…)

Sociální nerovnosti a rovnosti šancí v naší společnosti

Téměř 90 % občanů se domnívá, že za poslední desetiletí se zvětšily rozdíly mezi lidmi ve společnosti. Většina veřejnosti však pochybuje o tom, že zvětšování rozdílů je spravedlivé a že největší šance u nás mají lidé šikovní, schopní a pracovití. Čtyři pětiny lidí jsou dokonce přesvědčeny, že lidé u nás dnes dosahují bohatství především nepoctivou cestou a využívají při tom spíše svých konexí a známostí než svých schopností. Tři čtvrtiny občanů podporují názor, že rozdíly v příjmech mezi lidmi by se měly zmenšit a dvě třetiny veřejnosti by pomocí vyšších daní přerozdělovaly příjmy ekonomicky úspěšnějších ve prospěch méně úspěšných….

Důchodová reforma jako jedno z hlavních úkolů současné vlády

Tři čtvrtiny občanů ČR považují současný důchodový systém za dlouhodobě neudržitelný (73 %) a většina lidí také považuje důchodovou reformu za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády Petra Nečase (67 %). V názoru na to, zda se Nečasově vládě podaří důchodovou reformu prosadit, se lidé neshodují, zhruba polovina (49 %) zastává optimistické stanovisko, polovina občanů (51 %) je pesimisty. (Pokračování textu…)

Dávky v nezaměstnanosti

Většina lidí (70 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Téměř dvě třetiny občanů (63 %) si nepřejí, aby dávky byly zvýšeny, a prakticky stejný podíl (62 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Větší pomoci pro nezaměstnané ze strany státu se nejčastěji dožadují lidé bez práce, špatně materiálně zajištění či chudí, levicově orientovaní občané a sympatizanti KSČM a ČSSD. (Pokračování textu…)

Ochota předcházet nezaměstnanosti

Obavy z nezaměstnanosti, stejně jako míra nezaměstnanosti, se v posledním roce nemění. Ztráty práce se obávají zhruba tři pětiny ekonomicky aktivních osob. Nadále platí také to, že velká většina Čechů je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, nízká je však ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Velkou překážkou při cestě „za prací“ je vytvoření partnerského vztahu či založení rodiny. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost

Výrazná většina občanů ČR (69 %) považuje za povinnost státu zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Většina lidí (62 %) však zároveň hodnotí určitou míru nezaměstnanosti jako pozitivní, protože vede k větší úctě k práci. Téměř dvě pětiny respondentů (37 %) si myslí, že je třeba se nezaměstnanosti bránit i za cenu zachování mnoha zbytečných pracovních míst. V české populaci jsou však také bezmála dvě pětiny (37 %) těch, kteří považují většinu nezaměstnaných za lidi bez skutečného zájmu o práci. (Pokračování textu…)

Názory občanů na důchodovou reformu

Většina lidí je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (37 %) anebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (25 %). Časové srovnání ovšem naznačuje, že za poslední rok ubylo těch, kteří jsou přesvědčení o potřebě nastolit zcela nový důchodový systém. Ti, kteří jsou pro podstatné změny či úplně nový systém, kladou důraz zejména na individuální spoření na důchod, zatímco mezi těmi, kteří by uvítali jen drobné změny, má silnou podporu zvýšení plateb sociálního pojištění. (Pokračování textu…)

Principy sociální politiky a důchodového zabezpečení v ČR

Většina Čechů obecně dává přednost tomu, aby se stát zabýval spíše rozšiřováním sociálních služeb než zvyšováním sociálních finančních dávek. Konkrétně by ale rozšířili finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi a dali by jí přednost před zvyšováním důchodů. Problém důchodů však v poslední době narůstá a narůstá dokonce podpora rovnostářství při stanovování důchodů. (Pokračování textu…)

Důchody a důchodový systém

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (71 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Většina veřejnosti se dále domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje strávit lidem důstojné stáří (71 %). Aktuální výzkum ovšem ukazuje jisté oslabování kritických názorů na důchody a důchodový systém. (Pokračování textu…)

Obavy české populace z nezaměstnanosti

Obavy z nezaměstnanosti se za poslední rok zvýšily a přiblížily se maximálním hodnotám z roku 2005. Vyjadřuje je přes 60 % obyvatel (bez důchodců). Nadále platí, že velká většina Čechů je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, slabá je – zvláště u lidí, kteří se ztráty místa bojí – ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. (Pokračování textu…)