Názory občanů na napětí mezi sociálními skupinami u nás

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva. (Pokračování textu…)

Názor občanů na současný návrh penzijní reformy

Při aktuálním výpočtu starobních důchodů se uplatňuje poměrně významně prvek solidarity, se kterým souhlasí 42 % lidí. Současný návrh důchodové reformy je pro 26 % lidí zcela nesrozumitelný, 10 % jej podporuje, 32 % jej nepodporuje a 32 % občanů si doposud neudělalo názor. Bez názoru jsou častěji lidé, na které je reforma cílená, tzn. nejmladší obyvatelé ČR. (Pokračování textu…)

Diskriminace v zaměstnání

Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí se zhoršeným zdravotním stavem či postižením a matek nebo těhotných žen. Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí…

Vnímání diskriminace v naší zemi

Pro dvě třetiny populace (66 %) je diskriminace u nás velkým problémem, loni tento názor sdílelo jen 47 %. Rovněž se od loňska výrazně zvýšil podíl občanů, podle nichž u nás diskriminace v posledních letech přibývá (z 29 % na 41 %). Za nejzávažnější typ diskriminace lidé zdaleka nejčastěji považují znevýhodňování podle věku (47 %). (Pokračování textu…)

Názory na dávky v nezaměstnanosti

Většina lidí (68 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Téměř dvě třetiny občanů (62 %) si nepřejí, aby dávky byly zvýšeny, a o něco nižší podíl (55 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Vyšších dávek pro nezaměstnané se nejčastěji dožadují lidé bez práce, špatně materiálně zajištění či chudí, levicově orientovaní občané a sympatizanti KSČM a ČSSD. (Pokračování textu…)

Obavy z nezaměstnanosti

V posledních třech letech vzrůstají obavy z nezaměstnanosti, v současné době je má 64 % ekonomicky aktivních občanů ČR. Tyto obavy významně souvisejí s nejvyšším dokončeným vzděláním, s vykonávanou profesí, věkem, materiálním zázemím i politickou orientací občanů. Značným problémem je to, že současný systém podpor a sociálních dávek nepovažují za motivační téměř tři čtvrtiny (72 %) občanů. (Pokračování textu…)

Sociální nerovnosti a rovnosti šancí v naší společnosti

Téměř 90 % občanů se domnívá, že za poslední desetiletí se zvětšily rozdíly mezi lidmi ve společnosti. Většina veřejnosti však pochybuje o tom, že zvětšování rozdílů je spravedlivé a že největší šance u nás mají lidé šikovní, schopní a pracovití. Čtyři pětiny lidí jsou dokonce přesvědčeny, že lidé u nás dnes dosahují bohatství především nepoctivou cestou a využívají při tom spíše svých konexí a známostí než svých schopností. Tři čtvrtiny občanů podporují názor, že rozdíly v příjmech mezi lidmi by se měly zmenšit a dvě třetiny veřejnosti by pomocí vyšších daní přerozdělovaly příjmy ekonomicky úspěšnějších ve prospěch méně úspěšných….

Důchodová reforma jako jedno z hlavních úkolů současné vlády

Tři čtvrtiny občanů ČR považují současný důchodový systém za dlouhodobě neudržitelný (73 %) a většina lidí také považuje důchodovou reformu za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády Petra Nečase (67 %). V názoru na to, zda se Nečasově vládě podaří důchodovou reformu prosadit, se lidé neshodují, zhruba polovina (49 %) zastává optimistické stanovisko, polovina občanů (51 %) je pesimisty. (Pokračování textu…)