Názory občanů na důchodovou reformu

Téměř tři čtvrtiny české populace jsou naprosto stabilně přesvědčeny, že by se o důchody lidí měl postarat stát, nikoli každý člověk sám o sebe. Naprostá většina lidí souhlasí s drobnými anebo do budoucna i se zásadnějšími změnami současného systému důchodového zabezpečení, zavedení nějakého úplně jiného systému však ztrácí podporu. Posiluje se solidarita, přibývá lidí, kteří schvalují zvýšení plateb sociálního pojištění. Snížení důchodů nebo prodloužení věku odchodu do důchodu jsou nadále tabu. (Pokračování textu…)

Názory občanů ČR na protestní akce ve městech Šluknovského výběžku

Téměř polovina lidí v polovině října uvedla, že hlavním důvodem demonstrací na severu Čech byly obavy z rostoucí kriminality. Asi čtvrtina lidí soudí, že šlo hlavně o protest proti liknavému postupu státu a asi stejný podíl lidí jmenoval nutnost poukázat na zneužívání sociálních dávek. Na přesvědčení, že lidé šli do ulic hlavně proto, že se báli kriminality, se shodují i lidé s velmi odlišnými názory na romskou menšinu. (Pokračování textu…)

Názory občanů na napětí mezi sociálními skupinami u nás

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva. (Pokračování textu…)

Názor občanů na současný návrh penzijní reformy

Při aktuálním výpočtu starobních důchodů se uplatňuje poměrně významně prvek solidarity, se kterým souhlasí 42 % lidí. Současný návrh důchodové reformy je pro 26 % lidí zcela nesrozumitelný, 10 % jej podporuje, 32 % jej nepodporuje a 32 % občanů si doposud neudělalo názor. Bez názoru jsou častěji lidé, na které je reforma cílená, tzn. nejmladší obyvatelé ČR. (Pokračování textu…)

Diskriminace v zaměstnání

Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí se zhoršeným zdravotním stavem či postižením a matek nebo těhotných žen. Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí…

Vnímání diskriminace v naší zemi

Pro dvě třetiny populace (66 %) je diskriminace u nás velkým problémem, loni tento názor sdílelo jen 47 %. Rovněž se od loňska výrazně zvýšil podíl občanů, podle nichž u nás diskriminace v posledních letech přibývá (z 29 % na 41 %). Za nejzávažnější typ diskriminace lidé zdaleka nejčastěji považují znevýhodňování podle věku (47 %). (Pokračování textu…)

Názory na dávky v nezaměstnanosti

Většina lidí (68 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Téměř dvě třetiny občanů (62 %) si nepřejí, aby dávky byly zvýšeny, a o něco nižší podíl (55 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Vyšších dávek pro nezaměstnané se nejčastěji dožadují lidé bez práce, špatně materiálně zajištění či chudí, levicově orientovaní občané a sympatizanti KSČM a ČSSD. (Pokračování textu…)