Důchodová reforma

Podstatnou změnu nebo zcela nový důchodový systém požadují dvě třetiny populace. Jsou to nejčastěji příznivci pravice, zejména ODS. Se solidárním přerozdělováním, kdy nižší důchody tvoří třeba 80 % někdejší mzdy a vyšší důchody například 50 % někdejší mzdy, souhlasí jen necelá polovina lidí (40 %), častěji stoupenci levice, příznivci KSČM či ČSSD a mladší lidé (18 až 44 let), ani mezi nimi to však není většina.

Obava z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obává 59 % ekonomicky aktivních lidí. To je nejnižší podíl od roku 2008. Obavy z nezaměstnanosti jsou nadále častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Mírně přibylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale celkově je nízká mobilita pracovní síly stále velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost a společnost

Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle téměř tří čtvrtin by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst jako prostředkem boje proti nezaměstnanosti však většina veřejnosti nesouhlasí. Více než polovina občanů totiž na nezaměstnanost nahlíží jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. S názorem, že většina dnešních nezaměstnaných jsou lidé, kteří opravdový zájem o práci nemají, občané spíše nesouhlasí. (Pokračování textu…)

Vztah veřejnosti k Romům

Většina české veřejnosti dává najevo negativní vztah k Romům (71 %). Tento podíl se v porovnání s dubnem letošního roku mírně snížil. V otázce vlastních obav z Romů je veřejnost rozdělena do dvou naprosto vyrovnaných táborů (43 % se Romů bojí, 44 % nebojí). Necelá pětina občanů (16 %) vyjadřuje sympatie hnutím či lidem vystupujícím proti romské menšině silou. Naopak dvoutřetinová většina deklaruje odmítavý postoj. Zastoupení tohoto názoru od loňského roku výrazně posílilo. (Pokračování textu…)

Obavy z nezaměstnanosti a strategie lidí, jak nezaměstnanosti čelit

Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledním roce stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje. (Pokračování textu…)

Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 % Čechů dostatečně motivační není. V souladu s většinovým požadavkem, aby podpory v nezaměstnanosti byly nízké, také téměř dvě třetiny občanů nechtějí, aby se podpory v nezaměstnanosti zvyšovaly. (Pokračování textu…)

Názory občanů na druhý pilíř penzijní reformy

Třem čtvrtinám lidí nejsou jasná pravidla, jak se vypočítávají v současné době starobní důchody. Příliš srozumitelný není pro veřejnost ani návrh, podle něhož bude možné část důchodového pojištění odklonit do penzijního fondu. Souhlasí s ním 12 % lidí, odmítá třetina populace. Ostatní váhají anebo otevřeně odpovídají, že návrh je zcela nesrozumitelný. Nad návrhem váhá i velká část (kolem dvou pětin) stoupenců koaličních stran. (Pokračování textu…)

Přiměřenost výše důchodů v ČR.

Důchody hodnotí jakou přiměřené pro staré lidi jen asi čtvrtina občanů, mezi samotnými důchodci je to pouze 13 %. Podobně čtvrtina populace se domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit důstojné stáří (z důchodců 15 %). O něco více než třetina občanů má za to, že důchody alespoň stačí na pokrytí základních životních potřeb důchodců (mezi důchodci 25 %). (Pokračování textu…)