Obava z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obává 59 % ekonomicky aktivních lidí. To je nejnižší podíl od roku 2008. Obavy z nezaměstnanosti jsou nadále častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Mírně přibylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale celkově je nízká mobilita pracovní síly stále velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost a společnost

Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle téměř tří čtvrtin by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst jako prostředkem boje proti nezaměstnanosti však většina veřejnosti nesouhlasí. Více než polovina občanů totiž na nezaměstnanost nahlíží jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. S názorem, že většina dnešních nezaměstnaných jsou lidé, kteří opravdový zájem o práci nemají, občané spíše nesouhlasí. (Pokračování textu…)

Vztah veřejnosti k Romům

Většina české veřejnosti dává najevo negativní vztah k Romům (71 %). Tento podíl se v porovnání s dubnem letošního roku mírně snížil. V otázce vlastních obav z Romů je veřejnost rozdělena do dvou naprosto vyrovnaných táborů (43 % se Romů bojí, 44 % nebojí). Necelá pětina občanů (16 %) vyjadřuje sympatie hnutím či lidem vystupujícím proti romské menšině silou. Naopak dvoutřetinová většina deklaruje odmítavý postoj. Zastoupení tohoto názoru od loňského roku výrazně posílilo. (Pokračování textu…)

Obavy z nezaměstnanosti a strategie lidí, jak nezaměstnanosti čelit

Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledním roce stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje. (Pokračování textu…)

Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 % Čechů dostatečně motivační není. V souladu s většinovým požadavkem, aby podpory v nezaměstnanosti byly nízké, také téměř dvě třetiny občanů nechtějí, aby se podpory v nezaměstnanosti zvyšovaly. (Pokračování textu…)

Názory občanů na druhý pilíř penzijní reformy

Třem čtvrtinám lidí nejsou jasná pravidla, jak se vypočítávají v současné době starobní důchody. Příliš srozumitelný není pro veřejnost ani návrh, podle něhož bude možné část důchodového pojištění odklonit do penzijního fondu. Souhlasí s ním 12 % lidí, odmítá třetina populace. Ostatní váhají anebo otevřeně odpovídají, že návrh je zcela nesrozumitelný. Nad návrhem váhá i velká část (kolem dvou pětin) stoupenců koaličních stran. (Pokračování textu…)

Přiměřenost výše důchodů v ČR.

Důchody hodnotí jakou přiměřené pro staré lidi jen asi čtvrtina občanů, mezi samotnými důchodci je to pouze 13 %. Podobně čtvrtina populace se domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit důstojné stáří (z důchodců 15 %). O něco více než třetina občanů má za to, že důchody alespoň stačí na pokrytí základních životních potřeb důchodců (mezi důchodci 25 %). (Pokračování textu…)

Názory občanů na důchodovou reformu

Téměř tři čtvrtiny české populace jsou naprosto stabilně přesvědčeny, že by se o důchody lidí měl postarat stát, nikoli každý člověk sám o sebe. Naprostá většina lidí souhlasí s drobnými anebo do budoucna i se zásadnějšími změnami současného systému důchodového zabezpečení, zavedení nějakého úplně jiného systému však ztrácí podporu. Posiluje se solidarita, přibývá lidí, kteří schvalují zvýšení plateb sociálního pojištění. Snížení důchodů nebo prodloužení věku odchodu do důchodu jsou nadále tabu. (Pokračování textu…)