Martin Buchtík v rozhovoru pro Český rozhlas k výzkumu Česká společnost po 30 letech:

„Často děláme i po třiceti letech demokracie začátečnickou chybu: máme tendenci druhou stranu poučovat. A debatu zahajujeme často s tím, že chceme druhého přesvědčit o našem pohledu na věc, ale vůbec si nepřipouštíme, že by druhá strana mohla o něčem přesvědčit nás.

To, že mají různí lidé různé názory, je přirozené. Nebezpečný je moment, kdy se názorové skupiny začnou zapouzdřovat a přestávají mezi sebou komunikovat. Dokud se vede diskuse, byť i velmi bouřlivá, je to v pořádku.

Ale z poučování, nezájmu o dialog a zapouzdřování názorových skupin vzniká dojem rozdělené společnosti. Přitom spousta lidí nemá na všechny dimenze nepřeberně složitého společenského života úplně vyhraněný názor. Když se podívám do dat, žádné dvě strany zastávající zcela protichůdné názory v nich nevidím. Jsou to jednotky nebo desítky procent lidí, kteří jsou díky svým životním zkušenostem a sociálnímu ukotvení trochu jinak nastavení.

To se potom v nějakém zkratkovitém zjednodušení dobře využívá v politické komunikaci, která ráda ukazuje ty ostatní jako ty zlé. Čím míň se známe, tím víc to funguje.“

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spolecnost-nazory-postoje-tridy_1909240600_pek?_ga=2.82143702.1744529895.1569220819-1046475752.1554975670


Martin Buchtík v rozhovorech k projektu výzkumu Česká společnost po 30 letech od revoluce

„Výzkum neříká, že společnost je rozdělená, ale spíše rozvrstvená, rozmělněná, rozhodně není rozdělená binárně na dva tábory. To dělají právě binární volby, třeba druhé kolo prezidentské volby. Ale česká společnost je spíš společnost polotónů, je to společnost, která chce hledat kompromisy. V různých zkratkách, nejen mediálních, ale i jak promlouváme o různých věcech, se dostáváme k hodně radikálním zjednodušením, buď jedno, nebo druhé a nic uprostřed. Lidé se sami často identifikují někde uprostřed nebo na věci veřejné nemají názor, ale často se ukazují extrémy, protichůdné póly a pak trochu zaniká to, že velká část veřejnosti je v názorech někde uprostřed.

Česká společnost se velmi rozrůzňovala především v 90. letech, kdy se umělé sevření rovnostářstvím socialistického režimu najednou rozplynulo. Teď v posledních osmi, deseti letech nastává situace, kdy se třídy etablují, reprodukují z generace na generaci. To rozdělení některé lidi nutí k zamyšlení, jestli v této společnosti mají šanci a jestli jim společnost tuto šanci dává. Zejména to platí u mladých lidí.

Typologie rozdělení do tříd je východisko, na kterém budeme ukazovat, jak se lidé liší postojově, jaké mají sociální problémy, jaké vzdělanostní aspirace pro svoje děti, jak dokáží využít svůj potenciál, jak věří demokracii, jak věří lidem kolem sebe, jak jsou spokojení s vlastním životem, jak konzumují média a na mnoho dalších otázek. Chceme otevřít diskusi o tom, co společnost trápí a jak různá témata vnímá česká veřejnost.“

v https://plus.rozhlas.cz/ceskou-spolecnost-tvori-odstiny-sedi-neprekonatelne-prikopy-nevidim-rika-8077582

https://dvojka.rozhlas.cz/projekt-rozdeleni-svobodou-8077888

https://video.aktualne.cz/dvtv/miliony-cechu-jsou-v-ohrozeni-ukazal-vyzkum-rozdeleni-ale-ne/r~8542c0f2da2311e99b40ac1f6b220ee8/

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Odkaz na publikaci z výzkumu:

https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf


UNIKÁTNÍ VÝZKUM: ROZDĚLENI SVOBODOU

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na kterém spolupracoval s BBC.

Agentury MEDIAN a STEM/MARK položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo


Veřejnost stále velmi kritická k výši starobních důchodů

Více než čtyřpětinová většina občanů (83 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle téměř tří čtvrtin občanů (74 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Čtyřpětinová většina veřejnosti (81 %) se nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje lidem strávit důstojné stáří. Více než třípětinová většina lidí (63 %) si myslí, že politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot. Od posledního průzkumu v květnu 2015 nedošlo v uvedených otázkách k zásadním změnám.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Pozornost, kterou čeští politici věnují v poslední době důchodové politice, je poměrně nízká, nesystémová a vázaná většinou pouze na problematiku zvyšování aktuálních důchodů. Významnější změny v oblasti důchodového zabezpečení neprobíhají. Nikterak tedy nepřekvapí, že české veřejné mínění je dlouhodobě kritické k současnému důchodovému zabezpečení. Více než čtyři pětiny občanů (83 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené. Tříčtvrtinová většina lidí (74 %) se domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. A čtyři pětiny dotázaných (81 %) nesouhlasí s tím, že by současný systém umožňoval strávit lidem důstojné stáří.

Názory na starobní důchody (údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. Následující zlepšování hodnocení výše důchodového zabezpečení skončilo v roce 2011. Vůbec nejhorší hodnocení výše důchodů jsme zaznamenali v listopadu 2014. Od tohoto průzkumu výsledky ukazují jen dílčí zlepšení názorů na přiměřenost důchodů a na pokrytí základních potřeb důchodců.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2016

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001-2016

“Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001-2016

Statistická analýza ukazuje, že mezi mladšími lidmi je sice poněkud více těch, kteří důchody považují za přiměřené, přesto i mezi nimi je podíl těchto odpovědí v jasné menšině. V ostatních otázkách významné rozdíly podle věku nezjišťujeme.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Významné rozdíly v hodnocení systému důchodového zabezpečení jsou ovšem mezi lidmi různé politické orientace. Nejvíce kritičtí jsou sympatizanti KSČM. Naopak mezi příznivci KDU-ČSL je poněkud vyšší podíl názorů, že starobní důchody jsou přiměřené, stačí na základní potřeby důchodců a současný systém umožňuje prožít důstojné stáří. V hodnocení průměrného důchodu vůči základním potřebám se s příznivci KDU-ČSL shodují stoupenci hnutí ANO a TOP 09.

Názory na starobní důchody

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Závěrem se ještě zaměříme na zjištění, které postihuje obecnější rovinu problematiky sociální politiky. Více než tři pětiny občanů (63 %) zastávají názor, že současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot (určitě ano: 26 %, spíše ano: 27 %, spíše ne: 29 %, určitě ne: 8 %). Uvedený názor je sice mezi lidmi poněkud méně častý než v období po ekonomické krizi, stále však má většinové zastoupení.

“Myslíte si, že naše současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Jak hodnotí postoj politického vedení k sociálním jistotám stoupenci jednotlivých stran? Nejvíce kritičtí jsou stoupenci KSČM a pak také ODS. Naopak nejméně často zastávají názor, že současné vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot, sympatizanti TOP 09. Příznivci vládních stran se v této otázce shodují, mírně však mezi nimi převažuje názor, že politické vedení nevěnuje dostatečnou pozornost sociálním jistotám.

“Myslíte si, že naše současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva?”

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


NÁZORY ČESKÉ VEŘEJNOSTI NA SMĚŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY

Podle červnového výzkumu STEM by mírně nadpoloviční většina lidí (56 %) spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi. Jasná většina občanů (70 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním sociálních dávek. V názoru na to, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky, je veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Společnost STEM dlouhodobě a systematicky sleduje názory občanů ČR na otázky sociální politiky. Z dvacetileté časové řady výsledků vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům.
O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažují, i když je jejich podíl v aktuálním průzkumu na historickém minimu.

“Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi,
nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi.
Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?”

Pramen: STEM, Trendy 1997-2016

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování sociálních dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla (především v letech 2013 a 2014). Červnový výzkum ukazuje drobný pokles. Ovšem až následující průzkumy potvrdí, zda jde o dlouhodobou změnu, nebo pouze krátkodobý výkyv.

“Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech,
ve finančních dávkách a v sociálních službách.
Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?”

Pramen: STEM, Trendy 1997-2016

Pokud by si lidé měli vybrat, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit různé sociální dávky, polovina lidí by se dnes rozhodla pro jednu oblast a polovina pro druhou. Aktuální výsledek je totožný jako v listopadu 2014.

“Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?”

Pramen: STEM, Trendy 1998-2016

Názory na důchody a sociální politiku se významně liší podle věku, vzdělání, materiálního zázemí respondentů, určujícím kritériem je rovněž politická orientace lidí a stranické preference.

S rostoucím věkem respondentů roste preference zvyšování důchodů pro staré lidi a sílí také názor, že spíše než investovat do životního prostředí by se měly zvýšit různé sociální dávky. Názor, že by se mělo spíše rozšiřovat spektrum sociálních služeb než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově všechny věkové skupiny respondentů.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle věku respondentů, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

V závislosti na vzdělání je ve zkoumaných otázkách nejvýraznější rozdíl v názoru, zda zvyšovat sociální dávky, nebo investovat do životního prostředí. Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním převažují odpovědi, že důležitější je preferovat životní prostředí, mezi lidmi s nižším vzděláním je poměr obrácený.

Lidé s vyšším vzděláním dále rovněž poněkud častěji vyžadují rozšiřovat sociální služby, nikoliv zvyšovat finanční dávky, a zvýšit pomoc rodinám s dětmi, nikoliv důchody.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle vzdělání respondentů, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců KDU-ČSL a TOP 09.

Sympatizanti ODS a TOP 09 upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Pro zvýšení sociálních dávek jsou většinově přívrženci KSČM a ČSSD.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Veřejnost častěji než dříve považuje nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci

Jasná většina veřejnosti (70 %) se domnívá, že stát by měl zajistit práci těm, kteří chtějí pracovat. Třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní prvek, který vede lidi k úctě k práci. Nadpoloviční většina české veřejnosti (57 %) si myslí, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez opravdového zájmu o práci. Od minulého průzkumu v roce 2014 se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří tento názor zastávají (o 18 procentních bodů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

V kontextu pozitivního vývoje zaměstnanosti u nás a snižujících se obav ekonomicky aktivních občanů z nezaměstnanosti je zajímavé se podívat na to, jak lidé aktuálně vidí nezaměstnané a přístup státu k této problematice.

Výrazná většina české veřejnosti (70 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Třetina respondentů je o tom pevně přesvědčena. Přibližně třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Podobný podíl lidí (57 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez zájmu o práci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

STEM sleduje názory lidí na nezaměstnanost a nezaměstnané už 23 let. Dlouhodobá časová řada ukazuje, že mínění o této problematice bylo v posledních letech relativně ustálené. Největší názorovou stabilitu vidíme v odpovědích na otázku, zda by stát měl povinně zajišťovat práci tomu, kdo o ni stojí. Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, sdílela v roce 1993 výrazná většina lidí (kolem 80 %), postupně však, s nárůstem nezaměstnanosti, tento podíl klesal, do roku 2010 se držel nad 60% hranicí a v posledních letech spíše nepatrně pod ní.

Mínění, že nezaměstnaní ve skutečnosti nemají zájem o práci, v české veřejnosti převažovalo na počátku existence samostatného českého státu a pak ještě v době ekonomického vzestupu v letech 2007 až 2008. Od roku 2009 se stalo menšinovým názorem (s podílem kolem 40 %). Aktuální průzkum ovšem ukazuje výraznou změnu a podobně jako v roce 1993 nyní ve veřejném mínění mírně převažuje názor, že většina nezaměstnaných ve skutečnosti o práci zájem nemá.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Názor, že většina nezaměstnaných nemá ve skutečnosti o práci zájem, zastávají poněkud častěji lidé starší 60 let (62 %), studenti (61 %) a důchodci (62 %), dále zaměstnanci na úřednických pozicích (61 %). Jak jsme již uvedli, míra souhlasu s tímto názorem je významně vyšší než v posledním průzkumu z května 2014, a to vyrovnaně v různých sociodemografických skupinách. Pouze mezi zaměstnanci v dělnických profesích nebyl růst tak výrazný jako u ostatních zaměstnanců (pouze o 7 procentních bodů).

O tom, že stát má povinnost každému zajistit práci, jsou méně často přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanci v odborných profesích (i když i mezi nimi má mírnou většinu: 57 %, resp. 58 %). Naopak s tím, že nezaměstnanost vede k většímu ocenění práce a je tedy pozitivním jevem, souhlasí vysokoškolsky vzdělaní výrazně častěji než lidé se základním vzděláním a vyučení.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Názory na nezaměstnanost a nezaměstnané jsou také ovlivněny politickými postoji občanů, na jedné straně jsou levicově orientovaní lidé, kteří zdůrazňují povinnost státu zajistit práci a méně často považují nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci a nezaměstnanost za pozitivní jev, na druhé straně pravicově orientovaní občané s opačnými postoji.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


Názory občanů na starobní důchody

Více než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby. Číst dále


Občané o důchodech a sociální politice

Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky. Číst dále


Církevní instituce

V aktuálním průzkumu STEM považují církve za užitečné instituce dvě pětiny občanů (39 %). Necelá třetina lidí (30 %) označuje vrácení majetku církvím za spravedlivé. Výslovný souhlas se zákonem o církevních restitucích vyjadřuje necelá čtvrtina veřejnosti (22 %). Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ovšem ani názory věřících na restituce nejsou zcela jednoznačné. Číst dále


Starobní důchody

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti. Číst dále