Martin Buchtík v rozhovoru pro Český rozhlas k výzkumu Česká společnost po 30 letech:

„Často děláme i po třiceti letech demokracie začátečnickou chybu: máme tendenci druhou stranu poučovat. A debatu zahajujeme často s tím, že chceme druhého přesvědčit o našem pohledu na věc, ale vůbec si nepřipouštíme, že by druhá strana mohla o něčem přesvědčit nás.To, že mají různí lidé různé názory, je přirozené. Nebezpečný je moment, kdy se názorové skupiny začnou zapouzdřovat a přestávají mezi sebou komunikovat.

UNIKÁTNÍ VÝZKUM: ROZDĚLENI SVOBODOU

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua.

Veřejnost stále velmi kritická k výši starobních důchodů

Více než čtyřpětinová většina občanů (83 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle téměř tří čtvrtin občanů (74 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Čtyřpětinová většina veřejnosti (81 %) se nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje lidem strávit důstojné stáří.

NÁZORY ČESKÉ VEŘEJNOSTI NA SMĚŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY

Podle červnového výzkumu STEM by mírně nadpoloviční většina lidí (56 %) spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi. Jasná většina občanů (70 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním sociálních dávek.

Veřejnost častěji než dříve považuje nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci

Jasná většina veřejnosti (70 %) se domnívá, že stát by měl zajistit práci těm, kteří chtějí pracovat. Třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní prvek, který vede lidi k úctě k práci. Nadpoloviční většina české veřejnosti (57 %) si myslí, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez opravdového zájmu o práci.

Názory občanů na starobní důchody

Více než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby.

Občané o důchodech a sociální politice

Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky. INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2014 VYDÁNO DNE  27.

Církevní instituce

V aktuálním průzkumu STEM považují církve za užitečné instituce dvě pětiny občanů (39 %). Necelá třetina lidí (30 %) označuje vrácení majetku církvím za spravedlivé. Výslovný souhlas se zákonem o církevních restitucích vyjadřuje necelá čtvrtina veřejnosti (22 %).

Starobní důchody

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti.