„Často děláme i po třiceti letech demokracie začátečnickou chybu: máme tendenci druhou stranu poučovat. A debatu zahajujeme často s tím, že chceme druhého přesvědčit o našem pohledu na věc, ale vůbec si nepřipouštíme, že by druhá strana mohla o něčem přesvědčit nás.
Číst dále„Výzkum neříká, že společnost je rozdělená, ale spíše rozvrstvená, rozmělněná, rozhodně není rozdělená binárně na dva tábory. To dělají právě binární volby, třeba druhé kolo prezidentské volby. Ale česká společnost je spíš společnost polotónů, je to společnost, která chce hledat kompromisy. V různých zkratkách, nejen mediálních, ale i jak promlouváme o různých věcech, se dostáváme k hodně radikálním zjednodušením, buď jedno, nebo druhé a nic uprostřed. Lidé se sami často identifikují někde uprostřed nebo na věci veřejné nemají názor, ale často se ukazují extrémy, protichůdné póly a pak trochu zaniká to, že velká část veřejnosti je v názorech někde uprostřed.
Číst dáleVýzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).
Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na kterém spolupracoval s BBC.
Agentury MEDIAN a STEM/MARK položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo
Více než čtyřpětinová většina občanů (83 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle téměř tří čtvrtin občanů (74 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Čtyřpětinová většina veřejnosti (81 %) se nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje lidem strávit důstojné stáří. Více než třípětinová většina lidí (63 %) si myslí, že politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot. Od posledního průzkumu v květnu 2015 nedošlo v uvedených otázkách k zásadním změnám.
Číst dálePodle červnového výzkumu STEM by mírně nadpoloviční většina lidí (56 %) spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi. Jasná většina občanů (70 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním sociálních dávek. V názoru na to, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky, je veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů.
Číst dáleJasná většina veřejnosti (70 %) se domnívá, že stát by měl zajistit práci těm, kteří chtějí pracovat. Třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní prvek, který vede lidi k úctě k práci. Nadpoloviční většina české veřejnosti (57 %) si myslí, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez opravdového zájmu o práci. Od minulého průzkumu v roce 2014 se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří tento názor zastávají (o 18 procentních bodů).
Číst dáleVíce než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby. Číst dále
Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky. Číst dále
V aktuálním průzkumu STEM považují církve za užitečné instituce dvě pětiny občanů (39 %). Necelá třetina lidí (30 %) označuje vrácení majetku církvím za spravedlivé. Výslovný souhlas se zákonem o církevních restitucích vyjadřuje necelá čtvrtina veřejnosti (22 %). Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ovšem ani názory věřících na restituce nejsou zcela jednoznačné. Číst dále
Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti. Číst dále