Názory občanů na energetickou koncepci ČR

Naprostá většina našich občanů požaduje energetickou soběstačnost a omezení rizik na cizích zdrojích. Ve výhledu do dalších desetiletí (do roku 2030) bychom se měli opírat především o jaderné bloky a obnovitelné zdroje. Poslední průzkum potvrzuje, že hlasů pro rozhodující roli obnovitelných zdrojů mírně ubývá a roste naopak podíl zastánců toho, aby největší část našich energetických potřeb pokryly jaderné elektrárny. Číst dále


Pocity lidí z roku 2008

Pocity lidí z roku 2008 jsou stejné jako z roku předchozího. Mírně navrch mají ti, pro které byl rokem nejistoty, obav, někdy i bezmoci a vzteku, nad lidmi, v nichž převažují pocity úspěchu, štěstí, vyrovnanosti. Pro čtvrtinu populace je stále nejtypičtějším pocitem únava, nuda, neklid. Číst dále


Úroveň důvěry mezi lidmi v ČR

Bezmála dvě třetiny občanů (64 %) si myslí, že se většině lidí nedá důvěřovat. Pocit důvěry významně souvisí jednak s všeobecným přístupem k životu, ale také s aktuální životní situací, s vnímáním vlastní úspěšnosti a v neposlední řadě i s materiálním zajištěním domácnosti. Občané, kteří mají pocit, že se ostatním věřit nedá, se častěji rekrutují z řad lidí, kteří se nepovažují za optimisty a za úspěšné, a z řad občanů špatně materiálně zajištěných. Číst dále


Jak Češi věří v Boha a chodí o Vánocích do kostela

Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb. Odlišnosti v religiozitě jsou ovlivněny především věkem, velmi podstatné jsou také regionální rozdíly. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností. Typická je především pro osoby věřící, pro osoby hlásící se k některé církvi (především pro katolíky) a pro ty, kteří navštěvují církevní bohoslužby. Číst dále


Vnímání významu událostí české historie spojených s \osmičkovými\“ roky.“

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybrali občané na prvním místě nástup komunistů k moci a na druhém místě vznik samostatného Československa. S jistým odstupem můžeme na dalších místech jmenovat invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 a přijetí Mnichovské dohody. Období Pražského jara je vnímáno jako relativně nejméně důležité. Číst dále


Názory občanů na užitečnost církví a církevní restituce

Církve považují za užitečné instituce zhruba dvě pětiny veřejnosti (37 %). Stejně velká část lidí (36 %) pokládá za správné vrátit církvím jejich bývalý majetek, aby mohly bez problémů vykonávat svoji činnost. S vládním návrhem na odškodnění církví souhlasí jen čtvrtina občanů. O žitečnosti církví jsou nejčastěji přesvědčeni věřící lidé (73 %), kteří zároveň projevují také největší podporu myšlence návratu církevního majetku (64 %) i vládnímu návrhu na odškodnění církví (47 %). Pevnou víru v Boha deklaruje u nás 27 % lidí, 16 % zaujímá v otázce „Věříte v Boha?“ váhavý, nerozhodný postoj. Číst dále


Středočeský kraj – názory Středočechů

Celkem třikrát se tazatelé STEMu obrátili k obyvatelům Středočeského kraje, aby zjistili, jaké problémy Středočeši mají, jak hodnotí jejich řešení a co si myslí o představitelích svého kraje. Zajímali jsme se i o to, jak obyvatelé středních Čech vůbec celkově hodnotí krajské zřízení, vývoj kraje za těch již téměř deset let fungování krajské samosprávy a jak vidí perspektivy dalšího vývoje. Tato stručná zpráva přináší výběr zjištěných poznatků. Číst dále


Vztah české veřejnosti k Romům

Postoje české veřejnosti k romským spoluobčanům jsou již několik let stabilní. Výrazná, dvoutřetinová převaha občanů pociťuje k romské menšině odmítavý vztah či dokonce odpor, pětina veřejnosti vnímá Romy stejně jako ostatní spoluobčany a jen zanedbatelný podíl lidí vyjadřuje k Romům dobrý nebo velmi dobrý vztah. Zhruba každý druhý občan uznává, že každá etnická skupina má mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. V minulosti však tento názor sdílelo více lidí. Číst dále