Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha a zhruba každý druhý se alespoň ojediněle účastní bohoslužeb, pětina vícekrát do roka. Odlišnosti v religiozitě jsou ovlivněny především věkem, velmi podstatně také regionem. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností. Typická je především pro osoby věřící a pro ty, kteří navštěvují církevní bohoslužby. Číst dále
Podle čtyř pětin Čechů dochází v posledních letech ke globálnímu oteplování. Příčinou změn klimatu je podle 75 % občanů lidské chování, zatímco podle 25 % dotázaných jde o důsledek přírodních procesů nezávislých na našem konání. Tyto názory sdílejí ve stejné míře lidé různého věku, materiálního zajištění a politické orientace. Vnímání globálního oteplování a jeho příčin lze tak u české populace považovat za vesměs univerzální. O tom, že by se Česká republika měla zavázat ke snižování emisí skleníkových plynů, i kdyby to mělo vážně zatížit její ekonomiku, je přesvědčeno 75 % lidí. Číst dále
Společnost STEM zjišťovala pro nadaci Friedrich Naumann Stiftung názor veřejnosti v oblasti čerpání financí z evropských fondů. Ukázalo se, že 83 procent respondentů považuje za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony. Číst dále
Zhruba 70 % občanů Česka podporuje další rozvoj jaderné energetiky u nás a stejný podíl lidí si přeje, aby byly vybudovány další moderní jaderné bloky. Zároveň ubývá lidí, kteří se domnívají, že výrobu elektrické energie z jaderných elektráren by mohly u nás pokrýt jiné zdroje. Číst dále
Naprostá většina našich občanů požaduje energetickou soběstačnost a omezení rizik na cizích zdrojích. Ve výhledu do dalších desetiletí (do roku 2030) bychom se měli opírat především o jaderné bloky a obnovitelné zdroje. Poslední průzkum potvrzuje, že hlasů pro rozhodující roli obnovitelných zdrojů mírně ubývá a roste naopak podíl zastánců toho, aby největší část našich energetických potřeb pokryly jaderné elektrárny. Číst dále
Pocity lidí z roku 2008 jsou stejné jako z roku předchozího. Mírně navrch mají ti, pro které byl rokem nejistoty, obav, někdy i bezmoci a vzteku, nad lidmi, v nichž převažují pocity úspěchu, štěstí, vyrovnanosti. Pro čtvrtinu populace je stále nejtypičtějším pocitem únava, nuda, neklid. Číst dále
Možnosti příjmu digitálního televizního signálu se rozšiřují. Ukazují to průzkumy STEM pro zpravodajskou televizi Z1. V domácnostech s vyšším socioekonomickým statusem se za posledního půl roku podíl domácností s televizory s vestavěným digitálním příjmem a domácností vybavených set-top boxy výrazně zvýšil. Číst dále
Bezmála dvě třetiny občanů (64 %) si myslí, že se většině lidí nedá důvěřovat. Pocit důvěry významně souvisí jednak s všeobecným přístupem k životu, ale také s aktuální životní situací, s vnímáním vlastní úspěšnosti a v neposlední řadě i s materiálním zajištěním domácnosti. Občané, kteří mají pocit, že se ostatním věřit nedá, se častěji rekrutují z řad lidí, kteří se nepovažují za optimisty a za úspěšné, a z řad občanů špatně materiálně zajištěných. Číst dále
Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb. Odlišnosti v religiozitě jsou ovlivněny především věkem, velmi podstatné jsou také regionální rozdíly. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností. Typická je především pro osoby věřící, pro osoby hlásící se k některé církvi (především pro katolíky) a pro ty, kteří navštěvují církevní bohoslužby. Číst dále
Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybrali občané na prvním místě nástup komunistů k moci a na druhém místě vznik samostatného Československa. S jistým odstupem můžeme na dalších místech jmenovat invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 a přijetí Mnichovské dohody. Období Pražského jara je vnímáno jako relativně nejméně důležité. Číst dále