Názory české veřejnosti na otázky změn klimatu

Podle čtyř pětin Čechů dochází v posledních letech ke globálnímu oteplování. Příčinou změn klimatu je podle 75 % občanů lidské chování, zatímco podle 25 % dotázaných jde o důsledek přírodních procesů nezávislých na našem konání. Tyto názory sdílejí ve stejné míře lidé různého věku, materiálního zajištění a politické orientace. Vnímání globálního oteplování a jeho příčin lze tak u české populace považovat za vesměs univerzální. O tom, že by se Česká republika měla zavázat ke snižování emisí skleníkových plynů, i kdyby to mělo vážně zatížit její ekonomiku, je přesvědčeno 75 % lidí.

Zpráva pro nadaci Friedrich Naumann Stiftung

Společnost STEM zjišťovala pro nadaci Friedrich Naumann Stiftung názor veřejnosti v oblasti čerpání financí z evropských fondů. Ukázalo se, že 83 procent respondentů považuje za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony. (Pokračování textu…)

Dostavbu temelínské elektrárny

Zhruba 70 % občanů Česka podporuje další rozvoj jaderné energetiky u nás a stejný podíl lidí si přeje, aby byly vybudovány další moderní jaderné bloky. Zároveň ubývá lidí, kteří se domnívají, že výrobu elektrické energie z jaderných elektráren by mohly u nás pokrýt jiné zdroje. (Pokračování textu…)

Názory občanů na energetickou koncepci ČR

Naprostá většina našich občanů požaduje energetickou soběstačnost a omezení rizik na cizích zdrojích. Ve výhledu do dalších desetiletí (do roku 2030) bychom se měli opírat především o jaderné bloky a obnovitelné zdroje. Poslední průzkum potvrzuje, že hlasů pro rozhodující roli obnovitelných zdrojů mírně ubývá a roste naopak podíl zastánců toho, aby největší část našich energetických potřeb pokryly jaderné elektrárny. (Pokračování textu…)

Pocity lidí z roku 2008

Pocity lidí z roku 2008 jsou stejné jako z roku předchozího. Mírně navrch mají ti, pro které byl rokem nejistoty, obav, někdy i bezmoci a vzteku, nad lidmi, v nichž převažují pocity úspěchu, štěstí, vyrovnanosti. Pro čtvrtinu populace je stále nejtypičtějším pocitem únava, nuda, neklid. (Pokračování textu…)

Domácnosti a možnost digitálního příjmu

Možnosti příjmu digitálního televizního signálu se rozšiřují. Ukazují to průzkumy STEM pro zpravodajskou televizi Z1. V domácnostech s vyšším socioekonomickým statusem se za posledního půl roku podíl domácností s televizory s vestavěným digitálním příjmem a domácností vybavených set-top boxy výrazně zvýšil. (Pokračování textu…)

Úroveň důvěry mezi lidmi v ČR

Bezmála dvě třetiny občanů (64 %) si myslí, že se většině lidí nedá důvěřovat. Pocit důvěry významně souvisí jednak s všeobecným přístupem k životu, ale také s aktuální životní situací, s vnímáním vlastní úspěšnosti a v neposlední řadě i s materiálním zajištěním domácnosti. Občané, kteří mají pocit, že se ostatním věřit nedá, se častěji rekrutují z řad lidí, kteří se nepovažují za optimisty a za úspěšné, a z řad občanů špatně materiálně zajištěných. (Pokračování textu…)

Jak Češi věří v Boha a chodí o Vánocích do kostela

Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb. Odlišnosti v religiozitě jsou ovlivněny především věkem, velmi podstatné jsou také regionální rozdíly. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností. Typická je především pro osoby věřící, pro osoby hlásící se k některé církvi (především pro katolíky) a pro ty, kteří navštěvují církevní bohoslužby.

Vnímání významu událostí české historie spojených s \osmičkovými\“ roky.“

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybrali občané na prvním místě nástup komunistů k moci a na druhém místě vznik samostatného Československa. S jistým odstupem můžeme na dalších místech jmenovat invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 a přijetí Mnichovské dohody. Období Pražského jara je vnímáno jako relativně nejméně důležité. (Pokračování textu…)

Názory občanů na užitečnost církví a církevní restituce

Církve považují za užitečné instituce zhruba dvě pětiny veřejnosti (37 %). Stejně velká část lidí (36 %) pokládá za správné vrátit církvím jejich bývalý majetek, aby mohly bez problémů vykonávat svoji činnost. S vládním návrhem na odškodnění církví souhlasí jen čtvrtina občanů. O žitečnosti církví jsou nejčastěji přesvědčeni věřící lidé (73 %), kteří zároveň projevují také největší podporu myšlence návratu církevního majetku (64 %) i vládnímu návrhu na odškodnění církví (47 %). Pevnou víru v Boha deklaruje u nás 27 % lidí, 16 % zaujímá v otázce „Věříte v Boha?“ váhavý, nerozhodný postoj.