Pocit národní hrdosti slábne. Od března 2011 se podíl obyvatel naší země, kteří jsou pyšní na to, že jsou občany České republiky, snížil ze 76 % na 61 %. Jedinou skupinou populace, kde k oslabení pocitu národní hrdosti nedošlo, jsou lidé, kteří jsou spokojeni s politickou situací. Číst dále
Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 65 % procent občanů, 60 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi majoritou a minoritou, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory (54 % resp. 53 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a mezi městem a venkovem (29 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. Číst dále
Tři ze čtyř občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (75 %). Tento podíl od loňska vzrostl o 7 procentních bodů. Naprostá většina lidí (85 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledních dvou letech narůstá i podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 57 %. Číst dále
Občané ČR mají velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k Angličanům, Francouzům, Američanům, Polákům a Němcům. Aktuální výzkum potvrdil poněkud otevřenější vztah české veřejnosti k Vietnamcům a Číňanům. Méně vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Arabům a Čečencům. Nejvíce předsudků však mají Češi vůči Romům. Číst dále
Dotázaní občané se ve výzkumu STEM rozdělili do dvou vyrovnaných táborů v názoru na to, zda přímá volba prezidenta bude pro daňové poplatníky nákladné a zbytečné „představení“. Téměř 90 % lidí je pro určení maximálního objemu finančních prostředků, které by mohli kandidáti na prezidenta vynaložit na volební kampaň. Obecně však podle většiny veřejnosti (62 %) v kampani spíše rozhoduje program a názory kandidátů než peníze a masivnost kampaně. Číst dále
Rozhodnutí o zavedení přímé volby prezidenta schvalují tři čtvrtiny lidí. Jen polovina občanů však věří, že voliči budou skutečně odpovědně posuzovat kandidáty, ostatní se přiklánějí spíše k tomu, že lidé podlehnou populistickým slibům. Přímá volba posílila stoupence názoru, že bychom měli mít v čele země silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Tento názor nyní hájí 70 % lidí. Číst dále
Jednoznačná většina veřejnosti (85 %) považuje korupci za velmi vážný problém naší současné společnosti. Za vysoce závažné dále lidé považují výši zadlužení státu a dodržování zákonnosti. Naopak mezi méně závažné problémy občané řadí kontrolu svobody trhu, postavení České republiky v Evropské unii a stav životního prostředí v naší zemi. Číst dále
Jen 40 % Čechů si myslí, že v naší společnosti může člověk uplatnit své schopnosti. V prosinci 2010 jich byla ještě většina (56 %) a v roce 2007 dokonce 72 %. Na 36 % poklesl podíl lidí, kteří souhlasí s tím, že se u nás nejvíce daří lidem, kteří jsou schopní a pracovití (před rokem 43 %). Naprostá většina občanů (88 %) se přiklání k názoru, že spíše u nás rozhodují konexe a známosti než zásluhy, schopnosti a výkonnost. Číst dále
Zatímco k domácí politické scéně se česká veřejnost staví silně kriticky, média sklízejí za svou práci uznání. Téměř dvě třetiny Čechů (65 %) soudí, že média poskytují veřejnosti o vnitropolitickém dění dobrý přehled (před rokem to bylo 53 %). Ještě více lidí (71 %) uvedlo, že zpravodajství veřejnoprávní České televize informuje o vnitropolitickém dění objektivně. I to je proti prosinci 2010 (64 %) vzestup. Číst dále
Třetina občanů se domnívá, že by se církvím měl vrátit jejich bývalý majetek. Tento podíl se v posledních dvou letech nemění a souvisí především s názorem české veřejnosti na užitečnost církví. Z lidí, kteří nepovažují církve za užitečné, by jim majetek vrátila jen nepatrná část. Číst dále