Kategorie: Různé

Religiozita a návštěvy kostelů o vánočních svátcích

Podíl lidí věřících v Boha se u nás za posledních patnáct let velmi pozvolna snižuje. V současnosti věří v Boha asi třetina dospělých osob. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně) do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk se udržuje asi ve dvou pětinách rodin. V moravských krajích je výrazně větší podíl věřících více než v českých krajích a je zde i častěji udržován vánoční zvyk chodit do kostela. Číst dále


Letošní dovolená

Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky aktivních obyvatel ČR budou letos trávit nejdelší část své dovolené na území ČR. Nejčastější formou dovolené je pobyt na chatě, chalupě (40 %), více než třetina ekonomicky aktivních lidí (34 %) volí pobytový zájezd. Služeb cestovních kanceláří využije celkem necelá třetina ekonomicky aktivní populace (30 %), zejména ti, kteří pojedou za hranice. Při výběru cestovní kanceláře lidé hledí především na nabízený cíl cesty a cenu. Číst dále


Religiozita a návštěvy kostelů o vánočních svátcích

Podíl lidí věřících v Boha se u nás za posledních patnáct let snížil o 7 procentních bodů. V současnosti věří v Boha asi třetina dospělých osob a přibližně stejný podíl občanů patří podle svého přesvědčení k některé církvi. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí aspoň jednou měsíčně do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk se udržuje asi ve dvou pětinách rodin. V moravských krajích je věřících více než v českých krajích a jsou zde i častěji udržovány vánoční zvyky. Číst dále


Riziko extremismu

Z pohledu boje proti pravicovému extremismu lze 6 % populace označit za rizikovou část. Jde o lidi, kteří se ztotožňují s valnou většinou idejí ultrapravice a současně jsou i ochotni takovouto politickou stranu podpořit aktivní účastí na jejích akcích. Pro tyto občany je současný společenský a politický systém často nesrozumitelný. Projevuje se u nich frustrace v oblasti pracovního uplatnění, rodinného života i materiálního zajištění. Cítí se dlouhodobě omezováni různými problémovými skupinami obyvatel, zmiňují okradení či napadení ze strany těchto skupin. Číst dále


Extremismus – ohrožené skupiny

Česká veřejnost má k menšinám diferencovaný vztah. Nejlépe hodnotíme Slováky a nevnímáme je ani jako cizí menšinu. Bez problémů přijímáme židovské a německé skupiny a nemáme ani velké výhrady vůči homosexuálům. Zásadní problém však máme s Muslimy a zejména s Rómy. Skupiny blízké pravicovému extremismu mají ke všem sledovaným menšinám horší vztah než průřez populace. Číst dále


Kauza údajného sledování politiků bezpečnostní agenturou ABL

Aktuální informace médií o sledování některých pražských politikou soukromou bezpečnostní agenturou ABL sledují dvě třetiny občanů, větší část z nich jen okrajově. Téměř 60 % populace se domnívá, že zveřejnění této kauzy je vedeno snahou upozornit veřejnost na nešvary v zákulisí domácí politické scény, jen o málo méně je ovšem rozšířeno mínění, že cílem zveřejnění je snížit důvěru veřejnosti ve stranu Věci veřejné. Prakticky polovina populace pak má za to, že zveřejnění je vedeno snahou dosáhnout odstoupení ministrů Bárty nebo Johna z vlády. Číst dále


Srovnávací zkoušky studentů středních škol

Podle názoru více než dvou třetin občanů je úroveň absolventů středních škol velmi rozdílná podle navštěvované školy, jen o málo méně je těch, kteří si myslí, že dokončení jakékoliv střední školy nevytváří pro absolventy stejné výchozí podmínky, a téměř šedesát procent občanů se domnívá, že u nás chybí vyhovující systém pro posuzování kvality dosaženého vzdělání. Jen polovina občanů však vidí tento systém ve státních maturitách a sotva polovina celkově souhlasí s jejich zavedením. Šedesát procent naopak sdílí argumenty jejich odpůrců. Pro zavedení státních maturit se lidé vyslovují tím spíše, čím vyšší je úroveň jejich vzdělání a čím více se o tuto problematiku zajímají. Číst dále


Vztah české veřejnosti k Romům

Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (67 %). Tato situace se dlouhodobě nemění, přestože od loňského roku poněkud (z 21 % na 25 %) vzrostla skupina lidí s pozitivním nebo alespoň neutrálním vztahem k Romům. Nepatrně se také zlepšil názor na zodpovědnost většinové společnosti za dodržování práv Romů, většina lidí (77 %) však stále trvá na tom, že pozornost věnovaná právům Romů je dostatečná. Postoje k Romům jsou v české společnosti velmi stabilní a univerzální, stejně jako názor na to, zda by mělo být etnickým menšinám umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků. Číst dále