Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (38 %).
Třetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha.
Číst dáleDo kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha.
Číst dáleDvě třetiny Čechů (66 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a jen o něco méně (60 %) uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Oproti loňskému průzkumu je míra souhlasu s těmito názory nižší. Stejně jako v předchozích letech třípětinová většina občanů (60 %) nesouhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil.
Číst dáleNapětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (67 %). Tento podíl je významně vyšší než v předchozích letech. Třípětinová většina občanů registruje silné napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (62 %) a mezi bohatými a chudými (61 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a zejména mezi městem a venkovem (27 %). Hodnocení napětí mezi těmito skupinami zůstává beze změn (s již zmíněnou výjimkou napětí mezi Čechy a cizinci).
Číst dáleTřetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl se od devadesátých let mírně snížil. Mnohem méně lidí (8 %) však chodí do kostela víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně). V době Vánoc však do kostela přichází i část těch, kteří věřící nejsou, návštěvu kostela mezi vánoční zvyky řadí více než třetina občanů (36 %).
Číst dáleVíce než polovina české veřejnosti (58 %) vyjadřuje nesouhlas s tradičním rozdělením rolí v rodině, kdy muž má na starosti finanční zajištění rodiny a žena péči o domácnost. Názor na to, zda práce v domácnosti může přinášet stejné uspokojení jako práce v zaměstnání, veřejnost dlouhodobě rozděluje na dva zhruba vyrovnané tábory. Podle mírně nadpoloviční většiny občanů (53 %) neplatí, že pro výchovu dětí je matka důležitější než otec. Nesouhlas s dominantní rolí matky při výchově dětí je aktuálně významně vyšší než v předchozích šetřeních. Číst dále
Otázkami energetiky se STEM zabývá dlouhodobě. V posledních deseti letech byla situace celkem přehledná: velká většina (kolem 70 %) našich obyvatel spoléhala na jadernou energetiku, populární ve vědomí lidí byly i obnovitelné zdroje a uhelná energetika byla na ústupu. Stále hledáme energetickou koncepci a do veřejné debaty se strategické otázky energetické situace dostávají ojediněle a jen útržkovitě. V této situaci se zdá, že někdejší obecně přijímaná stanoviska dnes zůstávají s otazníkem. Osud výstavby nových jaderných kapacit je velmi nejistý. Zaujetí obnovitelnými zdroji po aférách se solární energií poněkud uvadlo. A o uhelných elektrárnách, teplárnách a těžbě uhlí se mluví jen okrajově. Číst dále
Tři čtvrtiny veřejnosti (74 %) považují diskriminaci u nás za velký problém. Tento názor ve veřejném mínění stále mírně posiluje. Téměř polovina občanů (48 %) se domnívá, že diskriminace u nás v posledních letech přibývá. Za nejzávažnější typ diskriminace lidé nejčastěji považují znevýhodňování podle věku (44 %) a diskriminaci podle rasy a národnosti (21 %). Číst dále
Dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) uvádí, že je v současné době spokojena se svým životem. Z vlastního pohledu hodnotí rok 2013 jako úspěšný 55 % lidí. Přitom strach, obavy, nejistota, bezmocnost, neklid či vztek jsou převládající pocity z loňského roku takřka u poloviny (47%) lidí. Naopak pozitivní pocity jako vyrovnanost, vše jde tak, jak má, všechno se daří či štěstí, převládají při hodnocení loňského roku u přibližně třetiny (35 %) lidí. Za rok, který přinesl úspěch v rozvoji společnosti a více spravedlnosti, rok 2013 považuje pouze necelá čtvrtina (23 %) obyvatel. Oproti hodnocení roku 2012 je přesto patrné mírné zlepšení názorů na vývoj ve společnosti. Číst dále
Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 63 % občanů, 59 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi etnickou majoritou a minoritami (52 % resp. 50 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (35 %) a zejména mezi městem a venkovem (24 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. Číst dále