Považují Češi za důležitější členství v NATO nebo v EU

Členství v NATO se stává pro Čechy stále důležitější věcí. Podle 30 % lidí je vyšší prioritou než členství v Evropské unii. Větší důležitost členství v EU přiznává 22 % osob, podle ostatních (48 %) jsou obě členství stejně důležitá. Také hodnocení našeho členství v NATO je příznivější než hodnocení členství v Evropské unii, a to napříč celým politickým spektrem. (Pokračování textu…)

Jak jsou Češi pyšní na své občanství

Bezmála tři čtvrtiny obyvatel jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity překonaly loňskou depresi. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. (Pokračování textu…)

Životní úroveň domácností

Nadpoloviční většina obyvatel ČR (58 %) hodnotí současnou životní úroveň své domácnosti jako dobrou, což je zcela stejný výsledek jako v minulém roce. Na věc do domácnosti v hodnotě nad 50 tisíc korun by se lidé častěji snažili našetřit nebo si vzali půjčku, než aby ji přímo zaplatili ze svých úspor. (Pokračování textu…)

Očekávání občanů v pětiletém horizontu

Za pět let bude hospodářská situace v naší zemi horší než dnes – tvrdí to 57 % lidí, což je stejný podíl jako před rokem a jeden z nejvyšších od roku 1993. Jen o něco méně skepticky vidí lidé perspektivy životní úrovně své vlastní domácnosti. Ta se zhorší za příštích pět let podle 44 % osob, zlepší podle 15 %, zbylí neočekávají změnu. Ani toto rozložení se za poslední rok nezměnilo. (Pokračování textu…)

Případ metanol

Případ série otrav způsobených alkoholickými nápoji s přimíchaným metanolem řešila česká vláda podle 70 % občanů správně. Mezi různými sociodemografickými skupinami byly v hodnocení postupu vlády jen malé rozdíly. Moravané schvalovali razantní postup vlády trochu méně než obyvatelé českých krajů. (Pokračování textu…)

Pocit národní hrdosti slábne

Pocit národní hrdosti slábne. Od března 2011 se podíl obyvatel naší země, kteří jsou pyšní na to, že jsou občany České republiky, snížil ze 76 % na 61 %. Jedinou skupinou populace, kde k oslabení pocitu národní hrdosti nedošlo, jsou lidé, kteří jsou spokojeni s politickou situací. (Pokračování textu…)

Vnímání napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 65 % procent občanů, 60 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi majoritou a minoritou, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory (54 % resp. 53 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a mezi městem a venkovem (29 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. (Pokračování textu…)

Vztah veřejnosti k Romům

Tři ze čtyř občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (75 %). Tento podíl od loňska vzrostl o 7 procentních bodů. Naprostá většina lidí (85 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledních dvou letech narůstá i podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 57 %. (Pokračování textu…)

Vztahy občanů ČR k různým národům

Občané ČR mají velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k Angličanům, Francouzům, Američanům, Polákům a Němcům. Aktuální výzkum potvrdil poněkud otevřenější vztah české veřejnosti k Vietnamcům a Číňanům. Méně vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Arabům a Čečencům. Nejvíce předsudků však mají Češi vůči Romům. (Pokračování textu…)

Volební kampaně přímé volby prezidenta

Dotázaní občané se ve výzkumu STEM rozdělili do dvou vyrovnaných táborů v názoru na to, zda přímá volba prezidenta bude pro daňové poplatníky nákladné a zbytečné „představení“. Téměř 90 % lidí je pro určení maximálního objemu finančních prostředků, které by mohli kandidáti na prezidenta vynaložit na volební kampaň. Obecně však podle většiny veřejnosti (62 %) v kampani spíše rozhoduje program a názory kandidátů než peníze a masivnost kampaně. (Pokračování textu…)