Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4


Novým ředitelem STEM se stal Martin Buchtík

Ředitelem STEM je od dubna sociolog Martin Buchtík, Ph. D., který působil ve firmě  MEDIAN a dříve řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Martin Buchtík se dlouhodobě věnuje výzkumu životního stylu, kvality života a formování veřejného mínění.

„Martin Buchtík je zkušený analytik a manažer, který se zabývá zkoumáním české společnosti z mnoha úhlů pohledu. I pod jeho vedením se bude STEM nadále orientovat na sociální, veřejná a politická témata a analýzy, v nichž máme bezmála třicetiletou tradici.“ Říká předseda správní rady STEM, z.ú. Jan Hartl.

Martin Buchtík na pozici ředitele STEM střídá Pavla Fischera, který odstoupil z funkce před oznámením své prezidentské kandidatury v říjnu loňského roku.


PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKON

Ve dnech 27. 3. – 2. 4. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na protikuřácký zákon. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1033 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na přelomu března a dubna 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na protikuřácký zákon obecně a na zákaz kouření ve stravovacích zařízeních konkrétně.

Protikuřácký zákon zakazuje kouřit v různých typech veřejných prostor. Pro dotazování bylo vybráno pět typů těchto prostor a testovali jsme, zda lidé souhlasí se zákazem kouřit právě v těchto prostorech. Ukázalo se, že jednoznačná většina zastává souhlasný postoj k zákazu kouřit v předložených typech prostorů či zařízení. Nejvíce jasno mají lidé v názoru na sportoviště, hřiště určená dětem či mladým lidem (dokonce 72 % odpovědí „určitě ano“).

V hodnocení stravovacích zařízení je sice míra souhlasu nižší než u ostatních prostor, ale přesto je stále velmi vysoká: 78 % zákaz kouření považuje za správný (56 % dokonce za „určitě“ správný).

„Zákon zakázal kouřit v různých typech prostor. Považujete za správný úplný zákaz kouření v následujících typech prostor?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinová většina lidí (61 %) je toho názoru, že protikuřácký zákon povede k vyšší ochraně zdraví občanů. Méně lidí však očekává, že zákon povede ke snížení počtu vykouřených cigaret (47 %). S odstupem je očekávání, že povede k celkovému snížení osob závislých na tabáku (31 %). Necelé dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že zákon pomůže snížit počet dětí a mladistvých závislých na tabáku.

„Vede podle Vás protikuřácký zákon ke:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Část průzkumu byla zaměřena přímo na zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Základní zjištění je, že zákaz nevadí dvoutřetinové většině občanů (68 %).

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání nekuřákům v jasné většině (87 %) zákaz kouření v restauracích nevadí a nevadí ani většině (62 %) občasných kuřáků. Slabší kuřáci jsou většinou proti tomuto zákazu, ovšem dvě pětiny z nich (41 %) jsou opačného názoru. Mezi silnějšími kuřáky je postoj jasný, jen necelé pětině (19 %) nevadí zákaz kouření v restauracích.

Zákaz kouření uvnitř restaurací nejméně vadí nejmladší generaci do 29 let (nevadí 75 % z nich). Zákaz kouření v restauraci vadí častěji těm, kteří chodí do restauračních zařízení několikrát týdně (43 % z nich), a těm, kteří preferují hospody (54 % z nich). Uváděná čísla nepotvrzují mediální obraz jednoznačné většiny nespokojených pravidelných návštěvníků hospod.

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinovou většinu veřejnosti (60 %) zákaz kouření v restauracích neovlivňuje v návštěvnosti restauračních zařízení. U těch, kde určitý vliv je, vidíme vyrovnané rozdělení na dvě skupiny. Pětina (20 %) chodí častěji nebo začala do restaurací chodit, druhá pětina chodí naopak méně často či přestala chodit vůbec.

„Má zákaz kouření v restauracích vliv na Vaši návštěvnost restauračních zařízení?
Pokud ano, v jakém směru?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Protikuřácký zákon jako celek je polovinou veřejnosti (53 %) vnímán jako pozitivní opatření. Za negativní opatření jej označuje pouze třetina (33 %), zhruba desetina (14 %) nemá jasný názor.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti zavedení protikuřáckého zákona,
bylo jeho zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Nekuřáci protikuřácký zákon samozřejmě hodnotí jasně pozitivně, pravidelní kuřáci naopak jasně negativně (i když čtvrtina slabších kuřáků připouští, že jde o pozitivní krok). Mezi občasnými kuřáky je více těch, kteří zákon považují za pozitivní opatření, než těch s negativním postojem.

Pokud mají lidé po roce fungování protikuřáckého zákona říci, jak se zákonem dál, je spektrum názorů na něj velmi rozmanité. Více než třetina lidí (36 %) by zákon nechala beze změny, desetina (11 %) by ho dokonce ještě zpřísnila. Naopak třetina dotázaných (32 %) by zákon zmírnila, pětina (18 %) zcela zrušila. Zdá se tedy, že protikuřácký zákon je živou otázkou, která však nevyvolává výraznou polarizaci a samozřejmě souvisí se samotným životním stylem občanů, tedy s jejich vlastním přístupem ke kouření.

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání jsou nekuřáci většinou pro zachování či dokonce zpřísnění protikuřáckého zákona (celkem 64 %), pro zmírnění tohoto zákona je mezi nimi čtvrtina (24 %). Občasní kuřáci jsou názorově rozděleni, dvě pětiny (37 %) by zákon zachovaly, dvě pětiny (39 %) zmírnily, téměř pětina (17 %) by jej zrušila úplně.

Pravidelní kuřáci jsou sice většinou pro zmírnění nebo zcela zrušení protikuřáckého zákona (především silní kuřáci), ovšem i mezi nimi je určitý podíl, především „lehčích“ kuřáků, kteří zákonu vyjadřují podporu (20 % z nich).

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018


eRecept

Ve dnech 9. – 13. 2. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na eRecept. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1021 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v únoru 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na eRecept a konkrétní zkušenosti s jeho vydáváním u lékařů a vyzvedáváním v lékárnách.

eRecept je pro českou veřejnost obecně známou skutečností, ovšem zatím spíše bez osobní zkušenosti. V polovině února o eReceptu slyšela prakticky celá veřejnost (94 %), ale osobní zkušenost s ním měly dvě pětiny občanů (39 %).

„eRecept je lékařský předpis, recept uložený v centrálním úložišti receptů předaný lékařem pacientovi dle jeho přání v papírové nebo elektronické podobě. Setkal(a) jste se s eReceptem, máte s ním již osobní zkušenosti?“

Očekávání přínosu povinného zavedení e-Receptu mezi veřejností je vysoké. STEM testoval čtyři přínosy eReceptu pro pacienty a lékaře. Až na výjimky (na úrovni jedné desetiny) je oceňuje celá česká veřejnost. Z hlediska intenzity pozitivního hodnocení je na prvním místě z testovaných přínosů možnost lékaře, v případě souhlasu pacienta, nahlédnout při předepisování léků do seznamu všech léků, které pacient užívá (69 % odpovědí „určitě ano“). Na druhém místě je se stejnou intenzitou jednoznačně pozitivního přijetí (58 %, resp. 59 %) možnost zjištění, zda předpis byl od lékaře vystaven úplně či není falešný, a možnost prostřednictvím identifikátoru vyzvednout léky v lékárně bez nutnosti návštěvy ordinace.

Hodnocení jednotlivých vlastností eReceptu

V první polovině února označila povinné zavedení eReceptu jako dobrou věc téměř celá veřejnost (91 %), za jednoznačně dobrou věc třetina občanů (32 %).

„Řekl(a) byste, že zavedení povinných eReceptů je nebo bude pro pacienty v zásadě dobrá nebo špatná věc?“

Mezi lidmi, kteří se již s eReceptem setkali, je přitom jednoznačně pozitivní hodnocení eReceptu výrazně vyšší, na úrovni dvou pětin (42 %), polovina (50 %) uvedla variantu „spíše dobrá věc“.

„Řekl(a) byste, že zavedení povinných eReceptů je nebo bude pro pacienty v zásadě dobrá nebo špatná věc?“

Mezi lidmi, kteří již mají osobní zkušenost s vystavením nebo vyzvednutím eReceptu, jasně převažuje hodnocení, že eRecept dobu čekání v ordinaci u lékaře ani v lékárnách při vyzvedávání léků neprodlužuje. Tuto zkušenost vyjadřuje 63 % z těch, kteří byli osobně u lékaře, a 73 % z těch, kteří osobně byli s eReceptem v lékárně.

„Máte osobní zkušenost, že vystavení eReceptu prodlužuje dobu, kterou musíte strávit přímo v ordinaci lékaře / eRecept prodlužuje dobu při vyzvedávání předepsaných léků v lékárně?“

Pouze lidé s osobní zkušeností z ordinací/lékáren

Se zavřením ordinace kvůli eReceptu či plány na zavření u některého z lékařů, které dotázaný navštěvuje, se osobně setkala pouze necelá desetina respondentů.

„Setkal(a) jste se Vy osobně s tím, že některý z lékařů, které navštěvujete,
chce z důvodu zavedení eReceptů zavřít nebo už zavřel svoji ordinaci?“

Postupnou elektronizaci českého zdravotnictví přímo podporuje mírně nadpoloviční většina veřejnosti, zásadních odpůrců je pouze 6 %. Podpora elektronizace zdravotnictví je významně vyšší mezi muži a lidmi s vysokoškolským vzděláním. Rozdíly v závislosti na věku překvapivě nejsou výrazné.

„Jaký je Váš názor na postupnou elektronizaci v českém zdravotnictví?“


Pozvánka na debatní večer na téma „Občanská (ne)angažovanost“

Institut STEM ve spolupráci s Nadací Forum 2000 a Českými centry si Vás dovoluje pozvat na panelovou diskusi spojenou s prezentací aktuálních zjištění reprezentativního výzkumu veřejného mínění na téma „Aktivní občanství a občanská participace v České republice a zemích V4“. Unikátní výzkum je součástí mezinárodního projektu „Posilování občanství v zemích V4“ podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem, který společně realizují Instytut spraw publicznych (Varšava), Political Capital Institute (Budapešť), Inštitút pre verejné otázky IVO (Bratislava) a STEM (Praha).

Panelová diskuze navazuje na debatní cyklus představený v Českých centrech v Budapešti a Varšavě v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Prezentace a panelová diskuse se bude konat 18. 1. 2018. od 18.00 v Galerii Českých Center, Rytířská 31, Praha 1.

Moderátor: Tomáš Bouška, Nadace Forum 2000

Prezentace výzkumu: Helena Penno Hartlová, STEM

Diskutující:

Jan Hartl, STEM

Grigorij Meseznikov, IVO

Bob Kartous, EDUin

Prosíme o laskavé RSVP do do 15. 1. 2018na adresu info@stem.cz.


Téměř dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (38 %).

Třetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1027 respondentů.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již více než dvacet let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos přesně třetina lidí (33 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících spíše zvyšoval, ovšem aktuální průzkum tuto tendenci nepotvrdil.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (31 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Víra v Boha a původ z nábožensky založené rodiny

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2017

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (24 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (8 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (38 %) než muži (28 %), výrazně vyšší mezi lidmi staršími 60 let (41 %) a také mezi obyvateli moravských krajů (41 %, české kraje: 28 %).

„Věříte Vy osobně v Boha?“

Podle věku

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem naznačuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že chodí na bohoslužby několikrát do roka.

„Jak často se účastníte bohoslužeb?“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2017

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (38 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Podle toho, zda věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

STEM se v loňském roce i letos zajímal o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Aktuálně (stejně jako v roce 2016) necelá třetina českých občanů považuje za správné, že se církvím vrací bývalý majetek. Většina však vyjadřuje nesouhlasný postoj. Ani mezi věřícími lidmi není názor jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je téměř čtvrtina těch, kteří církevní restituce nepovažují za správné, mezi „spíše věřícími“ je to dokonce více než polovina. Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ více než čtvrtina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

„Myslíte si, že je dobře, že se církvím navrací bývalý majetek?“

Podle toho, zda sami věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let


Téměř dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).

Třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1020 respondentů.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již více než dvacet let ptá občanů naší země, zda věří v Boha. V letošním výzkumu více než třetina lidí uvádí, že v Boha věří (35 %). Z dlouhodobé časové řady je patrný mírný pokles podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících spíše zvyšoval.

Od roku 2011 zjišťujeme poněkud vyšší podíl těch, kteří v Boha určitě nevěří (nyní 40 %).

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů. Tento podíl je rovněž v porovnání s polovinou devadesátých let poněkud nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Víra v Boha a původ z nábožensky založené rodiny

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2016

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu desetina dotázaných v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je vyšší mezi ženami (38 %) než muži (31 %), výrazně vyšší mezi lidmi staršími 60 let (45 %) a také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 28 %).

„Věříte Vy osobně v Boha?“

Podle věku

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní.

„Jak často se účastníte bohoslužeb?“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s dřívějšími průzkumy to je poněkud méně (např. v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u téměř třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Podle toho, zda věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let


I když ubylo těch, co si myslí, že cizinců u nás pracuje příliš mnoho a berou našim lidem práci, stále zastává tyto názory většina populace.

Dvě třetiny Čechů (66 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a jen o něco méně (60 %) uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Oproti loňskému průzkumu je míra souhlasu s těmito názory nižší. Stejně jako v předchozích letech třípětinová většina občanů (60 %) nesouhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s proměnou postojů české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců u nás.

Podle posledního průzkumu dvoutřetinová většina občanů (66 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. Třípětinová většina populace (60 %) si myslí, že cizinci berou našim lidem práci. Dvě pětiny lidí (40 %) naopak uznávají, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Do loňského průzkumu byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Zatímco názor na to, že cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil, zůstal na stejné úrovni jako v předchozích dvou průzkumech, míra souhlasu u dvou dalších analyzovaných postojů se snížila. Většinový souhlas s tím, že u nás pracuje příliš mnoho cizinců a že připravují naše lidi o práci, oslabil o 14, resp. 12 procentních bodů. Přesto s těmito názory stále souhlasí poměrně jasná většina českých občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2009-2016

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. U postoje k tomu, zda cizinci „berou“ práci českým občanům, došlo navíc oproti minulému průzkumu u vysokoškolsky vzdělaných osob k výraznějšímu poklesu míry souhlasu než v ostatních vzdělanostních skupinách, což konkrétně znamená, že mezi lidmi této vzdělanostní kategorie již převažuje podíl záporných odpovědí nad kladnými (viz druhý graf).

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou statisticky významné (data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany
o práci – 78 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně). Mezi zaměstnanci jsou však mírně odlišné názory. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší mezi dělníky a úředníky, naopak nižší u řídících, odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
(531 zaměstnanců, údaje pro řídící pracovníky jsou vzhledem k jejich nízkému počtu pouze orientační)

V profilu podle politické orientace lze pozorovat, že lidé pravicově orientovaní mají příznivější názory na zaměstnávání cizinců u nás: méně často zastávají názor, že u nás cizinců pracuje příliš mnoho a že berou našim lidem práci.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Významně se zvýšil podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi Čechy a cizinci

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (67 %). Tento podíl je významně vyšší než v předchozích letech. Třípětinová většina občanů registruje silné napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (62 %) a mezi bohatými a chudými (61 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a zejména mezi městem a venkovem (27 %). Hodnocení napětí mezi těmito skupinami zůstává beze změn (s již zmíněnou výjimkou napětí mezi Čechy a cizinci).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. V současné době je tedy mimo jiné i kvůli vlivu uprchlické krize na českou společnost zajímavé zaměřit pozornost výzkumu na to, jak občané České republiky vnímají existenci napětí mezi sociálními skupinami u nás.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Dvoutřetinová většina občanů považuje napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné. Tento podíl ukazuje na významnou změnu ve veřejném mínění, v předchozích letech byla česká veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů, polovina populace napětí mezi Čechy a cizinci považovala za velmi nebo poměrně silné, polovina naopak za nepříliš silné nebo slabé. Můžeme tedy sledovat, jak situace v Evropě v souvislosti s uprchlickou krizí a teroristickými útoky v evropských městech ovlivňuje i veřejné mínění v naší zemi. Důsledky jsou patrné nejen v reflexi napětí mezi Čechy a cizinci, ale i v nižší vstřícnosti k cizím etnikům v naší společnosti.

Třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci, jednak mezi bohatými a chudými. Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (55 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (27 %).

Kromě uvedené změny v postojích k napětí mezi Čechy a cizinci se hodnocení rozporů mezi různými skupinami od posledního průzkumu před třemi lety významně nezměnilo. Údaje z předchozích průzkumů pouze naznačují trend mírně se snižujícího podílu lidí, kteří za silné považují napětí mezi bohatými a chudými.

Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016

Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.

Napětí mezi Čechy a cizinci považují za silné mírně častěji lidé mladší, s nižším vzděláním a občané levicové orientace. Ovšem ke zvýšení podílu těch, kteří toto napětí označují za silné, došlo v podobné míře ve všech sociodemografických skupinách obyvatel.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Vnímání napětí mezi sociálními skupinami je poměrně univerzální, tedy neliší se zásadně, jak ho registrují lidé patřící k různým skupinám populace. Jisté rozdíly v míře jeho vnímání v závislosti na sociodemografických, socioekonomických a socioprofesních charakteristikách respondentů nicméně výzkum zjistil. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Rozhodně však neplatí, že by mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými většina silné napětí mezi bohatými a chudými neviděla – i mezi nimi je tento názor v převaze.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Napětí mezi vedením a zaměstnanci nejostřeji vnímají nezaměstnaní, kteří jsou ovšem obecně skupinou s vyhraněně kritickými názory na dění ve společnosti. Rozpory ve vztahu mezi vedením a zaměstnanci dále častěji reflektují úředníci. Naopak méně často napětí mezi uvedenými skupinami vnímají odborní a řídící pracovníci, ovšem i mezi nimi silné napětí registruje více než polovina.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

(Pozn.: V grafu neuvádíme odpovědi ekonomicky neaktivních. Údaje za nezaměstnané a řídící pracovníky jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v průzkumu pouze orientační.)

Napětí mezi mladými a starými lidmi vnímají poněkud častěji lidé starší, ve věku od 60 let – téměř polovina z nich ho vidí jako silné. Mladší věkové skupiny ho takto vnímají významně méně často.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

V hodnocení rozporů mezi lidmi s různými politickými názory nemá samotná politická orientace respondentů žádný významný vliv.

Napětí mezi městem a venkovem častěji za silné považují obyvatelé nejmenších obcí, naopak nejméně často obyvatelé měst od 5 do 20 tisíc obyvatel.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


NÁVŠTĚVA KOSTELA PATŘÍ MEZI VÁNOČNÍ ZVYKY VÍCE NEŽ TŘETINY POPULACE

Návštěva kostela patří mezi vánoční zvyky
více než třetiny populace

Třetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl se od devadesátých let mírně snížil. Mnohem méně lidí (8 %) však chodí do kostela víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně). V době Vánoc však do kostela přichází i část těch, kteří věřící nejsou, návštěvu kostela mezi vánoční zvyky řadí více než třetina občanů (36 %).

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně ptá občanů naší země, zda věří v Boha. V aktuálním výzkumu přesně třetina lidí uvádí, že v Boha věří (33 %). Z dlouhodobé časové řady je patrný mírný pokles podílu věřících (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %). Od roku 2011 zjišťujeme poněkud vyšší podíl těch, kteří v Boha určitě nevěří (nyní 41 %).

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů. Tento podíl je rovněž v porovnání s polovinou devadesátých let poněkud nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Víra v Boha a původ z nábožensky založené rodiny

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2015

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, samozřejmě nikoliv absolutní. Čtvrtina občanů věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu desetina dotázaných v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je výrazně vyšší mezi ženami (37 %) než muži (29 %), lidmi staršími 60 let (41 %) a obyvateli moravských krajů (45 %, české kraje: 26 %).

„Věříte Vy osobně v Boha?“

Podle věku

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina.

„Jak často se účastníte bohoslužeb?“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2015

V prosincových, předvánočních průzkumech se také STEM lidí ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Více než třetina dotázaných občanů (36 %) uvedla, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s dřívějšími průzkumy to je poněkud méně (např. v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i ve více než čtvrtině rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i
u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Podle toho, zda věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let