Rozdělení rolí v české rodině

Více než polovina české veřejnosti (58 %) vyjadřuje nesouhlas s tradičním rozdělením rolí v rodině, kdy muž má na starosti finanční zajištění rodiny a žena péči o domácnost. Názor na to, zda práce v domácnosti může přinášet stejné uspokojení jako práce v zaměstnání, veřejnost dlouhodobě rozděluje na dva zhruba vyrovnané tábory. Podle mírně nadpoloviční většiny občanů (53 %) neplatí, že pro výchovu dětí je matka důležitější než otec. Nesouhlas s dominantní rolí matky při výchově dětí je aktuálně významně vyšší než v předchozích šetřeních. (Pokračování textu…)

Veřejné mínění o energetice – leden 2015

Otázkami energetiky se STEM zabývá dlouhodobě. V posledních deseti letech byla situace celkem přehledná: velká většina (kolem 70 %) našich obyvatel spoléhala na jadernou energetiku, populární ve vědomí lidí byly i obnovitelné zdroje a uhelná energetika byla na ústupu. Stále hledáme energetickou koncepci a do veřejné debaty se strategické otázky energetické situace dostávají ojediněle a jen útržkovitě. V této situaci se zdá, že někdejší obecně přijímaná stanoviska dnes zůstávají s otazníkem. Osud výstavby nových jaderných kapacit je velmi nejistý. Zaujetí obnovitelnými zdroji po aférách se solární energií poněkud uvadlo. A o uhelných elektrárnách, teplárnách a těžbě uhlí se mluví…

Názory lidí na diskriminaci u nás

Tři čtvrtiny veřejnosti (74 %) považují diskriminaci u nás za velký problém. Tento názor ve veřejném mínění stále mírně posiluje. Téměř polovina občanů (48 %) se domnívá, že diskriminace u nás v posledních letech přibývá. Za nejzávažnější typ diskriminace lidé nejčastěji považují znevýhodňování podle věku (44 %) a diskriminaci podle rasy a národnosti (21 %). (Pokračování textu…)

Bilanční hodnocení roku 2013

Dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) uvádí, že je v současné době spokojena se svým životem. Z vlastního pohledu hodnotí rok 2013 jako úspěšný 55 % lidí. Přitom strach, obavy, nejistota, bezmocnost, neklid či vztek jsou převládající pocity z loňského roku takřka u poloviny (47%) lidí. Naopak pozitivní pocity jako vyrovnanost, vše jde tak, jak má, všechno se daří či štěstí, převládají při hodnocení loňského roku u přibližně třetiny (35 %) lidí. Za rok, který přinesl úspěch v rozvoji společnosti a více spravedlnosti, rok 2013 považuje pouze necelá čtvrtina (23 %) obyvatel. Oproti hodnocení roku 2012 je přesto patrné…

Napětí mezi sociálními skupinami

Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 63 % občanů, 59 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi etnickou majoritou a minoritami (52 % resp. 50 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (35 %) a zejména mezi městem a venkovem (24 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. (Pokračování textu…)

Otázka vztahu české veřejnosti k Romům

Přibližně dva ze tří občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (69 %). Tento podíl klesl za poslední rok o 6 procentních bodů. Naprostá většina lidí (81 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledním roce však vzrostl podíl občanů, kteří sdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 49 %. (Pokračování textu…)

Postoj veřejnosti k cizincům žijících na našem území

Nadpoloviční většina Čechů se domnívá, že ne každý člověk, který u nás žije, by měl mít právo získat české občanství. Postoj k právu cizinců získat české občanství souvisí s názorem na to, jak vážné bezpečnostní riziko představují pro nás cizinci pobývající v naší zemi. Téměř tři pětiny občanů hodnotí toto riziko jako „příliš velké“. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva početně vyrovnané tábory. (Pokračování textu…)

Návštěvy kostelů o vánočních svátcích

Necelá třetina občanů ČR (30 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl se v čase mírně snižuje. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně) do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk praktikuje třetina občanů. (Pokračování textu…)

Obavy ze ztráty zaměstnání

Nezaměstnanosti se obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledních dvou letech stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje. (Pokračování textu…)

Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Dvoutřetinová většina občanů ČR dlouhodobě zastává názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak nízké dávky, aby byli nuceni si aktivně hledat práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek však není podle nadpoloviční většiny veřejnosti (56 %) dostatečně motivující. Téměř stejný podíl dotázaných (57 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zatímco zastoupení názoru na motivační efekt podpory v nezaměstnanosti v populaci od května 2012 zůstalo totožné, se zvýšením podpory by nyní souhlasilo poněkud více lidí. (Pokračování textu…)