Nová studie zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Informace pro novináře, 7.11:2019

Analýza několika průzkumů mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože nezahrnují budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.

Analýza vznikla z nových průzkumů STEM a sekundární analýzy dostupných dat. Jejím cílem je pomoci programům mediálního vzdělávání, zvláště těm zaměřeným na seniory.

Vybrané závěry analýzy:

  • Test STEM ukázal, že jen čtvrtina Čechů a Češek umí ve vzorovém článku přiměřeně rozeznat, zda jsou dodržována základní pravidla objektivního a vyváženého zpravodajství.
  • Většina české populace si nevěří, že dokáže najít a rozpoznat spolehlivé informace. Nedůvěra ve vlastní schopnosti souvisí v průzkumech s nižší důvěrou v média obecně, a menším zájmem si zpravodajství aktivně vybírat.
  • Zvyšování mediální gramotnosti automaticky neznamená u všech skupin populace i větší důvěru k médiím či výběr kvalitnější zdrojů. Vyšší mediální a zpravodajská gramotnost vede totiž i ke kritičtějšímu zkoumání všech médií a v některých případech i k volbě velmi manipulativních zdrojů. Naopak část populace s nízkou mediální gramotností médiím důvěřuje ze zvyku nebo neznalosti alternativ.
  • Důvěra v média se těžko měří obecně. Nicméně z různých dat můžeme říci, že není tak nízká, jak by se mohlo zdát z vyjádření politiků. Nejdůvěryhodnější média – např. ta veřejnoprávní – mají důvěru více než ¾ populace.
  • Češi deklarují, že kvalitní žurnalistika je potřeba více než kdy jindy. Ale dle dotazníkového šetření jen 14 % respondentů téměř vždy dbá na to, aby si vybíralo podle svého hodnocení nejspolehlivější zpravodajství.
  • Přestože například veřejnoprávní média požívají nejvyšší obecnou důvěru z médií v ČR (na bázi celé populace, kde jsou zvýhodněna velká média), tak zároveň jen zhruba polovina populace k nim má vztahovou důvěru, tedy se domnívá, že „informují a jednají v zájmu lidí, jako jste vy“.
  • Současné zaměření na řízené dezinformace trochu zakrývá fakt, že v ČR mají stále hlavní vliv na veřejné mínění běžné televizní stanice, online servery a klasický bulvární tisk.
  • Zároveň většina občanů nemá jasnou představu o fenoménu dezinformací a jen zhruba šestina s jistotou ví, jak se dezinformační manipulaci bránit.
  • Jak vidíme z dat STEM i STEM/MARK, rozdíl mezi mladšími skupinami a věkovou skupinou 50+ nebo seniory není tak výrazný, jak by se z debaty o mediální gramotnosti mohlo zdát. Mnohem větší rozdíl vidíme mezi muži a ženami, pracujícími a nepracujícími seniory nebo mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a bez maturity.

O studii

Mediální gramotnost (MG) a s ní související aspekty se znovu staly důležitou součástí veřejné diskuse poté, co se ve větší míře začaly objevovat dezinformační kampaně a nové možnosti šíření lživých zpráv a fake news.

Ve veřejné diskusi se však často věnuje pozornost pouze symptomům, které takové dezinformační kampaně provázejí, ale nikoliv jejich kořenům, které ve svém důsledku dezorientaci společnosti umožňují. Proto se právě na ně zaměřila naše analýza.

Tato analýza spojuje informace z několika sociologických průzkumů a expertních konzultací.

Nové údaje pochází ze sociologického průzkumu STEM (omnibus), který proběhl v červnu 2019 osobním dotazováním (CAPI a PAPI) na vzorku 1 000 osob, kvótním výběrem reprezentativním pro populaci České republiky (ČR) starší 18 let. Další část zjištění tvoří sekundární analýza dat z rozsáhlého průzkumu mediální gramotnosti, kterou provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Sekundární analýza dat se zaměřila na věkovou skupinu 50+.

Pro skupinu seniorů doplňujeme kvantitativní data etnografickým pohledem, který přinesl výzkum organizace Anthropictures. Autoři děkují Janu Buriancovi, Danu Prokopovi, Jakubovi Mackovi a dalším za konzultace a expertní vhled do problematiky.

Celou studii Vám rádi zašlou autoři:

Jaroslav Valůch, koordinátor projektu, Transitions – Jaroslav.valuch@tol.org

Nikola Hořejš, STEM – horejs@stem.cz

Průzkum vznikl také díky grantové podpoře Velvyslanectví USA v Praze.


Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení stavu životního prostředí v České republice z pohledu veřejného mínění.

Mírně nadpoloviční většina občanů (57 %) považuje současný stav životního prostředí v naší zemi za dobrý (ovšem jde především o hodnocení „spíše dobrý“). Z časového srovnání je zřejmé, že v roce 1997 jasná většina populace (87 %) byla v hodnocení stavu životního prostředí kritická (téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“). Ovšem ve výzkumu o deset let později již názor na ekologii v ČR českou veřejnost rozděloval do dvou vyrovnaných skupin. Pozitivní výkyv v roce 2017 (65 % příznivých hodnocení) se aktuálním výzkumem nepotvrdil.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

V názorech na stav životního prostředí nejsou v české veřejnosti významné rozdíly podle sociodemografických charakteristik. Určité rozdíly vidíme pouze mezi muži a ženami, kdy mezi muži je vyšší podíl pozitivních názorů než u žen a navíc v případě mužů míra příznivých hodnocení vzrostla od roku 2007 výrazněji než u žen.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Pro doplnění kontextu hodnocení stavu životního prostředí českou veřejností dodejme, že stav životního prostředí podle mínění veřejnosti nepatří mezi nejpalčivější problémy naší společnosti. A dále také pouze zhruba čtvrtina občanů (27 %) prohlašuje, že informace z oblasti ekologie a životního prostředí aktivně vyhledává. Tento podíl je v čase celkem stabilní. Pouze můžeme upozornit na současný mírně vyšší podíl odpovědí „určitě nevyhledávám“ oproti roku 1997.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

Je ovšem zajímavé, že mezi lidmi se zájmem o problematiku životního prostředí se od roku 2007 výrazněji zvýšil podíl těch, kteří hodnotí stav životního prostředí pozitivně. Obecně ale platí, že mezi těmi, kteří se profilují jako aktivní zájemci o stav životního prostředí, je podíl pozitivních hodnocení mírně nižší než mezi lidmi, kteří informace v této oblasti aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Podle vlastního vyjádření jasná většina české populace (85 %) ve svém chování dbá na ochranu životního prostředí. Je ovšem třeba upozornit, že jde pouze o deklaraci neprokázanou dalšími odpověďmi na konkrétní chování. Navíc odpovědí „určitě ano“ je menšina (30 %).

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Deklarovaná aktivita při vyhledávání informací o stavu životního prostředí znamená také radikálnější postoj k ekologickým návykům. Podíl těch, kteří určitě dbají na ekologický dopad svého chování, je mezi aktivně vyhledávajícími téměř dvojnásobný oproti těm, kteří informace o stavu životního prostředí aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Vyjádření o chování s ohledem na ekologický dopad není významně ovlivněno vzděláním nebo pohlavím respondentů. V případě věku nejsou rozdíly zásadní, data pouze naznačují mírně častější deklaraci ekologicky zodpovědného chování u starších lidí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zřetelnější rozdíly jsou mezi lidmi v různé finanční situaci, kdy lidé z domácností dobře materiálně zajištěných častěji kategoricky tvrdí, že při svých činnostech určitě berou ohled na ochranu životního prostředí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

 


Postoj Čechů k náboženství

Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty. V porovnání s výzkumy z let 1994 a 2004 je patrný poměrně stabilní podíl věřících, mírně se snižující podíl lidí nezaložených nábožensky a zvyšující se podíl ateistů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM věnoval vztahu české populace k náboženství. Výzkumy religiozity mohou mít různou podobu, různé indikátory. Můžeme zkoumat význam duchovních stránek života v rámci žebříčku životních hodnot, můžeme sledovat náboženské chování a praktikování víry. V listopadovém průzkumu STEM jsme se přiklonili ke zkoumání osobního vztahu k náboženství na rovině víry, náboženského založení nebo ateismu.

Za věřící se označuje čtvrtina dospělé populace České republiky (25 %). Třetina občanů (35 %) uvádí, že není nábožensky založena a téměř třetina (31 %) se považuje přímo za ateisty. Desetina (9 %) se vyhýbá jasnému vyjádření výběrem varianty „nejsem rozhodnut(a)“.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018

Srovnání s minulými průzkumy STEM ukazuje poměrně stabilní podíl lidí, kteří se označují za věřící. Mírně se v čase snižuje podíl lidí, kteří uvádí, že nejsou nábožensky založení, a zároveň zvyšuje podíl těch, kteří prohlašují, že jsou ateisty.

Pro detailnější rozlišení míry religiozity STEM do výzkumu zařadil ještě jednu otázku zjišťující názor na existenci transcendentálního přesahu. Mírně nadpoloviční většina (55 %) občanů se domnívá, že existuje něco, co nás přesahuje.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zajímavá je kombinace obou otázek, která ukazuje rozdílná individuální pojetí víry. Ukazuje se totiž, že i mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna.

Postoj k náboženství podle víry v něco, co nás překračuje

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pokud se podrobněji zaměříme na vztah k náboženství v různých sociodemografických skupinách, zjišťujeme, že za věřící se častěji označují ženy než muži, dále lidé starší 45 let a obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel. V různých vzdělanostních skupinách nejsou významné rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Podívejme se ještě podrobněji na věkové rozdíly ve vztahu k náboženství v časové perspektivě. Uvedli jsme, že v letech 1994 a 2004 byl podíl věřících na podobné úrovni jako nyní, ovšem s ohledem na podíl věřících v různých věkových skupinách byla struktura mírně odlišná. Z následujícího grafu je zřejmé, že v minulosti byl ve věkové kategorii lidí starších 60 let výrazně vyšší podíl věřících než v ostatních věkových kategoriích. V současné době již tyto rozdíly nejsou tak zřejmé a podíl věřících u starších lidí je stejný jako u lidí ve věku 45 až 59 let.

Podíl věřících v různých věkových skupinách v časovém vývoji 1994-2018

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4


Novým ředitelem STEM se stal Martin Buchtík

Ředitelem STEM je od dubna sociolog Martin Buchtík, Ph. D., který působil ve firmě  MEDIAN a dříve řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Martin Buchtík se dlouhodobě věnuje výzkumu životního stylu, kvality života a formování veřejného mínění.

„Martin Buchtík je zkušený analytik a manažer, který se zabývá zkoumáním české společnosti z mnoha úhlů pohledu. I pod jeho vedením se bude STEM nadále orientovat na sociální, veřejná a politická témata a analýzy, v nichž máme bezmála třicetiletou tradici.“ Říká předseda správní rady STEM, z.ú. Jan Hartl.

Martin Buchtík na pozici ředitele STEM střídá Pavla Fischera, který odstoupil z funkce před oznámením své prezidentské kandidatury v říjnu loňského roku.


PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKON

Ve dnech 27. 3. – 2. 4. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na protikuřácký zákon. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1033 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na přelomu března a dubna 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na protikuřácký zákon obecně a na zákaz kouření ve stravovacích zařízeních konkrétně.

Protikuřácký zákon zakazuje kouřit v různých typech veřejných prostor. Pro dotazování bylo vybráno pět typů těchto prostor a testovali jsme, zda lidé souhlasí se zákazem kouřit právě v těchto prostorech. Ukázalo se, že jednoznačná většina zastává souhlasný postoj k zákazu kouřit v předložených typech prostorů či zařízení. Nejvíce jasno mají lidé v názoru na sportoviště, hřiště určená dětem či mladým lidem (dokonce 72 % odpovědí „určitě ano“).

V hodnocení stravovacích zařízení je sice míra souhlasu nižší než u ostatních prostor, ale přesto je stále velmi vysoká: 78 % zákaz kouření považuje za správný (56 % dokonce za „určitě“ správný).

„Zákon zakázal kouřit v různých typech prostor. Považujete za správný úplný zákaz kouření v následujících typech prostor?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinová většina lidí (61 %) je toho názoru, že protikuřácký zákon povede k vyšší ochraně zdraví občanů. Méně lidí však očekává, že zákon povede ke snížení počtu vykouřených cigaret (47 %). S odstupem je očekávání, že povede k celkovému snížení osob závislých na tabáku (31 %). Necelé dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že zákon pomůže snížit počet dětí a mladistvých závislých na tabáku.

„Vede podle Vás protikuřácký zákon ke:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Část průzkumu byla zaměřena přímo na zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Základní zjištění je, že zákaz nevadí dvoutřetinové většině občanů (68 %).

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání nekuřákům v jasné většině (87 %) zákaz kouření v restauracích nevadí a nevadí ani většině (62 %) občasných kuřáků. Slabší kuřáci jsou většinou proti tomuto zákazu, ovšem dvě pětiny z nich (41 %) jsou opačného názoru. Mezi silnějšími kuřáky je postoj jasný, jen necelé pětině (19 %) nevadí zákaz kouření v restauracích.

Zákaz kouření uvnitř restaurací nejméně vadí nejmladší generaci do 29 let (nevadí 75 % z nich). Zákaz kouření v restauraci vadí častěji těm, kteří chodí do restauračních zařízení několikrát týdně (43 % z nich), a těm, kteří preferují hospody (54 % z nich). Uváděná čísla nepotvrzují mediální obraz jednoznačné většiny nespokojených pravidelných návštěvníků hospod.

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinovou většinu veřejnosti (60 %) zákaz kouření v restauracích neovlivňuje v návštěvnosti restauračních zařízení. U těch, kde určitý vliv je, vidíme vyrovnané rozdělení na dvě skupiny. Pětina (20 %) chodí častěji nebo začala do restaurací chodit, druhá pětina chodí naopak méně často či přestala chodit vůbec.

„Má zákaz kouření v restauracích vliv na Vaši návštěvnost restauračních zařízení?
Pokud ano, v jakém směru?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Protikuřácký zákon jako celek je polovinou veřejnosti (53 %) vnímán jako pozitivní opatření. Za negativní opatření jej označuje pouze třetina (33 %), zhruba desetina (14 %) nemá jasný názor.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti zavedení protikuřáckého zákona,
bylo jeho zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Nekuřáci protikuřácký zákon samozřejmě hodnotí jasně pozitivně, pravidelní kuřáci naopak jasně negativně (i když čtvrtina slabších kuřáků připouští, že jde o pozitivní krok). Mezi občasnými kuřáky je více těch, kteří zákon považují za pozitivní opatření, než těch s negativním postojem.

Pokud mají lidé po roce fungování protikuřáckého zákona říci, jak se zákonem dál, je spektrum názorů na něj velmi rozmanité. Více než třetina lidí (36 %) by zákon nechala beze změny, desetina (11 %) by ho dokonce ještě zpřísnila. Naopak třetina dotázaných (32 %) by zákon zmírnila, pětina (18 %) zcela zrušila. Zdá se tedy, že protikuřácký zákon je živou otázkou, která však nevyvolává výraznou polarizaci a samozřejmě souvisí se samotným životním stylem občanů, tedy s jejich vlastním přístupem ke kouření.

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání jsou nekuřáci většinou pro zachování či dokonce zpřísnění protikuřáckého zákona (celkem 64 %), pro zmírnění tohoto zákona je mezi nimi čtvrtina (24 %). Občasní kuřáci jsou názorově rozděleni, dvě pětiny (37 %) by zákon zachovaly, dvě pětiny (39 %) zmírnily, téměř pětina (17 %) by jej zrušila úplně.

Pravidelní kuřáci jsou sice většinou pro zmírnění nebo zcela zrušení protikuřáckého zákona (především silní kuřáci), ovšem i mezi nimi je určitý podíl, především „lehčích“ kuřáků, kteří zákonu vyjadřují podporu (20 % z nich).

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018


eRecept

Ve dnech 9. – 13. 2. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na eRecept. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1021 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v únoru 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na eRecept a konkrétní zkušenosti s jeho vydáváním u lékařů a vyzvedáváním v lékárnách.

eRecept je pro českou veřejnost obecně známou skutečností, ovšem zatím spíše bez osobní zkušenosti. V polovině února o eReceptu slyšela prakticky celá veřejnost (94 %), ale osobní zkušenost s ním měly dvě pětiny občanů (39 %).

„eRecept je lékařský předpis, recept uložený v centrálním úložišti receptů předaný lékařem pacientovi dle jeho přání v papírové nebo elektronické podobě. Setkal(a) jste se s eReceptem, máte s ním již osobní zkušenosti?“

Očekávání přínosu povinného zavedení e-Receptu mezi veřejností je vysoké. STEM testoval čtyři přínosy eReceptu pro pacienty a lékaře. Až na výjimky (na úrovni jedné desetiny) je oceňuje celá česká veřejnost. Z hlediska intenzity pozitivního hodnocení je na prvním místě z testovaných přínosů možnost lékaře, v případě souhlasu pacienta, nahlédnout při předepisování léků do seznamu všech léků, které pacient užívá (69 % odpovědí „určitě ano“). Na druhém místě je se stejnou intenzitou jednoznačně pozitivního přijetí (58 %, resp. 59 %) možnost zjištění, zda předpis byl od lékaře vystaven úplně či není falešný, a možnost prostřednictvím identifikátoru vyzvednout léky v lékárně bez nutnosti návštěvy ordinace.

Hodnocení jednotlivých vlastností eReceptu

V první polovině února označila povinné zavedení eReceptu jako dobrou věc téměř celá veřejnost (91 %), za jednoznačně dobrou věc třetina občanů (32 %).

„Řekl(a) byste, že zavedení povinných eReceptů je nebo bude pro pacienty v zásadě dobrá nebo špatná věc?“

Mezi lidmi, kteří se již s eReceptem setkali, je přitom jednoznačně pozitivní hodnocení eReceptu výrazně vyšší, na úrovni dvou pětin (42 %), polovina (50 %) uvedla variantu „spíše dobrá věc“.

„Řekl(a) byste, že zavedení povinných eReceptů je nebo bude pro pacienty v zásadě dobrá nebo špatná věc?“

Mezi lidmi, kteří již mají osobní zkušenost s vystavením nebo vyzvednutím eReceptu, jasně převažuje hodnocení, že eRecept dobu čekání v ordinaci u lékaře ani v lékárnách při vyzvedávání léků neprodlužuje. Tuto zkušenost vyjadřuje 63 % z těch, kteří byli osobně u lékaře, a 73 % z těch, kteří osobně byli s eReceptem v lékárně.

„Máte osobní zkušenost, že vystavení eReceptu prodlužuje dobu, kterou musíte strávit přímo v ordinaci lékaře / eRecept prodlužuje dobu při vyzvedávání předepsaných léků v lékárně?“

Pouze lidé s osobní zkušeností z ordinací/lékáren

Se zavřením ordinace kvůli eReceptu či plány na zavření u některého z lékařů, které dotázaný navštěvuje, se osobně setkala pouze necelá desetina respondentů.

„Setkal(a) jste se Vy osobně s tím, že některý z lékařů, které navštěvujete,
chce z důvodu zavedení eReceptů zavřít nebo už zavřel svoji ordinaci?“

Postupnou elektronizaci českého zdravotnictví přímo podporuje mírně nadpoloviční většina veřejnosti, zásadních odpůrců je pouze 6 %. Podpora elektronizace zdravotnictví je významně vyšší mezi muži a lidmi s vysokoškolským vzděláním. Rozdíly v závislosti na věku překvapivě nejsou výrazné.

„Jaký je Váš názor na postupnou elektronizaci v českém zdravotnictví?“


Pozvánka na debatní večer na téma „Občanská (ne)angažovanost“

Institut STEM ve spolupráci s Nadací Forum 2000 a Českými centry si Vás dovoluje pozvat na panelovou diskusi spojenou s prezentací aktuálních zjištění reprezentativního výzkumu veřejného mínění na téma „Aktivní občanství a občanská participace v České republice a zemích V4“. Unikátní výzkum je součástí mezinárodního projektu „Posilování občanství v zemích V4“ podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem, který společně realizují Instytut spraw publicznych (Varšava), Political Capital Institute (Budapešť), Inštitút pre verejné otázky IVO (Bratislava) a STEM (Praha).

Panelová diskuze navazuje na debatní cyklus představený v Českých centrech v Budapešti a Varšavě v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Prezentace a panelová diskuse se bude konat 18. 1. 2018. od 18.00 v Galerii Českých Center, Rytířská 31, Praha 1.

Moderátor: Tomáš Bouška, Nadace Forum 2000

Prezentace výzkumu: Helena Penno Hartlová, STEM

Diskutující:

Jan Hartl, STEM

Grigorij Meseznikov, IVO

Bob Kartous, EDUin

Prosíme o laskavé RSVP do do 15. 1. 2018na adresu info@stem.cz.


Téměř dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (38 %).

Třetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1027 respondentů.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již více než dvacet let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos přesně třetina lidí (33 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících spíše zvyšoval, ovšem aktuální průzkum tuto tendenci nepotvrdil.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (31 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Víra v Boha a původ z nábožensky založené rodiny

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2017

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (24 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (8 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (38 %) než muži (28 %), výrazně vyšší mezi lidmi staršími 60 let (41 %) a také mezi obyvateli moravských krajů (41 %, české kraje: 28 %).

„Věříte Vy osobně v Boha?“

Podle věku

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem naznačuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že chodí na bohoslužby několikrát do roka.

„Jak často se účastníte bohoslužeb?“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2017

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (38 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Podle toho, zda věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

STEM se v loňském roce i letos zajímal o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Aktuálně (stejně jako v roce 2016) necelá třetina českých občanů považuje za správné, že se církvím vrací bývalý majetek. Většina však vyjadřuje nesouhlasný postoj. Ani mezi věřícími lidmi není názor jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je téměř čtvrtina těch, kteří církevní restituce nepovažují za správné, mezi „spíše věřícími“ je to dokonce více než polovina. Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ více než čtvrtina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

„Myslíte si, že je dobře, že se církvím navrací bývalý majetek?“

Podle toho, zda sami věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let


Téměř dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).

Třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1020 respondentů.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již více než dvacet let ptá občanů naší země, zda věří v Boha. V letošním výzkumu více než třetina lidí uvádí, že v Boha věří (35 %). Z dlouhodobé časové řady je patrný mírný pokles podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících spíše zvyšoval.

Od roku 2011 zjišťujeme poněkud vyšší podíl těch, kteří v Boha určitě nevěří (nyní 40 %).

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů. Tento podíl je rovněž v porovnání s polovinou devadesátých let poněkud nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Víra v Boha a původ z nábožensky založené rodiny

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2016

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu desetina dotázaných v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je vyšší mezi ženami (38 %) než muži (31 %), výrazně vyšší mezi lidmi staršími 60 let (45 %) a také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 28 %).

„Věříte Vy osobně v Boha?“

Podle věku

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní.

„Jak často se účastníte bohoslužeb?“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s dřívějšími průzkumy to je poněkud méně (např. v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u téměř třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Podle toho, zda věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let