ROZDĚLENI SVOBODOU – DOPADY PANDEMIE

Není žádných pochyb, že pandemie a opatření s ní spojená zasáhly v podstatě do všech oblastí fungování společnosti a každodenního života nejen v České republice. Ve veřejném prostoru se často diskutuje o tom, kdo a jak moc pociťuje různé problémy. Tento výzkum se zaměřil především na to, jak lidé sami vnímají svoji situaci, jaké mají obavy a jak se mění příjem jejich domácnosti. Objektivní dopady na úrovni skupin společnosti vidíme na základě statistických a makroekonomických dat vždy až s odstupem.

Číst dále

Data STEMu: Koho zasáhne krize anebo koronavirus

Nezávislý ústav STEM poskytuje svoje data a analýzy pro zvládání bezprecedentního ekonomického šoku. Kromě vlastních analýz a výzkumů využívá data i epidemiologický model institutu IDEA při CERGE-EI nebo krizový štáb Magistrátu hlavního města Prahy.

STEM připravil následující analýzu, která popisuje skupiny postižené epidemií a následnou reakcí. „Současná krize by neměla být interpretována jen očima ekonomů a lékařů, ale také očima lidí, kterých se dotýká. K tomu velmi přispívají sociologická data, i když sociologové nejsou většinou nejviditelnější tváře různých poradních sborů,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. „Proto jsme rádi, že jsme mohli  z vlastních zdrojů poskytnout data například pro epidemiologické modely nebo pro odhady dopadů krize,“ dodává.

Číst dále

Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Číst dále

Koronavirovou krizí je u nás bezprostředně ohroženo 300 tisíc lidí, většinou těch, co jsou už nyní chudí

V Česku je 5 a čtvrt milionů lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích. Jsou mezi nimi kuchaři v restauracích, číšníci, servírky, barmani, provozní, prodavači části obchodů, umělci, realitní makléři, lidé pracující ve wellness a fitness, hoteliéři a jejich zaměstnanci, lidé v cestovních kancelářích, kadeřnice a kosmetičky, uklízeči v hotelích, stánkoví prodejci, drobní elektro opraváři, částečně třeba také vedoucí volnočasových dětských kroužků a podobně. U některých profesí je omezení částečné, ale můžeme přepokládat, že výpadek příjmů pocítí, ať už přímo (pokud jsou živnostníky nebo podnikateli) nebo nepřímo, jako důsledek úspor, ke kterým budou přikračovat jejich zaměstnavatelé. Naopak nejsou mezi nimi například učitelé, kterým běží plat (výuka běží on-line), nezapočítali jsme ani zaměstnance velkých průmyslových nebo stavebních podniků, kteří zastavují svou činnost. Pro zjednodušení nepočítáme ani ty, kteří zůstali doma, aby pečovali o malé děti, a dostávají jen část příjmů, lidi v osobní karanténě (těm zase běží nemocenská) atp. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak (dnes) ohroženi bezprostředně.

Číst dále

Češi se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu. Mají ale strach z dopadů na českou ekonomiku

Praha, 3. 3. 2020 – 84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

Číst dále

Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Číst dále

Elektronickou evidenci tržeb stabilně podporuje většina veřejnosti

Ve dnech 15. – 22. 1. 2020 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1055 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Číst dále

Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Číst dále