Češi se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu. Mají ale strach z dopadů na českou ekonomiku

Praha, 3. 3. 2020 – 84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

Číst dále

Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Číst dále

Elektronickou evidenci tržeb stabilně podporuje většina veřejnosti

Ve dnech 15. – 22. 1. 2020 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1055 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2020 pro Ministerstvo financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a další vlnu rozšiřování EET. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na toto téma STEM uskutečnil v letech 2015 až 2018.

Rozložení základních názorů a postojů veřejnosti ohledně EET je dlouhodobě stabilní. Dvoutřetinová většina (65 %) veřejnosti považuje jeho zavedení za pozitivní opatření, EET podporu aktuálně vyjadřují tři pětiny (59 %) občanů, proti je třetina (34 %). Nemění se ani podíly zásadních příznivců a odpůrců.

Podle názoru třípětinové většiny veřejnosti (60 %) EET postupně přispívá k narovnání podnikatelského prostředí, dvoutřetinová většina (66 %) uznává přínos EET ke zlepšení výběru daní. Výsledky jsou téměř stejné od května 2016, podíl přiznání vlivu EET na výběr daní zůstává i letos mírně vyšší než na narovnání podnikatelského prostředí.

Podle očekávání lidé, kteří pozitivně hodnotí samotné EET, častěji přiznávají i jeho pozitivní efekty. Zajímavý je postoj odpůrců EET – častěji si myslí, že EET zlepšuje výběr daní, než napravuje podnikatelské prostředí, ovšem většina z nich tyto přínosy EET nepřiznává.

Třípětinová většina (63 %) občanů si myslí, že zavedení EET vede ke zdražování, nadpoloviční většina (57 %) zastává názor, že vede ke snižování počtu provozoven. Přiznání podílu zavedení EET na zdražování či snížení počtu provozoven automaticky neznamená jeho odmítání. Z těch, kteří celkově EET vyjadřují podporu, vidí souvislost mezi jeho zavedením a zdražováním skoro polovina (45 %), se zavíráním provozoven dvě pětiny (40 %).

Povědomí o tom, že elektronická evidence tržeb bude rozšířena na další služby, má převážná většina (71 %) veřejnosti. Rozšíření EET na další služby považuje za spravedlivé dvoutřetinová většina (64 %) občanů, za správné třípětinová většina (60 %). Za spravedlivé a současně správné považuje rozšíření EET polovina (54 %) veřejnosti, přesně opačný názor má 30 %. Drtivá většina veřejnosti tedy má ohledně rozšíření EET jasno.


Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2019

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.

Pramen: STEM, Trendy 2016-2019

Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let


Komentář: Stane se klimatická změna “novou migrací”?

Nikola Hořejš ze STEM a Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky komentují v deníku Právo, jak se vyvíjí debata o globálních změnách klimatu a jak ji vnímán česká veřejnost.

Komentář navazuje na projekt Češi v Evropě, kterým STEM usiluje o věcný dialog o směřování ČR v geopolitice.

“Změna klimatu se z odborných kruhů přesouvá do popkultury, na sociální sítě i do hospod. Spolu s tím roste potřeba politiků a komentátorů zastávat výrazná a někdy radikální stanoviska. Hrozí proto, že debata o klimatu bude štěpit společnost. Jak předejít tomu, aby sklouzla do iracionality, kterou jsme v posledních letech mohli vidět u tématu migrace?

Strach je pochopitelný

Existuje vědecký konsenzus, že globální změna klimatu převrátí vzhůru nohama přírodu, jak ji známe. Když ale lidé stanou tváří v tvář problému, který působí neřešitelně, většinou udělají to, co je na jejich místě jediné logické – přestanou se problémem vysilovat. Potvrzuje to řada výzkumů a experimentů.

Nejde jen o změny v přírodě. I přeměna evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou podobu působí na mnohé jako krok do naprosto neznámého světa. Dotýká se toho, jak jsme zvyklí žít, a výrazné změny společnost znervózňují, i kdyby to nakonec byly změny k lepšímu.

Jakkoliv je česká půda změnami klimatu přímo ohrožena, naše společenská půda na ni moc dobře připravena není. Patříme podle statistického šetření v rámci Evropy k zemím, kde nejméně věříme vědeckému vysvětlení klimatických změn a nejméně se obáváme, že na nás samotné dopadnou. Data nezávislého ústavu STEM ukazují, že zájem o téma v posledním roce překotně roste, přesto České veřejné mínění se stále jakoby „rozhoduje“, co si má o tom všem myslet.

V časech takové změny a nejistoty utíkáme přirozeně k předsudkům, které dávají návod, jak se chovat. V tom dnes změna klimatu připomíná téma migrace. Místo diskuse k její karikatuře, která vytvoří dva virtuální a radikální póly. Více či méně umírněný postoj – který nakonec zastává velká část společnosti – je pro média i sociální sítě příliš nudný.

Na rozdíl od migrace je potřeba počítat s rizikem, že téma snižování emisí a ochrany krajiny může ohrozit obchodní výsledky hned několika lidí z žebříčku nejbohatších Čechů. Proti nim budou nejspíš stát ekologové, kteří, jak vidíme ve výzkumech STEMu, jsou ve společnosti dodnes spojeni s mnohokrát vyvráceným mýtem o ochraně hraboše a dálnicích. 

Něco to stát bude

Jak se tedy poučit a předejít tomu, aby se „z klimatu stala migrace“? Zní to jako klišé, ale je potřeba od začátku vést upřímnou debatu, kde budeme přiznávat, co nás to bude stát a na koho opatření na snižování emisí dopadnou. Je také potřeba představit řešení a vizi, abychom nemluvili jen o konci světa a dál neděsili tu část společnosti, která je už tak ze všech probíhajících změn vystrašená. Je nezbytné najít spojující prvek pro společnost a nezapomenout jej udělat mediálně atraktivním.

Tento prvek se zde objevil. Když národu chalupářů a houbařů vyschla studna a z lesa jejich mládí je holina bez života, tak jde totiž do tuhého. Znovu nabyté vědomí, že příroda je víc než sleva v oblíbeném obchoďáku, je třeba nezakřiknout, ale citlivě na něj navázat.”

Celý text najdete v deníku Právo ze dne 28.11.2019.


Nová studie zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Informace pro novináře, 7.11:2019

Analýza několika průzkumů mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože nezahrnují budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.

Analýza vznikla z nových průzkumů STEM a sekundární analýzy dostupných dat. Jejím cílem je pomoci programům mediálního vzdělávání, zvláště těm zaměřeným na seniory.

Vybrané závěry analýzy:

  • Test STEM ukázal, že jen čtvrtina Čechů a Češek umí ve vzorovém článku přiměřeně rozeznat, zda jsou dodržována základní pravidla objektivního a vyváženého zpravodajství.
  • Většina české populace si nevěří, že dokáže najít a rozpoznat spolehlivé informace. Nedůvěra ve vlastní schopnosti souvisí v průzkumech s nižší důvěrou v média obecně, a menším zájmem si zpravodajství aktivně vybírat.
  • Zvyšování mediální gramotnosti automaticky neznamená u všech skupin populace i větší důvěru k médiím či výběr kvalitnější zdrojů. Vyšší mediální a zpravodajská gramotnost vede totiž i ke kritičtějšímu zkoumání všech médií a v některých případech i k volbě velmi manipulativních zdrojů. Naopak část populace s nízkou mediální gramotností médiím důvěřuje ze zvyku nebo neznalosti alternativ.
  • Důvěra v média se těžko měří obecně. Nicméně z různých dat můžeme říci, že není tak nízká, jak by se mohlo zdát z vyjádření politiků. Nejdůvěryhodnější média – např. ta veřejnoprávní – mají důvěru více než ¾ populace.
  • Češi deklarují, že kvalitní žurnalistika je potřeba více než kdy jindy. Ale dle dotazníkového šetření jen 14 % respondentů téměř vždy dbá na to, aby si vybíralo podle svého hodnocení nejspolehlivější zpravodajství.
  • Přestože například veřejnoprávní média požívají nejvyšší obecnou důvěru z médií v ČR (na bázi celé populace, kde jsou zvýhodněna velká média), tak zároveň jen zhruba polovina populace k nim má vztahovou důvěru, tedy se domnívá, že „informují a jednají v zájmu lidí, jako jste vy“.
  • Současné zaměření na řízené dezinformace trochu zakrývá fakt, že v ČR mají stále hlavní vliv na veřejné mínění běžné televizní stanice, online servery a klasický bulvární tisk.
  • Zároveň většina občanů nemá jasnou představu o fenoménu dezinformací a jen zhruba šestina s jistotou ví, jak se dezinformační manipulaci bránit.
  • Jak vidíme z dat STEM i STEM/MARK, rozdíl mezi mladšími skupinami a věkovou skupinou 50+ nebo seniory není tak výrazný, jak by se z debaty o mediální gramotnosti mohlo zdát. Mnohem větší rozdíl vidíme mezi muži a ženami, pracujícími a nepracujícími seniory nebo mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a bez maturity.

O studii

Mediální gramotnost (MG) a s ní související aspekty se znovu staly důležitou součástí veřejné diskuse poté, co se ve větší míře začaly objevovat dezinformační kampaně a nové možnosti šíření lživých zpráv a fake news.

Ve veřejné diskusi se však často věnuje pozornost pouze symptomům, které takové dezinformační kampaně provázejí, ale nikoliv jejich kořenům, které ve svém důsledku dezorientaci společnosti umožňují. Proto se právě na ně zaměřila naše analýza.

Tato analýza spojuje informace z několika sociologických průzkumů a expertních konzultací.

Nové údaje pochází ze sociologického průzkumu STEM (omnibus), který proběhl v červnu 2019 osobním dotazováním (CAPI a PAPI) na vzorku 1 000 osob, kvótním výběrem reprezentativním pro populaci České republiky (ČR) starší 18 let. Další část zjištění tvoří sekundární analýza dat z rozsáhlého průzkumu mediální gramotnosti, kterou provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Sekundární analýza dat se zaměřila na věkovou skupinu 50+.

Pro skupinu seniorů doplňujeme kvantitativní data etnografickým pohledem, který přinesl výzkum organizace Anthropictures. Autoři děkují Janu Buriancovi, Danu Prokopovi, Jakubovi Mackovi a dalším za konzultace a expertní vhled do problematiky.

Celou studii Vám rádi zašlou autoři:

Jaroslav Valůch, koordinátor projektu, Transitions – Jaroslav.valuch@tol.org

Nikola Hořejš, STEM – horejs@stem.cz

Průzkum vznikl také díky grantové podpoře Velvyslanectví USA v Praze.


Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení stavu životního prostředí v České republice z pohledu veřejného mínění.

Mírně nadpoloviční většina občanů (57 %) považuje současný stav životního prostředí v naší zemi za dobrý (ovšem jde především o hodnocení „spíše dobrý“). Z časového srovnání je zřejmé, že v roce 1997 jasná většina populace (87 %) byla v hodnocení stavu životního prostředí kritická (téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“). Ovšem ve výzkumu o deset let později již názor na ekologii v ČR českou veřejnost rozděloval do dvou vyrovnaných skupin. Pozitivní výkyv v roce 2017 (65 % příznivých hodnocení) se aktuálním výzkumem nepotvrdil.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

V názorech na stav životního prostředí nejsou v české veřejnosti významné rozdíly podle sociodemografických charakteristik. Určité rozdíly vidíme pouze mezi muži a ženami, kdy mezi muži je vyšší podíl pozitivních názorů než u žen a navíc v případě mužů míra příznivých hodnocení vzrostla od roku 2007 výrazněji než u žen.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Pro doplnění kontextu hodnocení stavu životního prostředí českou veřejností dodejme, že stav životního prostředí podle mínění veřejnosti nepatří mezi nejpalčivější problémy naší společnosti. A dále také pouze zhruba čtvrtina občanů (27 %) prohlašuje, že informace z oblasti ekologie a životního prostředí aktivně vyhledává. Tento podíl je v čase celkem stabilní. Pouze můžeme upozornit na současný mírně vyšší podíl odpovědí „určitě nevyhledávám“ oproti roku 1997.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

Je ovšem zajímavé, že mezi lidmi se zájmem o problematiku životního prostředí se od roku 2007 výrazněji zvýšil podíl těch, kteří hodnotí stav životního prostředí pozitivně. Obecně ale platí, že mezi těmi, kteří se profilují jako aktivní zájemci o stav životního prostředí, je podíl pozitivních hodnocení mírně nižší než mezi lidmi, kteří informace v této oblasti aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Podle vlastního vyjádření jasná většina české populace (85 %) ve svém chování dbá na ochranu životního prostředí. Je ovšem třeba upozornit, že jde pouze o deklaraci neprokázanou dalšími odpověďmi na konkrétní chování. Navíc odpovědí „určitě ano“ je menšina (30 %).

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Deklarovaná aktivita při vyhledávání informací o stavu životního prostředí znamená také radikálnější postoj k ekologickým návykům. Podíl těch, kteří určitě dbají na ekologický dopad svého chování, je mezi aktivně vyhledávajícími téměř dvojnásobný oproti těm, kteří informace o stavu životního prostředí aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Vyjádření o chování s ohledem na ekologický dopad není významně ovlivněno vzděláním nebo pohlavím respondentů. V případě věku nejsou rozdíly zásadní, data pouze naznačují mírně častější deklaraci ekologicky zodpovědného chování u starších lidí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zřetelnější rozdíly jsou mezi lidmi v různé finanční situaci, kdy lidé z domácností dobře materiálně zajištěných častěji kategoricky tvrdí, že při svých činnostech určitě berou ohled na ochranu životního prostředí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

 


Postoj Čechů k náboženství

Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty. V porovnání s výzkumy z let 1994 a 2004 je patrný poměrně stabilní podíl věřících, mírně se snižující podíl lidí nezaložených nábožensky a zvyšující se podíl ateistů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM věnoval vztahu české populace k náboženství. Výzkumy religiozity mohou mít různou podobu, různé indikátory. Můžeme zkoumat význam duchovních stránek života v rámci žebříčku životních hodnot, můžeme sledovat náboženské chování a praktikování víry. V listopadovém průzkumu STEM jsme se přiklonili ke zkoumání osobního vztahu k náboženství na rovině víry, náboženského založení nebo ateismu.

Za věřící se označuje čtvrtina dospělé populace České republiky (25 %). Třetina občanů (35 %) uvádí, že není nábožensky založena a téměř třetina (31 %) se považuje přímo za ateisty. Desetina (9 %) se vyhýbá jasnému vyjádření výběrem varianty „nejsem rozhodnut(a)“.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018

Srovnání s minulými průzkumy STEM ukazuje poměrně stabilní podíl lidí, kteří se označují za věřící. Mírně se v čase snižuje podíl lidí, kteří uvádí, že nejsou nábožensky založení, a zároveň zvyšuje podíl těch, kteří prohlašují, že jsou ateisty.

Pro detailnější rozlišení míry religiozity STEM do výzkumu zařadil ještě jednu otázku zjišťující názor na existenci transcendentálního přesahu. Mírně nadpoloviční většina (55 %) občanů se domnívá, že existuje něco, co nás přesahuje.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zajímavá je kombinace obou otázek, která ukazuje rozdílná individuální pojetí víry. Ukazuje se totiž, že i mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna.

Postoj k náboženství podle víry v něco, co nás překračuje

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pokud se podrobněji zaměříme na vztah k náboženství v různých sociodemografických skupinách, zjišťujeme, že za věřící se častěji označují ženy než muži, dále lidé starší 45 let a obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel. V různých vzdělanostních skupinách nejsou významné rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Podívejme se ještě podrobněji na věkové rozdíly ve vztahu k náboženství v časové perspektivě. Uvedli jsme, že v letech 1994 a 2004 byl podíl věřících na podobné úrovni jako nyní, ovšem s ohledem na podíl věřících v různých věkových skupinách byla struktura mírně odlišná. Z následujícího grafu je zřejmé, že v minulosti byl ve věkové kategorii lidí starších 60 let výrazně vyšší podíl věřících než v ostatních věkových kategoriích. V současné době již tyto rozdíly nejsou tak zřejmé a podíl věřících u starších lidí je stejný jako u lidí ve věku 45 až 59 let.

Podíl věřících v různých věkových skupinách v časovém vývoji 1994-2018

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4


Novým ředitelem STEM se stal Martin Buchtík

Ředitelem STEM je od dubna sociolog Martin Buchtík, Ph. D., který působil ve firmě  MEDIAN a dříve řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Martin Buchtík se dlouhodobě věnuje výzkumu životního stylu, kvality života a formování veřejného mínění.

„Martin Buchtík je zkušený analytik a manažer, který se zabývá zkoumáním české společnosti z mnoha úhlů pohledu. I pod jeho vedením se bude STEM nadále orientovat na sociální, veřejná a politická témata a analýzy, v nichž máme bezmála třicetiletou tradici.“ Říká předseda správní rady STEM, z.ú. Jan Hartl.

Martin Buchtík na pozici ředitele STEM střídá Pavla Fischera, který odstoupil z funkce před oznámením své prezidentské kandidatury v říjnu loňského roku.