Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS. Číst dále


Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. Číst dále


Zavedení školného na vysokých školách má podporu pravicových voličů

Téměř 60 % lidí podporuje úmysl zavést na vysokých školách školné (s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu). V otázce, zda by vysoké školy měly přijímat více uchazečů o studium, je veřejnost nerozhodná. Potřeba kvalitního vzdělání a jeho širší dostupnosti, spojená však zároveň s odpovědností za prostředky, které do vzdělávání investuje stát, stojí výše v žebříčku hodnot pravicově orientovaných lidí. Ti jsou také častěji ochotni prosazovat jak větší počet míst na vysokých školách, tak to, aby se studenti na výdajích na vzdělání, tedy na investici do vlastní budoucnosti, podíleli. Věk a stupeň dosaženého vzdělání tak významnou roli v těchto názorech nehrají – mladí lidé a absolventi vysokých škol se zdráhají přijmout spoluzodpovědnost za výdaje na vlastní vzdělání skoro stejně jako lidé starší a ti, kteří ukončili jen základní školu nebo učební poměr. Číst dále