Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Číst dále