Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však zesílil mezi lidmi pocit, že příliš velký vliv na naše dění mají NATO a zvláště Evropská unie. Hodnocení práce vlády se od roku 1999 zlepšuje. Podíl lidí, kteří její práci označují za dobrou, nepřevyšuje 40 %, je však stabilně vyšší než podíl lidí spokojených s prací parlamentu. Nositelem lepší bilance vlády jsou ovšem převážně kmenoví voliči ČSSD, byť i třetina z nich práci vlády nechválí. Číst dále


Sociodemografické profily stoupenců politických stran

Jaké sociodemografické charakteristiky jsou typické pro hlavní politické strany? Příznivci ODS se vyznačují nejvyšší úrovní vzdělání a nejvyšším materiálním statusem, jsou to často podnikatelé a živnostníci. Stranu podporují spíše mladší lidé a obyvatelé Prahy. US nachází těžiště své podpory mezi lidmi mladšími 30 let. Vyšší míru podpory získává mezi obyvateli Prahy. Mezi příznivce častěji patří muži, lidé s vyšším vzděláním, studenti a zaměstnanci, mezi nimž je nadprůměrný podíl odborných pracovníků. KDU-ČSL je stranou žen. Dále se strana opírá o stoupence z obcí do 5 tisíc obyvatel a obyvatele jižní a severní Moravy. K sympatizantům častěji patří lidé starší, s nižším vzděláním. Čtyřkoalice nemá zcela jednoznačný vzdělanostní a socioprofesní profil. Častěji ji podporují lidé vzdělanější, mladší, obyvatelé Prahy. Z hlediska majetkového zázemí je mírně nadprůměrná. V řadách stoupenců ČSSD je vysoký podíl lidí s výučním listem, častěji zastoupeni dělníci. KSČM je „stranou důchodů“. Základ její podpory tvoří lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním nebo vyučení, se socioprofesním statusem „důchodce“, s nižším finančním zajištěním domácnosti. Nadprůměrně jsou mezi stoupenci této strany zastoupeni obyvatelé severních Čech. Číst dále


Současný režim přinesl úpadek morálky. Co tím lidé myslí ?

Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Číst dále


Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se uprchlíci drželi zpátky, odděleně, kdyby se „nepletli se do života obce“. Číst dále


Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. Číst dále


Strach z fyzického násilí ustupuje, ale zlodějů se lidé stále bojí

Porovnání s rokem 1995 ukazuje, že lidé se méně bojí nejhrubších projevů fyzického násilí (mají menší strach o život svůj či život svých bližních, neobávají se tolik ani loupežného přepadení nebo toho, že se zapletou do nějaké rvačky, bitky apod.), zato neklesá strach z vykradení bytu, domu či chaty. Na poklesu obav z násilné kriminality se může ovšem podílet několik věcí – lepší práce policie i to, že se lidé v prostředí, kde určitá hladina násilí existuje, naučili žít. Zřetelně ubylo také lidí, kteří si myslí, že zveřejňování násilí v médiích vede k dalšímu šíření projevů násilí ve společnosti. Zhruba dvě třetiny osob se nadále domnívají, že lidé by o násilí měli být v médiích podrobně informováni. Číst dále


Rozvoj jaderné energetiky u nás podporují necelé tři pětiny občanů

Podíl lidí, kteří souhlasí s tím, aby se v České republice nadále rozvíjela jaderná energetika, mírně kolísá kolem úrovně 60 %. Ženy mají výrazně větší obavy než muži, rezervovaný přístup k jaderné energetice zaujímají osoby starší 60 let a především stoupenci KDU-ČSL. K těmto faktorům se přidávají i důsledky, které rozvoj jaderné energetiky by pro danou oblast přinesl – ať v kladném, nebo záporném slova smyslu. Nejrozhodněji podporují rozvoj atomové energie obyvatelé jižních a jihozápadních Čech, tedy oblastí v blízkosti kontroverzní jaderné elektrárny Temelín, i protestujících sousedů z Rakouska a Německa. Zřetelné obavy mají naproti tomu lidé z „uhlených“ oblastí státu (Karlovarsko, Ústecko, Ostravsko). Podíl lidí, kteří souhlasí s tím, aby se v České republice nadále rozvíjela jaderná energetika, mírně kolísá kolem úrovně 60 %. Ženy mají výrazně větší obavy než muži, rezervovaný přístup k jaderné energetice zaujímají osoby starší 60 let a především stoupenci KDU-ČSL. K těmto faktorům se přidávají i důsledky, které rozvoj jaderné energetiky by pro danou oblast přinesl – ať v kladném, nebo záporném slova smyslu. Nejrozhodněji podporují rozvoj atomové energie obyvatelé jižních a jihozápadních Čech, tedy oblastí v blízkosti kontroverzní jaderné elektrárny Temelín, i protestujících sousedů z Rakouska a Německa. Zřetelné obavy mají naproti tomu lidé z „uhlených“ oblastí státu (Karlovarsko, Ústecko, Ostravsko). Podíl lidí, kteří souhlasí s tím, aby se v České republice nadále rozvíjela jaderná energetika, mírně kolísá kolem úrovně 60 %. Ženy mají výrazně větší obavy než muži, rezervovaný přístup k jaderné energetice zaujímají osoby starší 60 let a především stoupenci KDU-ČSL. K těmto faktorům se přidávají i důsledky, které rozvoj jaderné energetiky by pro danou oblast přinesl – ať v kladném, nebo záporném slova smyslu. Nejrozhodněji podporují rozvoj atomové energie obyvatelé jižních a jihozápadních Čech, tedy oblastí v blízkosti kontroverzní jaderné elektrárny Temelín, i protestujících sousedů z Rakouska a Německa. Zřetelné obavy mají naproti tomu lidé z „uhlených“ oblastí státu (Karlovarsko, Ústecko, Ostravsko). Číst dále


Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS. Číst dále


Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. Číst dále


Zavedení školného na vysokých školách má podporu pravicových voličů

Téměř 60 % lidí podporuje úmysl zavést na vysokých školách školné (s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu). V otázce, zda by vysoké školy měly přijímat více uchazečů o studium, je veřejnost nerozhodná. Potřeba kvalitního vzdělání a jeho širší dostupnosti, spojená však zároveň s odpovědností za prostředky, které do vzdělávání investuje stát, stojí výše v žebříčku hodnot pravicově orientovaných lidí. Ti jsou také častěji ochotni prosazovat jak větší počet míst na vysokých školách, tak to, aby se studenti na výdajích na vzdělání, tedy na investici do vlastní budoucnosti, podíleli. Věk a stupeň dosaženého vzdělání tak významnou roli v těchto názorech nehrají – mladí lidé a absolventi vysokých škol se zdráhají přijmout spoluzodpovědnost za výdaje na vlastní vzdělání skoro stejně jako lidé starší a ti, kteří ukončili jen základní školu nebo učební poměr. Číst dále