Rozdíly mezi kraji se zvětšují a jsou spíše výsledkem posledních deseti let

Do rozvojových možností krajů se promítají nejen změny posledních let, zejména pravomoci, které získávají od roku 2000 nové krajské samosprávy, ale také odlišné historické podmínky, tradice jednotlivých krajů a celkové makroekonomické procesy vývoje naší země. Občané České republiky ve výzkumu hodnotili, zda se rozdíly mezi kraji po roce 1989 zmenšují, zvětšují či zůstávají stejné.(…) Číst dále


Jaký mají obyvatelé vztah a pouto ke svému kraji?

Drtivá většina (85 %) lidí má ke kraji, kde žije, zvláštní vztah, přičemž více než třetina (36 %) lidí má ke svému kraji pevné citové pouto a neumí si představit, že by žila jinde. Nejčastěji (49 %) obyvatelé vyjadřují stanovisko, že si ve svém kraj zvykli a neradi by se z kraje stěhovali. Číst dále


Popularita hejtmanů v krajích

Tímto informačním výstupem společnost STEM zahajuje sérii tiskových zpráv srovnávajících situaci v jednotlivých krajích ČR „Občané a kraje“, které budou zveřejňovány na internetových stránkách společnosti www.stem.cz.


Očekávání veřejnosti od krajských samospráv jsou značná

Těsně před volbami do krajských zastupitelstev se stejně jako v předchozích výzkumech z letošního roku potvrzuje, že krajské samosprávy mají v očích veřejnosti do budoucna dobré vyhlídky. Jsou chápány jako důležitý mezičlánek mezi orgány centrální vlády a místní samosprávy. Tři čtvrtiny lidí se domnívají, že úloha krajské samosprávy bude při řešení problémů jejich regionu v dalších letech narůstat. Číst dále


Problémy empirického zkoumání religiozity v české společnosti

Běžné výzkumy religiozity obvykle kladou obecnou otázku po víře v Boha, příslušnosti k církvi, případně zjišťují četnost účasti na bohoslužbách. To vše ale představuje pouze velmi hrubý obraz religiozity ve společnosti. Religiozita je široký pojem, který v sobě zahrnuje různorodé projevy náboženského cítění a jeho vlivu na postoje a chování jedinců i společenských skupin. Vlastností a znaků, kterými lze v sociologickém výzkumu empiricky podchytit míru religiozity ve společnosti, je mnoho a mají více rozměrů. Číst dále


Spokojenost s komunální demokracií

Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni.Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni. Číst dále


V Boha věří okolo 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Číst dále


Na Vánoce chodí do kostela především věřící, ale také lidé, kteří v Boha nevěří

Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Číst dále