Do rozvojových možností krajů se promítají nejen změny posledních let, zejména pravomoci, které získávají od roku 2000 nové krajské samosprávy, ale také odlišné historické podmínky, tradice jednotlivých krajů a celkové makroekonomické procesy vývoje naší země. Občané České republiky ve výzkumu hodnotili, zda se rozdíly mezi kraji po roce 1989 zmenšují, zvětšují či zůstávají stejné.(…) Číst dále
Názor, že vláda a její ministerstva kraji alespoň občas s něčím pomůže, vyjádřila ve sledovaném období nadpoloviční většina (61 %) obyvatel ČR. Číst dále
Drtivá většina (85 %) lidí má ke kraji, kde žije, zvláštní vztah, přičemž více než třetina (36 %) lidí má ke svému kraji pevné citové pouto a neumí si představit, že by žila jinde. Nejčastěji (49 %) obyvatelé vyjadřují stanovisko, že si ve svém kraj zvykli a neradi by se z kraje stěhovali. Číst dále
Tímto informačním výstupem společnost STEM zahajuje sérii tiskových zpráv srovnávajících situaci v jednotlivých krajích ČR „Občané a kraje“, které budou zveřejňovány na internetových stránkách společnosti www.stem.cz.
Těsně před volbami do krajských zastupitelstev se stejně jako v předchozích výzkumech z letošního roku potvrzuje, že krajské samosprávy mají v očích veřejnosti do budoucna dobré vyhlídky. Jsou chápány jako důležitý mezičlánek mezi orgány centrální vlády a místní samosprávy. Tři čtvrtiny lidí se domnívají, že úloha krajské samosprávy bude při řešení problémů jejich regionu v dalších letech narůstat. Číst dále
V dubnu 2004 realizovala společnost STEM s NROS -Nadace rozvoje občanské společnosti reprezentativní šetření \Občanská společnost 2004″. Výzkum zjišťoval současnou situaci české občanské společnosti – názory občanů na neziskové organizace, členství v neziskových organizacích, dárcovství a dobrovolnictví. “ Číst dále
Běžné výzkumy religiozity obvykle kladou obecnou otázku po víře v Boha, příslušnosti k církvi, případně zjišťují četnost účasti na bohoslužbách. To vše ale představuje pouze velmi hrubý obraz religiozity ve společnosti. Religiozita je široký pojem, který v sobě zahrnuje různorodé projevy náboženského cítění a jeho vlivu na postoje a chování jedinců i společenských skupin. Vlastností a znaků, kterými lze v sociologickém výzkumu empiricky podchytit míru religiozity ve společnosti, je mnoho a mají více rozměrů. Číst dále
Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni.Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni. Číst dále
Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Číst dále
Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Číst dále