Spokojenost s komunální demokracií

Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni.Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni. Číst dále

V Boha věří okolo 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo. Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech. Číst dále

Na Vánoce chodí do kostela především věřící, ale také lidé, kteří v Boha nevěří

Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Na Vánoce chodí do kostela téměř polovina lidí. Je to poněkud více osob, než je lidí opravdu věřících (lidí, kteří věří v Boha, je zhruba o 10 % méně). Z věřících chodí na Vánoce do kostela více než čtyři pětiny z nich. Na Vánoce navštěvuje kostel však také asi čtvrtina lidí, kteří v Boha osobně nevěří. Věřící jsou zastoupeni spíše ve starších generacích, zvyk jít na vánoční svátky do kostela však proniká i mezi mladší lidi. Tradiční jsou regionální rozdíly: nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby na Moravě, nejslabší je podíl věřících na severu Čech. Číst dále

Pro uvedení elektrárny Temelín do plného provozu by se v referendu vyslovilo 75 % lidí

V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. Číst dále

Další rozvoj jaderné energetiky u nás podporuje stabilně 60 % občanů

Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Číst dále

K internetu má přístup téměř polovina ekonomicky aktivních občanů

Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Číst dále

Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však zesílil mezi lidmi pocit, že příliš velký vliv na naše dění mají NATO a zvláště Evropská unie. Hodnocení práce vlády se od roku 1999 zlepšuje. Podíl lidí, kteří její práci označují za dobrou, nepřevyšuje 40 %, je však stabilně vyšší než podíl lidí spokojených s prací parlamentu. Nositelem lepší bilance vlády jsou ovšem převážně kmenoví voliči ČSSD, byť i třetina z nich práci vlády nechválí. Číst dále

Sociodemografické profily stoupenců politických stran

Jaké sociodemografické charakteristiky jsou typické pro hlavní politické strany? Příznivci ODS se vyznačují nejvyšší úrovní vzdělání a nejvyšším materiálním statusem, jsou to často podnikatelé a živnostníci. Stranu podporují spíše mladší lidé a obyvatelé Prahy. US nachází těžiště své podpory mezi lidmi mladšími 30 let. Vyšší míru podpory získává mezi obyvateli Prahy. Mezi příznivce častěji patří muži, lidé s vyšším vzděláním, studenti a zaměstnanci, mezi nimž je nadprůměrný podíl odborných pracovníků. KDU-ČSL je stranou žen. Dále se strana opírá o stoupence z obcí do 5 tisíc obyvatel a obyvatele jižní a severní Moravy. K sympatizantům častěji patří lidé starší, s nižším vzděláním. Čtyřkoalice nemá zcela jednoznačný vzdělanostní a socioprofesní profil. Častěji ji podporují lidé vzdělanější, mladší, obyvatelé Prahy. Z hlediska majetkového zázemí je mírně nadprůměrná. V řadách stoupenců ČSSD je vysoký podíl lidí s výučním listem, častěji zastoupeni dělníci. KSČM je „stranou důchodů“. Základ její podpory tvoří lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním nebo vyučení, se socioprofesním statusem „důchodce“, s nižším finančním zajištěním domácnosti. Nadprůměrně jsou mezi stoupenci této strany zastoupeni obyvatelé severních Čech. Číst dále

Současný režim přinesl úpadek morálky. Co tím lidé myslí ?

Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Číst dále

Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se uprchlíci drželi zpátky, odděleně, kdyby se „nepletli se do života obce“. Číst dále