Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se…

Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. (Pokračování textu…)

Strach z fyzického násilí ustupuje, ale zlodějů se lidé stále bojí

Porovnání s rokem 1995 ukazuje, že lidé se méně bojí nejhrubších projevů fyzického násilí (mají menší strach o život svůj či život svých bližních, neobávají se tolik ani loupežného přepadení nebo toho, že se zapletou do nějaké rvačky, bitky apod.), zato neklesá strach z vykradení bytu, domu či chaty. Na poklesu obav z násilné kriminality se může ovšem podílet několik věcí – lepší práce policie i to, že se lidé v prostředí, kde určitá hladina násilí existuje, naučili žít. Zřetelně ubylo také lidí, kteří si myslí, že zveřejňování násilí v médiích vede k dalšímu šíření projevů násilí ve společnosti….

Rozvoj jaderné energetiky u nás podporují necelé tři pětiny občanů

Podíl lidí, kteří souhlasí s tím, aby se v České republice nadále rozvíjela jaderná energetika, mírně kolísá kolem úrovně 60 %. Ženy mají výrazně větší obavy než muži, rezervovaný přístup k jaderné energetice zaujímají osoby starší 60 let a především stoupenci KDU-ČSL. K těmto faktorům se přidávají i důsledky, které rozvoj jaderné energetiky by pro danou oblast přinesl – ať v kladném, nebo záporném slova smyslu. Nejrozhodněji podporují rozvoj atomové energie obyvatelé jižních a jihozápadních Čech, tedy oblastí v blízkosti kontroverzní jaderné elektrárny Temelín, i protestujících sousedů z Rakouska a Německa. Zřetelné obavy mají naproti tomu lidé z „uhlených“…

Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u…

Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. (Pokračování textu…)

Zavedení školného na vysokých školách má podporu pravicových voličů

Téměř 60 % lidí podporuje úmysl zavést na vysokých školách školné (s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu). V otázce, zda by vysoké školy měly přijímat více uchazečů o studium, je veřejnost nerozhodná. Potřeba kvalitního vzdělání a jeho širší dostupnosti, spojená však zároveň s odpovědností za prostředky, které do vzdělávání investuje stát, stojí výše v žebříčku hodnot pravicově orientovaných lidí. Ti jsou také častěji ochotni prosazovat jak větší počet míst na vysokých školách, tak to, aby se studenti na výdajích na vzdělání, tedy na investici do vlastní budoucnosti, podíleli. Věk a stupeň dosaženého vzdělání tak významnou roli…