Hodnocení Václava Havla se v čase mírně zlepšuje, jeho obraz ale zůstává silně polarizovaný podle věku i politických táborů
Zářijový průzkum analytického ústavu STEM ukazuje, že hodnocení Václava Havla v roli prvního polistopadového prezidenta se od počátku tisíciletí pomalu zlepšuje – jeho působení po listopadu 1989 dnes hodnotí pozitivně 76 % veřejnosti, v roce 2002 to bylo 71 %. Havlův obraz zůstává silně polarizovaný: pozitivně jej vnímá 88 % lidí ve věku 18 až 29 let, ale jen 60 % lidí nad 60 let, a mezi voliči opozice je populárnější (95 %) než mezi voliči současné vládní koalice (62 %). Nejčastěji je dnes populací vnímán jako světově významná osobnost boje za lidská práva (36 %), ačkoli lidé nad 60 let jej nejčastěji vidí jako osobnost, která nese vinu za většinu dnešních problémů země (32 %). Mezi hlavní pozitiva lidé, kteří jej vnímají pozitivně, řadí Havlovy úspěchy v zahraniční politice (44 %) a jeho odvahu v období před rokem 1989 (33 %), mezi negativy naopak jeho kritici vyzdvihují jeho podíl na negativním porevolučním vývoji a přílišnou oddanost Západu (shodně 37 %). Zlepšuje se také hodnocení Havlovy snahy vyrovnat se s komunistickou minulostí – dnes ji za úspěšnou považuje 64 % veřejnosti.
Porovnání polarizace v Česku a na Slovensku: Jsme méně polarizovaní, přesto vnímáme situaci jako závažnější
Česko je méně polarizované než Slovensko. Slováci mají více poškozené vztahy a také častěji schvalují násilí vůči názorovým oponentům. Přesto hodnotíme svou společenskou situaci ještě pesimističtěji než naši východní sousedé. Vyplývá to z mezinárodní výzkumné spolupráce analytického ústavu STEM a slovenského DEKK Institutu se sběrem dat na konci roku 2025, ve které jsme porovnávali stav polarizace v obou zemích.
Češi by chtěli nakupovat oblečení zodpovědněji, v košíku ale vítězí jiné priority
Největší část české veřejnosti (51 %) oblečení dle svých slov běžně nakupuje v módních řetězcích, jejich pobočkách nebo e-shopech. Při rozhodování o výběru oblečení jsou lidé pragmatičtí a klíčová je pro ně cena (81 %), okrajové jsou naopak prvky spojené s ekologií a etičností výroby. E-shopy s levnou módou fungující na principu ultra fast fashion, jako je SHEIN nebo Temu, využívá k nákupům 22 % veřejnosti. Právě v oblečení z těchto platforem přitom 46 % Čechů a Češek očekává výskyt toxických látek mírně nebo výrazně nad povolenou míru.
Tři čtvrtiny Čechů a Češek považují svou práci za stresující, 6 % mělo v posledním roce zkušenost se švarcsystémem
Výzkumy STEM ukazují dvojí tvář českého trhu práce. Práce je důležitou součástí naší identity, zároveň se ale 76 % zaměstnaných osob cítí z práce minimálně občas vyčerpáno a 72 % považuje svou práci za stresující. Pětině české veřejnosti narušuje práce výraznějším způsobem soukromý život, dalších 30 % vnímá kolizi mezi pracovním a soukromým životem občas. V tomto kontextu patří mezi nejméně spokojené lidé v nejmladší věkové skupině (63 %). Třetina (31 %) zaměstnanců v práci využívá vlastní zařízení nebo vybavení. Podle 41 % zaměstnanců jim může zaměstnavatel udělovat pokuty nebo jiné finanční sankce za porušení předpisů nebo poškození vybavení. Zkušenost se švarcsystémem má 6 % osob, které pracovaly jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), přestože jejich práce naplňovala znaky zaměstnání. 9 % osob dostalo během posledních 12 měsíců podobnou nabídku. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „Z našich dlouhodobých výzkumů víme, že motivace Čechů a Češek ne vždy pramení z vědomé snahy obcházet zákon – někdy to může být nevědomost, nejistota na trhu práce, snaha udržet si příjem i v obtížné životní situaci anebo tlak zaměstnavatele, který není jednoduché ustát. Měli bychom proto hledat cesty, jak systém nastavit tak, aby se švarcsystém ani neoficiální odměňování nevyplácelo ani jedné straně a lidé se kvůli němu nemuseli cítit ve stresu či nejistotě. Data z jiných zemí ukazují, že prospěch by z toho měli všichni – stát, ekonomika i společnost.“
Dvě třetiny Čechů a Češek podporují opětovné zavedení EET. Systém nejčastěji vnímají jako standardní daňový nástroj
Dvoutřetinová většina české veřejnosti vnímá znovuzavedení elektronické evidence tržeb pozitivně. Porovnání s předchozími průzkumy STEM ukazuje, že postoj veřejnosti je nyní podobně pozitivní jako v době, kdy byla EET poprvé zaváděna, tedy v letech 2016 a 2017. Více než polovina Čechů a Češek nyní uvádí, že zrušení EET v roce 2022 nebylo správným krokem. EET je nejčastěji vnímána jako standardní nástroj výběru daní, méně často jako politické téma. Data pocházejí z květnového průzkumu analytického ústavu STEM pro Ministerstvo financí ČR.
Tři čtvrtiny českých uživatelů internetu mají zkušenosti s umělou inteligencí. Nejvíce je pohání zvědavost a vnímají ji jako příležitost
Téměř tři čtvrtiny české dospělé populace využívající internet již mají zkušenosti s nástroji umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Claude nebo Copilot. Celkem 59 % lidí AI využívá pravidelně nebo občas. Využívání silně roste s klesajícím věkem a rostoucím vzděláním – zatímco mezi mladými do 29 let pracuje s AI pravidelně nebo občas 92 % z nich, ve skupině 60+ je to jen 35 %. Klíčovým motivem je přitom osobní zvědavost. Češi vnímají AI spíše jako příležitost než jako hrozbu, ale i tak se nejvíce obávají ztráty schopnosti rozlišit skutečný obsah od toho vygenerovaného umělou inteligencí nebo zneužití na kybernetické útoky. Data pocházejí z dubnového šetření analytického ústavu STEM v rámci série Trendy.
Češi jsou proti snižování výdajů na obranu, prioritu má členství v NATO
Snižování výdajů na obranu si přeje jen necelá pětina Čechů, ostatní by preferovali nárůst na průměr NATO či dokonce vyšší, případně stagnaci na loňské výši. Postoje ke zbrojení jsou výrazně spojeny s politickými preferencemi a s vnímaným pocitem ohrožení bezpečnosti Česka. Data pocházejí z dubnového šetření analytického ústavu STEM v rámci série TRENDY.
Ozvěny voleb 2025: odhad počtu voličů po jednotkách věku
Díky podrobným datům z velké povolební studie šesti agentur SIMAR jsme se mohli podívat na výsledky loňských říjnových voleb velmi detailně. Dokonce jsme mohli odhadnout, kolik bylo nevoličů a voličů jednotlivých stran v každém ročníku. Na základě těchto údajů, dat Českého statistického úřadu o počtech obyvatel a počtech voličů a na základě údajů Ministerstva vnitra o počtech cizinců žijících v ČR jsme odhadli též počty lidí, kteří v konkrétních rocích věku podporovali jednotlivá uskupení.
Více než polovina veřejnosti podporuje vyšší zdanění návykových látek bez ohledu na jejich roli v české kultuře a národních zvyklostech
Podle aktuálního výzkumu STEM by 58 % Čechů a Češek zdanilo všechny návykové látky i aktivity více než zboží denní potřeby – a to bez ohledu na to, zda se jedná o součást naší kultury. Další čtvrtina (24 %) osob nemá na tuto problematiku vyhraněný názor. Vyšší zdanění alkoholu, tabáku či hazardu a loterie by uvítali lidé napříč Českou republikou. Dostupná data indikují, že v České republice dochází k postupné změně životního stylu, s čímž souvisí i mírný pokles spotřeby alkoholu. Povědomí o negativních dopadech konzumace alkoholu a dalších návykových látek nebo aktivit začíná u Čechů a Češek pravděpodobně posilovat postoje vedoucí k podpoře vyšší daňové zátěže u těchto produktů a služeb. „Náš výzkum ukazuje, že přestáváme být hrdí na excesivní spotřebu alkoholu a začínáme uvažovat v širších souvislostech. Pokles spotřeby alkoholu ale neznamená, že by klesala riziková spotřeba. Rizikové pití zůstává bohužel významné i mezi dospívajícími, protože první sklenici alkoholu vypilo 44 % dětí ještě před 14. narozeninami. Zároveň se ukazuje, že v některých případech je alkohol nahrazován jinými návykovými látkami. V oblasti prevence i optimálního nastavení daňových sazeb nás čeká ještě hodně práce,“ doplňuje Kateřina Duspivová, analytička STEM.
Čas malých dětí strávený u obrazovky je různý, ovšem více než polovina rodičů dětí do 1 roku uvádí, že jejich dítě po nějaký čas obrazovku sleduje
STEM uskutečnil pro organizaci Zvedni hlavu za podpory společnosti O2 Czech Republic kvantitativní online průzkum mezi rodiči dětí ve věku 6 měsíců až 5 let. Jeho cílem bylo porozumět, jak rodiče malých dětí přistupují k digitálním technologiím v domácím prostředí, zmapovat, jaký je jejich přístup ke sledování obrazovek dětmi, při jakých příležitostech je využívají, jaká mají pravidla, jak posuzují vliv technologií na zdraví a rozvoj dětí.
