Data STEMu: Koho zasáhne krize anebo koronavirus

Nezávislý ústav STEM poskytuje svoje data a analýzy pro zvládání bezprecedentního ekonomického šoku. Kromě vlastních analýz a výzkumů využívá data i epidemiologický model institutu IDEA při CERGE-EI nebo krizový štáb Magistrátu hlavního města Prahy.

STEM připravil následující analýzu, která popisuje skupiny postižené epidemií a následnou reakcí. „Současná krize by neměla být interpretována jen očima ekonomů a lékařů, ale také očima lidí, kterých se dotýká. K tomu velmi přispívají sociologická data, i když sociologové nejsou většinou nejviditelnější tváře různých poradních sborů,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. „Proto jsme rádi, že jsme mohli  z vlastních zdrojů poskytnout data například pro epidemiologické modely nebo pro odhady dopadů krize,“ dodává.

Problémy obyvatel České republiky v koronavirové epidemii

Dva měsíce po přijetí protiepidemických opatření je zjevné, že na různé skupiny populace dopadají naléhavěji jiné aspekty současné situace. Změn v životě jednotlivců a rodin je celá řada, jednotlivé příběhy jsou skoro nesrovnatelné. Přesto je čas se podívat na situaci v celé společnosti[1].

Hlavním ohrožením je zdravotní riziko nakažení COVID-19, které je vyšší zejména u starších lidí. Výpadky příjmů postihují pracující, organizační náročnost skloubení rodiny a práce je zejména u rodičů s menšími dětmi. Tyto problémy pak často umocňuje absence úspor, do kterých můžou domácnosti sáhnout. Ta s epidemií nesouvisí přímo, nicméně krize tento problém jasně vyostřuje. V současné době neexistuje jeden zdroj dat, který by všechny skupiny zachytil, ale projekcí dat ČSÚ (data o složení populace, domácnostech a počtu pracujících), Informačního systému o průměrném výdělku (počty pracujících v jednotlivých profesích), dílčích šetření STEM (ze kterých identifikujeme skupiny a profese ohrožené výpadkem příjmů) na výsledky loňského šetření Rozděleni svobodou můžeme dojít k hrubým odhadům.

Pozornost v analýze soustředíme opravdu jen na čtyři zmíněné problémy. Nevěnujeme se dlouhodobým problémům, jako jsou exekuce, chronická onemocnění, chudoba, duševní onemocnění, ani dílčím problémům (nikoliv však pro postižené méně naléhavým), jako je nejasná situace řady studentů, závěrečné nebo přijímací zkoušky všeho typu, hypotéky, bydlení v komerčních nájmech, možné krachy podniků a insolvence.

Problémy, které řeší dospělá populace ČR a jejich prolnutí

Průnik množin ukazuje, že více než jeden nový problém přinesl koronavirus a karanténní opatření více než 1,25 milionu lidem. Do součtu však nepočítáme seniory s nedostatkem finančních rezerv, protože ti měli potíže už před krizí.

Na první pohled jsou patrné dva aspekty. Za prvé, nějakým z problémů jsou zasaženy téměř tři čtvrtiny dospělých v České republice a poměrně hodně z nich se potýká s více než jedním z problémů. Právě kombinace několika stresorů, jak krátkodobých, tak dlouhodobých, vede většinou k dlouhodobým obtížím a jejich kumulaci. V této analýze pomíjíme individuální stresory, soustředíme se jen na ty, které se bezprostředně týkají současné situace. V průnicích množin na obrázku vidíme, že více problémů, které působí bezprostřední opatření, má 1,25 milionu dospělých lidí. To je výrazně více než během ekonomické krize před 10 lety.

Za druhé, různé problémy se bezprostředně týkají různých skupin. Zřetelně vidíme vydělenou skupinu seniorů, které se přímo ekonomické dopady a péče o děti nedotýkají (byť se samozřejmě týkají jejich dětí, takže jim váhu přikládají). Naopak pro část pracujících bude klíčové nastartování ekonomiky. To bude zásadní pro další vývoj situace, protože se mohou přes diskusi o uvolňování opatření zvýrazňovat generační rozdíly, politické strany budou nejspíš uvažovat i o tom, jak vyjít vstříc právě svým voličům. Rychle přijímaná rozhodnutí budou někdy nutně nespravedlivá a naši představitelé budou (a již jsou) nejednou postaveni před dvě volby, z nichž ani jedna není dobrá.

Zdravotní rizika a péče o děti

V ČR je 1,27 milionu lidí ve věku 65-75 let a 815 tisíc starších 75 let. Tedy asi 27 % všech dospělých.

Rodičů s dětmi do 12 let je zhruba 2,2 milionu. Zhruba polovina z nich žije v domácnostech, kdy oba (v případě samoživitelek a samoživitelů jeden) rodiče pracují a péče o předškolní nebo školní děti tak v době opatření proti koronavirové epidemii výrazně mění každodenní organizaci dne. Rodiče (především matky) musí nějak skloubit péči o děti, domácí vzdělávání a pracovní nasazení. Většinou jde o dospělé do 45 let.

Nejvíce diskutované jsou v současné době nicméně ekonomické problémy pracujících, na které se soustředíme podrobněji.

Výpadky příjmů

Jak ukazuje následující graf, výrazné výpadky (víc než 20 %) příjmů do konce roku na základě datové projekce dat STEM a IPSV čeká víc než 1,4 milionu lidí, tedy víc než čtvrtina pracujících. Z nich polovina loni měla jen malé úspory (maximálně 50 tisíc korun). 300 tisíc se ocitá ve finanční tísni už teď v přímém důsledku epidemické situace, protože nemají vůbec žádné úspory.

Větší dopad podle dostupných dat příjmů očekávají živnostníci a podnikatelé. To je způsobené kombinací několika faktorů: výpadek příjmů vidí bezprostředně, poměrně více z nich pracuje v zasažených profesích a část také pracuje v podstatě ve švarcsystému a sami ví, že jich se propouštění bude týkat dříve než zaměstnanců. Věk ani kraj nehrají výraznou roli, více ohrožení jsou ovšem lidé bez maturity (32 %), méně naopak vysokoškoláci (20 %).

Výpočty STEM, na základě projekce dat interních dat STEM a Rozděleni svobodou

Výpadky příjmů nepostihnou všechny sociální skupiny rovnoměrně. Oproti počátečním odhadům z poloviny března[2] je dnes situace trochu jiná, rovnoměrněji rozložená. Míra problémů se také týká více lidí. I na konci dubna jsou o něco více výpadkem příjmů ohrožené nižší třídy, ale dopady se „rozlily“ přes celou společnost, oproti začátku zavádění opatření je zřejmé, že zasahují výrazně i průmyslové podniky, celý dodavatelský řetězec (výroba, dopravci, navázané služby). Míra bezprostředního ohrožení je však výraznější u nižších tříd. Týká se v podstatě každého ze strádající třídy a 70 % z ohrožené třídy, ve které je také poměrně velký podíl rodin s malými dětmi.

Od počátku přijetí opatření se zvýšil počet zasažených osob, finanční problémy dnes i lidé více reflektují. Části z nich pak už po měsíci reálně všechny úspory došly, nebo brzy dojdou.

Zasažení pracujících výpadky příjmů v dubnu 2020

Počty pracujících Odhad výpadku příjmů (v % z třídy) Odhad výpadku příjmů (v tis.) Odhad výpadek + malé úspory (v % z třídy) Odhad výpadek + malé úspory (v tis)
Zajištěná střední třída 1 480 000 24% 350 000 5% 70 000
Nastupující kosmopolitní třída 780 000 22% 170 000 6% 50 000
Tradiční pracující třída 800 000 29% 240 000 12% 100 000
Třída místních vazeb 620 000 28% 170 000 15% 90 000
Ohrožená třída 1 060 000 28% 300 000 20% 210 000
Strádající třída 560 000 32% 180 000 28% 160 000
CELKEM 5 300 000 27% 1 410 000 13% 680 000

Výpočty STEM, na základě projekce dat ČSÚ, ISPV, interních dat STEM, Rozděleni svobodou

Celkově můžeme i kvůli nedostatku dat dopady jen zhruba odhadovat, změny jsou však poměrně dynamické a situace se rozhodně bude vyvíjet dál nejen podle epidemických okolností, ale v ekonomické rovině zejména podle kroků vlády.

V následujících článcích lze najít další souvislosti k tématu koronavirové krize a jejích dopadů.

Babiš počátek krize zvládl. Zeman vyklidil scénu, oslabí ho to, říká ředitel STEM

Se sociologem Martinem Buchtíkem o fázích koronavirové krize, počínání premiéra, prezidenta i opozice. A také o tom, jak důležité je v krizi udržet důvěru mezi lidmi.

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/babis-pocatek-krize-zvladl-rozhodujici-ale-bude-reseni-nasle/r~c1538a688b1211eaa25cac1f6b220ee8/

Březnový exkluzivní průzkum STEM pro Seznam Zprávy

STEM zjišťoval, jak Češi zvládají potíže spojené s karanténou a s koronavirovou epidemií, jak hodnotí činnost vlády, zdravotníků a hygieniků a jak vidí budoucí vývoj.

https://www.stem.cz/vnimani-situace-a-opatreni-kolem-pandemie-koronaviru-covid-19/

Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/opinion/krize-ukazala-jak-vypada-suverenita-v-praxi-vinu-ale-schyta-eu/

Přežije EU pandemii?

Historicky první virtuální debaty Knihovny Václava Havla se ve středu 6. května 2020 zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, poslanci Evropského parlamentu Michal Šimečka a Alexandr Vondra a ředitel analytického institutu STEM Martin Buchtík. Do moderátorského křesla v Klubu Knihovny Václava Havla usedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny VH.

https://havelchannel.cz/cs/01139

  1. Analýza byla zpracována v Deníku N: https://denikn.cz/360117/ztrata-prijmu-a-pocit-ohrozeni-se-rozlily-do-cele-spolecnosti-ukazuji-exkluzivni-data-ke-krizi-v-cesku/
  2. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/korona-rozdeleni-svobodou-spolecnost-tridy-ekonomika-propast_2003261001_jab

Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

  • Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
  • 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
  • Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

  • Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
  • Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

Dopady koronavirové krize na českou společnost budou jistě patrné v různých oblastech, především v ekonomice, ale mohou se promítnout i do sociální politiky. Následující text nabízí pohled české veřejnosti na některé prvky sociální politiky ještě v počátcích koronavirové krize a po přijetí prvních opatření na zamezení šíření nákazy COVID-19. V textu rovněž ukazujeme dlouhodobý vývoj postojů v daných otázkách v časových řadách STEM od roku 1997.

Zajímavý je aktuální vývoj v rozhodování, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit sociální dávky. V minulých průzkumech bylo zastoupení preferencí pro oba přístupy poměrně vyrovnané. V březnu 2020 je ovšem výrazně vyšší podíl těch, kteří upřednostňují investice do ochrany životního prostředí. Je zřejmé, že česká veřejnost citlivě vnímá vývoj v české přírodě, problémy sucha, kůrovcové kalamity atd. a podporuje nutnost do této oblasti zacílit finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zopakujme ovšem, že průzkum proběhl v samém začátku koronavirové krize.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2020

Postoj k investicím do ochrany životního prostředí nebo zvýšení sociálních dávek je významně podmíněn vzděláním a věkem respondentů. Častěji pro ekologické investice jsou lidé vzdělanější a mladí do 30 let. Je ovšem důležité, že k posílení preferencí investic do životního prostředí došlo v různých vzdělanostních a věkových skupinách. Relativně nejslabší nárůst pozorujeme u lidí se základním vzděláním a lidí ve věku 30 až 44 let.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle věku

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

V březnovém průzkumu byla rovněž otázka cílená na sociální politiku ve prospěch důchodců či rodin s dětmi. Z více než dvacetileté časové řady průzkumů STEM vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se v sociální oblasti pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům. O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažovaly nad zvyšováním důchodů. Březnový průzkum naznačuje změnu v tendenci mírného posilování důrazu na pomoc starým lidem.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla. Tento růst se však v roce 2016 již zastavil a podobně je i letos na úrovni cca 70 %.

„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Postoje k sociální politice jsou do značné míry podmíněny politickými sympatiemi. Takže například pozorujeme, že sympatizanti STAN, TOP 09 a ODS častěji upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Naopak pro zvýšení sociálních dávek je polovina přívrženců KSČM a necelá polovina stoupenců ČSSD.

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců Pirátů, TOP 09 a STAN.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran (i když sympatizanti KSČM a ČSSD v nižší míře než ostatní).

Názory na sociální politiku
Podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %

Pramen: STEM, Trendy 3/2020

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Komentář: Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.

Epidemie koronaviru COVID-19 zaskočila nejednu vládu v EU. Řada politiků bude hledat někoho, na koho vinu svalit. Politici naznačují, že jako v minulých krizích se “fackovacím panákem” stane Evropa, okolní státy, nebo přímo instituce EU. Italské nebo Německé radikální strany se dokonce snaží spojit epidemii a migraci, aby byl koktejl opravdu smrtelný.

Pád nevyhnutelný

Po největší zdravotní krizi naší generace přijde zatím neodhadnutelná ekonomická recese. A důvěra Čechů a Češek v EU je nejvíce závislá na jejich optimismu ohledně ČR a ten zase na ekonomické situaci. V době krize Eurozóny a hospodářské recese v ČR klesala podle dat STEM důvěra Čechů v EU nejvíce v historii (mezi lety 2009 a 2012 z 69 % na 41 %)[1].

Svalování viny za epidemii bude jen předehra, za viníky následné recese bude pravděpodobně označeno euro (má v ČR velmi nízkou popularitu), neschopnost Evropské komise a možná i tlak na český průmysl kvůli Zelené dohodě, jak naznačil ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček[2].

Více než se čekalo

Evropa jako celek zareagovala na pandemii opravu pomalu. Ale zatím se zdá, že je to spíše vina členských států, než institucí EU. Jak vysvětluje mnoho odborníků, zdravotnictví je oblast, kterou si státy nechaly zcela pro sebe, a instituce EU jim do ní mluví minimálně. Ostatně pár dní po tom, co Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí varovalo státy před pandemií a doporučilo ověřit zásoby zdravotnického materiálu, většina států odpověděla, že všechno je v suchu a nemusí se plašit. Český ministr po varování oznámil na půdě sněmovny, že Covid-19 je něco jako chřipka a jsme připraveni dostatečně. Instituce EU zareagovaly mnoha kroky, ale při pohledu zpět jistě mohly být aktivnější a hlasitější. Otázka je, jak by se třeba naší vládě líbilo, kdyby nám někdo z Bruselu mluvil do zákazu vývozu respirátorů, který třeba kritizovala Itálie.

Pradox kritiky EU – bezmocný diktátor

Podle prvních vlaštovek bude kritika směřovat především na to, že “EU nic neudělala, proto je EU zbytečná”. Je to jakýsi “koronaparadox”, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše “diktát” a “omezení suverenity”. Na sociálních sítích se šířily útoky na to, že Německo nebo Francie nechtějí vyvážet ochranné pomůcky anebo že neexistuje fér mezinárodní obchod. Společný trh a fungující obchod jsou totiž věci, na které jsme si podle sociologických dat v EU zvykli jako na samozřejmost.

Krize naopak ukázala, jak moc jsme suverénní země, která si opravdu může dělat, co chce. A jak to vypadá, když každý stát kope za sebe a ty silné převálcují ostatní. Přitom Evropská komise pořád trochu zkrotila Německo a Francii, které nakonec zase úplný zákaz exportu respirátorů a dalšího uvolnily.

Tato bezprecedentní situace přece vynesla na světlo i jasné výhody institucí EU. Mezi ty nejdůležitější patří, že můžeme společně vyvíjet vakcínu, na kterou EK uvolnila téměř okamžitě 3,5 miliard korun[3]. Jak přiznávají čeští vědci – to zvládnou jen velké mezinárodní týmy, protože v malé lokální laboratoři na to nejsou podmínky.

Nakonec jsme Evropany

Podobně budeme z nevýhod národních států asi překvapení, až naplno udeří recese. Česká ekonomika je silně závislá na exportu (více než 60 % HDP), a to především exportu do EU (přes 80 % z něj). Nastartování eurozóny je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje.

Češi jsou podle výzkumů STEM rezervovaní k EU, ale cítí se jako Evropané a EU je jim sympatičtější než jiné “velmoci”. Většina populace si totiž přeje globálně silnější Evropu. Zaměříme-li se na srovnání s Čínou a USA, pravděpodobně z toho ve svém přístupu jako celek vychází Evropa nakonec dobře. Především v tom, jak otevřeně informuje své občany a nabízí jim pomoc. Teď je na nás, jestli krize Evropu posílí, nebo zabije.

Nikola Hořejš

Autor je psycholog a analytik ústavu STEM

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/opinion/krize-ukazala-jak-vypada-suverenita-v-praxi-vinu-ale-schyta-eu/

  1. Další data najdete například zde: https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/
  2. “Natvrdo říkám, že musíme přestat myslet na ambici naplňování green dealu, tedy zeleného údělu. Vraťme se všichni zpátky na zem a opusťme představy, které stejně nebyly naplnitelné. Mám na mysli snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990, … .” (https://www.respekt.cz/spolecnost/naprosto-brutalni-havlicek)
  3. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_386

Koronavirovou krizí je u nás bezprostředně ohroženo 300 tisíc lidí, většinou těch, co jsou už nyní chudí

V Česku je 5 a čtvrt milionů lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích. Jsou mezi nimi kuchaři v restauracích, číšníci, servírky, barmani, provozní, prodavači části obchodů, umělci, realitní makléři, lidé pracující ve wellness a fitness, hoteliéři a jejich zaměstnanci, lidé v cestovních kancelářích, kadeřnice a kosmetičky, uklízeči v hotelích, stánkoví prodejci, drobní elektro opraváři, částečně třeba také vedoucí volnočasových dětských kroužků a podobně. U některých profesí je omezení částečné, ale můžeme přepokládat, že výpadek příjmů pocítí, ať už přímo (pokud jsou živnostníky nebo podnikateli) nebo nepřímo, jako důsledek úspor, ke kterým budou přikračovat jejich zaměstnavatelé. Naopak nejsou mezi nimi například učitelé, kterým běží plat (výuka běží on-line), nezapočítali jsme ani zaměstnance velkých průmyslových nebo stavebních podniků, kteří zastavují svou činnost. Pro zjednodušení nepočítáme ani ty, kteří zůstali doma, aby pečovali o malé děti, a dostávají jen část příjmů, lidi v osobní karanténě (těm zase běží nemocenská) atp. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak (dnes) ohroženi bezprostředně.

Pokud se krize nebude vléct dlouho a nedojde ke krachům podniků, bohatší nějak výrazně nezchudnou,… na úrovni jednotlivců to ale samozřejmě může vypadat jinak. V tuto chvíli lidí z vyšší střední třídy pracuje v postižených profesích asi 10 %. Kdežto v nižších třídách je to 20 až 25 % pracujících. Zároveň – lidé z vysoce placených profesí teď mohou pracovat z domova (analytici, programátoři). Kdežto lidé ze služeb apod. krizi pociťují velmi intenzivně… Zvlášť pokud se mimořádná opatření budou táhnout, nebo se zapínat (a vypínat), což je model, který známe třeba z Velké Británie.

Více o analýze dat Rozděleni svobodou na webu Českého rozhlasu komentuje ředitel STEM Martin Buchtík:

Interview plus: https://plus.rozhlas.cz/koronavirovou-krizi-je-u-nas-bezpro…

Analytický článek připravený společně s DATA Rozhlas: https://www.irozhlas.cz/…/korona-rozdeleni-svobodou-spolecn…


Vnímání situace a opatření kolem pandemie koronaviru COVID-19

STEM zjišťoval mezi 23.3. a 25.3. v exkluzivním průzkumu pro Seznam Zprávy, jak Češi zvládají potíže spojené s karanténou a s koronavirovou epidemií. Zásadní je obrovská podpora činnosti zdravotníků a hygieniků. Ta je prakticky stoprocentní. Taková jednoznačná podpora v podstatě čemukoliv je v české veřejnosti zcela ojedinělá.

V tuto chvíli, která je zcela výjimečná z hlediska veřejného mínění, ale i našich každodenních životů, lidé vládě důvěřují (39 % rozhodně a 44 % spíše). Je to dané zejména tím, že lidé se vezou na emotivní vlně, na situaci, která je i pro ně nová a nepřehledná. A vláda jim dává nějaký rozhled v situaci, ujišťuje je, že koná. Ta přísná opatření lidé schvalují, takže ano, v tuhle chvíli jí lidé z větší části věří a odpouští jí dílčí neúspěchy.

Ředitel STEM dále komentuje: „Nyní je asi zbytečné spekulovat o dalším vývoji důvěry, protože hodnocení přijde až u voleb, to za prvé. A za druhé bychom tím hodnocením vstupovali doprostřed rozjetého vlaku, na každého voliče asi bude působit jiný styl komunikace. Ale je asi také důležité si uvědomit, že třeba já nebo vy tu situaci musíme sledovat profesně, a sledujeme i přímé přenosy z tiskových konferencí, což velká část populace samozřejmě nedělá a tím pádem se k ní dostávají zprávy o tom, jak jednotliví politici nebo političky vystupují, spíše zprostředkovaně. A také víme z minulosti, že třeba vystupování Bohuslava Sobotky bylo v jednu chvíli velmi oceňované, ale bylo oceňované všemi lidmi, kteří stejně ČSSD nakonec nevolili, takže vlastně to ocenění bylo trochu zbytečné z hlediska volebního výsledku.“

Více v sérii článků publikovaných na seznamzpravy.cz

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/exkluzivni-pruzkum-cesi-veri-vlade-s-otevrenim-hranic-by-nespechali-95735?seq-no=1&dop-ab-variant&source=clanky-home&fbclid=IwAR3mUhP8n_0_2PITWxBmzmsUFpwwbjRv0pu4v6VSdVDwb1AJb4M4oSZxuMc

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/exkluzivne-ti-nejohrozenejsi-podporuji-vladu-andreje-babise-nejvic-96219

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zivotnostnici-nejmene-duveruji-vlade-ze-koronavirus-zvlada-96298

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/o-demokracii-se-lide-v-dobe-koronaviru-neboji-ani-volici-opozice-96535

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlade-verime-vic-nez-jindy-chybejici-rousky-nevadi-penize-chybet-teprv-zacnou-96027?seq-no=2&dop-ab-variant=&source=clanky-home


Češi se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu. Mají ale strach z dopadů na českou ekonomiku

Praha, 3. 3. 2020 – 84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

Ministr Brabec i Evropská komise budou tento týden jednat o tom, jak chtějí evropské země dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou dříve na summitu EU odsouhlasil premiér Babiš. STEM se proto ve své nové studii o EU zaměřil i na vnímání změn klimatu a klimatické politiky EU.

Česká veřejnost se zatím v tomto dění příliš neorientuje. 53 % dospělých se v ČR s termínem uhlíková neutralita vůbec nesetkalo, i když je termínu uhlíková neutralita věnována poměrně velká pozornost. Neznalost se týká i těch, kteří se o téma změn klimatu zajímají.

„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM. „Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ dodává.

Naléhavost tématu klimatických změn

Oblíbená mylná představa o Češích jako klimaskepticích se v nejobecnějším pohledu nepotvrzuje. 84 % veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost.

Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Navíc i čeští vědci mluví o suchu a nedostatečném množství spodní vody jako o největších problémech, kterým budeme v nejbližších letech čelit.

Veřejnost má obecně snižování emisí silně spojeno s ochranou životního prostředí v ČR. 87 % si totiž myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů.

Souhlasíte s výrokem, že člověkem způsobené klimatické změny zásadně ohrožují naši budoucnost?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Opatření poškodí naši ekonomiku, myslí si polovina populace

Jak ukazuje graf níže, obavy z dopadu klimatických opatření na ekonomiku má polovina české populace, častější jsou mezi těmi, kteří jsou k EU naladěni negativně. Častěji mají obavy i ti, kteří se o klimatickou změnu nezajímají. Ti, kteří téma sledují, mají vyhraněnější názor oběma směry.

Souhlasíte s výrokem, že opatření, o kterých se mluví v souvislosti se změnami klimatu, nenávratně poškodí naši ekonomiku?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Zdražování a mírných negativních dopadů se bojí většina populace (74 %). Veřejnost se totiž silně obává vysokých nákladů na snižování emisí. A to platí i pro ty, kteří se snižováním emisí souhlasí (87 %). Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může ČR vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní může být pro ČR profitabilní.

Souhlasíte s následujícími výroky?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

„Podle doporučení Evropské komise pro Českou republiku, které nedávno vyšlo ve Zprávě o České republice 2019 (tzv. Country report), se mluví například o 3 českých uhelných regionech (moravskoslezský, karlovarský, ústecký), kam již sice teď míří peníze v rámci projektu RE:START na podporu, modernizaci a restrukturalizaci zejména pracovních míst, nicméně právě zde očekáváme, že další nemalé peníze budou tamtéž směřovat z Fondu spravedlivé transformace EU,“ upřesnila analytička STEM Trtíková Vojtková.

Termín uhlíková neutralita zná jen čtvrtina populace

Uhlíková neutralita je sice intenzivně diskutována v odborné komunitě, byla jí věnována poměrně velká pozornost, ale v současné době je pro běžnou veřejnost zcela neznámým termínem, se kterým se 53 % dospělých v ČR vůbec nesetkalo.

O termínu neslyšela ani třetina těch, kteří se jinak o klimatickou změnu zajímají velmi mnoho.

Zaznamenal(a) jste diskusi o tzv. uhlíkové neutralitě?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

ČR by podle veřejnosti měla vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik je schopna neutralizovat

V obecné rovině česká veřejnost podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality (79 %). Z předchozích zjištění je však zřejmé, že téma většina lidí nedokáže zasadit do kontextu společenských změn, které budou tento proces provázet. V celkovém pohledu bude diskuse vedena o tom, zda je cena za uhlíkovou neutralitu přiměřená. Platidlem budou spíše než zátěž pro rozpočet pracovní místa a regulace každodenních návyků.

Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že by se Česká republika měla snažit co nejdříve dosáhnout uhlíkové neutrality, což zjednodušeně znamená vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich jsme schopní neutralizovat?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Průmysl: modernizace vs ochrana míst

Veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst nebo raději na modernizaci průmyslu. Obecně modernizaci podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale robotizace dotýká obecně méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu je vyšší. Podpora modernizace je o něco vyšší než ochrana pracovních míst, ovšem v době s historicky nejnižší nezaměstnaností.

„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránili současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Trtíková Vojtková.

V médiích se často mluví o tom, že se mění z různých důvodů světová ekonomika a průmysl. Vyberte prosím na škále, co by spíše měla dělat česká vláda?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Zájem Čechů a Češek: česká krajina a pak až změna klimatu

8 z 10 občanů se zajímá o českou krajinu, 6 z 10 o změnu klimatu. Zájem o klima je podmíněn zájmem o krajinu. Lidé v Česku podle Trendů, dlouhodobých časových řad STEMu, poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.

„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává.

Klima nás sice zajímá, ale nepatříme mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém, jako je například Dánsko, Švédsko, Rakousko či Německo, ale podle trendů z posledních let se k nim české veřejné mínění pomalu přibližuje.

„Bude hodně záležet, jak s tématem naloží vláda a jak využije šance zejména pro český průmysl na modernizaci a transformaci. Počítá se s tím, že až ¾ evropského rozpočtu mají být investice do inovací, modernizace průmyslu a na boj s klimatickou změnou,“ říká Hořejš.

Řekl(a) byste, že se zajímáte o stav české krajiny /

o celosvětovou změnu klimatu?

Pramen: STEM, Trendy (listopad) 2019

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné – v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/ a Tisková zpráva O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi https://www.stem.cz/o-evropske-unii-skoro-nic-nevime-penize-z-fondu-ale-dostavame-radi/.

O datech a metodologii

Data pochází z dlouhodobé studie o vztahu ke globálním problémům a EU, kterou STEM vypracoval v listopadu 2019 až lednu 2020.

Sběr dat neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338


Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech
24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů.

Začátek roku je často spojen s bilancováním a hodnocením roku uplynulého. STEM se již od roku 1994 pravidelně v lednovém průzkumu lidí ptá, jak jsou celkově spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje ve společnosti.

Podle aktuálního průzkumu jsou se svým životem spokojeny více než čtyři pětiny občanů, nespokojena necelá pětina. Při zpětném pohledu na rok 2019 považuje téměř tříčtvrtinová většina občanů tento rok za osobní úspěch. V hodnocení stavu společnosti již lidé nejsou tak pozitivní. Přesto si polovina občanů myslí, že rok 2019 přinesl úspěch v rozvoji společnosti. V hodnocení posílení spravedlnosti ve společnosti jsou lidé ještě zdrženlivější, téměř tři čtvrtiny se nedomnívají, že minulý rok přinesl více spravedlnosti.

Spokojenost se životem a hodnocení uplynulého roku

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů

Osobní spokojenost s životem a uplynulým rokem se podle aktuálního průzkumu drží na vysokých hodnotách. Od roku 2015 je patrné postupné mírné posilování míry spokojenosti, aktuální výsledky jsou v těchto otázkách v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1994 na historickém maximu.

V hodnocení stavu společnosti sledujeme mírně odlišný vývoj. V lednu 2015 se výrazně více lidí než v roce 2014 vyjádřilo, že uplynulý rok byl pro rozvoj společnosti úspěchem. Mírné posilování optimismu pokračovalo do výzkumu v lednu 2017. Poté je hodnocení již celkem neměnné, kolem 50% hranice. Hodnocení spravedlnosti ve společnosti je v posledních letech celkem stabilní na úrovni 30 %.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2020

Vyšší míru spokojenosti se svým životem a uplynulým rokem zjišťujeme mezi lidmi s vyšším vzděláním. Do hodnocení stavu společnosti se již úroveň dosaženého vzdělání významně nepromítá. Analýza neprokazuje ani rozdíly v závislosti na věku či pohlaví.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let

Míra spokojenosti s vlastním životem i vývojem společnosti se však výrazně liší v závislosti na subjektivním hodnocení finanční a materiální situace domácnosti, kdy lidé ze špatně příjmově a majetkově zajištěných domácností jsou častěji negativně naladěni.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let

Z hlediska politických sympatií rozvoj společnosti v roce 2019 nejčastěji pozitivně hodnotí příznivci hnutí ANO, STAN a ČSSD. Mezi stoupenci SPD, Pirátů, KDU-ČSL a ODS je hodnocení rozporné. Ale mezi sympatizanty TOP 09, Trikolóry a KSČM už výrazně převažují negativní hodnocení vývoje společnosti. Odlišnou perspektivu ukazují rozdíly v hodnocení osobní úspěšnosti, kdy nejvyšší podíly těch, kteří minulý rok označují za úspěšný pro ně osobně, jsou mezi příznivci ODS, ANO a TOP 09. Naopak významně nižší je tento podíl u stoupenců KSČM, Trikolóry, SPD a ČSSD.

Pramen: STEM, Trendy 2020/1, 1062 respondentů starších 18 let
(u příznivců KDU-ČSL, STAN, Trikolóry a TOP 09 jsou údaje vzhledem k nízkému zastoupení v datovém souboru pouze orientační)

Součástí bilančního průzkumu STEM počátkem roku je i vyjádření emocí spjatých s právě skončeným rokem. Dotázaní mohou volit z celkem deseti nabízených variant. Z celkového pohledu na výsledky vyplývá, že u více než poloviny občanů (57 %) převládají při hodnocení roku 2019 pozitivní pocity. Tito lidé mají dojem, že vše jde, jak má, vše se daří, mají pocit vyrovnanosti či štěstí. Naopak negativní pocity jako obavy, neklid, bezmocnost či vztek převládají u čtvrtiny lidí (27 %). Tyto podíly jsou v posledních letech celkem stabilní, před rokem 2017 však byl podíl lidí pozitivně naladěných výrazně nižší (2016: 40 %). Zbývající podíl dotázaných (16 %) cítí při hodnocení roku 2019 především únavu nebo nudu.

Nejčastěji volenou charakteristikou pro hodnocení minulého roku je „vše jde tak, jak má jít“ (25 %). V posledních letech tento podíl mírně kolísá, ovšem stále je významně vyšší než před rokem 2017. Naopak pocit strachu, obav a nejistoty postupně oslabuje, nyní převládá jen u 14 % občanů.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2020


Elektronickou evidenci tržeb stabilně podporuje většina veřejnosti

Ve dnech 15. – 22. 1. 2020 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1055 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2020 pro Ministerstvo financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a další vlnu rozšiřování EET. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na toto téma STEM uskutečnil v letech 2015 až 2018.

Rozložení základních názorů a postojů veřejnosti ohledně EET je dlouhodobě stabilní. Dvoutřetinová většina (65 %) veřejnosti považuje jeho zavedení za pozitivní opatření, EET podporu aktuálně vyjadřují tři pětiny (59 %) občanů, proti je třetina (34 %). Nemění se ani podíly zásadních příznivců a odpůrců.

Podle názoru třípětinové většiny veřejnosti (60 %) EET postupně přispívá k narovnání podnikatelského prostředí, dvoutřetinová většina (66 %) uznává přínos EET ke zlepšení výběru daní. Výsledky jsou téměř stejné od května 2016, podíl přiznání vlivu EET na výběr daní zůstává i letos mírně vyšší než na narovnání podnikatelského prostředí.

Podle očekávání lidé, kteří pozitivně hodnotí samotné EET, častěji přiznávají i jeho pozitivní efekty. Zajímavý je postoj odpůrců EET – častěji si myslí, že EET zlepšuje výběr daní, než napravuje podnikatelské prostředí, ovšem většina z nich tyto přínosy EET nepřiznává.

Třípětinová většina (63 %) občanů si myslí, že zavedení EET vede ke zdražování, nadpoloviční většina (57 %) zastává názor, že vede ke snižování počtu provozoven. Přiznání podílu zavedení EET na zdražování či snížení počtu provozoven automaticky neznamená jeho odmítání. Z těch, kteří celkově EET vyjadřují podporu, vidí souvislost mezi jeho zavedením a zdražováním skoro polovina (45 %), se zavíráním provozoven dvě pětiny (40 %).

Povědomí o tom, že elektronická evidence tržeb bude rozšířena na další služby, má převážná většina (71 %) veřejnosti. Rozšíření EET na další služby považuje za spravedlivé dvoutřetinová většina (64 %) občanů, za správné třípětinová většina (60 %). Za spravedlivé a současně správné považuje rozšíření EET polovina (54 %) veřejnosti, přesně opačný názor má 30 %. Drtivá většina veřejnosti tedy má ohledně rozšíření EET jasno.


Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2019

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.

Pramen: STEM, Trendy 2016-2019

Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let


Komentář: Stane se klimatická změna “novou migrací”?

Nikola Hořejš ze STEM a Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky komentují v deníku Právo, jak se vyvíjí debata o globálních změnách klimatu a jak ji vnímán česká veřejnost.

Komentář navazuje na projekt Češi v Evropě, kterým STEM usiluje o věcný dialog o směřování ČR v geopolitice.

“Změna klimatu se z odborných kruhů přesouvá do popkultury, na sociální sítě i do hospod. Spolu s tím roste potřeba politiků a komentátorů zastávat výrazná a někdy radikální stanoviska. Hrozí proto, že debata o klimatu bude štěpit společnost. Jak předejít tomu, aby sklouzla do iracionality, kterou jsme v posledních letech mohli vidět u tématu migrace?

Strach je pochopitelný

Existuje vědecký konsenzus, že globální změna klimatu převrátí vzhůru nohama přírodu, jak ji známe. Když ale lidé stanou tváří v tvář problému, který působí neřešitelně, většinou udělají to, co je na jejich místě jediné logické – přestanou se problémem vysilovat. Potvrzuje to řada výzkumů a experimentů.

Nejde jen o změny v přírodě. I přeměna evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou podobu působí na mnohé jako krok do naprosto neznámého světa. Dotýká se toho, jak jsme zvyklí žít, a výrazné změny společnost znervózňují, i kdyby to nakonec byly změny k lepšímu.

Jakkoliv je česká půda změnami klimatu přímo ohrožena, naše společenská půda na ni moc dobře připravena není. Patříme podle statistického šetření v rámci Evropy k zemím, kde nejméně věříme vědeckému vysvětlení klimatických změn a nejméně se obáváme, že na nás samotné dopadnou. Data nezávislého ústavu STEM ukazují, že zájem o téma v posledním roce překotně roste, přesto České veřejné mínění se stále jakoby „rozhoduje“, co si má o tom všem myslet.

V časech takové změny a nejistoty utíkáme přirozeně k předsudkům, které dávají návod, jak se chovat. V tom dnes změna klimatu připomíná téma migrace. Místo diskuse k její karikatuře, která vytvoří dva virtuální a radikální póly. Více či méně umírněný postoj – který nakonec zastává velká část společnosti – je pro média i sociální sítě příliš nudný.

Na rozdíl od migrace je potřeba počítat s rizikem, že téma snižování emisí a ochrany krajiny může ohrozit obchodní výsledky hned několika lidí z žebříčku nejbohatších Čechů. Proti nim budou nejspíš stát ekologové, kteří, jak vidíme ve výzkumech STEMu, jsou ve společnosti dodnes spojeni s mnohokrát vyvráceným mýtem o ochraně hraboše a dálnicích. 

Něco to stát bude

Jak se tedy poučit a předejít tomu, aby se „z klimatu stala migrace“? Zní to jako klišé, ale je potřeba od začátku vést upřímnou debatu, kde budeme přiznávat, co nás to bude stát a na koho opatření na snižování emisí dopadnou. Je také potřeba představit řešení a vizi, abychom nemluvili jen o konci světa a dál neděsili tu část společnosti, která je už tak ze všech probíhajících změn vystrašená. Je nezbytné najít spojující prvek pro společnost a nezapomenout jej udělat mediálně atraktivním.

Tento prvek se zde objevil. Když národu chalupářů a houbařů vyschla studna a z lesa jejich mládí je holina bez života, tak jde totiž do tuhého. Znovu nabyté vědomí, že příroda je víc než sleva v oblíbeném obchoďáku, je třeba nezakřiknout, ale citlivě na něj navázat.”

Celý text najdete v deníku Právo ze dne 28.11.2019.