Popularita stranických osobností v září 2020

Ve výzkumu z první poloviny září je Jan Hamáček pozitivně hodnocen výrazně vyšším podílem občanů než v posledním šetření, což znamená pozici nejlépe hodnoceného politika. Jen s mírným odstupem následuje dosud dlouhodobě stabilně první Andrej Babiš. Třetím v pořadí je Adam Vojtěch. Mezi šest nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Alena Schillerová. V porovnání s lednem 2020 se znalost logicky nejvíce zvýšila u ministrů často vystupujících v souvislosti s řešením koronavirové krize: u A. Vojtěcha, K. Havlíčka a R. Plagy. Nejméně známým členem vlády je stále ministr obrany Lubomír Metnar.

Číst dále

Popularita stranických osobností v lednu 2020

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem. Jeho odstup od druhého místa se však díky stále se zlepšujícímu hodnocení ministryně financí Aleny Schillerové snížil. Do pětice nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je ministr obrany Lubomír Metnar. V porovnání s říjnem 2019 se významněji zvýšil podíl příznivých názorů u bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, dále u ministra Karla Havlíčka a předsedy Pirátů Ivana Bartoše.

Číst dále

Popularita stranických osobností v říjnu 2019

Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným českým politikem, jeho popularita se oproti předchozím výzkumům zvýšila. V porovnání s minulým šetřením z června 2019 se mírně zvýšil podíl pozitivních hodnocení u Aleny Schillerové, Jany Maláčové a Marie Benešové, kterým tedy patří přední místa pomyslného žebříčku. Mezi nejlépe hodnocenými politiky je také Lubomír Zaorálek. Nejméně známým členem vlády je stále ministr dopravy Vladimír Kremlík. V porovnání s červnem 2019 se významněji snížil podíl příznivých názorů u Ivana Bartoše, Richarda Brabce a Vojtěcha Filipa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který STEM uskutečnil v říjnu, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným politikem s poměrně výrazným náskokem před ostatními politickými osobnostmi, příznivě jej vidí více než polovina občanů (52 %). Uvedený podíl je vyšší než v předchozích měsících. Na druhém místě je stejně jako v minulém průzkumu ministryně financí Alena Schillerová (43 % příznivých hodnocení). Další v pořadí jsou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, jejíž hodnocení se (podobně jako u A. Schillerové) stále zlepšuje, a ministr kultury Lubomír Zaorálek (39 %). Jen s mírným odstupem následuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová (36 %). Z pětice nejlépe hodnocených politických osobností vypadli předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda SPD Tomio Okamura.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Andrej Babiš zaznamenal oproti červnovému průzkumu zvýšení podílu příznivých hodnocení, což znamená, že opět je tábor jeho příznivců početnější než tábor jeho odpůrců (52 % versus 48 %).

V porovnání s předchozími průzkumy se dále zlepšuje hodnocení ministryň Aleny Schillerové a Jany Maláčové, což pro ně znamená umístění na předních místech pomyslného žebříčku.

Stejně jako ministryně Maláčová je hodnocen ministr kultury Lubomír Zaorálek. Pozitivně jej vnímají téměř dvě pětiny dotázaných, což je vyšší podíl než ve výzkumu z listopadu 2017, kdy byl naposledy Zaorálek zařazen do průzkumu na pozici ministra zahraničních věcí.

Oproti minulému šetření v červnu 2019 je poněkud lépe hodnocena také Marie Benešová.

Hodnocení ostatních členů vlády se příliš nezměnilo. Jen mírně se zvýšil podíl pozitivních hodnocení ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Stále však jsou mezi posledními na pomyslném žebříčku. Jediným ministrem hodnoceným hůře než v červnu je ministr životního prostředí Richard Brabec, nepotvrdil se tedy u něj nárůst pozitivního hodnocení zaznamenaný v červnovém šetření.

Předseda ČSSD a ministr obrany Jan Hamáček má u veřejnosti stabilní postavení, třetina dotázaných na něj má příznivý názor.

Nejméně známým členem vlády je stále ministr dopravy Vladimír Kremlík, kterého stále nezná téměř polovina dotázaných (49 %), i když jeho známost se pomalu zvyšuje. Málo známými ministry jsou také ministr obrany Lubomír Metnar (nezná jej 48 %) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (43 %). Oproti červnu se zlepšila známost ministra školství Roberta Plagy a ministra zemědělství Miroslava Tomana, stále je však více než třetina dotázaných nezná.

Zastavme se dále u opozičních politiků. V minulých průzkumech byl stabilně hodnocen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Aktuální průzkum však ukazuje snížení podílu příznivých názorů na předsedu Pirátů o 5 procentních bodů na hodnotu 34 %, což je v časové řadě nejnižší podíl.

Poměrně stabilně jsou hodnoceni předseda SPD Tomio Okamura (33 % příznivých názorů), předseda ODS Petr Fiala (25 %) a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (23 %). Mírně se snížil podíl pozitivních názorů na předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (23 %). Žádné významné posuny v podílu pozitivních hodnocení nepozorujeme u šéfů opozičních stran, kteří jsou ve funkci od jara letošního roku, tedy předsedy STAN Víta Rakušana (22 %) a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného
(18 %). V případě M. Výborného se pouze mírně zlepšila míra jeho znalosti mezi dotázanými, stále však jej téměř dvě pětiny (39 %) neznají. Podobný podíl občanů nezná i V. Rakušana (38 %). Ostatní předsedové opozičních stran jsou na tom se znalostí samozřejmě výrazně lépe.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. VI.  X.+ X. ?
1 A. Babiš 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 45 52 0
2 A.Schillerová 30 36 40 43 19
3 J. Maláčová 23 32 37 39 16
4 L. Zaorálek 37 38 40 41 43 33 38 42 27 39 8
5 M. Benešová 34 36 13
6 A. Vojtěch 27 29 34 34 31
7 I. Bartoš 44 36 36 41 41 39 34 4
8 T. Okamura 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 35 33 4
9 J. Hamáček 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 32 32 10
10 R. Brabec 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 35 31 28
11 K. Dostálová 20 24 27 26 37
12 P. Fiala 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 27 25 11
13 R. Plaga 14 20 24 24 38
14 K. Havlíček 24 24 43
15 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 25 23 15
16 T. Petříček 14 20 21 23 33
17 V. Filip 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 27 23 8
18 V. Rakušan 14 17 25 22 38
19 L. Metnar 15 15 20 21 48
20 M. Toman 15 17 17 21 36
21 M. Výborný 18 18 39
22 V. Kremlík 14 17 49

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Popularita stranických osobností v červnu 2019

Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným českým politikem, jeho popularita však dále oslabuje. Podíl jeho odpůrců je již znatelně vyšší než podíl jeho sympatizantů. Dvě pětiny veřejnosti pozitivně hodnotí Alenu Schillerovou (její hodnocení se dále zlepšuje) a Ivana Bartoše. Další zvyšování podílu příznivých názorů dále pozorujeme u Jany Maláčové, pak také u Richarda Brabce, Adama Vojtěcha a Kláry Dostálové. Nejméně známým členem vlády je koncem dubna jmenovaný ministr dopravy V. Kremlík. Z déle působících ministrů jsou velmi málo známi ministr obrany L. Metnar, ministr školství R. Plaga a ministr kultury A. Staněk (nezná je zhruba polovina dotázaných).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil v druhé polovině měsíce června, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí necelá polovina občanů (45 %), jeho náskok před ostatními zkoumanými politickými osobnostmi je ovšem nižší než v minulosti. Na druhém místě je ministryně financí Alena Schillerová (40 % příznivých hodnocení), jen s minimálním odstupem je třetí v pořadí předseda Pirátů Ivan Bartoš (39 %). Dále se zlepšuje hodnocení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Obdobný podíl příznivých hodnocení mají předseda SPD Tomio Okamura a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v červnu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Andrej Babiš zaznamenal oproti lednovému průzkumu mírné oslabení podílu příznivých hodnocení a tábor jeho odpůrců začíná mít výraznější převahu nad táborem sympatizantů. Na začátku roku byl poměr příznivých hodnocení vůči nepříznivým 48 % versus 51 %. Nyní je to 45 % versus 54 %. Průzkum se uskutečnil po zveřejnění auditů Evropské komise na dotace pro Agrofert a v období veřejných protestů vůči premiérovi Babišovi. Dodejme ovšem, že mezi sympatizanty hnutí ANO pozice premiéra zůstává stabilní, téměř všichni jej hodnotí pozitivně.

V porovnání s lednovým průzkumem je nyní lepší hodnocení ministryň Aleny Schillerové a Jany Maláčové, což pro ně znamená umístění na předních místech pomyslného žebříčku. V posledních měsících je stabilně hodnocen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Celkem neměnné je také hodnocení Tomia Okamury (po menším výkyvu v lednu je nyní hodnocen stejně jako v minulém roce).

Oproti minulému šetření z počátku roku se kromě již uvedených ministryň mírně zlepšilo rovněž hodnocení ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Poněkud lepší je dále hodnocení ministra školství Roberta Plagy, ministra obrany Lubomíra Metnara a ministra kultury Antonína Staňka, stále však v jejich případě podíl pozitivních názorů nepřesahuje čtvrtinu a znamená umístění v dolní části pomyslné hierarchie. Svou roli ve zvyšování podílu příznivých názorů na uvedené ministry hraje zlepšování jejich znalosti (i když v případě Plagy, Metnara a Staňka uvádí téměř polovina veřejnosti, že je nezná).

Málo známými ministry jsou také ministr zemědělství Miroslav Toman (nezná jej 44 %), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (47 %) a nejméně známým je ministr dopravy Vladimír Kremlík (60 %).

Předseda ČSSD a ministr obrany Jan Hamáček je hodnocen poměrně stabilně, třetina veřejnosti na něj má příznivý názor.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, vůči které se kriticky vymezovaly demonstrace organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, je vnímána pozitivně třetinou občanů (naopak polovina lidí na ni má negativní názor). Nepřekvapí, že přestože je ve funkci „nováčkem“ (podobně jako K. Havlíček a V. Kremlík), zná ji jasná většina dotázaných (nezná pouze 13 %, u zmiňovaných ministrů je tento podíl výrazně vyšší).

Zastavme se dále u opozičních politiků (již jsme zmínili I. Bartoše a T. Okamuru). Vzhledem ke změnám ve vedení KDU-ČSL a STAN byli nově do průzkumu zařazeni Marek Výborný a Vít Rakušan. U obou je poměrně vysoká míra neznalosti (46 %, resp. 40 %). Předsedu STAN V. Rakušana hodnotí pozitivně čtvrtina veřejnosti (což je stejný podíl jako v případě jeho předchůdce ve funkci P. Gazdíka). Na předsedu KDU-ČSL M. Výborného má příznivý názor necelá pětina dotázaných (18 %, nepříznivý 36 %). Jeho předchůdce Pavel Bělobrádek byl pro veřejnost známější, a tím pádem jej sice pozitivně vnímal vyšší podíl respondentů (26 %), ovšem na druhou stranu u něj byl vysoký podíl jeho odpůrců (65 %).

U ostatních předsedů opozičních stran nepozorujeme žádné významné posuny v jejich hodnocení. Stabilně zhruba čtvrtina veřejnosti pozitivně hodnotí předsedu ODS Petra Fialu (27 %), předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (27 %) a předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila (25 %). V celkovém pohledu je tedy hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09 a STAN velmi podobné.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. VI.+  VI. ?
1 A. Babiš 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 45 1
2 A.Schillerová 30 36 40 26
3 I. Bartoš 44 36 36 41 41 39 5
4 J. Maláčová 23 32 37 19
5 T. Okamura 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 35 3
6 R. Brabec 23 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 35 27
7 M. Benešová 34 13
8 A. Vojtěch 27 29 34 38
9 J. Hamáček 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 32 12
10 P. Fiala 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 27 11
11 K. Dostálová 20 24 27 40
12 V. Filip 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 27 9
13 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 25 16
14 V. Rakušan 14 17 25 40
15 K. Havlíček 24 47
16 R. Plaga 14 20 24 47
17 T. Petříček 14 20 21 36
18 L. Metnar 15 15 20 51
19 A. Staněk 11 14 19 46
20 M. Toman 15 17 17 44
21 M. Výborný 18 46
22 V. Kremlík 14 60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


POPULARITA STRANICKÝCH OSOBNOSTÍ V LEDNU 2019

Andrej Babiš je i začátkem roku 2019 nejlépe hodnoceným českým politikem. V průběhu posledního roku platí, že jeho osobnost rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhým nejlépe hodnoceným je Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je nově Alena Schillerová. Významně se zlepšilo hodnocení Jany Maláčové, která se tak dostává na přední místa pomyslné hierarchie. Oproti poslednímu průzkumu se zhoršilo hodnocení Dana Ťoka, Tomia Okamury a Pavla Bělobrádka. Málo známými ministry jsou Marta Nováková, Jan Kněžínek, Lubomír Metnar a také Antonín Staněk a Robert Plaga (nezná je více než polovina veřejnosti).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány podruhé od jejich jmenování. Stále platí, že v některých případech je míra jejich znalosti veřejností zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí téměř polovina občanů (48 %), což je stejný podíl jako ve stejném období před rokem. S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš (41 % příznivých hodnocení). Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je nově ministryně financí Alena Schillerová, poté následuje předseda ČSSD Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na šesté místo se z třetího posunul předseda SPD Tomio Okamura.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v lednu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

Ze srovnání výsledků aktuálního výzkumu s průzkumem z října 2018 je u politiků na předních místech pomyslného žebříčku zřejmé celkem stabilní hodnocení Andreje Babiše a Ivana Bartoše, dále zlepšení hodnocení Aleny Schillerové, Jana Hamáčka a Jany Maláčové (jen pro upřesnění dodejme, že výzkum proběhl na přelomu ledna a února, tedy zhruba měsíc před sjezdem ČSSD). V případě ministryně práce a sociálních věcí jde o významný posun v žebříčku (svou roli hraje i zlepšení její znalosti, na podzim ještě více než dvě pětiny lidí uváděly, že J. Maláčovou neznají, nyní necelá třetina). Naopak se mírně zhoršilo hodnocení Tomia Okamury.

Dalšími politiky, u kterých je nižší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s loňským podzimem, jsou Dan Ťok a Pavel Bělobrádek. V říjnu byl ministr dopravy Dan Ťok nejlépe hodnoceným ministrem, což dnes neplatí (lépe jsou na tom ministryně Schillerová a Maláčová), svůj vliv na hodnocení D. Ťoka zřejmě měly problémy s dopravou na české dálniční síti. Končící předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek je nyní (spolu s T. Okamurou) politikem s nejvyšším podílem nepříznivých hodnocení (Bělobrádek i Okamura shodně 65 %), těsně následuje předseda KSČM Vojtěch Filip (63 %).

Vedle již zmíněných A. Schillerové a J. Maláčové vnímá zhruba třetina dotázaných pozitivně ministra životního prostředí Richarda Brabce (přesto jej stále ještě i po pěti letech na postu ministra třetina veřejnosti nezná) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

U ostatních členů vlády platí, že je stále nezná zhruba polovina veřejnosti nebo i vyšší podíl. Výjimkou je pouze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který v době minulého šetření teprve nastupoval do úřadu, znalost jeho osoby se nejvýrazněji zlepšila v porovnání s ostatními členy vlády (nyní jej nezná „pouze“ 38 %). Nejméně známými jsou ministryně průmyslu Marta Nováková (61 % ji nezná), ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (60 %) a ministr obrany Lubomír Metnar (60 %).

V průběhu posledního roku jsou celkem stabilně hodnoceni předseda ODS Petr Fiala (aktuálně jej 28 % lidí hodnotí příznivě), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (26 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (26 %). V celkovém pohledu je hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09,
KDU-ČSL a STAN velmi podobné (v pomyslném žebříčku jsou „seřazeni“ za sebou od desátého po čtrnácté místo).

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých voličských skupin. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu I. Bartoš, P. Bělobrádek, A. Babiš a V. Filip. Výrazně slabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček a P. Gazdík
(v jeho případě je ovšem třeba brát zjištění jako pouze orientační vzhledem k nízkému počtu příznivců STAN v datovém souboru).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř Osobnost 2015 2016 2017 2018 2019 
I. III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II. VI. X. I. + I. ?
1 A. Babiš 72 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48 47 50 48 1
2 I. Bartoš 44 36 36 41 41 6
3 A.Schillerová 30 36 35
4 J. Hamáček 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33 30 30 34 16
5 J. Maláčová 23 32 29
6 T. Okamura 46 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35 35 36 32 3
7 R. Brabec 25 23 24 26 27 25 30 24 28 30 32 30 32
8 D. Ťok 30 24 31 34 36 35 38 31 33 37 35 30 15
9 A. Vojtěch 27 29 43
10 P. Fiala 19 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25 30 29 28 15
11 V. Filip 31 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 27 33 23 27 10
12 J. Pospíšil 25 24 28 25 26 19
13 P. Bělobrádek 40 38 39 39 35 36 36 35 34 34 30 27 27 29 26 9
14 P. Gazdík 26 23 22 23 23 21 30 31 33 30 39 24 26 27 26 24
15 K. Dostálová 20 24 46
16 T. Petříček 14 20 38
17 R. Plaga 14 20 52
18 M. Toman 15 17 48
19 M. Nováková 15 17 61
20 L. Metnar 15 15 60
21 A. Staněk 11 14 56
22 J. Kněžínek 11 13 60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019


Hodnocení českých poslanců v Evropském parlamentu

Politici působící v Evropském parlamentu jsou českou veřejností velmi málo známí. Vyšší míra znalosti je podle říjnového výzkumu STEM charakteristická spíše pro osobnosti, které jsou (nebo byly) aktivní i na domácí politické scéně. Konkrétně tedy k nejznámějším europoslancům patří Pavel Telička, Jiří Pospíšil, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Nejvyšší podíl příznivých názorů byl zjištěn u Pavla Teličky, těsně druhým v pořadí je Evžen Tošenovský.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnu letošního roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu a jednotlivé politické subjekty řeší v současné době obsazení svých kandidátek. STEM má k dispozici výsledky průzkumu z října loňského roku, do kterého byli zahrnuti všichni současní poslanci Evropského parlamentu za ČR. Dotázaní lidé uváděli svůj názor na jednotlivé europoslance, případně se vyjádřili, že poslance neznají.

Úvodem je třeba upozornit na nízkou míru znalosti u většiny europoslanců v české veřejnosti. U většiny evropských poslanců tedy platí, že je minimálně tři pětiny veřejnosti vůbec neznají (podíl neznalosti se u nich pohybuje od 63 % do 81 %).

V tomto ohledu představuje výjimky pouze sedm poslanců: Pavel Telička (nezná jej 28 %), Jiří Pospíšil (29 %), Jan Zahradil (38 %), Evžen Tošenovský (39 %), Miroslav Poche (46 %), Michaela Šojdrová (49 %) a Jaromír Štětina (51 %).

Naopak nejméně známými europoslanci jsou Dita Charanzová (nezná ji 81 %), Martina Dlabajová (80 %) a Petr Ježek (79 %).

Nejvíce příznivých hodnocení obdržel poslanec Pavel Telička (35 % občanů na něj má pozitivní názor). Podíl pozitivních a negativních názorů je u Pavla Teličky poměrně vyrovnaný (35 % vs. 37 %).

Dále je třetinou lidí pozitivně hodnocen Evžen Tošenovský (34 % příznivých názorů vs. 27 % nepříznivých, což je nejvýraznější převaha pozitivních hodnocení nad negativními v celku zkoumaných poslanců). Téměř třetina lidí příznivě vidí Jana Zahradila (31 % vs. 31 %) a Jiřího Pospíšila (31 % vs. 40 %, ovšem v jeho případě mírně převažují negativní názory nad pozitivními).

Mezi známější europoslance patří ještě Miroslav Poche, kterého ovšem pozitivně hodnotí zhruba desetina veřejnosti (13 %), negativně výrazně více občanů (41 %). Svou roli zde jistě sehrála situace kolem jeho aspirantury na post ministra zahraničních věcí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

(pořadí podle podílu součtu odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“)


Popularita stranických osobností v říjnu 2018

Andrej Babiš je i v říjnu nejlépe hodnoceným českým politikem. Zdá se, že určité oslabování jeho popularity, patrné v první polovině roku, se zastavilo. Přesto jeho osobnost stále rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhé pořadí obsadil Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je Tomio Okamura. Z řadových členů vlády jsou nejlépe hodnoceni její členové se zkušeností již z působení ve vládě premiéra Sobotky: Dan Ťok a Richard Brabec. U většiny nových členů vlády (nikterak překvapivě) zjišťujeme vysoký podíl lidí, kteří současné ministry a ministryně zatím neznají.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do říjnového výzkumu politických osobností byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány poprvé od jejich jmenování. Ukazuje se, že míra jejich znalosti veřejností je v mnoha případech zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí polovina občanů, což je o něco více než v červnu tohoto roku (dodejme ovšem, že téměř polovina lidí premiéra naopak hodnotí negativně). S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš, jehož popularita je rovněž mírně vyšší než v posledním průzkumu. Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je předseda SPD Tomio Okamura, čtvrtý je ministr dopravy Dan Ťok, pátý je místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Na šestém místě jsou se shodným součtem podílu příznivých hodnocení ministryně financí Alena Schillerová a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2018

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 10/2018, 1011 respondentů

Z uvedeného grafu je patrné rozporné hodnocení Tomio Okamury. Na jedné straně jej na třetí místo žebříčku vyneslo spíše váhavé pozitivní hodnocení více než třetiny obyvatel, pro celou třetinu jiných obyvatel je však zcela nepřijatelný. Takto předsedu SPD veřejnost hodnotí dlouhodobě, v letošním roce je jeho hodnocení stabilní.

Nejvyšší podíl nepříznivých názorů zjišťujeme u předsedy KSČM Vojtěcha Filipa (v součtu „spíše“ + „zcela nepříznivý“ 66 %). Jeho hodnocení se navíc od června zhoršilo, podíl pozitivních názorů klesl o deset procentních bodů. Je možné, že svou roli v této změně může hrát spolupráce s hnutím ANO a ČSSD na půdě Poslanecké sněmovny.

Z členů vlády (ponecháme-li stranou premiéra Babiše) mají nejvyšší podíl příznivých hodnocení ministr dopravy Dan Ťok a ministr životního prostředí Richard Brabec, u nichž však musíme vzít v úvahu, že nejsou „nováčky“ na ministerských postech a veřejnost je již delší dobu zná (a tedy hodnotí). V případě ministryně financí A. Schillerové a ministra zdravotnictví A. Vojtěcha je patrný potenciál pro příznivé hodnocení. Již nyní je pozitivně vnímá zhruba třetina, resp. čtvrtina veřejnosti, přičemž ale zhruba polovina dotázaných je zatím nezná. Další ministry a ministryně Babišovy vlády nezná více než polovina veřejnosti. Nejméně známý je ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (68 % lidí jej nezná) a ministryně průmyslu Marta Nováková (67 %). Pro další ministry a ministryně platí, že je pozitivně vnímá jen o něco více než desetina dotázaných (a negativní hodnocení tak celkem jasně převažují nad pozitivními): patří sem ministr obrany L. Metnar, ministr zemědělství M. Toman, ministr školství R. Plaga, ministr zahraničních věcí
T. Petříček, ministr kultury A. Staněk.

Zaměřme se nyní na předsedy opozičních stran. Hodnocení předsedů Pirátů, SPD a KSČM jsme uvedli výše. Předsedu ČSSD Jana Hamáčka, předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a předsedu ODS Petra Fialu hodnotí pozitivně necelá třetina respondentů. Zhruba čtvrtina lidí má pozitivní názor na lídra hnutí STAN Petra Gazdíka (stále jej ovšem čtvrtina dotázaných nezná). Čtvrtina občanů příznivě hodnotí předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila, jeho postavení se od června 2018 jen mírně zhoršilo.

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých skupin obyvatel. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu T. Okamura, následován I. Bartošem a A. Babišem. Výrazně nejslabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček.

Pro A. Babiše je důležitá podpora v menších obcích a u starších občanů. U I. Bartoše je tomu přesně naopak. Také Petr Fiala získává podporu spíše ve větších městech, a to především mezi lidmi středního věku. Jeho hodnocení se zlepšuje s výší vzdělání respondenta. Nepřekvapí, že představitelé levice, J. Hamáček a zvláště V. Filip, jsou závislí na podpoře nejstarší věkové skupiny. Zatímco ocenění V. Filipa s výší vzdělání výrazně klesá, J. Hamáček dosahuje u různých vzdělanostních skupin obdobného hodnocení. Tomio Okamura je slabě hodnocen mezi občany s vysokoškolským vzděláním. Možná překvapí, že je o něco lépe přijímán mezi ženami než mezi muži, jinak z hlediska dalších sociodemografických hledisek nemá specifický profil.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018


Hodnocení světových osobností – červen 2018

Češi z vybraných osobností zahraniční politiky podobně pozitivně hodnotí britskou premiérku T. Mayovou, maďarského premiéra V. Orbána, bývalého slovenského premiéra R. Fica a francouzského prezidenta E. Macrona. Naopak nejvíce negativních hodnocení zjišťujeme u německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2018 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí a předsedy Evropské komise. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/6, 1007 respondentů

Představitelé západních velmocí, Ruska a Číny

Téměř polovina české veřejnosti pozitivně hodnotí britskou premiérku Therese Mayovou a více než dvě pětiny francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Dvě pětiny občanů mají příznivý názor na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Necelá třetina lidí hodnotí pozitivně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Naopak čínský prezident Si Ťin-pching a především německá kancléřka Angela Merkelová jsou českou veřejností hodnoceni většinou negativně.

Z dlouhodobého pohledu na hodnocení V. Putina a A. Merkelové jsou patrné poměrně stabilní postoje vůči ruskému prezidentovi (i když data z posledních dvou průzkumů naznačují mírný nárůst jeho popularity) a jasný propad popularity německé kancléřky v roce 2015. Je zřejmé, že do hodnocení A. Merkelové se promítly její postoje v souvislosti s uprchlickou krizí v Evropě.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2018

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Zjišťujeme tak, že popularita bývalého a současného francouzského prezidenta se příliš neliší, Macrona pozitivně hodnotí jen mírně vyšší podíl lidí než Hollanda v roce 2016. Z porovnání popularity britského premiéra Camerona a současné premiéry Mayové je patrné mírně horší hodnocení současné premiérky, navíc podíl pozitivních názorů na její osobu klesá. Zcela odlišně česká veřejnost hodnotí amerického prezidenta Obamu a současného prezidenta Trumpa: v letech 2015 a 2016 měla více než polovina občanů příznivý názor na B. Obamu, naopak D. Trumpa pozitivně hodnotí jen necelá třetina populace.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Amerického prezidenta Trumpa hodnotí muži příznivěji než ženy (34 %, resp. 26 % pozitivních hodnocení), dále lidé ve věku 30 až 44 let (34 %) a stoupenci SPD a hnutí ANO.

V hodnocení ruského prezidenta Putina hraje významnou roli věk respondentů, mezi lidmi do 30 let jej pozitivně hodnotí 29 %, mezi lidmi staršími 60 let 47 %. Z další analýzy navíc vyplývá, že mezi mladými lidmi se postoj k Putinovi nemění, v ostatních věkových skupinách je v porovnání s rokem 2016 patrný mírný nárůst pozitivních postojů k ruskému prezidentovi, který tak zvýrazňuje rozdíl mezi nejmladší věkovou skupinou a ostatními skupinami. Také lidé s nižším vzděláním hodnotí Putina pozitivněji než lidé s vyšším vzděláním (základní: 53 %, vyučení: 41 %, středoškolské: 37 %, vysokoškolské: 33 %).

Srovnání hodnocení V. Putina podle věku v letech 2016, 2017 a 2018

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 2017/6, 2018/6

Politici Visegrádské čtyřky

Dlouhodobě pozitivně byl českými občany hodnocen Robert Fico. Ovšem v letošním průzkumu pozorujeme výrazný propad jeho popularity u české veřejnosti, ve kterém se jistě odrážejí události po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. V hodnocení Fica je tedy česká veřejnost rozdělena (44 % pozitivních hodnocení, 44 % negativních).

Maďarský premiér Viktor Orbán je pozitivně hodnocen podobným podílem českých občanů (45 %), negativně však jen čtvrtinou populace (27 %), další čtvrtina dotázaných jej nezná a nehodnotí. Podíl pozitivních hodnocení V. Orbána je v průzkumech STEM stabilní.

STEM v loňském i letošním průzkumu ještě zjišťoval názor české veřejnosti na předsedu vládnoucí strany Právo a spravedlnost v Polsku Jaroslawa Kaczynskiho. Pozitivně jej hodnotí více než čtvrtina populace (28 %), třetina negativně (34 %) a téměř dvě pětiny jej neznají (38 %).

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Jaroslawa Kaczynskiho
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Pro doplnění informací o proměně postoje české veřejnosti v hodnocení Roberta Fica budeme ještě ilustrovat, jak se jeho hodnocení zhoršilo v různých vzdělanostních skupinách (viz následující graf), s výjimkou lidí se základním vzděláním, kteří však tvoří pouze zhruba 10 % souboru dotázaných. V různých věkových skupinách došlo rovněž k významnému poklesu míry pozitivních hodnocení R. Fica.

Hodnocení R. Fica podle vzdělání v letech 2017 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2017/6, 2018/6

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí stále nezná (37 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (20 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise téměř nezměnila (2015: 41 %) a v podstatě stabilní je i rozložení pozitivních a negativních postojů, kdy mají negativní názory zhruba dvojnásobnou převahu.

 


Popularita stranických osobností v červnu 2018

Andrej Babiš byl v červnu nejlépe hodnoceným českým politikem, ztratil však většinovou podporu. Zdá se, že popularitu politických osobností ovlivnil složitý proces sestavování vlády. Na druhé místo se tak dostal Jaroslav Faltýnek, který jako vyjednavač měl v médiích velký prostor. Výrazně uspěl na třetím místě Ivan Bartoš. Na čtvrtém místě zůstává Tomio Okamura, jeho popularita však v dlouhodobém pohledu mírně klesá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 92 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do červnového výzkumu politických osobností byli zařazeni předsedové parlamentních stran, první místopředsedové těchto stran a zároveň předsedové poslaneckých klubů.

Oproti minulým šetřením se vrcholní zástupci stran proměnili a mnozí z nich teprve sbírají první body. Celkově lze říci, že popularita politických osobností je nevalná. V současné době nemáme žádné „politické hvězdy“, které by pozitivně oceňovala většina našich obyvatel.

Na čelném místě žebříčku popularity zůstává předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš. Jeho popularita se dostala těsně pod padesát procent, což je jeho nejhorší výsledek od roku 2014. Patrným zvratem u něho nejspíše byla složitá cesta sestavování vlády. Svědčil by o tom fakt, že na druhé místo se dostal Jaroslav Faltýnek, který hrál významnou roli při vládním vyjednávání,
i když jej stále ještě nezná sedmina našich obyvatel.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v červnu 2018

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 6/2018, 1007 respondentů

Na třetím místě je předseda Pirátů Ivan Bartoš, jehož hodnocení je stejné jako v únorovém výzkumu. V kontextu předchozích výzkumů nepřekvapí, že na čtvrtém místě zůstává Tomio Okamura. Podíváme-li se na graf podrobněji, vidíme, že hodnocení T. Okamury je velmi rozporné: na jedné straně má tábor pevných příznivců, na druhé straně skupinu silných odpůrců. Jednoznačně odmítavý postoj vůči němu zastává třetina veřejnosti.

Nejhůře hodnoceným politikem však není Tomio Okamura, ale Miroslav Kalousek. Krajně nepříznivě jej vidí téměř 60 % naší populace. Poměrně vysoký podíl nepříznivých hodnocení zjišťujeme dále u předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka (63 % v součtu „zcela“ + „spíše nepříznivý názor“).

Politici podle nepříznivých hodnocení v červnu 2018

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle podílu odpovědí „velmi nepříznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 6/2018, 1007 respondentů

Žebříčky popularity bývají nespravedlivé vůči osobnostem, které jsou ve veřejnosti málo známé. Již jsme zmínili, že u nás nemáme politiky, u nichž by kladná hodnocení převyšovala hodnocení negativní. Doplňme proto naši informaci o výčet politiků, které nezná více než třetina našich obyvatel. Vidíme, že největší potenciál mají méně známí politikové STAN a Pirátů.

Koeficient přijatelnosti u méně známých politiků.

Pozn.: Zobrazeni kandidáti, které nezná více než třetina našich obyvatel. Koeficient přijatelnosti = aritmetický podíl příznivých hodnocení kandidáta ku nepříznivým x 100.

Pramen: STEM, Trendy 6/2018, 1007 respondentů

 

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (sloupec označený „VI. ?“)

Poř. Osobnost 2014 2015 2016 2017 2018
I. V. X. I. V. XII. III. V. X. I. IV. II. VI.+ VI.?
1 A. Babiš 59 66 71 72 59 61 56 60 58 57 56 48 47 1
2 J. Faltýnek 31 34 33 32 29 29 31 33 32 32 35 33 38 14
3 I. Bartoš 36 36 8
4 T. Okamura 58 48 49 46 33 37 34 38 38 37 40 35 35 4
5 V. Filip 33 31 31 31 27 27 29 33 30 27 27 27 33 9
6 J. Hamáček 29 28 28 27 31 24 27 27 33 31 18
7 P. Fiala 23 22 22 19 18 21 19 24 21 20 23 25 30 15
8 J. Zimola 28 27
9 J. Pospíšil 41 24 28 23
10 P. Bělobrádek 31 36 39 40 39 35 36 36 35 34 34 27 28 10
11 M. Jurečka 24 24 31 33 33 32 31 35 31 32 36 28 27 22
12 P. Gazdík 25 26 22 23 21 30 31 33 30 24 27 22
13 J. Farský 20 23 38
14 J. Michálek 23 23 34
15 P. Kováčik 26 22 24 21 19 18 20 25 20 18 19 20 22 28
16 Z. Stanjura 16 20 34
17 J. Bartošek 18 34
18 J. Chvojka 13 15 15 17 41
19 V. Rakušan 14 17 50
20 O. Richterová 16 53
21 M.Pekarová-Adamová 16 43
22 R. Fiala 17 15 16 16 36
23 A. Udženija 7 10 9 8 10 15 39
24 P. Šimůnek 14 48
25 M. Kalousek 16 16 14 15 13 14 13 15 12 12 13 11 14 4

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2014-2018

 


Popularita předsedů parlamentních stran v únoru 2018

Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným předsedou parlamentních stran (48 % pozitivních hodnocení). Více než třetina občanů má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Podobný podíl veřejnosti oceňuje předsedu SPD Tomio Okamuru. Jen mírně nižší je podíl pozitivních názorů u předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Zbývající předsedy parlamentních stran, Vojtěcha Filipa, Pavla Bělobrádka, Petra Fialu, Jiřího Pospíšila a Petra Gazdíka, příznivě hodnotí vždy zhruba čtvrtina dotázaných občanů.

 

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Do únorového průzkumu STEM zařadil otázku na hodnocení předsedů politických stran, které byly v parlamentních volbách zvoleny do Poslanecké sněmovny.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejpopulárnějším předsedou parlamentních stran, pozitivně jej hodnotí téměř polovina dotázaných občanů (48 %). Více než třetina veřejnosti má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše (36 %) nebo předsedu SPD Tomio Okamuru (35 %). Třetina občanů vidí pozitivně nového předsedu ČSSD Jana Hamáčka (33 %). Je třeba připomenout, že průzkum se uskutečnil ještě před mimořádným sjezdem ČSSD, na kterém byl J. Hamáček zvolen předsedou strany.

Jen velmi malé jsou rozdíly mezi dalšími hodnocenými předsedy politických stran, odstupy představují jen jednotky procentních bodů. Podobnou míru pozitivních hodnocení tedy mají předseda KSČM Vojtěch Filip (28 %), předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek (27 %), předseda ODS Petr Fiala (25 %), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (24 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (24 %).

Při pohledu na výsledky z předchozích průzkumů STEM (viz tabulka na třetí straně) je patrné, že popularita Andreje Babiše postupně oslabuje, přesto tabulku předsedů parlamentních stran v únoru vede s více jak deseti procentním náskokem.

Je ovšem nutné dodat, že ve srovnání s průzkumem po volbách do PS, který STEM uskutečnil počátkem listopadu 2017, je podíl pozitivních hodnocení nižší u téměř všech předsedů parlamentních stran. Hodnocení Jiřího Pospíšila zůstalo stejné jako v listopadu, kdy sběr dat probíhal ještě před jeho zvolením za předsedu TOP 09. Současný předseda ČSSD Jan Hamáček nebyl do listopadového průzkumu zařazen (vzhledem k jeho tehdejší pozici ve straně), ale máme možnost sledovat jeho hodnocení v předchozích průzkumech, ve kterých byl příležitostně začleněn z titulu své funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že únorové hodnocení Jana Hamáčka je jeho nejlepším zjištěným výsledkem v průzkumech STEM.

V porovnání s listopadovým průzkumem, ale i dalšími výzkumy popularity v letech 2016/17, se nejvýraznější snížila míra pozitivních názorů u předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí politiků v grafu je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

Vývoj popularity předsedů parlamentních stran

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý názor“ + „spíše příznivý názor“ (v %)

Poř. Osobnost 2014 2015 2016 2017 2018
I. III. V. X. I. III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II.
1. A. Babiš 59 62 66 71 72 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48
2. I. Bartoš 44 36
3. T. Okamura 58 52 48 49 46 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35
4. J. Hamáček 29 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33
5. V. Filip 33 29 31 31 31 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 28
6. P. Bělobrádek 31 35 36 39 40 38 39 39 35 36 36 35 34 34 30 27
7. P. Fiala 23 19 22 22 19 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25
8. J. Pospíšil 40 25 24
9. P. Gazdík 25 25 26 23 22 23 23 21 30 31 33 30 39 24

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

Pramen: STEM, Trendy 2014-2018

Jaká je popularita předsedů parlamentních stran v táborech sympatizantů jednotlivých stran? Možnosti analýzy jsou bohužel limitovány poměrně nízkým zastoupením stoupenců některých stran mezi účastníky průzkumu, takže je třeba následující informace brát pouze jako orientační údaje.

Mezi příznivci „vlastní“ strany je nejlépe hodnocen A. Babiš sympatizanty hnutí ANO (97 % pozitivních názorů). Na devadesátiprocentní úrovni je dále hodnocení P. Fialy u stoupenců ODS, T. Okamury u SPD a I. Bartoše u Pirátů. Postavení J. Pospíšila mezi sympatizanty TOP 09 je zatím méně jednoznačné a zhruba čtvrtina z nich jej nehodnotí příznivě.

Andreje Babiše dále pozitivně hodnotí zhruba polovina stoupenců KSČM a SPD. Podobně Tomia Okamuru oceňují také příznivci ANO a KSČM. U Vojtěcha Filipa tato vazba neplatí, poněkud častěji jej vidí pozitivně pouze příznivci SPD a ČSSD.

Analýza naznačuje, že mezi sympatizanty stran tzv. Demokratickém bloku (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) funguje určitá sounáležitost projevující se v pozitivním hodnocení předsedů daných stran. Poměrně vysokou míru ocenění mezi příznivci těchto stran má i Ivan Bartoš.

Pro Jana Hamáčka je charakteristická podpora ze strany sympatizantů KDU-ČSL a KSČM.