Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

Těsně před vstupem ČR do Evropské unie jsme vybrali důležité instituce EU a položili respondentům otázku, zda vědí nebo alespoň tuší, co mají tyto instituce na starosti, čím se zabývají, jaké plní v rámci EU funkce. Základním zjištěním je, že aktuální situace v tomto směru není příliš uspokojivá – alespoň minimální představu o činnosti hlavních institucí Evropské unie deklaruje přibližně polovina obyvatel ČR. Číst dále


Vztah k zahraničí a hodnocení zahraničních státníků

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování vybrané země. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko a Francie. K zemím, u nichž ještě příznivé hodnocení převažuje, patří Velká Británie, Itálie, Rakousko a Polsko. Naopak nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Ukrajině, Číně a Rusku. Číst dále


Lze diskriminaci na trhu práce úspěšně vyřešit dobrými zákony?

Podle mínění velké části veřejnosti má u nás dodržování zásady rovného zacházení se zaměstnanci a s uchazeči o zaměstnání k ideálnímu stavu ještě hodně daleko. O tom, že některé skupiny lidí jsou na trhu práce diskriminovány, jsou dnes přesvědčeni čtyři z pěti našich občanů. U mnohých z nich je přitom toto přesvědčení o znevýhodňování některých skupin obyvatel na pracovním trhu velmi pevné (spadá do kategorie „určitě ano“). Číst dále


Vztah k zahraničí a zahraničním státnůkům

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování vybrané země. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko a Francie. K zemím, u nichž ještě příznivé hodnocení převažuje, patří Velká Británie, Itálie, Rakousko a Polsko. Naopak nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Ukrajině, Číně a Rusku. Číst dále


Jaký vývoj české ekonomiky po vstupu do Evropské unie veřejnost očekává?

Úvahy o vývoji ekonomické situace a životní úrovně obyvatel po začlenění do Evropské unie vyvolávají ve značné části občanů naší země pocit nejistoty. Téměř polovina občanů očekává, že dojde ke zhoršení ekonomiky po vstupu do EU. Třetina populace se domnívá, že se ekonomická situace po vstupu do EU zlepší. Pětina občanů předpokládá, že k žádné výrazné změně nedojde. Obavy z problémů v ekonomické oblasti jsou spjaty především s nejistotou, zda český průmysl obstojí v konkurenci západoevropských firem a organizací. Téměř dvě třetiny občanů mají pocit, že členství v EU může během několika let přinést úpadek našeho tradičního průmyslu. Naopak optimismus v ekonomické oblasti je spojen především s otevřením západoevropského trhu pro české zboží. Více než dvě třetiny veřejnosti předpokládají, že po vstupu do EU se rozšíří možnosti vývozu zboží z ČR. Číst dále


Zůstane životní úroveň hlavním kritériem bilancování našeho členství v EU?

Česká republika se na vstup do Evropské unie připravuje v době, kdy takové hodnoty jako je demokracie a svoboda už dávno ztratily svoji motivační sílu a rozhodujícím kritériem posuzování stavu ve společnosti se stalo ekonomické hledisko a každodenní problémy lidí. V takové atmosféře není nijak překvapující, že naprostá většina veřejnosti označuje za nejdůležitější změny, které nám členství v Evropské unii přinese, dopady na životní úroveň lidí. Postoje veřejnosti k Evropské unii se zatím nacházejí ve fázi, kdy rozhodujícím hlediskem chápání smysluplnosti našeho členství je především akceptování faktu, že Česká republika je součástí světa, jehož vývoji se nemůže bránit a zůstat stranou. Je ale třeba očekávat, že nastane období, kdy ekonomické hledisko a každodenní zájmy lidí budou hodnocení situace ovlivňovat podstatně razantněji než dnes. Pro bilancování smysluplnosti našeho členství v EU pak bude otázkou, na jakém stupni vývoje bude životní úroveň a v jaké konstelaci ostatních oblastí všedního života se bude nacházet. Zatím jsou očekávání dopadů na životní úroveň mírně optimistická. Jsou ale také hodně nejistá a je v nich mnoho pochybností o tom, zda naděje na zvýšení životní úrovně jsou skutečně reálné. Číst dále


Obstojí naše hospodářství v evropské konkurenci?

Naprostá většina občanů je přesvědčena, že po vstupu do Evropské unie bude zahraniční konkurence velkým nebezpečím pro české hospodářství. Podle mínění respondentů v konkurenci se zeměmi unie těžko obstojí zemědělství a potravinářský průmysl, hutnictví a těžba a také výroba elektroniky. Na druhé straně, za perspektivní jsou považovány obory spojené s turistickým ruchem dále finančnictví, pojišťovnictví a také stavebnictví. Pokud se profesí týče, respondenti považují za perspektivní především intelektuální či alespoň vysoce kvalifikované profese. Předpokládají, že po vstupu do Evropské unie se uplatní takové profese, jako je lékař, strojní inženýr, státní úředník, umělec či středoškolský učitel. Naopak očekávají, že do potíží se dostanou zemědělci, průmysloví dělníci a také drobní podnikatelé. Číst dále


Vyrovná se české zemědělství s konkurencí EU?

Ukazuje se jasně, že zemědělství vnímá naše veřejnost jako nejvíce ohrožené odvětví národního hospodářství, které po vstupu do EU čekají potíže. Jednou z příčin, proč se lidé většinou obávají, že české zemědělství po vstupu čekají obtíže, je obava ze silné konkurence. Bezmála 60 % obyvatel očekává, že vstup do EU otevře českému zemědělství přístup k dotacím. Ve své většině jsou občané zjevně nespokojeni s tím, co našemu zemědělství vstup do EU přinese. Obavy ze zániku či oslabení národního zemědělství jdou ruku v ruce s celkově nepříznivým názorem na integraci republiky do EU. Mezi pesimisty je silná skupina lidí nerozhodnutých. Číst dále


Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?

Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně Číst dále