Domácí násilí II. – srovnání s rokem 2001

Od posledního výzkumu STEM v roce 2001 se informovanost o problému domácího násilí viditelně zlepšila. V současné době téměř všichni lidé starší 15ti let (97 %) vědí nebo alespoň tuší, co si pod tímto pojmem představit. Ovšem stále špatná zůstává poučenost o tom, jak na domácí násilí reagovat (dostatek informací má v současné době 19 % veřejnosti, v roce 2001 18 %). Zájem o získání těchto informací je přitom pořád poměrně velký, a to zejména u lidí, kteří se s domácím násilím již někdy setkali. Nedostatečná informovanost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat, zůstává nadále jedním z faktorů, které snižují osobní ochotu lidí proti němu zasáhnout. Od posledního výzkumu STEM v roce 2001 se informovanost o problému domácího násilí viditelně zlepšila. V současné době téměř všichni lidé starší 15ti let (97 %) vědí nebo alespoň tuší, co si pod tímto pojmem představit. Ovšem stále špatná zůstává poučenost o tom, jak na domácí násilí reagovat (dostatek informací má v současné době 19 % veřejnosti, v roce 2001 18 %). Zájem o získání těchto informací je přitom pořád poměrně velký, a to zejména u lidí, kteří se s domácím násilím již někdy setkali. Nedostatečná informovanost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat, zůstává nadále jedním z faktorů, které snižují osobní ochotu lidí proti němu zasáhnout. Číst dále


Postavení soukromých nemocnic

Ve všech sociologických výzkumech se zdraví vždy umísťuje s velkým náskokem na první příčce hodnotového žebříčku. Zkušenosti ze sociologických šetření vypovídají ovšem také o tom, že vazba mezi vysoce ceněnými hodnotami a chováním lidí není vždy jednoznačně přímá a reálné chování nemusí za každé situace odpovídat tomu, co by bylo na základě vysoké přisuzované hodnoty možné očekávat. Ve všech sociologických výzkumech se zdraví vždy umísťuje s velkým náskokem na první příčce hodnotového žebříčku. Zkušenosti ze sociologických šetření vypovídají ovšem také o tom, že vazba mezi vysoce ceněnými hodnotami a chováním lidí není vždy jednoznačně přímá a reálné chování nemusí za každé situace odpovídat tomu, co by bylo na základě vysoké přisuzované hodnoty možné očekávat. Číst dále


Předvolební sliby vládních stran a připravenost opozice

Plnění volebních slibů u vládních stran a na druhou stranu připravenost opozice řešit problémy země jsou věci, ke kterým je veřejnost většinou skeptická. STEM v červnovém výzkumu položil na toto téma respondentům dvě otázky. První se týkala plnění volebních slibů vládní ČSSD, druhá zjišťovala názory na připravenost konkrétních opatření, kterými by stínová vlády ODS řešila problémy našeho hospodářství. Číst dále


Diskriminace na trhu práce

K diskriminaci na trhu práce u nás dochází podle názoru tří čtvrtin obyvatel ČR. Oproti loňsku je mírně intenzivněji pociťována diskriminace z důvodů rodinného stavu a sexuální orientace, naopak oslabilo vnímání znevýhodnění ze zdravotních a rasových důvodů. Číst dále


Nejraději máme Slovensko a Francii, ze zahraničních státníků Chiraca a Blaira.

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování vybrané země. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko a Francie. K zemím, u nichž příznivé hodnocení zřetelně převažuje, patří rovněž Velká Británie, Itálie, Rakousko, Polsko a Maďarsko. Číst dále


Hodnocení výsledků voleb do Evropského parlamentu

V červencovém šetření STEM zjišťoval kromě rozhodování voličů při volbách do Evropského parlamentu, které proběhly ve dnech 11.-12.6.2004, důvody neúčasti ve volbách a celkové hodnocení voleb občany ČR. Volby do Evropského parlamentu zásadním způsobem ovlivnil nízký zájem voličů, který tyto volby významně odlišil od jiných typů voleb. Pokud však srovnáme postoj ke straně zvolené ve volbách do Evropského parlamentu s volbami do Poslanecké sněmovny, žádné dramatické rozdíly nezjišťujeme. Výsledky červencového výzkumu STEM zároveň ukazují, že hlavním důvodem vysoké míry neúčasti ve volbách do Evropského parlamentu byla obecná skepse a nedůvěra ke smyslu voleb, nechuť volit a nezájem o politiku jako takovou. V názoru na výsledky voleb do Evropského parlamentu není česká veřejnost jednotná. Polovina občanů je s výsledky spokojena, polovina nikoliv. Číst dále


Jaderná elektrárna Temelín 2004

V květnu uskutečnil STEM dva průzkumy veřejného mínění k otázkám vztahu veřejnosti k jaderné energetice a jaderné elektrárně Temelín: reprezentativní celostátní průzkum na vzorku 1888 občanů ČR starších 18 let a regionální průzkum mezi obyvateli obcí v pásmu do 20 km od JE Temelín (507 respondentů). Regionální výzkum navázal na průzkum z roku 2000 v téže oblasti. Číst dále