JEDNA SPOLEČNOST – RŮZNÉ SVĚTY

STEM uskutečnil pro think-tanky Masarykova demokratická akademie a zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice kvalitativní výzkum o konfliktních liniích v české společnosti. Projekt byl zacílen na názorově odlišné skupiny občanů České republiky, jejichž zástupci se zúčastnili tzv. triád, (online diskusí). Silné odlišnosti jsou spjaté právě s hodnocením současné české společnosti, s pohledem na nedávnou minulost naší země a její vůdce, dále s otevřeností nebo naopak uzavřeností vůči okolnímu světu. Jaké další názory a postoje, kromě těchto výchozích, však takto definované skupiny diferencují? A co je naopak spojuje, v čem jsou si podobní? Jak s těmito odlišnostmi a podobnostmi pracovat do budoucna tak, aby společnost byla soudržnější? Odkud vlastně přesně plynou a co se dá změnit na těchto prvotních motivacích tak, aby se změnily i některé postoje považované za problematické a škodlivě polarizující?

Studie přístupná zde:


ROZDĚLENI SVOBODOU – KLIMATICKÁ ZMĚNA

Výzkum Rozděleni svobodou – klimatická změna pro Český rozhlas připravil tým sociologů ze společností STEM (Martin Buchtík, Jitka Uhrová), CVVM Sociologického ústavu AV ČR (Paulína Tabery, Matouš Pilnáček) a PAQ Research (Daniel Prokop, Tomáš Dvořák). Výzkum byl realizován v průběhu roku 2020 na vzorku 2239 osob jako reprezentativní pro populaci ČR ve věku 18-75 let. Šetření metodou online (CAWI) a osobního (CAPI) dotazování uskutečnily agentury STEM/MARK a MEDIAN. Výzkum navazuje na projekt Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech (2019).

Číst dále

Šiřitelé dezinformací

Shrnutí:

Produkce a cirkulace dezinformací má často velmi reálné společenskopolitické dopady. Ačkoliv existují studie o samotném dezinformačním obsahu a o zdrojích, které takový obsah publikují, samotné šíření mezi běžnými občany není příliš zmapováno.

Toto „dobrovolné“ a „amatérské“ šíření mezi lidmi, kteří nesledují vlastní politické ambice a agendu, je zásadní element, bez kterého by se zřejmě nedostal tento obsah k dostatečnému množství čtenářů. Původní dezinformační zdroje většina lidí totiž nezná. A podle výzkumů také pro důvěryhodnost obsahu je důležitější vztah čtenáře k osobě, která jej sdílí, nikoliv k původnímu zdroji informace.

Číst dále

Z médií: Ani eurohujeři, ani euroskeptici. Co tedy jsou Češi?

komentář, Právo, 13. 5. 2019

Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti. 

Je jen málo témat, kde se falešné dělení společnosti ukazuje lépe. V médiích vidíme britské referendum, které tamní společnost skutečně rozdělilo. A diskutovat, kdo jsme „my“ a kdo „oni“, je jednodušší než vysvětlovat téma komplikované a málo přehledné. V neposlední řadě máme pro oba „extrémy“ populární nálepky: eurohujeři a euroskeptici. Z rozsáhlé studie, kterou připravil ústav STEM s agenturou Behavio, se ukazuje, že takové rozdělení neplatí. Sice máme v Evropě skoro nejméně spokojených občanů s EU, ale odejít rovnou z EU by chtěl jen každý desátý. 

Naopak k Evropě jako společenství máme silný pozitivní vztah. Na druhé straně skoro nikdo si nemyslí, že je EU bez chyby. Nejvíce respondentů v našich výzkumech by si vybralo jinou nálepku – „euroreformátor“. Nezajímá je diskuse, zda Evropa ano nebo ne, ale jaká Evropa. 

A co by v Evropě chtěli? Odpověď není triviální, protože ji sami často nedokážeme pojmenovat. A každý má své priority trochu někde jinde. Určitě víme, co nechceme, v tom jsme vždy mnohem lepší. Evropa nemá řešit banality, které nás omezují, a nechceme, aby nás poučovala. 

Zároveň vidíme, že prosazování našich zájmů je z velké části i problémem našich představitelů. A že je Evropská unie byrokratická? To nás sice štve, je to často první asociace s Unií, ale vlastně si uvědomujeme, že to je problém všech velkých institucí a úřadů. Trochu překvapivě není pro nás hlavní důvod EU přísun peněz a ekonomické otázky, které jsou často diskutované. Důležitější jsou dvě věci, které má Unie dělat: víc myslet na původní záměr, kterým je život bez konfliktů v Evropě. To je zásadní a Evropa má, podle české veřejnosti, být schopna vypořádat se s novými výzvami, jako je obrana proti terorismu, společná ochrana vnější hranice a zapojení se do mezinárodního úsilí o řešení konfliktů. 

Evropa se totiž nemá zabývat naším každodenním životem. Má řešit věci, na které národní státy nestačí, pomoct nám je překonat. Není jich málo. Je to bezpečnost léků i potravin v mezinárodním obchodě a také boj se suchem a znečištěním. 

S překvapením zjišťujeme, že jsme dost jednotní v tom, co podstatné je a co je vedlejší. Teď zbývá, aby občané viděli, že jejich zájmy někdo schopně prosazuje. Bez toho totiž Češi svoje čekání na vizi společné Evropy mohou také vzdát. 

Martin Buchtík (Autor je ředitel ústavu empirických výzkumů STEM)


Rezignace Pavla Fischera

Pavel Fischer v říjnu rezignoval na funkci ředitele STEM, z.ú. z důvodu kandidatury v prezidentských volbách. Funkce ředitele ústavu STEM v současné době není obsazená.


Většinová podpora EET zůstává stabilní, účtenková loterie zaujala polovinu obyvatel.

 

Ve dnech 3. – 9. 5. 2017 ústav STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR bleskový výzkum, který se zkoumal názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb a připravovanou účtenkovou loterii EET. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let proběhl kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1034 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v květnu 2017 na základě zadání Ministerstva financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a zaměřil se cíleně na účtenkovou loterii.

Třípětinová většina občanů považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Názor se i přes kritiku v médiích v čase nemění.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb, je její zavedení podle Vás:“

Názory na EET jsou podobné ve všech základních skupinách obyvatelstva. Z výsledků je patrné, že elektronická evidence tržeb je opatření nové a lidé se s jeho dopady teprve seznamují. Jeden rozdíl je však zřetelný. Podporu má EET především mezi staršími lidmi (71%). Závislost na věku je lineární. Dlužno však poznamenat, že i v nejmladší skupině EET příznivě hodnotí polovina dotázaných.

Detailnější strukturu postoje k EET ukazuje následující graf. Nejpočetnější je podskupina lidí, kteří EET podporují, podskupina váhavých a odmítajících je zhruba stejně velká. Podstatné je, že naprostá většina je schopna učinit si o EET nějaký názor – vůbec EET nerozumí jen 7% obyvatel.

„Které tvrzení nejlépe vystihuje Váš postoj k EET?“

Nadpoloviční většina veřejnosti (55 %) vyjadřuje zájem se zapojit do účtenkové loterie. Mírně častěji se chtějí účastnit starší občané (60 %). Ochota zapojit se do účtenkové loterie se neliší mezi muži a ženami ani mezi různými vzdělanostními skupinami. Do hry by se zapojila jasná většina (75 %) těch, kteří považují elektronickou evidenci za pozitivní opatření, ale i čtvrtina (25 %) těch, kteří EET kritizují.

„Zapojíte se Vy osobně do účtenkové loterie EET?“

Jednou z možností realizace účtenkové loterie je registrace účtenek zákazníků prodejci. Cílený výběr obchodníků kvůli registraci účtenek připouští méně než polovina dotázaných. Ovšem mezi lidmi, kteří se zřejmě budou účastnit účtenkové loterie, je většina (64 %) těch, kteří připouštějí, že budou cíleně navštěvovat obchody s možností registrace účtenky do slosování.

„Vybíral(a) byste si k nákupům cíleně obchody, kde by Vám prodejce v případě Vašeho zájmu
zaregistroval účtenku za nákup do slosování?“

  • Dvě pětiny našich obyvatel (62 %) zaujala možnost využít účtenkové loterie zprostředkovaně k tomu, aby podpořili nějaký dobročinný nebo veřejně prospěšný projekt ve svém regionu.
  • Z různých možností výběru charitativních projektů dávají lidé přednost tomu, aby majitel účtenky sám registroval účtenku na nějaký projekt, který by pak mohl při losování získat výhru. Jinou možností je z předloženého seznamu vybrat charitativní organizaci či navrhnout nějakou další organizaci pro takový seznam.
  • Losování účtenkové loterie by mělo probíhat jednou měsíčně a měly by do něho zařazeny všechny účtenky, které zákazníci zaregistrují. Měsíčně se má rozdávat přibližně 20 000 finančních a věcných výher. Více než třetina obyvatel (37 %) říká, že účtenkovou loterii budou hrát. Stejný podíl váhá a čtvrtina dotázaných soudí, že účtenkovou loterii hrát nebude.
  • Zhruba 40 % lidí předpokládá, že se do účtenkové loterie zapojí dvakrát i vícekrát týdně.
  • Lidé dávají přednost tomu, aby výhry byly peněžité, přičemž věcné výhry spíše odmítají. Dali by přednost tomu dostat více výher v nižší hodnotě, případně kombinovat nižší výhry občas s výhrami hodnotnějšími.
  • Největší část lidí dá přednost tomu, aby se číselné znaky pro loterii zadávaly přes internetový formulář na zvláštní webové adrese. Druhou nejčastější možností zapojit se do hry by měla představovat situace, kdy sám obchodník zaregistruje účtenku do soutěže.
  • Pokud by byla zřizována sběrná místa pro registraci účtenek na slosování, lidé by volili poštovní úřad. Jinou variantou by byly speciální stánky v obchodních centrech, vybrané trafiky nebo čerpací stanice.

Celkově vzato účtenkovou loterii za pozitivní opatření pokládá dvakrát více lidí než těch, kdo si myslí opak. Více než třetina nemá zatím na loterii jasný názor.

„Na základě výše uvedených informací účtenkovou loterii vnímáte jako:“

Následující složený graf ukazuje, že téměř dvoutřetinová většina těch, kteří podporují EET, považuje zároveň účtenkovou loterii za pozitivní opatření, třetina však stále nemá jasno. Mezi lidmi s negativním hodnocením EET je nejvíce zastoupena skupina váhavých vůči účtenkové loterii, dvě pětiny ji rovnou označují za negativní krok.

„Na základě výše uvedených informací účtenkovou loterii (ÚL) vnímáte jako:“
Rozdíly podle hodnocení EET


Volební preference – červen 2016

Červnové preference v období těsně před Brexitem ukazují dílčí posuny přízně veřejnosti. Vládní koalice by v modelu posílila a získala by 143 mandátů. ANO zvětšilo svůj náskok nad druhou ČSSD. Ta společně s ostatními zavedenými stranami mírně oslabila. Posílili oproti tomu Piráti a SPD.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 13. – 21. června 2016  na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1061 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 190 tazatelů STEM (PAPI) a 112 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM. Proto nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit,
kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”
(údaje za červen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Upozornění: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Červnový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších strancid:12C854BB-43F5-403D-9840-3DDEF391C35E@stemmark.local

Hypotetické počty mandátů v červnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

 

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – červen 2016 (%)

 

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran
(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)


ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ


  1. V červnu 2016 v období před Brexitem by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 143 mandátů, výrazně tedy posílila.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD se zvětšil, ve volebním modelu činí jedenáct procentních bodů. Tento rozdíl ještě zdůrazní přepočet na mandáty – rozdíl mezi ANO a ČSSD činí 33 mandátů.
  3. Hlubší analýza ukazuje, že v současné době hnutí ANO má výrazně vyšší podíl sympatizantů, kteří zvažují účast ve volbách. Oproti tomu ČSSD má rozhodnuté stoupence, nevoliče a méně voličů potenciálních. V tuto chvíli je její výsledek nižší, zato pevnější. ANO má výsledek lepší, avšak zranitelnější.
  4. Silné voličské jádro s intenzivní vazbou k volené straně mají KSČM a KDU-ČSL i když o politiku nemusí jevit přílišný zájem.
  5. Pravicové strany ODS a TOP 09 mají příznivců relativně málo, vyznačují se však silnějším zájmem o politické dění. Oproti minulosti TOP 09 ztratila nejen množství příznivců, ale oslabuje se i intenzita její podpory. Možná TOP 09 stojí na křižovatce.
  6. Změny preferencí ukazují na oslabení všech zavedených („tradičních“) stran. Oproti tomu oživení zaznamenávají strany, které jsou vnímány jako alternativní a které nesou kritický až protestní apel. Vedle posílení u hnutí ANO je patrný nárůst u Pirátů, u Strany přímé demokracie, částečně i u Strany zelených.
  7. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 56 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 56 %, záporně 21 %. Rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 23 % dotázaných. Výsledek je přesně stejný jako minulý měsíc.