Zaměstnávání cizinců u nás

Více než 80 % našich občanů považuje počet cizinců pracujících u nás za příliš vysoký a 70 % respondentů uvedlo, že „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“. Necelá polovina našich obyvatel však připouští, že v některých profesích na našem trhu představují cizinci jedinou možnost, jak vyřešit nedostatek pracovních sil. (Pokračování textu…)

Názory našich občanů na cizince s pobytem u nás

Dvě pětiny Čechů se domnívají, že každý člověk, který u nás žije, by měl mít právo získat české občanství bez ohledu na svou národnost a etnický původ. Názor na právo cizinců získat české občanství souvisí s politickou orientací (levicově smýšlející občanů jsou častěji proti) a s názorem na to, jak vážné bezpečnostní riziko představují pro nás cizinci s pobytem v naší zemi. Dvě třetiny našich občanů hodnotí toto riziko jako „příliš velké“. Na druhou stranu skoro polovina našich občanů si myslí, že k cizím státním příslušníkům nepřistupujeme bez předsudků a zaujatosti.

Významné osobnosti světové a evropské politiky

Mezi zahraničními státníky je nejlépe hodnocen americký prezident Barack Obama – příznivý názor na něj má 85 % Čechů. Jednoznačně převažující pozitivní hodnocení si vysloužila i německá kancléřka Angela Merkelová. Negativně česká veřejnost vnímá především oba nejvyšší ruské státníky, Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva. Nejvyšší nárůst popularity ve srovnání loňskem zaznamenal předseda Evropské komise José Manuel Barroso, největší pokles naopak francouzský prezident Nicolas Sarkozy. (Pokračování textu…)

Kdy u nás dosáhneme průměrné životní úrovně západoevropských zemí EU

Životní úrovně západoevropských zemí dosáhne Česká republika podle 37 % lidí do 10 let. Třetina občanů (35 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 28 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se letos velmi významně zvýšil podíl lidí, kteří vyrovnání naší životní úrovně a životní úrovně Západu odhadují v horizontu do 10 let. (Pokračování textu…)

České předsednictví EU, zejména z hlediska zájmu a informovanosti občanů

Dvě pětiny našich občanů (41 %) sledují informace o práci našich politiků při předsednictví Evropské unii „se zájmem“. To je o sedm procentních bodů méně než před měsícem. Snížil se i podíl lidí, kteří považují úspěšné zvládnutí našeho předsednictví EU za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády v roce 2009. (Pokračování textu…)

názory občanů ČR na členství v NATO

S naším členstvím v NATO souhlasí 76 % občanů, dvě třetiny lidí pokládají ČR za plnoprávného člena aliance a 70 % občanů považuje členství v NATO za nejlepší způsob zajištění naší bezpečnosti. Aliance má podporu především mezi mladými lidmi a stoupenci ODS, odmítavě se k ní nejčastěji staví starší generace a sympatizanti KSČM. Kladné postoje veřejnosti k NATO a našemu členství od roku 2007 posílily. Nejvíce vzrostlo přesvědčení o plnoprávné úloze, kterou v NATO hrajeme (z 52 % v březnu 2007 na aktuálních 66 %). (Pokračování textu…)

Bezpečnostní spolupráce ČR se zeměmi EU a s USA, vč. názoru na výstavbu amerického radaru u nás

Tři čtvrtiny lidí (74 %) tvrdí, že pro zajištění naší vnější bezpečnosti je společná bezpečnostní politika zemí Evropské unie důležitější než spolupráce s Američany, asi čtvrtina (28 %) naopak uvedla, že pro naši obranyschopnost je důležitější spolupráce se Spojenými státy. Názory na to, kdo má být hlavní zárukou naší bezpečnosti, souvisejí s postojem k umístění amerického radarového zařízení u nás. Toto zařízení má mnohem častěji podporu těch, kteří staví na spolupráci s USA. (Pokračování textu…)

Otázka ohrožení bezpečnosti ČR

Pro většinu Čechů (68 %) není současná mezinárodní situace natolik vážná, aby představovala pro bezpečnost České republiky nějakou větší hrozbu. Přesto polovina občanů (52 %) neustále pociťuje obavy z teroristických útoků na ČR a téměř stejně (49 %) je těch, kteří si myslí, že v budoucnosti by mohlo naši zemi ohrožovat Rusko. Zatímco míra obav z teroristického útoku se od roku 2001 snížila (ze 75 % na 52 %), pocity ohrožení z Ruska za stejnou dobu stouply (ze 40 % na 49 %). (Pokračování textu…)

Názory občanů ČR na to, zda naše národní zájmy jsou či nejsou v rozporu se zájmy EU

Národní a unijní zájmy staví do protikladu zejména lidé středních a starších věkových skupin, lidé s nižším stupněm vzdělání a lidé inklinující k politické levici, zejména sympatizanti KSČM. O tom, že mezi zájmy ČR a zájmy EU existují rozpory, jsou přesvědčeni především lidé, kteří ve všech sledovaných otázkách týkajících se Evropské unie vyjadřují kritické postoje. Stoupenci koaličních stran, ale i ČSSD, rozpornost národních a unijních zájmů většinou popírají. (Pokračování textu…)