V názoru, zda problémy s ratifikací Lisabonské smlouvy v ČR poškodily náš obraz v Evropě, je veřejnost rozdělena na dvě poloviny. Jedna si myslí, že ano, druhá, že nikoliv. S přijetím Lisabonské smlouvy je většina občanů (64 %) spokojena. Rozhodnutí poslanecké sněmovny vyslovit nedůvěru vládě Mirka Topolánka v průběhu našeho předsednictví vnímá mírná většina (56 %) obyvatel ČR za nesprávné. Číst dále
Více než polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie se vyvíjí správným směrem (58 %) a že funguje na základě demokratických principů (57 %). Většina lidí však má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Vývoj těchto názorů ukazuje, že pohled lidí na fungování EU se velmi pozvolna zlepšuje. Zájem o otázky fungování EU projevují téměř dvě třetiny lidí, především mladých, vysokoškolsky vzdělaných a také těch, kteří sympatizují s ODS. Číst dále
Počátkem roku 2009, kdy Česká republika předsedala Evropské unii, se zvýšila celková spokojenost s naším členstvím v EU až na 69 %. V současnosti je s ním spokojeno 65 % Čechů, což je stále více než v době před předsednictvím. Problémy během našeho předsednictví se však promítly v oslabení názoru, že ČR je schopna hrát v Unii aktivní roli, a částečně se oslabila i intenzita pocitu sounáležitosti s Evropou. Číst dále
Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, častěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. Číst dále
Ve volbách do Evropského parlamentu při nízké volební účasti sehráli významnou roli kmenoví voliči stran. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V samotném závěru volební kampaně se více uplatnily neparlamentní strany a mírně získala ODS proti ČSSD. V rozhodování lidí dominovaly zkušenosti z domácí politiky. Asi pětina lidí volila „proti někomu“ – šli vyjádřit nesouhlas s jednou z hlavních politických stran, anebo obecně volili alternativu k hlavním stranám. Číst dále
Ve volbách do Evropského parlamentu vyhrála ODS a uhájila (i při sníženém počtu europoslanců z 24 na 22) devět mandátů. Její voliči jsou také v drtivé většině s výsledky voleb spokojeni. Mezi voliči obou levicových stran převažuje zklamání, třetina voličů ČSSD i KSČM však vyjádřila spokojenost. Nespokojena je také většina lidí, kteří volit do Evropského parlamentu vůbec nešli. Číst dále
Loňské volby do krajských zastupitelstev vyburcovaly obecně zájem o volby a posílily v lidech pocit, že volby jsou důležité. Po loňském říjnu tento pocit opět oslabil a ani blížící se volby do Evropského parlamentu na tom mnoho nezměnily. Volby do EP jsou totiž pro občany méně důležité než volby komunální, do poslanecké sněmovny nebo krajské. Číst dále
Počátkem května – zhruba měsíc před volbami do Evropského parlamentu jsou dvě pětiny (41 %) českých občanů ochotny se těchto voleb zúčastnit a další téměř dvě pětiny (37 %) svou účast zvažují. Čtyři parlamentní strany překračují pětiprocentní hranici pro zisk mandátů, podíl hlasů pro Stranu zelených se pohybuje kolem 3 %. Ve stranických preferencích (tj. mezi všemi dotázanými) vede o tři body ČSSD před ODS (24 % : 21 %). Vyhlídky malých stran byly na počátku května chabé. Číst dále
Více než 80 % našich občanů považuje počet cizinců pracujících u nás za příliš vysoký a 70 % respondentů uvedlo, že „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“. Necelá polovina našich obyvatel však připouští, že v některých profesích na našem trhu představují cizinci jedinou možnost, jak vyřešit nedostatek pracovních sil. Číst dále
Dvě pětiny Čechů se domnívají, že každý člověk, který u nás žije, by měl mít právo získat české občanství bez ohledu na svou národnost a etnický původ. Názor na právo cizinců získat české občanství souvisí s politickou orientací (levicově smýšlející občanů jsou častěji proti) a s názorem na to, jak vážné bezpečnostní riziko představují pro nás cizinci s pobytem v naší zemi. Dvě třetiny našich občanů hodnotí toto riziko jako „příliš velké“. Na druhou stranu skoro polovina našich občanů si myslí, že k cizím státním příslušníkům nepřistupujeme bez předsudků a zaujatosti. Číst dále