Názory veřejnosti na směřování EU a podpory zavedení eura v ČR

V hodnocení vývoje EU je česká veřejnost rozdělená. Necelá polovina občanů si myslí, že se EU vyvíjí správným směrem (48 %), ostatní zastávají opačný názor (52 %). Přestože směřování EU hodnotí lidé v porovnání s minulým rokem hůře, většina Čechů se nadále cítí být Evropany (70 %). Pro přijetí eura je 30 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tento názor začal sledovat. Proti přijetí eura jsou v různé míře sympatizanti všech pěti parlamentních stran. (Pokračování textu…)

Důvěra Evropské unii a Evropskému parlamentu a spokojenost s naším členstvím v EU

S členstvím ČR v EU je v současnosti spokojena přibližně polovina Čechů (52 %). Spokojenější je mladá generace, lidé s maturitou a s vysokou školou a občané pravicově orientovaní, stoupenci TOP 09 a ODS. Důvěra v Evropskou unii se po vzepětí v loňském roce, v době začátku našeho předsednictví EU, stabilizovala na úrovni 53 %. Obdobně se vyvíjela i důvěra v Evropský parlament (nyní 44 %). Nedůvěra k EU i k Evropskému parlamentu převažuje mezi občany ve věku od 60 let, mezi lidmi se vzděláním bez maturity, mezi občany špatně materiálně zajištěnými a mezi lidmi levicově orientovanými, především mezi…

Názory občanů na přijetí Lisabonské smlouvy

V názoru, zda problémy s ratifikací Lisabonské smlouvy v ČR poškodily náš obraz v Evropě, je veřejnost rozdělena na dvě poloviny. Jedna si myslí, že ano, druhá, že nikoliv. S přijetím Lisabonské smlouvy je většina občanů (64 %) spokojena. Rozhodnutí poslanecké sněmovny vyslovit nedůvěru vládě Mirka Topolánka v průběhu našeho předsednictví vnímá mírná většina (56 %) obyvatel ČR za nesprávné. (Pokračování textu…)

Fungování a vývoj Evropské unie

Více než polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie se vyvíjí správným směrem (58 %) a že funguje na základě demokratických principů (57 %). Většina lidí však má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Vývoj těchto názorů ukazuje, že pohled lidí na fungování EU se velmi pozvolna zlepšuje. Zájem o otázky fungování EU projevují téměř dvě třetiny lidí, především mladých, vysokoškolsky vzdělaných a také těch, kteří sympatizují s ODS. (Pokračování textu…)

Spokojenosti občanů ČR s členstvím země v Evropské unii

Počátkem roku 2009, kdy Česká republika předsedala Evropské unii, se zvýšila celková spokojenost s naším členstvím v EU až na 69 %. V současnosti je s ním spokojeno 65 % Čechů, což je stále více než v době před předsednictvím. Problémy během našeho předsednictví se však promítly v oslabení názoru, že ČR je schopna hrát v Unii aktivní roli, a částečně se oslabila i intenzita pocitu sounáležitosti s Evropou. (Pokračování textu…)

Účast a neúčast u nedávných voleb do Evropského parlamentu

Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, častěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. (Pokračování textu…)

Kdy a jak se rozhodovali čeští voliči ve volbách do Evropského parlamentu

Ve volbách do Evropského parlamentu při nízké volební účasti sehráli významnou roli kmenoví voliči stran. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V samotném závěru volební kampaně se více uplatnily neparlamentní strany a mírně získala ODS proti ČSSD. V rozhodování lidí dominovaly zkušenosti z domácí politiky. Asi pětina lidí volila „proti někomu“ – šli vyjádřit nesouhlas s jednou z hlavních politických stran, anebo obecně volili alternativu k hlavním stranám. (Pokračování textu…)

Spokojenost občanů s výsledky voleb do Evropského parlamentu

Ve volbách do Evropského parlamentu vyhrála ODS a uhájila (i při sníženém počtu europoslanců z 24 na 22) devět mandátů. Její voliči jsou také v drtivé většině s výsledky voleb spokojeni. Mezi voliči obou levicových stran převažuje zklamání, třetina voličů ČSSD i KSČM však vyjádřila spokojenost. Nespokojena je také většina lidí, kteří volit do Evropského parlamentu vůbec nešli. (Pokračování textu…)

Důležitost voleb do EP ve srovnání s ostatními volbami

Loňské volby do krajských zastupitelstev vyburcovaly obecně zájem o volby a posílily v lidech pocit, že volby jsou důležité. Po loňském říjnu tento pocit opět oslabil a ani blížící se volby do Evropského parlamentu na tom mnoho nezměnily. Volby do EP jsou totiž pro občany méně důležité než volby komunální, do poslanecké sněmovny nebo krajské. (Pokračování textu…)

Volby do EP

Počátkem května – zhruba měsíc před volbami do Evropského parlamentu jsou dvě pětiny (41 %) českých občanů ochotny se těchto voleb zúčastnit a další téměř dvě pětiny (37 %) svou účast zvažují. Čtyři parlamentní strany překračují pětiprocentní hranici pro zisk mandátů, podíl hlasů pro Stranu zelených se pohybuje kolem 3 %. Ve stranických preferencích (tj. mezi všemi dotázanými) vede o tři body ČSSD před ODS (24 % : 21 %). Vyhlídky malých stran byly na počátku května chabé. (Pokračování textu…)