Kdy ČR dosáhne životní úrovně západoevropských zemí EU?

Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním.

Názory občanů na NATO a na Armádu ČR

Celková podpora našeho členství v NATO se nemění: 70 % občanů ČR souhlasí s naším členstvím v Severoatlantické alianci. Klesá ovšem podíl lidí, kteří s naším začleněním do Aliance souhlasí bezvýhradně. Většina občanů – 69 % – důvěřuje schopnostem NATO zajistit naši vnější bezpečnost. V případě Armády ČR je tato důvěra poněkud nižší, nicméně rovněž většinová (60 %). V posledních čtyřech letech se nezměnil postoj české veřejnosti k případnému umístění amerického radarového zařízení na našem území. Stále by asi dvě třetiny občanů (68 %) byly proti. (Pokračování…

Co ohrožuje naši zemi?

Mezinárodní organizovaný zločin, rozšiřování zbraní hromadného ničení a terorismus jsou nejčastěji hodnoceny jako potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Dále se lidé obávají islámského fundamentalismu, živelních katastrof v důsledku klimatických změn a vývoje situace v arabských zemích. (Pokračování textu…)

Mezinárodní bezpečnost v souvislosti se situací v některých arabských zemích

Celkem 70 % občanů se domnívá, že situace v některých arabských zemích představuje vážné ohrožení mezinárodní bezpečnosti. O bezpečnost vlastní země za současné mezinárodní situace se obává 38 % občanů. Častěji jsou to lidé starší a s nižším vzděláním a levicově orientovaní občané. Pocit ohrožení bezpečnosti ČR je přitom obavami z ohrožení mezinárodní bezpečnosti v důsledku situace v arabských zemích výrazně posilován. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ČR v Evropskou unii

Evropské unii nyní důvěřuje 46 % občanů ČR, přičemž dosavadní minimum, zjištěné v letech 2001, 2004 (říjen) a 2007 (květen) bylo 50 %. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 39 %, což je nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. (Pokračování textu…)

Zavedení eura v ČR

Pro přijetí eura je nyní 22 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tuto otázku začal sledovat. Snížil se i zájem o dění spojené se zavedením společné evropské měny u nás (projevuje ho 33 %), oslabila se pozitivní očekávání příznivého vlivu eura na náš průmysl a na rozpočtovou politiku i mínění, že přijetí eura je věcí prestiže. Výrazně se za posledních pět let zvýšily obavy spojené s nestabilitou eurozóny. Prohlášení premiéra Nečase, že jeho vláda nebude řešit termín přijetí eura v ČR, většina občanů (66 %) schvaluje.

Fungování Evropské unie

Současné problémy EU se promítly i do kritičtějšího názoru české veřejnosti na její fungování. V porovnání s letošním lednem ubylo lidí, podle nichž EU funguje efektivně (ze 42 % na 39 %), a zejména těch, podle nichž EU funguje demokraticky (z 57 % na 48 %, což je nejméně od našeho vstupu do EU). Evropskou unii jako federální stát si v současné době přeje 28 % Čechů. To je zřetelně méně než v roce 2005 (36 %). (Pokračování textu…)

Sounáležitost Čechů s Evropou a s Evropskou unií

Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %).Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti…

Naše členství v Severoatlantické alianci

Téměř tři čtvrtiny (72 %) lidí souhlasí s členstvím naší republiky v NATO a téměř stejný podíl osob (69 %) důvěřuje schopnostem NATO zajistit bezpečnost naší země. Menší, ale přesto přesvědčivá většina lidí (61 %), se domnívá, že ČR je plnoprávným členem Severoatlantické aliance. Celková míra souhlasu se zapojením naší země do NATO se zvýšila na konci tisíciletí zhruba na současnou úroveň, ale až o několik let později se upevnilo přesvědčení, že v Alianci hrajeme plnohodnotnou roli. (Pokračování textu…)

Názory veřejnosti na směřování EU a podpory zavedení eura v ČR

V hodnocení vývoje EU je česká veřejnost rozdělená. Necelá polovina občanů si myslí, že se EU vyvíjí správným směrem (48 %), ostatní zastávají opačný názor (52 %). Přestože směřování EU hodnotí lidé v porovnání s minulým rokem hůře, většina Čechů se nadále cítí být Evropany (70 %). Pro přijetí eura je 30 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tento názor začal sledovat. Proti přijetí eura jsou v různé míře sympatizanti všech pěti parlamentních stran. (Pokračování textu…)