Vztahy občanů ČR k vybraným zemím

Velmi dobré vztahy ke Slovensku, ale také k severským a západoevropským státům i k našim sousedům a odstup od světových velmocí a východu či jihovýchodu Evropy. Tak by se daly charakterizovat výsledky pravidelného průzkumu, v němž naši občané hodnotí svůj vztah k jiným zemím. Některé z hodnocených zemí si v očích české veřejnosti od loňska polepšily (USA, Francie, Itálie, Slovensko), u jiných se podíl pozitivních hodnocení v posledních dvou letech snižuje (např. Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Čína). Číst dále


Hrdost na občanství ČR a sounáležitost s Evropou.

Dvě třetiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity od loňska zřetelně oslabily a jejich výskyt se snížil na historické minimum. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by v současnosti využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Číst dále


Stav a vývoj souhlasu občanů ČR s naším členstvím v NATO a v EU

Zhruba dvě třetiny lidí souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci a tři pětiny občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Zatímco podíl lidí souhlasících s členstvím v NATO se v posledních deseti letech příliš nemění a je dnes vyšší než v době našeho vstupu, souhlas s členstvím v Evropské unii od roku 2009, kdy Česko Unii předsedalo, klesá a je dnes nižší než v době, kdy jsme do EU vstupovali. Číst dále


Řešení situace zadluženého Řecka

Téměř tři čtvrtiny občanů v první polovině října uvedly, že osobně nesouhlasí se způsobem, jakým EU přistupuje k Řecku. Zároveň ještě o něco vyšší podíl sdílí pocit, že řešení otázek kolem zadluženého Řecka v nejbližších dvou letech výrazně ovlivní i situaci v naší zemi. Tyto názory jsou sdíleny prakticky univerzálně – výrazně je neovlivňuje věk, vzdělání ani stranické preference. Pokud vyhodnotíme zastoupení obou těchto názorů souhrnně, vyjde nám, že 61 % Čechů nesouhlasí se způsobem, jakým EU řeší řeckou krizi, a zároveň se obává výrazných dopadů tohoto řešení na situaci u nás. Číst dále


Informovanost o pravomocech národních vlád a evropských institucí se v čr zvyšuje jen mírně

O situaci v EU informují sdělovací prostředky dostatečně podle dvou pětin občanů (41 %). Takové informace jsou jasné a srozumitelné pro 34 % lidí. Alespoň orientační přehled o tom, co mají na starost hlavní instituce EU, deklaruje 36 % občanů. O tom, co patří do výhradních pravomoci národních vlád a co do výlučné pravomoci orgánů EU, má podle svých slov minimálně orientační přehled 28 % lidí. Číst dále


Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii

S naším členstvím v Evropské unii je v současnosti spokojena přesně polovina občanů, což je nejméně od našeho vstupu do Unie v roce 2004. Velmi vyrovnané by byly nyní zřejmě i hlasy v hypotetickém novém referendu. Pro vstup se vyslovila také zhruba polovina (49 %) respondentů průzkumu, který se uskutečnil sedm let po vstupu České republiky do EU. Sotva polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie funguje na základě demokratických principů (48 %), většina lidí (69 %) má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Číst dále


Vztah české veřejnosti k Romům

Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (68 %). Tato situace se dlouhodobě nemění. Naprostá většina lidí (84 %) si také stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. Toto číslo se od loňska zvýšilo (o 7 procentních bodů). Vzrostl zároveň podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků (z 48 % na 53 %). Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (68 %). Tato situace se dlouhodobě nemění. Naprostá většina lidí (84 %) si také stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. Toto číslo se od loňska zvýšilo (o 7 procentních bodů). Vzrostl zároveň podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků (z 48 % na 53 %). Číst dále