Řešení situace zadluženého Řecka

Téměř tři čtvrtiny občanů v první polovině října uvedly, že osobně nesouhlasí se způsobem, jakým EU přistupuje k Řecku. Zároveň ještě o něco vyšší podíl sdílí pocit, že řešení otázek kolem zadluženého Řecka v nejbližších dvou letech výrazně ovlivní i situaci v naší zemi. Tyto názory jsou sdíleny prakticky univerzálně – výrazně je neovlivňuje věk, vzdělání ani stranické preference. Pokud vyhodnotíme zastoupení obou těchto názorů souhrnně, vyjde nám, že 61 % Čechů nesouhlasí se způsobem, jakým EU řeší řeckou krizi, a zároveň se obává výrazných dopadů tohoto řešení na situaci u nás.

Informovanost o pravomocech národních vlád a evropských institucí se v čr zvyšuje jen mírně

O situaci v EU informují sdělovací prostředky dostatečně podle dvou pětin občanů (41 %). Takové informace jsou jasné a srozumitelné pro 34 % lidí. Alespoň orientační přehled o tom, co mají na starost hlavní instituce EU, deklaruje 36 % občanů. O tom, co patří do výhradních pravomoci národních vlád a co do výlučné pravomoci orgánů EU, má podle svých slov minimálně orientační přehled 28 % lidí. (Pokračování textu…)

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii

S naším členstvím v Evropské unii je v současnosti spokojena přesně polovina občanů, což je nejméně od našeho vstupu do Unie v roce 2004. Velmi vyrovnané by byly nyní zřejmě i hlasy v hypotetickém novém referendu. Pro vstup se vyslovila také zhruba polovina (49 %) respondentů průzkumu, který se uskutečnil sedm let po vstupu České republiky do EU. Sotva polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie funguje na základě demokratických principů (48 %), většina lidí (69 %) má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné.

Vztah české veřejnosti k Romům

Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (68 %). Tato situace se dlouhodobě nemění. Naprostá většina lidí (84 %) si také stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. Toto číslo se od loňska zvýšilo (o 7 procentních bodů). Vzrostl zároveň podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků (z 48 % na 53 %). Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (68 %). Tato situace se dlouhodobě nemění. Naprostá většina lidí (84 %) si také stále myslí, že pozornost…

Vztah našich občanů k různým národům a etnikům

Občané ČR pohlížejí stále se značnou nedůvěrou na cizince, přicházející z východní a jihovýchodní Evropy nebo Asie. V porovnání s dosavadními výzkumy jsou však Češi výrazně otevřenější bližšímu soužití s Vietnamci a Číňany a ukazuje se, že jde o dlouhodobý a konzistentní trend. Vůbec největší odstup mají naši občané od Romů (Pokračování textu…)

Názory občanů ČR na práci a zaměstnávání cizinců u nás

Tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a 70 % lidí uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Přesvědčena o obou těchto záležitostech je necelá pětina (19 %) populace. Necelá polovina (43 %) občanů naopak připouští, že v některých profesích bychom se bez zaměstnávání cizinců neobešli. Názory na zaměstnávání cizinců u nás se od roku 2009 nemění. (Pokračování textu…)

Názory občanů na cizince žijící u nás

Mírně nadpoloviční většina Čechů se domnívá, že ne každý člověk, který u nás žije, by měl mít právo získat české občanství. Názor na právo cizinců získat české občanství souvisí s názorem na to, jak vážné bezpečnostní riziko představují pro nás cizinci pobývající v naší zemi. Tři pětiny občanů hodnotí toto riziko jako „příliš velké“, podíl této skupiny však klesá. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva relativně vyrovnané tábory. (Pokračování textu…)

Kdy ČR dosáhne životní úrovně západoevropských zemí EU?

Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním.

Názory občanů na NATO a na Armádu ČR

Celková podpora našeho členství v NATO se nemění: 70 % občanů ČR souhlasí s naším členstvím v Severoatlantické alianci. Klesá ovšem podíl lidí, kteří s naším začleněním do Aliance souhlasí bezvýhradně. Většina občanů – 69 % – důvěřuje schopnostem NATO zajistit naši vnější bezpečnost. V případě Armády ČR je tato důvěra poněkud nižší, nicméně rovněž většinová (60 %). V posledních čtyřech letech se nezměnil postoj české veřejnosti k případnému umístění amerického radarového zařízení na našem území. Stále by asi dvě třetiny občanů (68 %) byly proti. (Pokračování…

Co ohrožuje naši zemi?

Mezinárodní organizovaný zločin, rozšiřování zbraní hromadného ničení a terorismus jsou nejčastěji hodnoceny jako potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Dále se lidé obávají islámského fundamentalismu, živelních katastrof v důsledku klimatických změn a vývoje situace v arabských zemích. (Pokračování textu…)